Sice bych asi neměl předjímat závěry tohoto článku, nicméně nedá mi hned na začátku nenapsat strohou větu: „S Nikonem Z 50II je radost fotit“. Jaký mám k tomuto tvrzení důvod, přesněji důvody v množném čísle, to už si však musíte přečíst sami. Fotografie pořízené Nikonem Z 50II, které najdete na konci článku, jsou jako vždy bez úprav – svůj názor na to, jak nejnovější DX mirrorless Nikonu fotí, si tedy můžete udělat také sami…
Výborné tělo
Než se dostanu k hodnocení samotné obrazové kvality Nikonu Z 50II, dovolte mi několik čerstvých postřehů z praxe. Trochu tím navazují na článek Nikon Z 50II poprvé v ruce, takže pokud jste jej ještě nečetli, možná by stálo za to jej skouknout.
Už v tomto článku jsem zmiňoval lepší ergonomii nové Zet padesátky. Ze začátku jsem si řekl, že rozdíl oproti původnímu modelu nejlépe poznám, když budu oba foťáky střídat. Asi po dvou dnech jsem toho nechal a fotil pouze Nikonem Z 50II. Nový model má skutečně o poznání lepší držení, do ruky sedne úplně perfektně. Tím nechci napsat, že by snad byl první model špatný – to ani náhodou. Ale bavíme-li se o upgradu, pak v případě ergonomie je zde jasně cítit velký posun.
U fotoaparátů se zadním displejem na kloubu běžně fotím se „slepým LCD“, tedy displejem otočeným lícem dovnitř. Elektronický hledáček mi ukáže všechno, co potřebuji a já rozhodně nepatřím k těm fotografům, kteří s bezzrcadlovkou fotí stylem à la mobil, tedy přes displej s foťákem v předpažených rukou. (Ano, někdy se to hodí, ale fotit takto víceméně stále, to po mě fakt nechtějte.)
Na tomto místě bych ale přece jenom měl malý námět k vylepšení: Uvítal bych, kdyby i Z 50 měla maličký (nebo i trochu větší) stavový displej na horní stěně, jako má Nikon Z fc (nebo Z f). Abych zkrátka při výměně objektivu ihned věděl, jakou mám nastavenou pracovní clonu. A stavový displej by mohl zobrazovat i citlivost ISO. Tak snad příště…
Ostatně, klidně bych jej vyměnil za tlačítko Picture Control, které nově u Z 50II na horní stěně přibylo. Mimochodem, o něm jsem u prvního pohledu nepsal. Nikon s tímto modelem vcelku logicky cílí na fotoamatéry, kteří požadují víceméně „instantní obraz“ čili nebudou si s fotografiemi tolik hrát v počítači. Proto pro funkci Picture Control, která navíc dostala nové předvolby, „vystrčil“ na dosah přímé tlačítko. Oproti všem ostatním modelům Nikon Z, ukazuje Z 50II náhled zvoleného Picture Control v reálném času. Jednoduše zmáčknete tlačítko, otáčíte kolečkem a v hledáčku a/nebo na displeji se vám reálná scéna ihned ukazuje tak, jak ji následně na fotografiích nebo videu podá zvolený režim Picture Control.
Ještě ke svítivosti elektronického hledáčku. V minulém článku jsem napsal, že se mi nezdá dvojnásobná, byť jsem tedy uvedl, že „okometricky“ se to špatně posuzuje. Nyní, po delším focení jsem mnohem optimističtější. Vyšší svítivost EVF se totiž nejlépe projevuje ve slabém nebo špatném světle. Je sice pravda, že potom obraz úplně neodpovídá realitě, nicméně důležité je, že fotograf dobře vidí, co fotí. Tuto vlastnost obecně ostatně považuji za jednu z největších výhod mirrorless fotoaparátů oproti DSLR. V situacích, kdy jste v hledáčku zrcadlovky viděli víceméně tmu, EVF mirrorlessu ukazuje krásně čitelný obraz. Že je to důležité pro dobrou kompozici obrazu za skoro jakýchkoliv světelných podmínek, to asi nemusím zbytečně zdůrazňovat.
Autofokus par excellence
Jestli je zlepšená ergonomie Nikonu Z 50II velkým vylepšením, pak „posílení“ autofokusu se dá označit za kardinální upgrade. Najednou máte k dispozici všechny režimy AF, včetně všech automatických detekcí, jako například u vlajkových lodí Nikon Z 8 a Z 9. Pojďme si hlavní parametry autofokusu pro jistotu zopakovat:
- Stejný počet AF bodů (209 bodů/231 bodů v režimu Auto) a pokrytí (cca 87 × 85 % plochy obrazu)
- Podporuje moderní funkce:
- detekce očí, lidí, psů, koček, ptáků, aut, motorek, jízdních kol, vlaků a letadel
- dynamic-area (S, M, and L), wide-area (S, L, Custom)
- 3D-tracking a subject-tracking AF
Při focení pohybujících se objektů mě velmi bavily režimy dynamic- a wide-area, kdy v rámci velkého ostřicího pole (v případě wide-area celého sloupce) zároveň funguje i automatická detekce objektu. To velmi pomáhá, pokud vám například do jízdní dráhy sledovaného auta „vejde“ strom nebo jiný cizí objekt. Autofokus upřednostňuje detekovaný objekt a strom či větev (nebo cokoliv jiného), který je blíže fotoaparátu, jej nechává lhostejným.
Skvěle funguje také 3D-tracking, opět svázaný se subject-trackingem čili detekcí objektů. Ve sníženém osvětlení se navíc ukazuje zvýšení citlivosti AF z –4 na –9 EV. To je v případě Nikonu Z 50II, jakožto zástupce třídy DX mirrorless, s málo světelnými zoomy velmi důležitý posun, a v praxi je zvýšení citlivosti skutečně poznat.
Když k tomu všemu přičteme novou možnost fotit sekvence rychlostí až 30 sn./s (pouze JPEG s elektronickou závěrkou /platí i pro 15 sn./s/) – což také funguje bezvadně – mohl by být Nikon Z 50II se svým crop faktorem výborným nástrojem pro pořizování akčních záběrů dlouhými skly.
Obraz jako Z 7
Malé shrnutí: Výborně se „to“ drží a ovládá, dobře je v „tom“ vidět, je „to“ vybavené skvělými funkcemi pro automatické ostření (a jiné funkce), rychlé… A jak „to“ fotí? S oblibou říkám, že Z 50 (nebo všechny DX mirrorlessy Nikon) fotí „jako cropnutá Zet sedmička“. Ne, nemyslím to v nadsázce – DX Nikony Z mají téměř stejnou velikost pixelů a shodné zpracování obrazu jako 45Mpx fullframy Nikonu, takže není důvod k rozporování tohoto tvrzení.
Za sebe nevidím v obrazové kvalitě žádný zřetelný posun – což ale prosím neberte jako minus – kvalita zkrátka zůstala zachovaná a fyzické vlastnosti shodného snímače jednoduše nejde jenom tak zlepšit. Kvalita fotografií je ale výborná už od doby prvního Nikonu Z 50. Počáteční „rozpaky“ s mírně problematickým fungováním vyvážení bílé, byly dávno odstraněné postupnými upgrady firmwaru. Nikon Z 50 jak v první verzi, tak i v nejnovější modifikaci Z 50II poskytuje barevně velmi příjemné snímky s decentní saturací a dynamickým rozsahem a šumem, odpovídajícím velikosti (a v případě dynamiky i počtu) obrazových bodů. Jinak řečeno: 24megapixelové fullframy šumí méně a 45Mpx modely mají větší dynamický rozsah, nicméně i tento jakýsi kompromis poskytuje vynikající obrazové výsledky. Nevím, do jaké míry je můj vlastní hlas relevantní, nicméně osobně fotím s původním Nikonem Z 50 od jeho počátku před 5 lety – a to jsem před tím, v době DSLR, říkával, že nic jiného než fullframe mi nesmí do baráku…
Doporučeníhodný
Nehodnotím video, protože tím jsem se zatím v případě Nikonu Z 50II vůbec nezabýval. Jako aparát pro fotografa jej však hodnotím jednoznačně na výbornou. Malý skladný a lehký přístroj, který se však výborně drží a ovládá, je nabušený nejmodernějšími funkcemi (ano, chybí stabilizace snímače a rychlejší závěrka); rychlý, spolehlivý, s výbornou obrazovou kvalitou. Nikon Z 50II mohu jen doporučit.
Nikon Z 50II – demosnímky
Fotografie jsou bez úprav (pouze u snímků pořízených na ISO 1600 a vyšší je zapnutá redukce šumu Low) vyexportované v plném rozlišení z NEFů v NX Studiu
Doporučené prodejní ceny (11/2024)
Nikon Z 50II tělo: 25 990 Kč
Nikon Z 50II + NIKKOR Z DX 16–50 mm: 29 990 Kč
Nikon Z 50II + NIKKOR Z DX 16–50 mm + NIKKOR Z DX 50–250 mm: 36 490 Kč
Nikon Z 50II + NIKKOR Z DX 18–140 mm: 36 990 Kč
Předpokládané uvedení na trh
konec listopadu 2024
Podrobné technické parametry najdete zde
Související články
Pět let poté… Nikon Z 50II se představuje
Přesně 10. 10. 2019, Nikon uvedl svoji první DX bezzrcadlovku – Nikon Z 50. To bylo rok (a něco) po představení vůbec prvních Nikonů Z – Z 6 a Z 7. V polovině roku 2021 následoval ve třídě DX další model, Nikon Z fc a následně o rok po něm „bezhledáčkový“ Nikon Z 30. Dnes, po pěti letech od uvedení prvního DX modelu Nikon Z, přichází Nikon Z 50II.
Nikon Z 50II poprvé v ruce
Nový model s DX snímačem Nikon Z 50II – a jeho předchůdce Z 50 – by mohli vstoupit do dějin fotografické techniky jako skvělá ukázka vývoje digitálních foťáků za pouhých 5 let. Jakkoliv v případě Nikonu Z 50II nejde o úplně nový model, ale inovaci nebo chcete-li evoluci původního, mnohé nové funkce a vlastnosti z něj nový foťák vlastně dělají. Po pár hodinách v ruce to zjistíte naprosto spolehlivě.
3 komentáře
Snad nebudu považovaný za „rejpala“ – i když si Zet 50 II nekoupím, článek jsem si přečetl se zájmem, abych viděl jak si vede můj „rodný“ Nikon. Bezesporu je tady o hodně vyšší „levl“ oproti původní Padesátce, jak to držení, tak „softové“ vychytávky,. A teď to „rejpání“: na rozdíl od p. Lindnera považuju „vytažení“ možnosti přímé volby picture control na horní „palubu“ za velice užitečné, které – jak si myslím – ocení většina majitelů. Nikoňácký soft NX Studio (a také adobácký Lightroom) umí toto nastavení přečíst i při fotografování do RAWu. Takže i zapřisáhlí RAWisté (mezi něž patřím strejně jako autor p. Lindnerú) mohou tuhle vychytávku v pohodě využívat. Jsem přesvědčen, že k tomu v dohledné době dospějí i další programy na zpracování fotek. Před časem jsme diskutovali o páčce u Zf – kterou byla z menu „vytažena“ do mechanické podoby pouze možnost BW fotografování. U Z50 II jsou vytaženy všechny možnosti – to je jistě super!
Souhlasím, že malinkatý displej na horní straně by se leckomu hodil – Zf ho má pro zobrazení clony, ale je tak mini, že (já) to bez brýlí stejně nepřečtu – ale když se podívám do hledáčku, tak to clonové číslo vidím. Co mě opravdu překvapilo – schopnost udržet automatické ostření na vybraném pohybujícím se předmětu i skrze strom, který se ocitl mezi foťákem a autem. Závody aut, letadel, ani psů a koček nefotografuji a u automatického výběru pro autofokus mě iritovalo, že u reportáží foťák přeostřil na nejbližší osobu – a pan ministr byl až za svým bodygárdem. A foťte bodygárdy, že?! No, velebnosti…
Tak se těším, až Osmičku a eFku vyzkouším z této „úlohy“. Na Le Mans čekat nebudu, stačí opravdu to obyčejné auto na silnici a nějaký ten strom, sloup či človíček, který se připlete do osy mezi foťákem a objektem.
V každém případě díky za zajímavé počtení a Nikonu za foťák, který jistě spoustě lidí bude dobře sloužit.
PS: mezi ukázkovými snímky mohlo být několik pořízených s objektivy dodávanými se Z50 II v setech.
Ale ještě něco: Konstruktéři měli (mohli?) vybavit Z50II ještě jedním slotem na kartu. Řešení, které je u Zf – jedna SD a jedna mikro (ta nezabere prkaticky žádné místo) je opravdu perfektní. Vím, že pravděpodobnost selhání karty je dost malá, ale co kdyby.. že? Tenhle (nepochopitelný) handycap u prvních Z 6 a Z7 vývojáři po vlně kritiky rychle napravili. Škoda, že tahle zkušenost nebyla využita.
Tak, a teď jsem jistě za rejpala.
No zrovna tenhle přístroj by si zasloužil širší prozkoumání videa, protože to je první DX Z s videoschopnostmi druhé generace (HEVC). Myslím, že nejblíž bude mít k Zf. Třeba zda zahřívání bude problém, jde o menší tělo. A jak to ustojí SDkarta..
Za mě to začíná být zajímavý foťák, protože EXPEED7 ho vrací do hry co se týče videa.
Ta stejnost v DX modelch je evidentní, všechny mají 20-24MP (neříkám, že to je špatně)
Je k zamyšlení, proč se zde nedává stabilizátor. Respektive už na trhu není Z DX tělo se stabilizací. Sony a Panasonic to mají na menších snímačích.
Vidím, přepracovaná umístění tlačítka, jako burst, play. takže se nabízí otázka, zda i tlačítko Picture Control Jde přemapovat.
Pak mám hint, který ušetří hodně nervů těm, co začínají s NIkonem a sice funkce Apply SEttinge to live view a i tlačítko. :
NEvím jestli Z50(II) tu funkci apply… má, protože při vypnutém apply je chování takové, že pokud je off, tak při volbě WB přes například Fn nevidíte barevný posun, ale přes i.Menu ano.
Samozřejmě asi většinou bude ApplyLV zapnuté., Tím se dost věcí zjednoduěí a pak nezáleží rozlišovat, zda do i Menu si dávám věci, který mi mění barvy/jas a zbytek(raw,delay) na tlačítka
Logika i.Menu je taková, že i.Menu dělá navíc i to, že vždy ukáže obraz po korekcích.(ADL, Vinětace,geom.korekce,…). Což je as ApplyLV automatické.
Mimojiné ve videorežimu je vždy ApplyLV.
Ale pokud mám zapnuté ApplyLV, tak i kdybych měl PictureControl na tlačítku a ne v i.Menu, tak vždy vidím jak účinek PicControl ihned. Na Z6.
>>> Je to snad na Z50 jinak? V tom případě by se mělo stejná prozkoumat i chování změny WB…