Dělal jsem před lety asistenta jednomu, v té době už staršímu, fotografovi. Jen mimoděk dodávám, že to byl jeden z těch profesionálů, kteří ač v době analogové byli mistři svého oboru, digitální epochu nezvládli a řemeslo víceméně opustili. Ale to je jiný příběh…
Jednou jsme měli vyfotit nově otevřenou prodejnu. Šlo o předchůdce dnešních hobbymarketů, takže se jednalo o docela velké prostory. Čekal jsem, že budeme stěhovat celý světelný park ateliéru, ale můj učitel do kufru auta naložil jeden studiový blesk se softboxem, dvacetimetrovou prodlužovačku a jelo se do akce…
„Jak to chceš nasvítit jedním světlem?“ ptal jsem se samozřejmě vzápětí. „Jak no? Blejsknem do toho vícekrát…“ Bingo! Tehdy jsme fotili na svitkový film na Mamiyu RB 67, která měla centrální závěrku v objektivu a mohli jste tak exponovat na jedno políčko v podstatě kolikrát jste chtěli. No a tak jsme do toho „blejskli“ – po lehce náročném výpočtu expozice naměřené flashmetrem (dnes bych to už fakt nespočítal) – asi sedmkrát, přičemž několikrát se samozřejmě blesk přemisťoval, abychom prosvítili celý interiér.
Když chceš víc
Že existuje něco jako vícenásobná expozice, jsem věděl už v té době, netušil jsem však – přesněji mě vůbec nenapadlo – že se vlastně dá úplně klidně i vícenásobně blesknout do jednoho záběru. A to i v dnešní digitální době současnými sofistikovanými systémovými blesky. My si tuto fintu pro názornost ukážeme na jednodušším případu.
Každý občas potřebuje vyfotit nějakou více- či méně technicky dokonalou produktovou fotografii. Třeba proto, aby se zbavil nepoužívaných věcí na některém z aukčních portálů. Zrovna na tomto příkladu totiž musím z vlastní zkušenosti potvrdit, že dobrá fotografie vámi nabízeného produktu – typicky na Aukru – nedělá obligátní polovinu, ale hned tři čtvrtiny úspěchu. Ono se není čemu divit – v záplavě fotek „odstřelených“ ve svitu stolní lampy mobilním telefonem budou vaše polo- až profesionální snímky prodávat cokoliv mnohem úspěšněji. Jak na to bez jakéhokoliv vybavení?
Ještě blesk. A kuchyň…
Abych byl přesnější – nějaké to vybavení potřebovat budete – vystačíte si ale s objektivem s delším ohniskem (cca od 70 mm výše) a externím bleskem. Nevím jistě, jestli to z textu vyplynulo – takže pro jistotu – musíte také fotit digitální zrcadlovkou. A pozor! Je (skoro) nezbytné mít tělo, které podporuje vícenásobnou expozici. Nebo použít fintu v rámečku Potmě čímkoliv dále v článku.
Dále je třeba vědět, že vícenásobné blýskání je funkce, již lze použít pouze pro statické záběry. Ve scéně se skutečně nesmí nic pohnout, a to ani třeba v důsledku průvanu. Stejně tak se nesmí pohnout fotoaparát, a toho dosáhnete jen s velmi pevným stativem. Velmi pevný stativ pro mě osobně už dlouho reprezentuje například Manfrotto řady 055 a mohutnější modely, plus podobně koncipované „držáky“ dalších výrobců stativů. Model za pětistovku ze supermarketu pro vícenásobné snímání opravdu vhodný není.
Drátěnka či kabelovka, nebo snad „rádio“?Fotoaparát umístěný na stativu je třeba spouštět pomocí zařízení, které jej v okamžiku expozice nerozhýbe – ano , i na stativu lze udělat „strženou“ fotku. Ideální je kabelová spoušť, tedy moderní následník dříve používané „drátěnky“, montované do závitu v tlačítku spouště. Přesněji řečeno, nejlepší je bezdrátové řešení buďto pomocí levné a dostupné infračervené spouště nebo dražšího profesionálního rádiového odpalovače.I když ale nemáte ani jednu ze zmíněných technických pomůcek, výborně pomůže funkce Opožděné spuštění závěrky – psali jsme o ní zde. Můžete použít i samospoušť, ale pozor, není to vždy úplně nejvhodnější. V režimu vícenásobné expozice totiž provede všechny dílčí „blesknutí“ s prodlevou, kterou máte nastavenou v uživatelské funkci C3. A ta je maximálně 3 sekundy. Čemu to vadí? Blesku. Pokud totiž fotíte s nastaveným plným výkonem, nestačí se blesk obvykle tak rychle nabít. |
Až do nekonečna pozadí
Fotovýbava ale není vše – pak ještě potřebujete menší, bíle vymalovanou nebo vytapetovanou místnost. Může být i neutrálně šedá, ale tato barva letos moc u bytových architektů neletí. Taková paneláková kuchyně je ideální – představuje jakýsi zvětšený světelný stan (o tom a jeho použití až někdy příště).
Ze stěn sundejte všechny rozměrnější barevné obrazy, plakáty nebo kalendáře – snažte se zkrátka vyvarovat všech zásadnějších barevných ploch, které by vzhledem k odrazu světla způsobovaly nežádoucí zabarvení scény. Můžete-li také zakrýt podlahu (pokud není bílá nebo neutrální), je to dokonalé.
Sežeňte si tzv. nekonečné pozadí. Záleží samozřejmě na velikosti předmětů, které budete fotit. Pro drobnosti mnohokrát vystačí bílý karton velikosti A3 (v nouzi i obyčejná kancelářská „Á čtverka“), čím větší je snímaný předmět, tím rozměrnější pozadí budete potřebovat. Rovnou uvádím – zapomeňte na prostěradla a jiné „mačkané“ alternativy – nařasené pozadí fakt vypadá nevhodně a totálně neprofesionálně. Antika už před pár lety skončila a drapérie jsou sice výborné pro nácvik kresby, nicméně jako pozadí pro produktovou fotografii skutečně ne.
Protože dominantní porce světla blesku jde shora, odrazem od stropu, je nanejvýš vhodné sestavu doplnit odraznou deskou, která bude světlo usměrňovat více zepředu – ve směru od objektivu. Opět není třeba kupovat komerčně vyráběné odrazné desky. Znovu postačí ona „čtvrtka“ či zmačkaný alobal opřený o kuchyňské prkénko. Improvizaci se meze nekladou – jen opět připomínám – pozor na nežádoucí barevné odstíny. Ostatně když jsme u toho, vaše svítivě neonové tričko dokáže při focení nadělat také pěknou paseku. Zamyslete se, z čeho všeho vznikají ty barevné odrazy na lesklých předmětech a barevný nádech obecně.
Ještě blesk
Scéna je nachystaná, fotoaparát na „betonovém“ stativu, v sáňkách externí blesk. Například Speedlight SB-800, SB-700, SB-900/910… Podle rámečku Potmě čímkoliv – viz níže – nastavte na fotoaparátu expoziční režim na M, tedy manuál, čas dejte na 1/160 až 1/250 s, clonu podle zamýšlené hloubky ostrosti, což bude obvykle kolem F11 až F16. Stejně tak blesk nastavte do plného manuálu s výkonem 1/1. Nevíte jak? Poslouží vám návod. Kde najdete návody on-line, jsme psali v tomto článku.
Nastává chvíle nalézt v menu zrcadlovky funkci vícenásobné expozice. Ta bývá ve druhé záložce Fotografování a má tři položky: Hotovo (u novějších modelů ON/OFF), čili zapnuto nebo vypnuto, Počet snímků – limitovaný třemi dílčími expozicemi – a funkci Automatické nastavení expozice.
Zatímco první dvě volby jsou jasné, zastavme se u třetí – Automatické nastavení expozice. To nás v případě focení s bleskem nebude zajímat, takže funkci vypneme. Jde totiž o vymoženost určenou pro focení v přirozeném osvětlení, kdy je expozimetr fotoaparátu schopen dodat potřebné relevantní údaje. (Což v případě focení s „neznámým“ nastavením blesku – a hlavně expozicí scény „bůhvíjak“ nastaveným umělým světlem – schopen není. Občas to popravdě zafunguje, ale víceméně náhodně.) Ale budete-li si chtít vícenásobnou expozici vyzkoušet i jinak než bez blesku, čili „normálně“, tuto funkci rozhodně zapněte. Snad se k ní ještě na Nikonblogu někdy dostaneme.
Nicméně jakmile zvolíte v menu Vícenásobná expozice položku Hotovo, můžete začít blejskat. O tom, že se nacházíte v tomto režimu, vás na stavovém nebo zadním LCD displeji informuje ikonka dvou překrytých obdélníků, která zmizí až s poslední provedenou expozicí.
Pár kroků k cíli
Nyní už vám zbývá jen udělat příslušný počet expozic. Se silným bleskem a malým cloněním vám budou stačit dva, jindy zase tři osvity. Podívejte se, jak to vypadá, když se světlo v jednom záběru sčítá. Nejprve jedna – první – expozice:
Snímek je podexponovaný, to je jasné. V RAWu by se s ním ještě možná dalo pracovat, ale proč nevyužít možností techniky? Přidáme tedy ještě jedno zablýsknutí.
To je ovšem jiná situace! Světlo se skutečně „namnožilo“ a tato fotografie je už bez problémů použitelná pro každého. Trochu světla to ale ještě chce, tak přidáme ještě třetí záblesk.
A to už by šlo! I když roztažením kontrastu v počítači získáte skvělý výsledek, nicméně kvalitativně jde o srovnatelný snímek s předchozím záběrem se dvěma blesknutími. A čím méně expozic, tím menší nebezpečí rozhýbání záběru, že ano?
Potmě čímkolivMožná teď mnozí z vás litujete, že vaše amatérské tělo nemá funkci vícenásobné expozice. Nevadí! Jistě totiž umí nastavit čas závěrky třeba patnáct sekund, že ano? A dokonce vám bude stačit ten nejobyčejnější blesk, i kdyby neměl sáňky… Postup je jednoduchý – místo, kde budete fotit, se musí dát zatemnit tak, aby vám časy expozice bez blesku vycházely delší než cca 20 sekund. Takže žaluzie, rolety, deky do oken a podobné opatření vás nemine. Při rozsvícených světlech zkomponujete záběr, zaostříte (manuálně samozřejmě), a nastavíte expozici v manuálním režimu na požadovanou clonu (hloubku ostrosti) a expoziční čas typicky asi 15–20 sekund. Pak zhasnete… Podotýkám, že v tomto případě blesk držíte v ruce – nemáte jej v sáňkách fotoaparátu. Zmáčknete spoušť, ideálně pomocí kabelové spouště, nebo samospouští. Jakmile uslyšíte, že se sklopilo zrcátko a otevřela závěrka, ručně odpálíte blesk namířený do stropu. Hned, jak se nabije, stisknete „čudlík“ pro odpálení na jeho těle podruhé, a pak potřetí, počtvrté… Počet expozic samozřejmě musíte vyzkoušet, nicméně princip je doufám jasný – dlouho otevřená závěrka ve tmě, která tak neovlivní expozici přirozeným světlem, a do ní „napálených“ několik záblesků prachobyčejným bleskem z bazaru. Jak jednoduché… |
Střední třída a výše
Předchozí rámeček Potmě čímkoliv naznačil, že blýskat vícenásobně lze de facto jakoukoliv zrcadlovkou (či Nikonem 1 nebo vyspělými Coolpixy s prioritou času), nicméně v rámci jakési technické korektnosti si nyní pojďme říci, jaké modely podporují skutečnou funkci Vícenásobná expozice. Odpověď bude velmi jednoduchá – všechny zrcadlovky od Nikonu D5200 (včetně) výše. Čili:
Nikon D5200
Nikon D7100
Nikon D600
Nikon D800/800E
Nikon D4
K tomu si samozřejmě můžete přičíst předchůdce zmíněných modelů, třeba Nikon D5100 nebo D7000, či D3.
Že jste funkci vícenásobné expozice ještě nikdy nevyzkoušeli? Tak to teď ještě nechte být. Venku je krásně, nemá cenu se zdržovat interiérovými cvičeními. Ale hned jak zaprší – a nechci strašit – může to být brzy…