Nejprve malé cestování časem: Do roku 2010 kraloval v DX třídě Nikon D300S – robustní polo- až profesionální 12Mpx „tank“ s 51bodovým autofokusem a sériovým snímáním rychlostí 7 sn./s. Na podzim téhož roku ale Nikon svoji DX řadu s trojciferným označením Dxx nahradil prvním modelem nové řady D7xxx – Nikonem D7000. To ovšem nebylo po chuti mnoha (byť třebas jen potenciálním) uživatelům, pro něž „sedmitisícovka“ nebyla z různých důvodů dostatečně důstojným nástupcem Nikonu D300/D300S. Volání po novém králi DX formátu tak trvalo dlouhých pět let, dokud nebyl letos v lednu ohlášen – nikoliv všeobecně očekávaný Nikon D400 –, ale Nikon D500.
My vám nyní přinášíme podrobnou recenzi této veskrze profesionální DX zrcadlovky.
Úvod
Klíčové vlastnosti Nikonu D500
Odolná a ergonomická konstrukce těla
Robustní tělo, jehož kostra je tvořená kombinací dílů z hořčíkové slitiny a odolného plastu, vyztuženého karbonovými vlákny, snese ryze profesionální nasazení v nejtvrdších podmínkách, stejně jako ovládání je shodné s DSLR Nikonu nejvyšších řad.
DX snímač s rozlišením 20,9 Mpx
CMOS snímač bez low-pass filtru, rozměru 23,5 × 15,6 mm, zaznamenává fotografie o velikosti 5 568 × 3 712 pixelů.
Nový obrazový procesor EXPEED 5
Poprvé u fotoaparátů třídy DX byl použit obrazový procesor EXPEED 5, který se kromě zajištění vysoké kvality snímků a videa stará také o nadstandardní rychlost zpracování obrazových dat fotoaparátu.
Nejlepší autofokus, jaký jste u Nikonu viděli
Stačí vám 153 zaostřovacích polí včetně 99 křížových bodů, které jsou rozprostřené téměř po celém obrazovém poli? Citlivost –4EV u středního ostřicího bodu pak umožňuje zaostřovat téměř potmě…
Sériové snímání bez kompromisů
Zejména fanoušky focení akčních sportů či třeba wildlife, potěší sériové snímání rychlostí 10 sn./s. Nikon D500 je přitom schopný zachytit v jedné sérii až 200 fotografií (v RAWu).
Obrovský rozsah citlivostí snímací soustavy
V „běžném“ rozsahu nastavení ISO, nabízí Nikon D500 rozsah ISO 100–51 200, v tzv. rozšířeném režimu pak ISO 50–1 640 000!
Full HD i 4K UHD video
Kromě možnosti natáčení Full HD videa (max. 1 080/50|60p), nabízí D500 také volbu 4K videa se snímkovou frekvencí 25 nebo 30p. Samozřejmostí je plně manuální řízení záznamu, a to jak obrazu, tak stereofonního zvuku.
Časosběrné video
Kromě obvyklého intervalového snímání přináší Nikon D500 také funkci časosběrného videa, které je vytvořeno přímo ve fotoaparátu.
Konektivita nově
Nikon D500 využívá rychlejšího rozhraní USB 3.0, má ale také vestavěný modul Wi-Fi a nově i Bluetooth připojení. Oboje je určeno pro novou technologii Snap Bridge, která slouží k propojení a ovládání fotoaparátu pomocí mobilních zařízení s operačním systémem Android™ nebo iOS.
Podrobné technické parametry Nikonu D500 najdete zde
Doporučené prodejní ceny Nikonu D500:
Tělo Nikon D500: 57 990 Kč
Nikon D500 + AF-S Nikkor 16–80 mm F2,8–4E ED VR: 82 990 Kč
Konstrukce a ovládání
Pokud jsem v úvodu nazval starší model D300S „tankem“, pak stejné označení mohu použít klidně i pro nový Nikon D500. S rozměry 147 × 115 × 81 mm a hmotností 860 gramů, je totiž ještě o pár milimetrů větší (hlubší) a o dvacet gramů těžší než jeho předchůdce. Ale kdyby jen to – Nikon D500 svojí velikostí přesahuje také třeba „malé“ FX zrcadlovky Nikon D610, neřkuli pak D750.
Kostru tohoto robustního těla tvoří zadní a horní část z hořčíkové slitiny, přední stěna a boky jsou zhotoveny z odolného plastu vyztuženého karbonovými vlákny. Proč není hořčíková slitina použita pro celé tělo fotoaparátu? Podle Nikonu je to nutné kvůli vestavěnému modulu Wi-Fi, který by celokovové tělo odstínilo. I kdyby ale pravda byla jinde, je jisté, že současné plasty mají pevnostní vlastnosti na takové úrovni, že se absolutně není třeba obávat o snížení odolnosti. Jako u správného profesionálního fotoaparátu je tělo samozřejmě také utěsněné proti vlhkosti a prachu. Kombinace hořčík/plast a utěsnění pak platí také pro volitelný vertikální grip MB-D17.
Pokud jste si toho doposud nevšimli, je třeba dodat, že Nikon D500 není, po vzoru profesionálních FX modelů Dx, vybaven obvyklým výklopným bleskem – horní část hořčíkové kostry tvoří jednolitý celek. To pochopitelně přispívá k odolnosti fotoaparátu při nárazu z horní strany, ale… mnohým uživatelům by malý blesk mohl chybět. Chcete znát můj názor? Vyjádřil jsem jej v tomto článku.
De facto celá přední spodní třetina těla Nikonu D500 je pogumovaná, v zadní části je takto „ošetřen“ prostor pro pravou ruku, přičemž pogumované jsou také dvířka prostoru pro paměťové karty. Pevné držení fotoaparátu také usnadňuje hluboký grip à la Nikon D750, ovšem poněkud rozměrnější nežli u této „malé“ FX zrcadlovky. Udělejme si další porovnání s předchůdcem, Nikonem D300S – viz následující obrázek:
Osobně nemám ani přehnaně velké, ani malé ruce a úchop Nikonu D500 mi vyhovoval naprosto perfektně. Prsty pravé ruky dokonale zapadly do prohlubně gripu a malíček nezůstával – jako u menších zrcadlovek – ve vzduchu, nýbrž spočíval na spodním okraji gripu. Fotil jsem i s poměrně velkým telezoomem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII a na ergonomii držení si nemohu ani v nejmenším stěžovat.
Hledáček a displej(e)
Optický hledáček patří bezesporu k jedné z nejdůležitějších součástí digitálních zrcadlovek – a Nikon D500 na ten svůj může být náležitě pyšný. Poctivý skleněný pentagonální hranol zajišťuje jak velký, tak i velmi jasný obraz v hledáčku. Zvětšení 1× (po přepočtu na FX formát 0,67×) umožňuje velikost hledáčku srovnávat s FX zrcadlovkami, které mají hodnotu zvětšení obvykle 0,7×.
Jako „brejlovec“ jsem okamžitě ocenil mělkou kulatou očnici hledáčku – kterou také můžete jinak vidět jen u nejvyšších modelů třídy FX –, jež umožňuje přehlédnout celý obraz včetně spodního stavového řádku i s brýlemi. No a dalším profesionálním prvkem je pak vestavěná lamelová krytka hledáčku, jíž prozrazuje malá páčka v levém horním „rohu“ očnice.
Než se dostaneme k zadnímu displeji, je třeba se ještě krátce dotknout horního stavového displeje. Ten je díky hluboké stavbě těla pěkně rozměrný a vejdou se na něj všechny potřebné informace. Tím lehce narážím na rozpačité reakce u zúženého displeje Nikonu D7200, který musel být – co se týče zobrazených informací – docela nepříjemně redukován. Nic takového u D500 nehrozí.
Rozměrný zadní barevný zobrazovač s úhlopříčkou 3,2″ (8 cm) je konstruován jako výklopný s poměrně robustní konstrukcí. Displej má – stejně jako vlajková loď Nikonu, model D5 – úctyhodné rozlišení 2 359 000 obrazových bodů, což je mimochodem dvojnásobek oproti předchozím DSLR této značky. A ne, že ne, vysoké rozlišení je velmi poznat. Na pořízených snímcích vidíte ve 100% měřítku naprosto perfektně všechny detaily, bez jakéhokoliv problému můžete ostrost s jistotou posuzovat „v terénu“ jen na LCD.
Stejně jako ostrostí, vyniká displej Nikonu D500 také korektním barevným podáním, které v případě nespokojenosti lze uživatelsky kalibrovat. A co víc… LCD je navíc dotykové. Ale jen tak trochu napůl. Ovládání dotyky totiž funguje pouze v režimu prohlížení snímků a v módu živého náhledu, ať už při fotografování nebo natáčení videa. Ale ani zde není dotykové ovládání stoprocentní – při nutnosti pracovat s menu fotoaparátu musíte použít tlačítka a další „nedotykové“ ovládací prvky. Co tedy vlastně dotykové ovládání umí?
Předně můžete například při prohlížení listovat mezi snímky táhnutím prstu, měnit zvětšení roztažením dvou prstů či dvojitým tapnutím nastavit měřítko zobrazení 100 %. Zkrátka tak, jak to děláte na běžném smartphonu nebo tabletu. Musím říci, že je to ale velmi příjemné a velice rychle návykové – několikrát se mi stalo, že jsem po D500 vzal do ruky jinou zrcadlovku bez touch screenu a přistihl jsem se, jak se zpočátku snažím „šudlit“ prstem po displeji.
V Live View pak máte samozřejmě možnost zvolit tapnutím ostřicí bod, v režimu focení pak volitelně rovnou i exponovat dotykem.
Nikon D500 má ale ještě také dvě speciality, související s dotykovým ovládáním. Jednak je to možnost kalibrace vyvážení bílé „ukázáním“ prstem na zvolené místo v záběru, a pak také podobným postupem realizovanou funkci Jemného doladění AF (oboje logicky opět v živém náhledu) – to je velmi zajímavé využití dotykového displeje.
Ostatně pokud mám hodnotit kombinaci klasického a dotykového ovládání, pak musím konstatovat, že ji považuji za velmi zdařilou. Při běžném focení dotykový displej sice nefunguje, jenže díky velkému množství ovládacích prvků přímého přístupu (viz dále), jej ani k ničemu nepotřebujete. V živém náhledu je pak jeho použití velmi přirozené a intuitivní, totéž platí pro prohlížení snímků.
Ovládací prvky
To, že Nikon D500 patří mezi profesionální zrcadlovky, poznáte také z provedení a počtu ovládacích prvků na těle fotoaparátu. Jasně najevo to dává například už jen absence kruhového voliče režimů, obvyklého u DSLR nižší a střední třídy – expoziční režimy P/S/A/M (a jiné zde nehledejte) se u D500 nastavují pomocí tlačítka Mode, jako u ostatních „velkých“ zrcadlovek nebo třeba u vzpomínané legendární „Dé třístovky“. Oproti starším „velkým“ zrcadlovkám ale došlo k malým změnám v rozložení ovládacích prvků. Zrovna ono tlačítko Mode už není na pravé straně poblíž spouště, nýbrž vlevo na kulatém sdruženém ovladači. Jeho místo zaujal „čudlík“ s červenou tečkou čili videospoušť, co je však důležité, mezi ní a tlačítkem korekce expozice se vměstnalo ještě tlačítko ISO, které je tak nyní dostupné, aniž byste museli oddalovat fotoaparát od oka.
V horní části zadní stěny, šikmo pod tlačítkem AF-ON si skoro ani nevšimnete ovládacího prvku, který byl doposud vlastní pouze Nikonu D4 a nově i D5 – joysticku pro výběr autofokusových bodů. Super! Joystick je, stejně jako tzv. sdružený ovladač neboli obvyklý křížový volič, osmisměrný – vybírat ostřicí body lze tedy i v diagonálním směru.
Naprosto nové je pak funkční tlačítko Fn2, ukryté v levém spodním rohu zadní strany fotoaparátu, čímž se dostáváme k možnostem uživatelského přizpůsobení Nikonu D500. Nebudu to rozepisovat podrobně, myslím, že bude stačit, když uvedu tuto informaci: vlastní nastavení lze přiřadit až osmi ovládacím prvkům… K tomu přidejte možnost uložení nastavení funkcí v menu do čtyř „bank“, a můžete si tento fotoaparát přizpůsobit vlastním potřebám jak je libo. S trochou nadsázky ovšem dodávám, že je vhodné, osvojit si také postup resetu do továrního nastavení – s tak velkými možnostmi uživatelského ovlivnění přístroje se do nastavení totiž velmi lehce „zamotáte“.
Nikon D500 ve fotografiích
Funkce a vlastnosti
Co do funkčního vybavení, patří Nikon D500 samozřejmě k nadstandardu, proto si v této kapitole probereme pouze nejvýznamnější funkce a vlastnosti. Začnu závěrkou tohoto fotoaparátu. Zcela nový mechanismus závěrky a sklopného zrcátka umožňuje nejkratší čas 1/8 000 s, což se hodí jak při práci s vysocesvětelnými objektivy, tak například při focení akčních sportů či jiných rychlých dějů, kdy je třeba „zastavit pohyb“.
Nikon D500 má také funkci, která se poprvé objevila u Nikonu D810 – tzv. elektronickou první lamelu závěrky pro snížení chvění při focení s dlouhými expozicemi. Synchronizační čas s bleskem je na obvyklé hodnotě 1/250 s.
Mimochodem: mechanismus závěrky a vratného zrcátka je v praxi velmi příjemně tichý a jak to jen říci… měkký. Odezva fotoaparátu při expozici se velmi podobá FX modelům D810/810A.
Ještě se o tom zmíním v následující kapitole, ale přesto i zde: Přepracován je také mechanismus ovládání clony objektivu. V režimu živého náhledu – ať už při focení nebo při natáčení videa – lze volně měnit clonu, aniž byste museli nejprve Live View vypnout, změnit hodnotu clony a poté opět živý náhled zapnout (jako u starších nebo levnějších DSLR).
Se závěrkou a zrcátkovým mechanismem úzce souvisí sériové snímání, což je disciplína, v níž Nikon D500 opět exceluje. Maximální rychlost činí 10 sn./s – takovou kadenci doposud nabízely jen FX „zrcadla“ s jednociferným označením – jestli se nepletu, tak Nikonem D3 počínaje. Nejde ale jen o samotnou rychlost mechanických částí fotoaparátu – D500 v tomto režimu dokáže také u každého snímku jednotlivě přesně změřit expozici a každý snímek ze série také samostatně zaostřit. Nikon D500 disponuje obrovskou vyrovnávací pamětí, díky čemuž dokáže v sérii pořídit až 200 snímků, klidně v RAWu. Ještě dodatek: samotná závěrka je testovaná pro výdrž 200 000 pracovních cyklů, což je další znak profesionálního přístroje.
Autofokus
Po rychlém sériovém snímání – respektive spolu s ním – je další špičkovou vlastností Nikonu D500 jeho automatické zaostřování. Autofokusový modul Multi-CAM 20K je shodný s vlajkovou lodí Nikonu, modelem D5, vzhledem k crop faktoru Nikonu D500 (1,5×, však víte) ale pokrývá větší plochu záběru. Než vás zahrnu čísly, podívejte se na následující obrázek – pohled do hledáčku D500.
Zde je jasně vidět, že v horizontálním směru vykrývají AF body téměř celé obrazové pole. Přesně je to 88 %, nicméně vzhledem k tomu, že těžko budete mít potřebu ostřit až u samých okrajů záběru, dá se horizontální směr považovat za zcela pokrytý. Vertikálně zabírají ostřicí body 46 % záběru, opět ale platí poznámka v předchozí větě s tím, že za 100% pokrytí to považovat nelze, ovšem „rohy“ kompozičního zlatého řezu vykryté jsou, což považuji za podstatné.
Pokud byste využívali možnost cropu ve fotoaparátu 1,3×, bude ve vodorovném směru záběr pokrytý skutečně exaktně stoprocentně, ve svislém pak na 70 %. Každopádně jak na plný formát, tak i při ořezu, jde o naprosto jedinečné pokrytí plochy záběru, to Nikonu D500 nikdo nemůže odepřít.
No a kolik těch ostřicích bodů je vlastně v oné ploše přítomno? Celkem 153… Z nich je 99 křížových, 15 pak s podporou světelnosti F8. Ale pozor, ne všechny body jsou k dispozici pro uživatelský výběr. Fotograf z celkového počtu může volit mezi 55 ostřicími body, z nichž je 35 křížových a 9 s podporou F8. Nevadí, i tak je to nadstandardní počet, který vyhovuje pro každou situaci.
Důležité je také zmínit citlivost autofokusu. Lehce lakonicky se dá říci, že Nikon D500 zaostří téměř potmě, čísla pak hovoří o citlivosti –4 EV u středního zaostřovacího pole a −3 EV u ostatních zaostřovacích polí.
Autofokus Nikonu D500 pracuje v módech takříkajíc obvyklých pro nejvyšší třídu Nikonu. V režimu jednorázového ostření AF-S můžete buďto vybírat jednotlivé body, přičemž celkový počet 55 bodů lze uživatelsky omezit na 15, nebo lze nechat aktivní automatický výběr ostřicího pole. V módu průběžného zaostřování AF-C pak je možné opět pracovat s jedním uživatelsky vybraným bodem nebo zvolit dynamické sdružování 25, 72 či 153 bodů, použít můžete také 3D Tracking, Skupinovou volbu zaostřovacích polí, případně plnou automatiku.
Výbornou funkcí autofokusu je tzv. Uložení podle orientace. Při aktivaci této funkce fotoaparát zachovává postavení zvoleného ostřicího bodu jak při focení na šířku, tak i když přístroj otočíte na výšku. Jinak řečeno: máte-li zvolený například ostřicí bod v pravé horní části záběru a fotíte na šířku, po změně orientace fotoaparátu na výšku, by se vám v „normálním“ případě zvolený bod zobrazil nahoře vlevo. Se zapnutou funkcí Uložení podle orientace ale budete mít i při otočení aparátu na výšku vybraný bod opět vpravo nahoře. To osobně považuji za skvělou funkci, zvláště třeba pro reportážní focení, kdy se často mění orientace záběru.
Autofokus Nikonu D500 jsem vyzkoušel na závodech aut (a dvou motorek) do vrchu. Nebyly to sice žádné „eFjedničky“, šlo jen o regionální amatérské závody, nicméně v kombinaci se skvělým telezoomem AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII přesto D500 ukázal schopnosti svého automatického ostření výborně. Fotil jsem jak v režimu dynamického sdružování 25 bodů při panningu, tak i v módu 3D tracking – v obou režimech pracovalo ostření naprosto perfektně. V případech sledování objektu jsem nakonec ani nezapínal sériové snímání, a když už, tak jen pomalejší sekvence CL s výchozím nastavením 5 sn./s.
Data a konektivita
Plnoformátové RAWy Nikonu D500 mají datovou velikost cca 25–27 MB, JPEGy pak průměrně 12–18 MB. Jen jako zajímavost uvádím, že Nikon D500 umí obrazová data zapisovat také do nekomprimovaného 8bitového TIFFu.
Proč jsem ale na začátku napsal „plnoformátové RAWy“? To proto, že tento fotoaparát dokáže ukládat RAWy (JPEGy nevyjímaje) také ve dvou menších velikostech: Střední (M) 4 176 × 2 784 px nebo Malý (S) 2 784 × 1 856 px čili v rozlišení 11,6 Mpx nebo 5,2 Mpx. Ve zmenšených velikostech jsou RAWy ukládány výhradně ve 12bitové hloubce.
K ukládání dat slouží paměťové karty ve dvojici slotů na pravé straně gripu. Snad proto, aby bylo maximálně učiněno zadost rychlosti tohoto fotoaparátu, osadil výrobce Nikon D500 jedním slotem pro „normální“ karty SD–SDXC s kompatibilitou UHS-II, do druhého pak musíte zasunout novou kartu typu XQD. Ano, „iXkjůDéčka“ nepatří mezi zrovna nejrozšířenější a ani nejlevnější paměťové karty, nelze jim však upřít vyšší přenosovou rychlost, která je běžně kolem 400 MB/s (nejrychlejší SD karty kolem 150 MB/s) – což se u tak rychlého fotoaparátu, jakým Nikon D500 je, prostě takříkajíc „jako, když najde“. Nehledě k možnosti nahrávání 4K videa s datovým tokem 144 Mb/s. Karty QXD jsou navíc konstrukčně robustnější nežli subtilní SD – osobně se domnívám, že by mohly být nástupci dnes již skoro vyhynulých karet CompactFlash.
Stejně jako všechny „dvojkartové“ Nikony, umožňuje i D500 obvyklé funkce při ukládání dat na dvojici karet: Buďto se v tzv. režimu přeplnění ukládá na první z nich a v případě jejího zaplnění se automaticky fotografie zapisují na druhou kartu. Nebo se data zálohují – ukládají se shodně na obě karty, a za třetí lze nastavit zapisování RAWů na jednu a JPEGů na kartu druhou.
O přenos dat po kabelu se u Nikonu D500 stará rozhraní USB 3.0, což je velmi příjemné, tento fotoaparát ale disponuje také bezdrátovou konektivitou. Pod kapotou D500 jsou integrovány dvě technologie: Wi-Fi a Bluetooth. Obě dohromady spolupracují na nové komunikační platformě Snap Bridge, která zajišťuje propojení a ovládání fotoaparátu pomocí mobilních zařízení čili tabletů a smartphonů s operačním systémem Android™ nebo iOS.
Pro iOS bohužel ještě není dostupná aplikace (měla by být na AppStoru k dispozici v srpnu), takže jsem jako zapřisáhlý „jabkař“ neměl zatím možnost Snap Bridge vyzkoušet. Nicméně jakmile bude aplikace k mání, připravím o tom samostatný článek, protože Snap Bridge se netýká jen Nikonu D500, ale i dalších modelů této značky.
Jsme-li u bezdrátových technologií, pak ještě nelze nezmínit, že Nikon D500 také podporuje nový rádiový dálkový ovladač blesků WR-R10 (pro práci s novým bleskem Nikon Speedlight SB-5000), který se nasazuje do desetikolíkového systémového konektoru na přední stěně přístroje. Pro ryze profesionální nasazení lze také použít bezdrátové síťové rozhraní WT-7A, jež které umožňuje přenos souborů do počítače nebo na FTP server rychlostí cca 870 Mb/s.
Obrazová kvalita, video, demosnímky a celkové hodnocení
Fakt, že Nikon nešel v případě nejnovějšího modelu s rozlišením snímače nahoru, ale naopak (mírně) dolů, může být pro mnohé fotografy překvapením, nicméně já jej kvituji s povděkem. Dvacet megapixelů je stále velmi vysoká hodnota, která umožňuje jak tisk velkých printů, tak dává poměrně velký prostor k případným výřezům. Jak se nový snímač – a následné zpracování obrazu – „podepsalo“ na obrazové kvalitě?
Předně je třeba zdůraznit perfektní ostrost snímků – samozřejmě v případě použití adekvátního objektivu a správného zaostření. Na tom má bezesporu svůj podíl také absence low-pass filtru před snímačem, což je ale technické řešení, na které si pomalu začínáme zvykat jako na samozřejmost. Při testu D500 jsem používal dva zoomy AF-S Nikkor 16–80 mm F2,8–4E ED VR a AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII, nikterak mnoho jsem neclonil, ale přesto mě pokaždé až řezavá ostrost na fotografiích překvapila.
Jako u každého testu, jsem i s Nikonem D500 fotil při nastavení Picture Control na Standard. Barevnost v této konfiguraci hodnotím jako velmi přirozenou, podání je korektní, problematické odstíny, jako je typicky pleťovka, „neutíkají“ do nepřirozených barev. Jediný malý problém jsem zaznamenal při fotografování pod mrakem, kdy se mi – při automatickém vyvážení bílé – barvy zdály poněkud více saturované. To však lze řešit pečlivým nastavením WB, případně ještě uživatelskou úpravou Picture Control.
Tak trochu pocitově, protože to nemám jak exaktně změřit, jsem měl z Nikonu D500 ještě jeden dojem – připadá mi, že má o něco vyšší dynamický rozsah nežli jeho předchůdci (čímž myslím současné předchůdce, nikoliv D300/300S). Snímky pořízené tímto fotoaparátem se mně zdají plastičtější, prokreslenější ve stínech i ve světlech.
Šum
Jakou lze očekávat u nejnovějšího 20Mpx přístroje se snímačem velikosti DX míru šumu? Zvláště pak, když celkový rozsah citlivosti je ISO 50–1 640 000 (přesně 1 638 400)?! Nejprve jen upřesnění: Základní rozsah je ISO 100–51 200, což je samo o sobě hodně, Nikon šel ale ještě dál – v tzv. rozšířeném režimu pak lze citlivost o 1 EV snížit a o 5 EV zvýšit. Z toho pak vychází onen brutální rozsah ISO 50–1 640 000…
Nebudu vás napínat. Fullframe to není, s tím nic nenaděláte. Podle mého názoru, je maximální hranice ISO, kdy lze fotografii použít „bez ztráty kytičky“ v plném rozlišení (tedy nikoliv zmenšenou na malý formát či webové rozlišení), ISO 6 400. Velmi ale samozřejmě záleží na charakteru a druhu osvětlení. Při denním světle (za soumraku) si budete moci dovolit nastavit vyšší hodnoty ISO, při špatném umělém osvětlení (typicky zářivky), bude třeba jít s citlivostí spíše níž. Podívejte se na náš standardní text ISO, ale také na konci článku v galerii na reálné fotografie, pořízené při vysokém ISO.
První výřez představuje JPEG s aktivním odšuměním Normal, prostřední výřez je z RAWu, vyvolaného v Capture NX-D standardními hodnotami, jaké program nabízí (resp. jaké nastavil fotoaparát) – tedy bez uživatelského zásahu. Poslední výřez je pak opět z RAWu, ale s vypnutou redukcí šumu.
Video
Nikon D500 umožňuje jednak natáčení Full HD videa (1 920 × 1 080 px), ale také i video v rozlišení 4K UHD, tedy ve velikosti 3 840 × 2 160 obrazových bodů. Celkem jsou dostupné tyto kombinace velikosti obrazu a snímkové frekvence:
4K UHD – 3 840 × 2 160 px
2 160/30p
2 160/25p
2 160/24p
Full HD – 1 920 × 1 080 px
1 080/60p
1 080/50p
1 080/30p
1 080/25p
1 080/24p
HD – 1 280 × 720 px
720/60p
720/50p
Video je ukládáno do souborů *.MOV buďto na zvolenou paměťovou kartu, pomocí HDMI rozhraní lze ale připojit také externí rekordér a video nechat nahrávat přímo na něj. Mimochodem, ve standardní výbavě najdete praktickou věcičku – plastovou sponu HDMI kabelu (plus také sponu USB kabelu), která má zajistit pevné spojení kabelu s fotoaparátem. Kameramané, kteří již na problémy s připojením HDMI kabelu narazili, mohou jásat…
Práce s videem je u Nikonu D500 poměrně komfortní. Jak jsem už psal v kapitole Funkce a vlastnosti, mechanismus ovládání clony umožňuje měnit její hodnotu bez nutnosti vypínat živý náhled. Při natáčení videa navíc můžete clonu „přinutit“ pracovat plynule, nikoliv skokově. Co se týká kontroly natáčení, pak k dispozici je reálný histogram i tzv. zebra – zobrazení přexponovaných míst, stejně jako indikace úrovně zvuku vestavěného stereofonního mikrofonu či externího mikrofonu, plus samozřejmě také uživatelské řízení hlasitosti nahrávky a samostatně hlasitosti odposlechových sluchátek.
Nikon D500, jako první digitální zrcadlovka této značky, umožňuje při natáčení videa také elektronickou stabilizaci. Musíte ale počítat s tím, že zapnutí této funkce mírně ořezává obraz – viz ukázka níže. Co je však nemilé, nikoliv už mírně, ale docela zásadně (crop 1,5×) ořezává obraz natáčení v rozlišení 4K. To je dáno tím, že fotoaparát využívá pixely snímače 1 : 1, tedy jen oněch 3 840 × 2 160 obrazových bodů ve středu záběru. Při natáčení 4K videa také nelze použít elektronickou stabilizaci.
V nabídce funkcí Nikonu D500 nechybí ani možnost pořizovat časosběrná videa, která se od běžného intervalového snímání (které D500 samozřejmě má také) liší tím, že fotoaparát po nafocení dílčích snímků rovnou vytvoří hotovou časosběrnou videosekvenci. Malá ukázka následuje.
Celkové hodnocení
Vážně nechci být servilní, avšak nemohu napsat nic jiného než to, že jsem z Nikonu D500 nadšený. Tento fotoaparát skutečně představuje ryze profesionální digitální zrcadlovku formátu DX se vším, co k tomu patří. Je robustní, odolný, velmi rychlý a spolehlivý. Jsem přesvědčen, že si díky svým vlastnostem najde svoje pevné místo zejména u fotografů akčních sportů nebo třeba ve fotobatohu příznivců wildlife. Ale žánrů, kde bude tento přístroj sloužit do roztrhání těla, by se samozřejmě našlo mnohem více. Je sice pravda, že cenově se D500 velmi těsně dotýká hranice zrcadlovek FX, nicméně je spousta autorů – samozřejmě hlavně těch, kteří z jakéhokoliv důvodu preferují dlouhá ohniska –, jež právě jeho crop 1,5×, spolu s dalšími skvělými vlastnostmi a funkcemi, velmi ocení.
Galerie snímků pořízených Nikonem D500
Snímky byly pořízeny objektivy AF-S Nikkor 16–80 mm F2,8–4E ED VR a AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VRII a jsou publikovány bez jakýchkoliv úprav.
Stáhněte si fotografie bez úprav v JPEGu v plném rozlišení
1. část (144 MB)
2. část (161 MB)
Stáhněte si fotografie bez úprav v NEFu v plném rozlišení
1. část (138 MB)
2. část (137 MB)
3. část (145 MB)
4. část (178 MB)
5 komentáře
Děkuji za výbornou recenzi. Mám D500+16-80/2,8-4 mm již od března a můžu jenom potvrdit její pravdivost! Je to skutečně vynikající foťák!
Nebejt chudej zacinajici fotograf………
Mohu jen souhlasit s p. Kurcikem – opravdu špička !
Mám nikon D600. Teď se zasekl a nejde. Oprava je jasná, ale zvažuji pořízení nového stroje. Fotím hlavně sport. Pak normálně užiivatelsky. Zvažuji D850 nebo D 500. Je tam výrazný fiinanční rozdíl, ale jak se liší techniicky? Abych nešel z šestistovky zpět?
Mám Nikon D500 a paráda, jen mi najednou nefunguje podsvícení horního malého displeje a nevím proč.