JSEM | Fotka týdne Nikonblogu – 17. kolo – pohled do budoucnosti

Vybrat Fotku týdne, nebo řekněme obecně jakýkoliv snímek v nějaké fotosoutěži nebývá jednoduché. Jen vzácně se objeví fotografie, která vyvolá takříkajíc „všeobecný ‚wow‘ efekt“. Většinou je kolem vítězných snímků mnoho pochybností jak ze strany poroty, tak i z pohledu diváků, kteří by samozřejmě vybrali úplně jinak. V 17. kole naší fotosoutěže jsme nad vítězem také dlouho váhali – nakonec se nám přece jen podařilo nejlepší snímek najít – prohlédněte si Budoucnost v podání Aloise Štukavce.

Ano, holčičce na fotografii chybí hlava a část ramen. Vadí vám to? Vadí nám to? Nakonec jsme se shodli, že vlastně nevadí. Snímek tak získává jakousi anonymitu, kousek tajemství, cosi nedořečeného. A k tomu krásně „hraje“ dynamika úhlopříčných linií ve fotografii, výborné (proti)světlo i kontrastní černobílé zpracování. Ostatně i název fotografie je zvolený velmi dobře. Takže gratulujeme Aloisi Štukavcovi k jeho již druhé Fotce týdne (vyhrál také 4. kolo)!

Smutná krajina a šílený plynař

Středně žlutý odstín je doplňkovou barvou k modré čili barevné „ladnosti“ bylo učiněno zadost, šílený plynař vytvořil zajímavé linie trubek a Mariana Kozumplíková tomu všemu dodala modelku a „cvakla“ to. Tolik stručný popis druhého publikovaného snímku 17. týdne fotosoutěže JSEM | Fotka týdne Nikonblogu.

Když jsem se kdysi bavil s jedním krajinářem, říkal mi, že se častěji fotí západy slunce, protože východy jsou smutné. Zní to sice poněkud nelogicky, ale něco na tom bude. Zvláště pak na snímku Daniely Glasové s názvem Východ slunce na Chalupské slati.

Zahraniční inspirace

Citátem irské herečky Maureen O’Hara – „Na začátku to bylo všechno černé a bílé“ – uvádí svůj snímek islandského vodopádu Skógafoss člen (nebo členka?) italského Nikon clubu ludica92. Minimalistické pojetí a černobílé zpracování tomuto poněkud „profláklému“ přírodnímu útvaru ale velmi sluší, co říkáte?
Fotografické věštění z křišťálové koule jsme na Nikonblogu již měli v podání litevského fotografa Andriuse Aleksandravičiuse. Zřejmě inspiroval spoustu svých kolegů a jeden povedený snímek dnes zveřejňujeme. Svým Nikonem D610 jej v pařížském Musée d’Orsay pořídil Francesco Cattuto.