Svatá zoom-trojice Nikonu – díl 2.: AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR

V našem miniseriálu o trojici profesionálních zoomů Nikonu jsme vám na konci září představili nejdelší „kousek“ – AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII, nyní pokračujeme základním zoomem, který má ve své výbavě snad každý fotoreportér, ale i další fotografové napříč všemi žánry – AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR.

Tento objektiv, který byl představen loni v srpnu, nahrazuje starší AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED, od nějž se liší jak přidanou stabilizací VR, tak přepracovanou optickou konstrukcí. A navíc třeba velikostí a hmotností…

Bumbrlíček

Nemusíme si nic nalhávat, AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR je prostě pořádná roura. Psal jsem to už při představení tohoto objektivu: S průměrem tubusu 88 mm, délkou 154,5 mm a hmotností 1 070 gramů je novinka o 5 mm tlustší, o 21,5 mm delší a o 170 gramů těžší než její předchůdce. Také průměr filtrového závitu nabobtnal ze 77 mm na 82 mm. Nový základní zoom je tedy ještě větší a těžší nežli například pevná třístovka AF-S Nikkor 300 mm F4E PF ED VR (i když ta je po pravdě ve své třídě zase extrémně malá).

Že tento objektiv sluší více větším tělům, to je nasnadě. Já jsem jej měl při testování nasazený na Nikonu D810, a tato sestava mně z pohledu ergonomie, zvláště pak z hlediska rozložení hmotnosti, připadala optimální. Skvělým partnerem pro AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR jsou ale samozřejmě také největší těla Nikonu, D3, D4, D5. Dovedu si jej představit také na Nikonu D500, méně už ale na D7xxx nebo menších tělech. Ale nevylučuje se to samozřejmě. Pouze pak bude tělo možná vypadat jako krytka objektivu :-)

Tvar tubusu objektivu zůstal, až na zvětšení rozměrů, stejný jako u předchůdce, což je jen dobře. Levá ruka fotografa pohodlně a jistě spočine na zúžené zadní části objektivu s širokým zoomovacím prstencem. Je-li třeba ostřit manuálně, stačí jen přesunout prsty o něco dopředu k užšímu zaostřovacímu kroužku. Ideální ergonomie.

Počítejte s tím, že přední část objektivu se při zoomování mírně vysunuje. Zcela zasunutý tubus je na ohnisku 50 mm, a na „obě strany“ se pak vysouvá. Nejvíce nabývá na délce u nejširšího ohniska – o 22 mm, na dlouhém konci to pak dělá jen zanedbatelné dva milimetry.

Dlužno dodat, že přední vnitřní část tubusu se pohybuje „uvnitř sluneční clony“, která je nasazená na vnějším tubusu. To není takříkajíc nic proti ničemu, nýbrž naopak výborná vychytávka, která ještě více chrání pohyblivé části proti vodě a prachu. Píšu-li „ještě více“, pak tím chci naznačit, že hořčíkové tělo objektivu AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR je samo o sobě patřičně utěsněno proti stékající vodě a prachu.

Vrátím-li se ještě ke sluneční cloně, pak zde musím doplnit malý detail – tato plastová vykrajovaná ochrana proti parazitnímu světlu (ale také mechanická ochrana přední čočky) je opatřena poctivou kovovou západkou s aretací, takže by se nemělo stát, že se časem „ochodí“, jak tomu bývá u běžných slunečních clon.

Autofokus, stabilizace a elektronická clona

Zaostřovací systém nové „dvacet čtyři sedmdesátky“ využívá rychlého a tichého ultrazvukového kruhového motoru typu SWM. Nikon udává až 1,5násobné zrychlení autofokusu oproti starší verzi, a já – byť to nemohu exaktně změřit – nemám jediný důvod mu to nevěřit. Už jen reakce autofokusu je blesková. Samotné zaostření pak probíhá v podobném duchu. AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR rozhodně patří mezi nejrychlejší objektivy Nikonu.

„Hardwarová novinka“ tohoto mohutného skla, to je optická stabilizace VR. Výrobce udává účinnost 4 EV, já po zkušenostech z testování opět nemám důvod k pochybám a jen dodám, že stabilizace může pracovat buďto v normálním módu, nebo v režimu Active. Ten slouží pro fotografování například z jedoucího auta, zkrátka v situacích, kdy fotograf nemá pevnou půdu pod nohama.
Optickou stabilizaci jsem vyzkoušel také při natáčení videa z ruky a musím suše konstatovat, že jsem byl velmi mile překvapen. Obraz „neplave“, při švenkování není znatelné zpoždění ani setrvačný dojezd plovoucích členů stabilizace, systém VR zkrátka výborně „drží“ obraz. Skvělá pomůcka pro DSLR kameramany.

Nová je také elektronická clona objektivu AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR. Už jsem to na Nikonblogu psal mnohokrát – oproti mechanickému provedení je obecně přesnější, tišší a rychlejší – zajišťuje mimo jiné přesnější expozici při velmi rychlém sériovém snímání. Jen taková malá zajímavost – elektronickou clonu poznáte nejen podle označení E na objektivu, ale také podle toho, že je na objektivu sundaném z těla na rozdíl od mechanické clony otevřená.

Optická kvalita

Jak jsem už uvedl, přepracována byla také optická konstrukce nového objektivu 24–70 mm F2,8. Ten nyní obsahuje 20 členů uspořádaných v 16 skupinách, 2 čočky jsou typu ED, 3 další členy jsou asférické, jeden typu HRI. Poprvé v historii objektivů Nikkor je zde také použit jeden asférický ED člen. Objektiv je opatřen antireflexními vrstvami Nano Crystal Coat a také ochrannými fluorovými vrstvami na předním a zadním členu.

Na místě je tedy otázka: jaká je reálná obrazová kvalita? Předně je třeba uvést, že objektiv AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR má výborný přenos kontrastu. I v případech, kdy obraz není řezavě ostrý (viz dále), perfektně zobrazí detailní nuance snímku, což je zřetelné u jemných textur, u pleťovky, v listoví stromů a podobně. U 36megapixelového stroje, na kterém jsem testoval to je vidět naprosto zřetelně. Na výborném kontrastu se podílí také špičkové antireflexní vrstvy Nano Crystal Coat, které odvádí skvělou práci. Byť naprosto korektně musím napsat, že nejsou všemocné a při „správně umístěném“ protisvětle (čti: v úzkém šikmém úhlu) se vám je podaří takříkajíc nachytat.

Samotná ostrost má přibližně takovýto charakter: plně odcloněný objektiv je samozřejmě perfektně ostrý ve středu obrazu a řekněme do cca 70 % plochy záběru. (To je mimochodem skvělá zpráva pro ty, kteří by jej chtěli používat na DX tělech Nikonu.) Požadujete-li ostrost až do rohů snímku, je třeba zaclonit v celém rozsahu zoomu na F5,6, tedy s výjimkou ohniska 35 mm, u nějž stačí clonu zavřít o jeden stupeň na F4. Ještě přesněji – na nejdelším konci by bylo vhodnější clonit ještě o fous více nežli F5,6.

Nicméně světelná skla se pořizují zejména kvůli velkému clonovému otvoru, a ostrost, jakou zoom AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR poskytuje na „plnou díru“, snese hodně vysoké nároky. Ostatně přesvědčit se můžete sami v galerii demosnímků na konci tohoto článku.

Optická konstrukce s využitím speciálních členů zajistila výbornou odolnost vůči chromatické vadě, která je zde naprosto zanedbatelná, a to až do té míry, že teprve po pár stovkách pořízených fotografií začnete pátrat po tom, zdali je vlastně na snímcích vůbec přítomná.

Bokeh, coby silně subjektivní vlastnost obrazu, osobně hodnotím jako výborný. Při měkkém osvětlení je pak srovnatelný s běžnými pevnými skly (s výjimkou „perel“ typu AF-S Nikkor 58 mm F1,4G nebo AF-S Nikkor 105 mm F1,4E ED).

Další parametry obrazu už nejsou tak excelentní, i když… ale o tom až dále. Řeč bude o geometrickém zkreslení a vinětaci. Když si uvědomím, jak výborně má korigované geometrické zkreslení, ale i vinětaci třetí (nebo spíš první) ze „svaté trojice“ profesionálních zoomů, ultraširoký AF-S Nikkor 14–24 mm F2,8G ED, skoro si říkám, jestli v případě „dvacet čtyři sedmdesátky“ nebylo něco podceněno. Ale… seriózně je třeba dodat, že jde o zoom většího rozsahu a hlavně rozdílnějších ohnisek. 24 mm je pěkný širokáč, kdežto 70 mm představuje krátký teleobjektiv, a v tomto rozpětí se velmi těžko optimalizuje optika – natož takto světelná – v celém rozsahu.

Pojďme se podívat na tyto dva parametry konkrétně. Geometrické zkreslení není zanedbatelné. Jak se dalo očekávat, nejširší ohnisko viditelně soudkuje. Už na 28 milimetrech je ale zkreslení uspokojivé, aby se těsně za ním (cca 30–32 mm) obraz srovnal. Na 35mm ohnisku vykazují snímky zanedbatelné poduškovité zkreslení, které se pak zhoršuje u 50 mm a o něco menší je na 70 mm – viz následující obrázek:

Vinětace je de facto v celém rozsahu zoomu při plně odcloněném objektivu hodně viditelná. Výjimkou je jen nejdelší ohnisko 70 mm, u kterého je vinětace rovnoměrnější – nejsou výrazně ztmavené rohy, úbytek světla je plynulejší směrem ke středu obrazu. Pokud byste chtěli vinětaci „opticky eliminovat“, musíte zaclonit o dvě až tři clony – viz ukázky vždy na F2,8, F4, F5,6 a F8.

Proč jsem v předchozím odstavci napsal „opticky eliminovat“? Proto, abych se dostal k tomu, že tyto dvě optické vady – tedy vinětaci a geometrické zkreslení –, lze téměř beze zbytku odstranit digitálně. A to jak přímo ve fotoaparátu, tak i dodatečně v softwaru Capture NX-D (i v jiných programech).

Co se týče zkreslení, stačí jen ve fotoaparátu zapnout funkci Automatická korekce zkreslení a můžete si být jisti, že obraz bude rázem bez geometrického zkreslení. Pokud funkci v DSLR zapomenete zapnout, srovnáte linie dodatečně v Capture NX-D (funkce Auto Distortion Control v sekci Camera and Lens Corrections).

Oprava geometrického zkreslení je skutečně bezproblémová – protože fotoaparát i software pro to má přesná data z objektivu. U vinětace je to lehce horší, jelikož ani tělo, ani program neznají její přesnou míru a průběh ztmavení. V menu fotoaparátu proto najdete korekci vinětace ve třech krocích – Nízká, Normální a Vysoká, v Capture NX-D pak „šoupátko“ s hodnotami od –100 do +200. Pokud vám vinětace na fotografiích vadí – protože někteří autoři ji považují za „sexy“ –, doporučuji ve fotoaparátu volit zlatou střední cestu, hodnotu Normální. Při postprodukci si pak s přesným nastavením můžete „pohrát“ přesně.

Celkové hodnocení

Základní zoom AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR představuje veskrze profesionální nářadí pro fotografa, který vyžaduje spolehlivost, odolnost a výbornou obrazovou kvalitu. Objektiv je robustní (po pravdě až trochu moc), dílenské zpracování Made in Japan nemá chybu, odolnost vůči vodě a prachu je pro profesionální nasazení nezbytným požadavkem, a ten je zde splněn.

Autofokus pracuje spolehlivě, tiše, a velmi, převelmi rychle. Nově přidaná optická stabilizace svoji práci odvádí na jedničku – a já znovu upozorňuji na její výborné chování při natáčení videa.

Víte ale, co mě na tomhle objektivu baví nejvíc? Že je v celém rozsahu ohnisek takříkajíc konzistentní. Jasně, konstantní světelnost je daná optickou konstrukcí. Ale v tomto případě je v celém rozsahu (se zanedbatelnými odchylkami) shodná také ostrost, přenos kontrastu, nebo třeba také vinětace. U tohoto skla zkrátka nemusíte myslet na to, že třeba u nejdelšího ohniska je potřeba více clonit a podobně. S objektivem AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR prostě můžete v klidu jen… fotit.

Podrobné technické parametry objektivu AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR najdete zde

Doporučená prodejní cena: 65 990 Kč

Fotografie pořízené objektivem AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR – zdroj Nikonblog

Snímky jsou zcela bez úprav.

Stáhněte si zdrojové NEFy. 1. část (222 MB), 2. část (207 MB) a 3. část (211 MB).

Fotografie pořízené objektivem AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR – zdroj Nikon

Stáhněte si fotografie v plném rozlišení (JPEG) zde (193 MB)

Související články

Svatá zoom-trojice Nikonu – díl 1.: AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII

Svatá zoom-trojice Nikonu – díl 3.: AF-S Nikkor 14–24 mm F2,8G ED