Jeho excelence… Nikkor Z 50 mm f/1,2 S v testu Nikonblogu

Padesátka byla vždycky taková ta fotografická klasika – levný, dobře kreslící objektiv, o němž dodnes spousta lidí tvrdí, že má úhel záběru odpovídající lidskému oku. Což není až taková pravda, ale budiž. Není však padesátka jako padesátka. Například Nikon má ve stále ještě poměrně nové mirrorless řadě Nikon Z padesátky dvě, a když k tomu přičtu i objektiv s podobným ohniskem 58 mm, tak tři skla tohoto typu. Každé ale úplně jiné… Dnes se seznámíte s vysoce světelnou autofokusovou padesátkou Nikkor Z 50 mm f/1,2 S.

Padesátek jako máku

Objektiv se světelností f/1,2 nepochybně nepatří mezi tuctová skla, ale pojďme si nejprve uvést, jaké jsou ty další dva objektivy. Řekněme tuctovější, avšak skvělý – jeho recenzi jsem nazval Nový etalon, což mluví za vše – to je Nikkor Z 50 mm f/1,8 S. Přesně o 1 EV méně světelná padesátka, ovšem zároveň také o kus menší, lehčí a… levnější. (K přesnému srovnání se dostanu co nevidět.) 

No a onou osmapadesátkou není nic jiného, nežli objektiv snů, Nikkor Z 58 mm f/0,95 mm S Noct (recenze zde). Ten je zase přesně o 1 EV světelnější nežli nyní testovaná „jedna dvojková“ padesátka. A větší, těžší… pojďme na slíbené exaktní srovnání – do nějž ale přidávám navíc i dvě padesátky a jednu osmapadesátku s bajonetem F čili skla pro zrcadlovky Nikon.

Čísla mají mimo jiné tu kouzelnou vlastnost, že pokud je uspořádáte do tabulky, objeví se vám souvislosti, kterých jste si před tím ani nemuseli všimnout. Můj malý postřeh – ta zrcadlovková osmapadesátka, po které jsem vždycky tak trochu toužil a zdála se mi drahá a trochu i velká, v podstatě zase tak moc drahá nebyla a velká už vůbec ne, protože testovaný Nikkor Z 50 mm f/1,2 S je jen o 1/3 EV světelnější a mnohem větší a těžší. I když… obrazová kvalita nového „jednadvojkového“ skla je vážně excelentní! Ale to už předbíhám.

Pěkný kousek objektivu

Takže je to velké a těžké, to už víme. Nicméně oproti Noctu je pořád hmotnost poloviční, cena skoro čtvrtinová, a má to autofokus. Mimochodem – autofokus je i přes velkou hmotu čoček, které musí při své práci přesouvat, velmi svižný, a jako u všech objektivů pro Zetka, úplně tichý. Dvoumotorová technologie Multi-focusing systému zkrátka funguje i v nejnáročnějším nasazení, což platí i o přesnosti ostření, která musí být u takto světelného objektivu bez kompromisů. A je bez kompromisů :-) Ale vážně – například při focení portrétu na plnou díru si budete muset na těle fotoaparátu zapnout nejmenší ostřicí bod typu PIN, jinak se vám může běžně přihodit, že budete mít zaostřeno na řasy a oko už bude mimo rovinu ostrosti.

Jako všechny objektivy řady S-line, je i tato padesátka prachutěsná a odolná vůči stékající vodě, bajonetová sluneční clona – coby další z ochranných prvků – je součástí standardní dodávky.
Nadstandardními prvky jsou malý horní monochromatický OLED displej, nahrazující klasické „průhledítko“ objektivů a funkční tlačítko na levé straně tubusu objektivu. Vše je vyrobené tak, že se nedokážete zbavit pocitu, že toto sklo vás musí nutně přežít a bude sloužit ještě i vašim dětem, ne-li vnukům.

Z mechaniky nám chybí už jen devítilamelová clona, která je opět v rámci zvyklostí nových mirrorless skel elektromagnetická, což jí mimo jiné dává možnost měnit svůj otvor plynule – to ocení zvláště příznivci natáčení videa. Clona je bezhlučná čili tichá, to také platí v rámci zvyklostí nových mirrorless skel pro Zetka. Jen připomínám to, o čem se moc nemluví: Všechny Nikony Z do clony F5,6 pracují se skutečnou clonou – tedy opravdu zmenšují clonový otvor. Pouze u vyšších clon pak systém funguje podobně jako u zrcadlovek – clona se na správnou hodnotu zavře až v okamžiku expozice. Takže funkční tlačítko pro kontrolu hloubky ostrosti i zde má svůj význam :-)

Hromada optického skla

Teď si držte čepice, protože optická soustava objektivu Nikkor Z 50 mm f/1,2 S, to je něco! Máme zde 17 čoček uspořádaných v 15 skupinách, 3 členy jsou asférické a dvě čočky typu ED. Samozřejmostí jsou jak „staré“ osvědčené antireflexní vrstvy Nano Crystal Coating, tak i nové povlakování ARNEO Coat. Samotná čísla ohromí jen odborníky nebo lidi, kteří se o fotografickou optiku zajímají, pohled na řez tímto objektivem je však mnohem působivější.

U MTF křivek (nejen) tohoto objektivu si na své přijdou opět lidé znalí čtení těchto grafů. I když – máme pro vás malou nápovědu – studujte tento článek, nejsou v tom žádné čáry… tedy čáry na grafech jsou, ale není to zase tak složité :-)

Pokud bych měl porovnat MTF křivky všech tří objektivů pro Zetka, pak nejlépe vychází padesátka se světelností f/1,8, přičemž „naše jedna dvojka“ je podobná s Noctem. Ale… v praxi se liší jednou vlastností – Nikkor Z 50 mm f/1,2 S není řezavě ostrý až do rohů záběru – tedy na plnou díru. Záběr se proostří dokonale až po zaclonění na F2 a více. Toto je ale vlastnost, která je důležitá víceméně pouze pro technické fotografie nebo například plošné reprodukce. I když ani ty se zpravidla nepořizují s plně odcloněným objektivem. Co tím chci říct? Že tento malý, víceméně „technokratický“ neduh v běžné praxi nikoliv vyváží, ale mnohonásobně přebije naprosto řezavá ostrost v cca 80–90 % plochy záběru, kombinovaná s dokonalým přenosem kontrastu! A pozor, nebavíme se o ostrých fotkách při předmětové vzdálenosti třeba do tří metrů, řeč je o – promiňte mi ten výraz – až úchylné ostrosti při zaostření na nekonečno s plně odcloněným objektivem. Přiznám se, že toto mi doslova vyrazilo dech…

Při světelnosti f/1,2 se v podstatě nemá cenu ani bavit o kvalitě bokehu, protože ten skoro automaticky vytváří hladce rozmazané pozadí. Mnohem takříkajíc vtipnější je často až nechtěný efekt miniatury, který vzniká při focení scén s dozadu ubíhajícím prostorem. Člověk by si občas i řekl, že takovému průběhu (ne)ostrosti bylo pomoženo v počítači :-)

Co se týče dalších parametrů obrazu, tak tento objektiv – chce se mi napsat „stejně jako ostatní Zetková skla“ – plně odcloněný docela dost vinětuje, byť tedy průběh ztmavení rohových a okrajových částí obrazu je velmi pozvolný, takže na reálných fotografiích si vinětace mnohdy vůbec nevšimnete. Máte-li v záběru oblohu, pak vinětace do jisté míry nahrazuje přechodový neutrální filtr :-) Nevšimnete si ani chromatické vady – zkrátka není…

Nikkor Z 50 mm f/1,2 S také velmi mírně, až téměř neznatelně poduškuje – geometrické zkreslení činí –0,58 %. Píšu to asi pokaždé, ale zopakuji to i nyní – pokud by vám i toto, jak už jsem uvedl, téměř neznatelné zkreslení přesto vadilo, stačí v menu foťáku zapnout korekci zkreslení a obraz bude rovný jako když střelí. Ostatně i vinětace se dá redukovat, takže nejde o parametry, které by nějak zvlášť škodily renomé obrazové kvality tohoto skla.

Celkové hodnocení

Objektiv Nikkor Z 50 mm f/1,2 S není „normální“ padesátka, ale to každý pozná na první pohled z už nezanedbatelných rozměrů tohoto skla. Ovšem není normální v pozitivním slova smyslu – a v tomto ohledu bych jej dokonce označil za abnormální :-) Ne, vážně, je to skvělé sklo! Obrazová kvalita, kterou poskytuje, je jedním slovem excelentní! Tak excelentní, že to doslova vyváží i to kilo deset hmotnosti a rozměry profesionálního zoomu. Ano, i cena je na úrovni „dva osmičkového“ zoomu. Jenže toto je sklo se světelností o 3 EV větší, a jak všichni víme, nikoliv každé celé EV, ale každá třetinka EV světelnosti navíc, se u fotografické optiky tvrdě vyvažuje rozměry, hmotností a cenou. Takže je vlastně všechno v pořádku :-)