„Dobře utajené“ CLS Nikonu D5500. A praktický test

Před pár dny se mi dostal k testování do rukou ostrý kus nového Nikonu D5500, ale protože počasí venku nestojí za nic, věnoval jsem se prozatím detailnějšímu průzkumu funkcí a interiérovému testování. Při studiu manuálu jsem narazil na zajímavost v Menu uživatelských funkcí e1 – Zábl. režim vest. blesku/Volitelný blesk. O co jde a proč je to „utajená“ funkce?

Zázraky na počkání

Věc se má takto: Zapnete-li Nikon D5500 a v Menu uživatelských funkcí najdete onu položku e1, zobrazí se vám nabídka Zábl. režim vest. blesku. Zde pak máte k dispozici dvě volby – TTL a Manuální s možností ručního nastavení výkonu blesku.

Myslím, že k tomu není co vysvětlovat, jde o běžnou funkci amatérských zrcadlovek. Nejeden fotograf by si ale raději přál, aby se zde objevila navíc také nabídka CMD – Režim řídicí jednotka, který najdete u vyšších modelů Nikonu (aktuálně od D7000 výš) – čili mód prostě bezdrátové ovládání externích blesků, tzv. CLS (Creative Lighting System). Psal jsem o něm například zde.

Není problém… I to je u Nikonu D5500 možné. Je však potřeba splnit jednu podmínku – mít v sáňkách nasazený nový systémový blesk Nikon Speedlight SB-500. Jakmile tento blesk zapnete, nabídka v menu s původním zněním Zábl. režim vest. blesku se změní na Volitelný blesk. Když ji „rozkliknete“, zobrazí se původní dvě položky TTL a Manuální, plus nově také Režim řídící jednotka.

Po aktivaci tohoto tzv. commander módu dostanete na displeji stejnou obrazovku pro ovládání externích blesků jako u dražších modelů, pouze je její design lehce přizpůsoben možnosti dotykového ovládání. Lze ovládat dvě skupiny blesků, samozřejmě je možné ovlivňovat způsob práce SB-500, to vše na jednom ze čtyř volitelných kanálů.

Důvěřuj, ale prověřuj

Pro svůj hobbyweb jsem potřeboval vyfotit běžné produktové snímky skládací koloběžky, takže jsem to pojal zároveň jako test CLS Nikonu D5500 a SB-500. U takto malých strojů si vystačím s improvizovaným domácím „studiem“, které představuje bíle vymalovaná místnost s nekonečným papírovým pozadím na jedné stěně. Na tom jsem bohužel trochu šetřil, a tak se mi podařilo koupit spíš nažloutlou nežli bílou roli papíru.

Kromě Speedlightu SB-500 jsem měl ještě k dispozici dva externí blesky, takže jsem jeden využil pro nasvícení pozadí, které jsem chtěl úmyslně „přepálit“. Lidově řečeno jsem jej pomocí malého stolního stativu jsem jej „přibastlil“ na střed role s pozadím a namířil dolů.

Druhý blesk jsem prostě postavil na parapet okna a namířil nahoru – v poměrně malé bílé místnosti se světlo de facto ideálně rozptýlí. Řídícímu SB-500 na fotoaparátu jsem ponechal jen maličký světelný výkon, aby přisvítil stíny. Žádné umění, technická fotografie…

Třikrát manuál

Jako vždy u tohoto typu focení jsem vsadil na manuální řízení blesků. Po několika zkouškách došlo na toto nastavení: Blesk na pozadí (SB-900) „pálil“ na polovinu svého výkonu, SB-800 na parapetu okna na čtvrtinový výkon a řídící SB-500 na fotoaparátu pak na 1/64 výkonu.

Expozičně vše dopadlo na výbornou, v počítači jsem jen doladil vyvážení bílé (Nikon D5500 bohužel neumožňuje nastavovat WB v Kelvinech a nastavení na blesk podává snímky pro tento technický účel zbytečně teplé), lehounce přidal na kontrastu a mírně doostřil.

Bohužel muselo dojít i na odsaturování žlutého nádechu, který se v celé ploše nepodařilo „vypálit“. I tak se ale jedná o úpravy trvající řádově pár minut na jedné fotografii. Ukázka na konec tedy následuje: