„Malé makro“ pro Zetka. Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 v testu Nikonblogu

Je to možná hloupost, ale napadlo mě, že tento makroobjektiv Nikonu se bude dobře pamatovat. Je to totiž jediná padesátka Nikonu v provedení pro makrofotografii – která se navíc vejde mezi makroobjektivy s bajonetem F – DX model AF-S DX Micro Nikkor 40 mm f/2,8G a fullframovou šedesátku AF-S DX Micro Nikkor 60 mm f/2,8G ED. Abych byl ale exaktní (i když věřím, že to všichni víte), naše nová padesátka, tedy testovaný makroobjektiv Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 není objektiv „eFkový“, ale jedná se o sklo pro mirrorles fotoaparáty Nikon Z. Pojďme se na něj podívat blíže.

Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na těle Nikonu Z 6II
Nikkor Z MC 50 mm f/2,8

Menší brácha

Oproti minule testovanému – taktéž Zetkovému – makroobjektivu Nikkor Z MC 105 mm f/2,8 VR S, má tato padesátka nejen méně než poloviční ohnisko, ale je také fyzicky výrazně menší a lehčí. Průměr 74,5 mm a délka tubusu objektivu 66 mm, spolu s hmotností 260 gramů, svádí k dojmu, že jde o DX makroobjektiv – ale nenechte se mýlit – je to fullframové sklo. Byť tedy na DX tělech Nikon Z 50 nebo Z fc ho samozřejmě můžete použít také. A osobně si myslím, že právě majitelé těchto těl, po makroobjektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 sáhnou možná i častěji nežli fotografové, kteří používají fullframová Zetka.

Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na fullframovém Nikonu Z 7. Vnitřní díl tubusu se při ostření na krátkou předmětovou vzdálenost řekněme výrazně vysouvá
Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na fullframovém Nikonu Z 7. Vnitřní díl tubusu se při ostření na krátkou předmětovou vzdálenost řekněme výrazně vysouvá

Proč si myslím, že po tomto objektivu sáhnout hlavně majitelé Zetek s menším snímačem? Kvůli crop faktoru, který ohnisko tohoto skla virtuálně posune na 75 mm. To už je použitelnější například na portréty, protože i portréty lze fotit makroobjektivem :-) Úhel záběru odpovídající 75 milimetrům zkrátka přináší přirozenější perspektivu. 

Co se týká nejkratší předmětové vzdálenosti, tak ta je samozřejmě stejná u FX i u DX – ale u DX můžete, opět díky cropu, když je to potřeba například kvůli světlu, o něco couvnout. Kvůli světlu? Ano, kvůli světlu. Přední okraj vnitřního výsuvného tubusu této padesátky je totiž při největším zvětšení 1 : 1 pouhých 56 mm od foceného objektu. Můžete si zkrátka foťákem stínit. 

Nejkratší vzdálenost 56 mm od předního okraje vnitřního tubusu ke snímanému objektu
Nejkratší vzdálenost 56 mm od předního okraje vnitřního tubusu ke snímanému objektu

No a pak je tu focení nejrůznějších makrozvířátek obvykle z hmyzího světa, která taky asi nebudou trpělivě pózovat, když se k nim přiblížíte do jejich takříkajíc intimní zóny. Na druhou stranu: Já jsem tento objektiv testoval převážně na Nikonu Z 7, jehož rozlišení 45 Mpx můžete klidně taky poměrně výrazně „cropnout“. Když obraz ze „Zet sedmičky“ oříznete 1,5× dostanete jenom o něco málo menší rozlišení nežli DX Zetka.

Neproneseš se

Když se ještě na pár vět vrátím ke konstrukci objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8, pak nízká hmotnost napovídá, že jsou zde ve větší míře využity plasty, byť bajonet je kovový. Objektiv není opatřený utěsněním proti stékající vodě a prachu, nicméně má fluorový ochranný povlak malé přední čočky. Mimochodem, filtrový závit má – vzhledem k vysouvacímu vnitřnímu dílu tubusu – nezvykle malý průměr – 46 mm. Majitelé základního zoomu pro DX Zetka, Nikkoru Z 16–50 mm, mohou s tímto objektivem sdílet sluneční clonu – i když u tohoto makroobjektivu je vlastní sluneční clona HN-41 v základní výbavě.

Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na DX Nikonu Z 50. Dlužno dodat, že mu sluší
Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na DX Nikonu Z 50. Dlužno dodat, že mu sluší

Kromě dvou přepínačů pro autofokus – A/M a limiter ostřicí vzdálenosti FULL/0,3–0,16 m – na levé „straně“ objektivu, žádné jiné ovládací prvky nenajdete. Upozorňuji – na rozdíl od svého „velkého“ makrokolegy s ohniskem 105 mm, tento Zetkový makroobjektiv nemá optickou stabilizaci.

Každopádně zaostřování obstarává jako u všech Zetkových skel bezhlučný krokový motorek. Při běžném ostření pracuje tento objektiv rychlostí naprosto ucházející. S méně svižným chodem ale počítejte vzhledem k velkému výtahu objektivu při přeostřování z nejkratší vzdálenosti na nekonečno. Ale to není nic, co byste v praxi potřebovali často.

Z mechanických součástí zde pak máme ještě elektromechanickou clonu s maximální hodnotou F32 u maximálního výtahu (F22 u běžných ostřicích vzdáleností). Jako každý makroobjektiv, i tento Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 ztrácí při focení v největším měřítku – právě kvůli onomu velkému výtahu – světelnost. V makroprostoru proto počítejte s nejmenší clonou o 2 EV horší – F5,6. Stejně ale budete clonit kvůli hloubce ostrosti, a to nejspíš hodně, takže tuto informaci uvádím jen proto, aby vás případně toto zjištění nepřekvapilo. 

Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na těle Nikonu Z 5
Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 na těle Nikonu Z 5

Makro nakrátko

Optická konstrukce objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 se skládá z 10 čoček, uspořádaných do 7 skupin, jeden člen je asférický a jedna čočka nízkodisperzní, typu ED. Jak už jsem uvedl, přední člen je navíc opatřený fluorinovým ochranným povlakem. Typ antireflexních vrstev Nikon u tohoto objektivu neuvádí. 

Optická konstrukce objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8
Optická konstrukce objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8
MTF objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8
MTF objektivu Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 (Umíte číst MTF křivky? Podrobnosti zde)

Když bych měl porovnat ostrost a přenos kontrastu testovaného makroobjektivu s jeho větším bráškou Nikkorem Z MC 105 mm, pak na MTF křivkách vidím zřetelný pokles čili horší hodnoty „menšího objektivu“, zejména na koncích sagitálních křivek (plné čáry), tedy v rozích obrazu, a celkový pokles u vyšších frekvencí (30 linek/mm – modré linky). Obecně to znamená o fous horší přenos kontrastu, který byste ovšem zaznamenali patrně pouze u přímého srovnání u scén s velmi jemnými přechody barev a jasů a/nebo extrémně jemnými detaily. 

Já osobně si na ostrost rozhodně stěžovat nemůžu. Objektiv je ostrý v celém obrazovém poli už od plně otevřené clony F2,8 (při běžné předmětové vzdálenosti), i od „uměle přivřené“ F5,6 v makroprostoru. Nejlepší kresba v makru je mezi clonami F16–22, po F22 se už začíná projevovat difrakce – nejvíce zavřená clona F32 už zapříčiňuje změkčení ostrosti.

Zdrojová fotografie s vyznačeným 100% výřezem
Zdrojová fotografie s vyznačeným 100% výřezem
100% výřezy
100% výřezy

Co se týče geometrického zkreslení, tak to je korigované už samotnou optikou výborně, byť tedy maličké poduškovité zkreslení zde zaznamenáte. Horší je to s vinětací plně odcloněného objektivu, což je „nemoc“ snad všech Zetkových objektivů. Naštěstí ani jednu z obou optických vad není problém bez ztráty obrazové kvality opravit přímo ve foťáku nebo posléze v počítači.

Geometrické zkreslení Nikkoru Z MC 50 mm f/2,8 (vypnutá korekce ve fotoaparátu)
Geometrické zkreslení Nikkoru Z MC 50 mm f/2,8 (vypnutá korekce ve fotoaparátu)
Vinětace Nikkoru Z MC 50 mm f/2,8 (vypnutá korekce ve fotoaparátu)
Vinětace Nikkoru Z MC 50 mm f/2,8 (vypnutá korekce ve fotoaparátu)

Chromatickou vadu jsem jako obvykle u Nikkorů Z nenašel :-) Subjektivně však musím ohodnotit bokeh…, který se mi upřímně řečeno zdá trochu slabší. Ano, při focení v makroprostoru si asi stěžovat nebudete, stejně tak, když dáte na pozadí světelný řetěz, budete s pěkně vykrouženými kuličkami světýlek na clonu F2,8 spokojení. Ale když pak tento objektiv vezmete do podzimního parku jako já, bude se vám možná zdát kresba listí na zemi v rozostřeném pozadí tak trochu „nervózní“. Není to zkrátka ten sametový bokeh, jakým vyniká „normální“ Zetková padesátka se světelností f/1,8, a už vůbec nemluvě o naprosto špičkové „jednadvojkové“ padesátce, kterou jsem testoval nedávno. Nicméně když si uvědomíte, že tento makroobjektiv porovnávám s nejvyšší kvalitou, pak na tom ten bokeh zase tak špatně být nemůže, že ano? :-)

Lehce „nervózní“ bokeh u běžných snímků (clona F3)
Lehce „nervózní“ bokeh u běžných snímků (clona F3)

Celkové hodnocení

V úvodu jsem sice napsal, že makroobjektiv Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 je možná vhodnější pro DX Zetka nežli fullframové stroje, ale teď bych to, upřímně řečeno, nejraději vzal zpátky. Proč? Protože když si odmyslíte zkratku MC čili makro(objektiv), máte k dispozici pěknou kompaktní lehkou padesátku s řekněme dobrou světelností. A ta se hodí na leccos – jak na FX, tak i na DX tělech. Jak si můžete všimnout v galerii demosnímků níže, já jsem ji vzal na fullframovém těle na procházku do podzimního brněnského parku Lužánky, a myslím, že se jí to hodně líbilo. Pak jsem ji nasadil na DX tělo, a udělal nějaký ten portrét. Jako kratší portréťák například do malého ateliéru, je to pro DX optimální ohnisko.

Možnost zaostření nablízko, čímž úmyslně nepíši hned 1 : 1, se pak může hodit na spoustu záběrů, jež nemusí být čisté makro. Zmíněná padesátka f/1,8 má nejkratší ostřicí vzdálenost 0,4 m, takže s ní větší detail neuděláte. S objektivem Nikkor Z MC 50 mm f/2,8 ano, a když půjde do tuhého, tak můžete jít blíž a blíž… až na to zvětšení 1×. V makroprostoru bude na DX tělech slušet možná více novému Nikonu Z fc, protože ten na rozdíl od Z 50 umí také focus shifting čili skvělou funkci pro skládanou makrofotografii.

Možnost ostření na krátkou vzdálenost se hodí i u „normálních“ fotografií
Možnost ostření na krátkou vzdálenost se hodí i u „normálních“ fotografií

Podrobné technické parametry najdete zde

Doporučená prodejní cena: 18 490 Kč

Akční cena Ušetři s Nikonem – zima 2021: 17 190 Kč

Fotografie pořízené objektivem Nikkor Z MC 50 mm f/2,8

Snímky jsou bez úprav. Tělo Nikon Z 7 + (poslední dva snímky Z 50)

Stáhněte si zdrojové soubory bez úprav:

JPEG – 1. část (230 MB)
JPEG – 2. část (242 MB)
NEF – 1. část (237 MB)
NEF – 2. část (323 MB)
NEF – 3. část (271 MB)
NEF – 4. část (163 MB)

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *