Makroobjektivy NIKKOR. Proč je chtít, a které to jsou?

V souvislosti s aktuálním tématem Nejmenší detaily přírody naší fotografické soutěže Fotka Nikonblogu mi několik čtenářů poslalo dotaz, jaký bych jim poradil makroobjektiv. Vím, že jsme v propozicích 3. kola uvedli, že nemusí jít o „ryzí makro“, ale znáte to… Dlouho předlouho se rozhodujete pro koupi nějakého nového přírůstku do své fotobrašny. Po čase už to málem pustíte z hlavy, aby vás vzápětí něco „nakoplo“. Třeba zrovna fotografická soutěž. „Jo! Teď už ten makroobjektiv fakt potřebuju!“, řeknete si, čili obhájíte si sami před sebou jeho pořízení. Nevěřím, že to tak nemáte ;-)

Přistupte blíže

Makroobjektivy jsou speciální třídou fotografické optiky, jejichž primární odlišností od ostatních „skel“ je jak možnost zaostřovat na blízkou vzdálenost čili pořizovat snímky ve velkém zvětšení (u NIKKORů v měřítku 1 : 1), tak jejich optická optimalizace pro fotografování v těchto podmínkách. Kromě jiného to obnáší typicky možnost více clonit než u běžných objektivů, protože jak všichni fotografové vědí, se zkracující se předmětovou vzdáleností se rapidně snižuje hloubka ostrosti. Můžete namítnout, že clona je mechanická, nikoliv optická komponenta, a budete mít pravdu. Nicméně možnost použití „malé díry“ nedílně souvisí i s optikou – s difrakcí neboli ohybovým jevem – zhoršením ostrosti právě při velkém clonění, které je v makrofotografii naprosto běžné. Takže i optika tomu musí být přizpůsobená.

Sečteno a podtrženo, makroobjektivy, u Nikonu označované jako Micro NIKKOR pro DSLR s bajonetem F, nebo MC pro mirrorlessy s bajonetem Z, jsou fotografickou optikou, určenou pro snímání z blízké vzdálenosti. Mimochodem… vždy jde o monofokální objektivy. Makrozoom jsem nikdy neviděl (čímž netvrdím, že jsem viděl všechno :-)). 

Nejen makro 

Využití makroobjektivů je velmi často vnímáno hodně jednostranně nebo řekněme omezeně. Každý zná fotografie kytiček a broučků, někomu se makroskla spojí i s technickou nebo dokumentační makrofotografií (viz např. článek o focení nerostů Petrem Janem Juračkou), a to je obvykle asi tak všechno. Jenže makroobjektivy mají celou škálu dalšího využití.

Osobně je velmi rád používám na produktovou fotografii. I když fotím velké věci – v mém případě často koloběžky – téměř vždy potřebuji udělat i detaily produktu. K tomu je makroobjektiv s delším ohniskem – klasicky „stopětka“ – naprosto ideální. Pořád to ještě není makro, ale zaostřím na takovou „blízkost“, na kterou bych s běžným objektivem nezaostřil.

Další příklad: Spousta lidí má malý e-shop s vlastními produkty, obvykle hand-made výrobky. Když prodáváte produkty jiných, zpravidla vám poskytnou i jejich fotografie. Vlastní výrobky si ale musíte „cvaknout“ sami. Sáhnout po smartphonu – byť s funkcí makro, avšak na širokém ohnisku – to není správná cesta. Jedině fotoaparát s makroobjektivem vám, respektive vašim zákazníkům, poskytne reálné nezkreslené fotografie.

Makroobjektivy lze pochopitelně využívat i jako normální objektivy pro běžné záběry. S 50mm „makrosklíčkem“ není problém fotit jako s normální padesátkou. Zmíněná „stopětka“ se dá využít klidně třeba na portréty. Nedosáhnete s ní sice takového bokehu jako s portrétním objektivem se světelností f/1,4, ale pokud vás portrét neživí, pro občasné využití to vadit nebude. Navíc volba vhodného pozadí a odstupu portrétovaného od něj často dělá větší divy nežli samotná světelnost objektivu.

Je zkrátka dobré si uvědomit, že makroobjektiv je sice, jak už jsme uvedl, speciální typ fotografické optiky, ale stejně dobře ho lze používat také jako normální objektiv. Nefunguje pouze na „zvětšování malých věcí“, ale jednoduše na téměř jakékoliv záběry.