Často se jim říká „reportážní zoomy“, ale není to úplně korektní označení. Přívlastek „profesionální“ by jim slušel více. Ano, řeč je o trojici zoomů se světelností F2,8, která pokrývá rozsah ohnisek od 14 mm do 200 mm. Tuto „svatou zoom-trojici“ ve složení AF-S Nikkor 14–24 mm F2,8G ED, AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR a AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII jsme se vám rozhodli představit podrobněji. Začínáme trochu netypicky – odzadu – od „sedmdesát dvoustovky“.
Ještě jen pro jistotu dodávám, že ve všech třech případech se jedná o FX objektivy čili jejich ohniskové vzdálenosti odpovídají 35mm kinofilmu. Tahle skla ale samozřejmě není problém používat i na DX tělech, pouze je potřeba počítat s virtuálním prodloužením ohnisek crop faktorem 1,5×. Díky vestavěným ostřicím motorkům bude fungovat autofokus i na tělech bez mechanického náhonu AF, nicméně dost dobře si nedovedu představit například zrovna zoom AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII třeba na malém těle Nikon D3400 nebo D5500. Ale znovu opakuji, funkčnost omezena není.
Přítel do nepohody
Nechci se příliš věnovat historii tohoto telezoomu, jen uvedu, že tato verze s označením VRII nahradila v roce 2009 původní model bez římské dvojky na konci, který se vyráběl od roku 2002. Před tím měl Nikon v této světelnosti už od roku 1986 telezoom AF-Nikkor 80–200 mm F2,8D ED. A dlužno doplnit, že aktuálně je v nabídce také levnější, menší a lehčí, ovšem o clonu „pomalejší“ verze AF-S Nikkor 70–200 mm F4G ED VR – náš test najdete zde.
A nyní už k AF-S Nikkoru 70–200 mm F2,8G ED VRII. Jde o profesionální nářadí, proto očekávejte robustní tělo z hořčíkové slitiny, utěsněné proti stříkající vodě a prachu. S délkou 206 mm, průměrem 87 mm a hmotností bezmála 1 600 gramů (vč. otočné stativové botky) nejde o žádného drobečka. Ve třídě světelných telezoomů podobného rozsahu ohnisek jsou to však de facto standardní rozměry. Průměr filtrového závitu činí 77 mm, přičemž asi nemusím dodávat, že přední člen se ani neotáčí, ani nevysunuje – objektiv je stále stejně kompaktní.
Těžiště samotného objektivu je zhruba uprostřed tubusu objektivu, po nasazení na tělo se posune blíže k fotoaparátu. Ostřicí prstenec, pod kterým zcela samozřejmě spočine levá ruka fotografa, se pak ovládá s potřebnou jistotou. Na velkých tělech Nikonu (D3, D4, D5…) jde o skvěle vyváženou sestavu. Vím o tom své, fotil jsem s objektivem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII nasazeným na těle Nikonu D3 pět dní s pravou rukou v sádře (viz článek) a… nemohu si stěžovat. Tento telezoom jsem ale použil také na Nikonu D500, a ani v tomto případě jsem nepocítil žádný zvláštní „ergonomický diskomfort“.
Na levé straně tubusu objektivu najdete obvyklé ovládací centrum. Dva přepínače slouží ke zkrocení autofokusu, další dva řídí stabilizaci. Automatické zaostřování může pracovat ve dvou režimech: A/M, kdy preferenci má autofokus, ale uživatel může zaostření ovlivnit manuálně ostřicím prstencem (v tomto módu je citlivost detekce zaostřovacího kroužku nižší než v režimu M/A), M/A, kdy objektiv stále ostří automaticky, ale preferenci má ruční ostření, plus režim M, kdy se zaostřuje výhradně manuálně. Druhým přepínačem je limiter, umožňující omezit ostřicí vzdálenost od 5 metrů pro rychlejší zaostřování (kratší krok autofokusu).
První ovladač VR stabilizaci zapíná nebo deaktivuje, druhým pak nastavujete režim Normal nebo Active, což je mód, určený například pro fotografování z jedoucího auta. Tedy pro případy, kdy kromě potřeby stabilizovat samotného fotografa se vám ještě navíc „hýbe země pod nohama“. Optická stabilizace umožňuje prodloužit časy z ruky až o 3,5 EV. Z mého pohledu funguje bezvadně.
Stejně skvělé je také automatické zaostřování obsluhované – jak jinak – rychlým a tichým ultrazvukovým motorkem SWM. Jistě nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII je jedním z nejrychlejších Nikkorů, což se samozřejmě hodí například u fotografování akčních sportů, wildlife a dalších rychlých dějů. Ještě technická informace – nejkratší ostřicí vzdálenost je 1,4 metru v celém rozsahu ohnisek.
Otočná stativová patka má dva stativové závity. S těžším tělem využijete závit blíže k bajonetu, s lehčím ten vzdálenější. Patku lze rychle sejmout. Příjemná je pojistka, kdy ani po povolení aretačního šroubu patka z uložení samovolně nevyjede. I po sundání patky najdete další stativový závit na otočné objímce. Ten lze využít v případě, když z jakéhokoliv důvodu potřebujete maximálně snížit těžiště sestavy.
Na standardně dodávanou vykrajovanou sluneční clonu se zajišťovací západkou si někteří zahraniční recenzenti stěžují – zpochybňují její účinnost. Je pravda, že vykrojení je docela velké (výrobce se tím evidentně brání nežádoucí vinětaci). Já jsem při testování na problém se závojem vznikajícím od bočního parazitního světla nenarazil. Čímž ale netvrdím, že se nemůže objevit. Každopádně účinnost antireflexních vrstev Nano Crystal Coat, kterými jsou čočky tohoto objektivu opatřeny, je takříkajíc osvědčená – Nano vrstvy dokáží v mnoha problematických světelných situacích zachránit kontrast snímku.
…ruku v ruce s obrazovou kvalitou
Čoček je v tom dost, jen co je pravda… ale vážně: 21 členů v 16 skupinách, z toho 7 ED členů, to je výborný předpoklad pro obrazovou kvalitu odpovídající profesionální třídě. Pojďme si ji ale rozebrat podrobněji…
Už dlouho jsem neviděl zoomový objektiv s tak dobře korigovaným geometrickým zkreslením. Nejširší ohnisko 70 mm má sotva znatelné soudkovité zkreslení (+0,8 %), aby „o kousek dál“, na ohnisku 85 mm byl obraz de facto bez zkreslení. Se zužujícím se záběrem se zkreslení mění na poduškovité, přičemž u 105 mm to opět nestojí za řeč (–0,5 %). Poduška se mírně zvětší při ohnisku 135 mm na hodnotu –1 %, a viditelnější je až na nejdelších 200 milimetrech, kde má hodnotu –1,6 %. I přes to… klobouk dolů!
Taktéž výtečně je ošetřena vinětace, kdy objektiv na plnou díru v celém rozsahu ohnisek sice lehce vinětuje, ale přechod ztmavených rohů je velmi pozvolný. Při zaclonění o 1 EV se vinětace rapidně zlepší. Zavřete-li clonu o dva dílky, téměř zmizí. Následující laboratorní testy ukazují vinětaci vždy při clonách F2,8, F4, F5,6 a F8.
Ne, objektiv AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII nepatří mezi skla, která jsou ostrá až do rohů již při plném odclonění. V tomto případě můžete počítat s výbornou ostrostí ve cca 70 % plochy záběru (což je mimochodem výborná zpráva pro ty, kteří jej chtějí používat na tělech formátu DX). Abyste dosáhli ostrosti v celé ploše, je třeba zaclonit na F5,6, lépe až na F8. Tak trochu paradoxně na nejdelších 200 milimetrech je toto sklo nejostřejší – pro proostření do rohů stačí clonit na F4–5,6.
To, že tento objektiv není na plnou díru ostrý až do rohů, samozřejmě ničemu nevadí (pokud jej tedy nehodláte používat na ryze technickou fotografii). Světelná skla se pořizují zejména kvůli malé hloubce ostrosti a málokdo komponuje hlavní motiv do rohů nebo okrajů záběru. Já jsem s objektivem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII fotil v podstatě pořád jen na plnou díru a na nedostatek ostrosti si rozhodně nemohu stěžovat – viz galerie na konci článku.
Druhou stránkou ostrosti je pak difrakce – změkčení obrazu vlivem velkého clonění. Ta se začíná v téměř celém rozsahu ohnisek projevovat na cloně F11, při F16 je už velmi citelná. Opět pouze u ohniska 200 mm je i ta jedenáctka clona ještě v pohodě.
Výborně je korigovaná také chromatická aberace. Nebudete-li clonit, na snímcích ji s trochou námahy v mizivé míře objevíte. Nejde ale o nic rušivého. Nehledě k tomu, že ji lze beze zbytku účinně odstranit při postprodukci.
Celkové hodnocení
Profesionální telezoom AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII jednoznačně patří mezi top ten špičkových skel Nikonu. Jde o konstrukčně a dílensky výborně zpracovaný a odolný kus „hardwaru“, vyniká skvělým autofokusem a účinnou stabilizací. A obrazová kvalita? Výborná! Nelze se tedy divit tomu, že tento objektiv patří mezi jeden z nejoblíbenějších mezi opravdovými profesionály, protože jak je známo: skutečný mistr vyžaduje mistrovské nářadí.
Podrobné technické parametry objektivu AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII najdete zde
Doporučená prodejní cena: 68 990 Kč
Fotografie pořízené objektivem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII
První desítka snímků prošla postprodukcí (včetně ořezu), druhých deset fotografií je zcela bez úprav.
Stáhněte si zdrojové NEFy. 1. část (123 MB) a 2. část (115 MB).
Související články
Svatá zoom-trojice Nikonu – díl 2.: AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8E ED VR
Svatá zoom-trojice Nikonu – díl 3.: AF-S Nikkor 14–24 mm F2,8G ED
Jeden komentář
Excelentní sklo na focení sportu a koncertů, i při mizerném osvětlení (i tmě) ostří bleskově a spolehlivě.
Snímky jsou svojí kvalitou je jasně rozeznatelné od jiných, fotím na plnou díru, max. do f/4 – super ! Nepostradatelný, s používání se stane závislost ! ☺
Jen tím nárůstem ceny to Nikon podělal, už je to myslím přes hranu a stal se tak pro spoustu zájemců nedostupný…