Kříženec. Nikon D7500 v testu Nikonblogu

Funkce a vlastnosti

Chce se mi zvolat: Díky Bohu! Ano, Nikon D7500 má na rozdíl od D7200 přepracovaný mechanismus závěrky a ovládání clony. Proč tolik povyku? Protože u starších modelů při práci s živým náhledem (typicky při natáčení videa) poněkud „rostu“, když potřebuji změnit clonu. Však to znáte: Vypnout Live View, změnit clonu, zapnout Live View. Tomu je ale u D7500 konec. Jako u dalších vyšších modelů DSLR Nikonu již můžete s clonou pracovat „online“, bez nutnosti vypínání živého náhledu. Že to ocení zejména „videografové“, o tom nemůže být sporu.

Nikon D7500 má také funkci, která se poprvé objevila u Nikonu D810 – a má ji i D500 – tzv. elektronickou první lamelu závěrky pro snížení chvění v režimu předsklopení zrcátka. Protože jde o vyšší střední třídu fotoaparátu, nejkratším časem je 1/8 000 s, blesk je synchronizován na času 1/250 s (1/320 s v režimu Auto FP).

Přesně uprostřed mezi Nikonem D7200 a D500 se Nikon D7500 nachází co se týče rychlosti sériového snímání. Zatímco D7200 umí 6 sn./s a má buffer pro dvanáct 14bitových RAWů a D500 je rychlík s 10 sn./s a obrovskou vyrovnávací pamětí pro 200 snímků, Nikon D7500 dokáže fotit rychlostí 8 sn./s s kapacitou bufferu pro 50 14bitových RAWů. Tolik údaj výrobce. Já jsem při testech naměřil s SDXC kartou s rychlostí zápisu 90 MB/s dokonce ještě více – až 58 RAWů rychlostí deklarovaných 8 sn./s. Takže… no problem!

Autofokus a měření expozice

V testu staršího Nikonu D7200 jsem napsal toto:

„51bodový autofokus s modulem AF MultiCAM 3500 DX II je to nejlepší, co Nikon kdy vyvinul – může se směle měřit s profesionálními modely typu D810 nebo D4/D4s.“

To však bylo na začátku roku 2015 – dnes je již tento autofokusový modul překonán. Ano, současným králem je modul Multi-CAM 20K, coby 153bodový ostřicí systém s 99 křížovými body má jak Nikon D500, tak i D5 nebo nejnovější superstroj Nikon D850. Nicméně to ještě neznamená, že by snad měl být jeho předchůdce AF MultiCAM 3500 DX II v Nikonu D7500 hoden zatracení. Stále jde o skvělý a funkční 51bodový autofokus s 15 křížovými body a středním bodem s citlivostí F8, umožňujícím například používat teleobjektivy s telekonvertorem. A to se u DX formátu s jeho crop faktorem často vyvažuje zlatem.

Ostatně autofokus Nikonu D7500 je nově vybaven také moderními funkcemi jako je režim skupiny ostřicích polí (Group-area AF) nebo tzv. Uložení podle orientace. Při aktivaci této funkce fotoaparát zachovává postavení zvoleného ostřicího bodu jak při focení na šířku, tak i když přístroj otočíte na výšku.

Rád bych se krátce zastavil také u měřícího RGB senzoru s rozlišením 180 000 pixelů, kterým je Nikon D7500 vybaven shodně s D500 (nebo třeba D850…). Ten mě nadchnul, ale také „dostal“. Přiznávám se, systematické využívání ostřicích bodů nemám zrovna ve zvyku. Prostě „namáčknu“ na objekt, na který chci zaostřit pomocí středového bodu, překomponuji záběr a domáčknu spoušť. Prostě klasika. Tohoto – ve světle funkčnosti aktuálního měřicího RGB modulu – zlozvyku, jsem se ale musel velmi rychle zbavit. Nikon D7500 totiž má měření expozice velmi silně svázané se zvoleným ostřicím bodem. To znamená, že technika namáčknutí středovým bodem a následného překomponování obrazu vede velmi často k chybným expozicím. Naučíte-li se však důsledně využívat celé plochy ostřicích bodů, zjistíte přesný opak – fotoaparát exponuje s nebývalou přesností. Takže něco za něco…

Velmi rád jsem si naopak zvykl na volitelnou detekci tváře při klasickém focení přes hledáček. Představte si, že fotíte portrét průhledem přes nějaký objekt. A máte zapnutý automatický výběr ostřicího bodu. U starších fotoaparátů autofokus logicky zaostří na nejbližší objekt. Což ale nechcete. Požadujete ostření na obličej za tímto objektem. Ano, stačí zapnout uživatelský výběr bodu a máte vyhráno. U Nikonu D7500 ale můžete v režimu automatického výběru ostřicího bodu aktivovat detekci tváře. RGB senzor sdělí autofokusovému modulu polohu obličeje a ten následně zvolí ostřicí bod tomu odpovídající. I přes průhled… Skvělé! Jen opakuji: Bavíme se o focení přes optický hledáček, nikoliv v režimu živého náhledu přes displej.

Data a konektivita

Že má Nikon D7500 menší rozlišení snímače nežli D7200, to jste si jistě všimli. Pozitivům se budeme věnovat podrobněji v následující kapitole tohoto testu, nyní jen strohá fakta. RAWy dvaceti megapixelového Nikonu D7500 mají datovou velikost cca 25–30 MB, JPEGy pak průměrně kolem 15 MB. Na rozdíl od Nikonu D500 nemáte u D7500 možnost nastavit menší rozlišení RAWů, lze fotit jen do plného rozlišení. Mně osobně to lidově řečeno žíly netrhá, protože objem dat 20Mpx snímače není zase tak závratný.

O technologii Snap Bridge jsem už na Nikonblogu psal mnohokrát, takže nyní jen krátce. Bezdrátová konektivita Bluetooth Low Energy funguje bezvadně – foťák můžete mít se smartphonem nebo tabletem propojený třeba celý den a na spotřebě energie to téměř nepoznáte. Na iPhonu SE vše fungovalo přesně tak, jak má. Vím, že si nejeden uživatel stěžuje na chování Snap Bridge u zařízení s operačním systémem Android™. Osobně se domnívám, že na vině není samotná technologie Snap Bridge, nýbrž přílišná otevřenost Androidu, od nějž zkrátka nikdy nevíte co čekat. U jinak kritizovaného uzavřeného systému iOS se můžete spolehnout na přesnou specifikaci a tudíž i funkčnost. Howgh, domluvil jsem! :-)

Bohužel jsem při testování Nikonu D7500 neměl k dispozici systémový blesk Nikon Speedlight SB-5000 s rádiovým odpalovačem – tedy „hardware“, díky kterému je u D7500 podporováno rádiové odpalování blesků SB-5000. Nicméně klasické CLS pomocí výklopného blesku na těle – kterým samozřejmě D7500 disponuje také – jsem vyzkoušel a mohu dosvědčit, že funguje naprosto standardně. Jen pozor, až jej budete poprvé aktivovat. Už ho totiž nenajdete v Menu uživatelských nastavení, kde se dříve CLS nastavovalo, ale z mého pohledu logičtěji v Menu fotografování.