Capture NX 2 – odšumování Better Quality 2012 podruhé

Možná si vzpomínáte, že jsem o problematice odšumování v souvislosti s algoritmem Better Quality 2012 na Nikonblogu už jednou psal. Článek začínal připomenutím přísloví „Chybami se člověk učí“ – a teď je mi trochu trapně – stejně by totiž mohl začínat i tento text. Jde o to, že jsem se v článku Capture NX 2 – pozor na kvalitu odšumování 2012, mýlil. Algoritmus Better Quality 2012 vůbec není tak špatný, jak na první pohled vypadá, naopak poskytuje výborné výsledky – jen se musí umět nastavit.

Nebudu nikomu upírat jeho zásluhy, oči mi otevřel čtenář Pavel V, který v komentáři pod tímto článkem napsal zásadní informaci: Při použití Better Quality 2012 je třeba používat vysoké hodnoty parametrů Intensity a Sharpeness. To je samozřejmě zásadní rozdíl oproti odšumování pomocí Better Quality (bez 2012), kde se obvykle nastavují hodnoty nízké. Nechci se vymlouvat, ale napadlo by vás, že druhý algoritmus bude fungovat jinak?

Ostrost je zásadní

Na Better Quality 2012 jsem si vzpomněl před pár dny, kdy jsem začal testovat nový Nikon Coolpix P7800. Také u jeho RAWů totiž Capture NX 2 nabízí standardně algoritmus Better Quality 2012, nicméně jeho hodnoty jsou nastaveny příliš nízko a zdá se mi i nesmyslně (například při nastavení silnějšího odšumování ve fotoaparátu je v Capture NX 2 hodnota Sharpeness nižší…). Takže jsem se dal do testování a zjistil následující.

Ve shodě se čtenářem Pavlem V mi vyšlo, že intenzitu je třeba nastavovat na hodnoty od cca 75 a výše. Řeč je tedy o odšumování skutečně vysokých citlivostí, řekněme od ISO 1 600 výš, a to ještě u vyspělých kompaktů. ISO 400 nebo 800 mnohdy není – u moderních strojů – třeba ani odšumováním „prohánět“.

Strategickým parametrem je ale Sharpeness (doostření). Až jeho správná hodnota totiž obraz „vyvolá“. Nízké číslo Sharpeness vám poskytne pouze vodovkami rozmytý snímek. Porovnejte na následující ukázce.

Capture NX 2 – odšumování
Vlevo Sharpeness na hodnotě 30, vpravo 70
Nejvyšší není ideál

Obecně jsem došel k tomu, že algoritmus Better Quality 2012 při správném nastavení poskytuje skutečně lepší výsledky než „obyčejný“ Better Quality. Šum, přesněji jeho zbytky jsou homogennější, nedochází k posterizaci nebo slévání kresby do nepěkných fleků. Ale… To platí jen pro citlivosti maximálně řekněme o jednu až dvě nižší než je nejvyšší citlivost fotoaparátu. U extrémních nastavení si totiž Better Quality 2012 tak dobře neporadí s barevným šumem, byť jeho celkový charakter je stále jemnější – spíše bych opět použil slovo homogennější – nežli u Better Quality. Posuďte sami na následujících ukázkách. První dvě pochází z kompaktu nejvyšší třídy, tedy Nikonu Coolpix P7800, druhá dvojice reprezentuje současnou velmi oblíbenou zrcadlovku nižší střední třídy – Nikon D5200. Vždy první políčko zleva je výřez snímku s vypnutou redukcí šumu, uprostřed je odšumování algoritmem Better Quality a vpravo pak Better Quality 2012.

Capture NX 2 – odšumování
Zdrojový snímek s vyznačeným výřezem
Capture NX 2 – odšumování
Nikon Coolpix P7800 – ISO 1 600
Capture NX 2 – odšumování
Nikon Coolpix P7800 – ISO 3 200

Capture NX 2 – odšumování
Nikon D5200 – ISO 3 200
Capture NX 2 – odšumování
Nikon D5200 – ISO 6 400
Poznámka k testovacím snímkům

Zcela záměrně jsem dělal testy naslepo – bez průběžného porovnání jednotlivých metod odšumování. Proč? Každý má svoje oko, kterým se řídí. Dáte mu jeden nástroj, udělá s ním práci tak, jak si myslí, že je nejlepší. Dáte mu nástroj jiný, udělá to stejně. Tak k čemu sterilní porovnávání, které nakonec vede k „nadržování“ tomu či onomu, a ještě obvykle z naprosto iracionálního důvodu… A ještě dodávám, že se nikdy nesnažím obraz zcela „vyžehlit“, protože to vypadá nepřirozeně – raději nechávám ve fotografii něco málo šumu.

A co data?

Zajímavé může být také porovnání datové velikosti souborů – obecně se ví, že větší „fajl“ rovná se více obrazových dat. Nebo ale také šumu, dlužno dodat. Proto udávám datové velikosti raději vždy jen pro první příklad z každého fotoaparátu, kdy je odšumění skutečně viditelně kvalitnější. Velikosti jsou pro soubory typu TIFF (komprimováno LZW).

Nikon Coolpix P7800 – ISO 1 600

– bez odšumění: 24,1 MB
– odšumění Better Quality: 15,3 MB
– odšumění Better Quality 2012: 19,4 MB

Nikon D5200 – ISO 3 200

– bez odšumění: 51,4 MB
– odšumění Better Quality: 34 MB
– odšumění Better Quality 2012: 41,8 MB

Výsledky datových velikostí potvrzují výše uvedený fakt – bez odšumování je obraz vždy nejobjemnější, a z obou způsobů odšumění je Better Quality 2012 větší, protože má více detailů na rozdíl od „vyžehlenějšího“ Better Quality (bez 2012). Toto srovnání ale prosím berte s rezervou – jde o poměrně hodně subjektivní pohled. Tam, kde mně se zdá obraz obdařený více detaily s nízkou hladinou šumu, může jiný fotograf stejný snímek považovat za hodně zašuměný…

Omlouvám se tedy všem čtenářům, které jsem v původním článku uvedl v omyl. Nebylo to úmyslně, snad to tímto článkem napravím. A samozřejmě děkuji čtenáři Pavlu V, který byl díky svému komentáři impulsem pro tento text.


Sdílej

7 komentáře

  1. Možná by nebylo špatné ještě aktualizovat tento článek, neboť v poslední aktualizaci Capture NX2 již není Better Qualitty 2012 ale Better Qualitty 2013 ;) Tam je navíc oddělená jasová a barevná složka šumu a tedy více možností nastavení.

  2. pokud jsou soubory opravdu TIFF (a bez komprese) , tak dost dobře nemohou měnit svou velikost s různým obrazovým obsahem ? karben

  3. Uff…, koukám, že odšumování bude neverending story :)
    David: Aktualizace proběhla v den, kdy jsem psal tento článek, já se z toho zblázním… No nic, napíšu další článek :)
    karel: Máte pravdu, byly to TIFFy s kompresí LZW – používám to automaticky a zapomněl jsem to do článku uvést. Nyní je to už opraveno (dopsáno).

  4. Včera jsem testoval BQ 2013. Jsem z toho trochu v rozpacích. Oproti BQ 2012 mi přijde že se již dá dobře odstranit ta barevná složka šumu. Nicméně oproti standardnímu BQ se mi to nepodařilo vyladit tak, aby to bylo tak nějak znatelně lepší. Nakonec se mi podařilo dopracovat se spíše k výsledku stejnému akorát jsem musel hýbat čtyřmi posuvníky. Řekl bych, že standardní BQ je velmi dobře odladěný a nový BQ 2013 má akorát větší možnosti nastavení. Je také možné, že plně nevyužívám možností odšumu, protože se snažím odšumovat jen velmi slabě a v podstatě se spokojím s tím, že zmizí barevný šum. Zrno které na fotkách zůstane se moc žehlit nesnažím protože mi nevadí. Každopádně bych velmi uvítal nějaký podrobný článek jak efektivně využívat tento nový nástroj.

  5. Také jsem na tím včera seděl a zkoušel a bohužel si myslím, že podrobný článek s návodem k ničemu nepovede, neboť by nejspíš musel vyjít podrobný článek ke každému fotoaparátu zvlášť vzhledem k tomu, že jinak šumí D4, jinak D800 a jinak D3100. Myslim, že jediná možná metoda, jak používat tento nástroj bude prostě pokus-omyl tak dlouho, dokud se nevžije nějaké osvědčené nastavení. Osobně vidím jako zlepšení proti „Better quality“ to, že u better quality poměrně brzy nastává ztráta kresby a body se hodně slévají, což je u Better Quality 2013 rozloženo do daleko delší stupnice.
    Co by mě ale zajímalo je to, proč se nástroj Better quality 2013 dá aplikovat pouze v menu Camera settings a už nikoli z menu Adjust – Noise reduction???

  6. Našel jsem zajímavý článek. Snad nevadí když zde vložím odkaz. https://www.ausphotography.net.au/forum/showthread.php?119488-Noise-Reduction-in-CaptureNX2 Do jisté míry to objasňuje proč není Better Quality 2013 i v krocích úprav. Domnívám se, že to je právě proto, že je zde možné použít „Opacity“ a tam se dá precizně vyladit jasová i barevná složka šumu „Better Qulity“, případně ovlivnit i jednotlivé barvy v šumu jak je patrné z článku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *