Nikon Z 50 jako reportážní foťák? Proč ne?!

Čtete-li Nikonblog pravidelně a delší dobu, mohli jste si všimnout, že kromě motání se kolem focení, fotografie a fototechniky, se ve volném čase věnuji také koloběžkám. Na svém webu Přiblizovadla.cz dělám testy těchto úžasných strojů, píšu články o koloběhání a občas se také vypravím na závody koloběžek a další akce s nimi spojené. V polovině září jsem vyrazil na 7. sraz koloběžkářů – Broďák 2020. Mým cílem bylo potkat se s koloběžkovými přáteli, užít si s nimi „sportovně-společenský“ víkend a poté napsat reportáž – samozřejmě doplněnou fotografiemi. Mým jediným nástrojem byl Nikon Z 50 a dva objektivy Nikkor Z 14–30 mm f/4 S a Nikkor Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR.

Místo seťáku ultraširokáč

Původně jsem plánoval vyrazit na tuto akci s oběma DX „seťáky“ pro Nikon Z 50, tedy kromě Nikkoru Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR, který jsem s sebou měl, ještě i se základním zoomem Nikkor Z DX 16–50 mm f/3,5–6,3 VR. Náhoda ale dala tomu, že jsem dostal z českého zastoupení společnosti Nikon zapůjčený širokoúhlý FX zoom Nikkor Z 14–30 mm f/4 S. Proč jej tedy nevyzkoušet na těle s menším snímačem? 

Samozřejmě jsem této volby nelitoval, naopak. Nikkor Z 14–30 mm f/4 S je malý objektiv, k tělu Nikonu Z 50 sedne krásně. Crop mi nevadil vůbec, protože jsem se i tak dostal na virtuální rozsah ohnisek 21–45 mm čili na reportážní focení značka ideál. No a zoom s pevnou světelností je jednoduše radost používat. Takže paráda.

S původně fullframovým ultraširokáčem, na Nikonu Z 50 metamorfovaným na trochu delší rozsah, jsem fotil téměř neustále s plným odcloněním, jen asi na pěti záběrech jsem přiclonil na F5,6. Nové Nikkory Z totiž všechny bez výjimky famózně kreslí už od plné díry, tak proč zbytečně přidávat hloubku ostrosti cloněním.

S objektivem Nikkor Z 14–30 mm f/4 S jsem fotil převážně v režimu AF-S, i když na pár záběrech jsem využil kontinuální autofokus. Ten si – doplněný o sériové snímání – přišel na své při focení vjezdů na koloběžce do vody, které jsem fotil telezoomem Nikkor Z DX 50–250 mm f/4,5–6,3 VR. Na autofokus si nemůžu absolutně stěžovat – odpad v důsledku špatného zaostření jsem měl téměř nulový. Ano, uznávám, nefotil jsem nijak extrémně dynamické scény.

Aktualizace 2. 11. 2020
Nejsem příznivcem „zmražených“ fotografií u dynamických záběrů. U takových snímků mám raději něco málo neostrosti, protože ta mnohem lépe zdůrazní pohyb na fotografii než „zastavený čas“. Proto jsem ani v tomto případě nefotil – konkrétně vjezdy do vody – krátkými časy, nýbrž 1/100 až 1/200 sekundy s decentním panningem. Neznamená to však, že snímky nejsou zaostřené – rovina ostrosti je přesně tam, kde jsem ji chtěl mít.

Všechny fotografie publikované v tomto článku si můžete stáhnout ve formátu NEF, k dispozici dávám také soubory úprav z Capture NX-D. Odkazy na stažení najdete na konci článku pod galerií.

Jsem „hledáčkový typ“, ale občas jsem s úspěchem využil komponování záběru na výklopném zadním displeji. Při tomto způsobu focení je úplně super možnost volby ostřicího bodu klepnutím prstem na libovolné místo displeje. Můžete si také zapnout zároveň i focení po klepnutí na displej, ale to jsem nevyužíval. Jsem totiž zároveň i „spoušťový typ“ :-)

Plně nabitý akumulátor úplně v pohodě vydržel dvoudenní focení – cca 400 snímků – a indikátor ukazoval ještě jeden dílek. Takže pohoda.

Štěstí přeje připraveným

Na závěr tohoto článku musím poctivě přiznat, že jsem měl při focení srazu koloběžkářů jednu – nikoli zanedbatelnou – výhodu. Prostředí, a v podstatě i program, jsem znal téměř nazpaměť, na této akci jsem totiž byl už posedmé. Právě znalost prostředí a vůbec průběhu a programu akce, je pro reportážní fotografii velké plus. Mnohem snadněji tak pořídíte dobré fotky, než kdybyste přijeli do neznámého místa. 

Na srazu koloběžkářů jsem fotil pokaždé, přičemž jsem vystřídal pestrou paletu „nářadí“ – od kapesního Nikonu 1 V3 přes nejrůznější DSLR až po největší a nejtěžší Nikon D3. Ano, s ním se reportáž fotí skvěle, určitě nejlépe ze všech aparátů, které jsem zde měl. Ale když jej s nasazeným světelným zoomem vezete na zádech ve fotobatohu dvacet kilometrů na koloběžce a co pár kiláků jej vytahujete a zase schováváte, je to trochu dřina. S Nikonem Z 50 a objektivem Nikkor Z 14–30 mm f/4 S to naopak byla hračka. Vozil jsem jej v malé řídítkové brašně, kde byl okamžitě po ruce, o zanedbatelné váze ani nemluvě. Jsem velmi spokojený a příště ho za koloběžkáři vezmu zase – to je více než jisté.

Skrytý talent

Tímto článkem jsem se nechtěl chlubit, že jezdím na koloběžce a potkávám se s podobně postiženými lidmi. I když… :-) Ale vážně: Věděl jsem, že Nikon Z 50 je skvělý fotoaparát. Ale je to přece jen amatérská třída, a nějak jsem jej zkrátka – vlastně ani nevím proč – neměl zařazený ve škatulce reportážního nářadí. Samozřejmě, není to profi vybavení do nejtěžších podmínek, nicméně jak můžete sami vidět, běžnou reportáž zvládne naprosto s přehledem. To je dobré zjištění a výborná reference.

Reportáž o srazu koloběžkářů si můžete přečíst zde.