Záhada měření expozice Nikonu D750 ve videu odhalena

Nedávno se na mě obrátil kamarád Robert s prosbou, zdali bych mu neporadil s problémem při natáčení videa. Je tomu asi tak dva měsíce zpátky, co si pořídil Nikon D750. Na nový přístroj přešel z Nikonu D90. Jeho letitou DX zrcadlovku tedy nahradil jeden z nejnovějších FX aparátů. První měsíc Robert „rozdýchával“ propastný rozdíl v obrazové kvalitě fotografií. Sám k tomu říká:

„Když jsem si tu ‚sedm set padesátku‘ kupoval, samozřejmě jsem čekal kvalitativní posun k lepšímu. Netušil jsem ale, že rozdíl bude tak velký…“

Po prvním oťukání nového fotoaparátu se Robert rozhodl vyzkoušet také video. Stejně, jako byl nadšen z obrazové kvality fotografií, podobné pocity zažíval také při shlédnutí prvních videí. Starý kamkordér, jímž dlouhá léta natáčel videa, byl uklizen do vitrínky a šlo se do akce s Nikonem D750. Velmi brzy se ale objevil malý zádrhel.

„Natáčel jsem žongléry na pódiu s černým pozadím. Na foťáku jsem měl nastavenu clonovou prioritu (režim A), ve které přístroj pracuje s automatickou citlivostí ISO. Pomocí korekce expozice jsem záběr mírně ztmavil. Ostření bylo manuální, v tomto případě nefunkční ostřicí bod jsem nechal na standardním místě uprostřed obrazového pole. Když ale žonglér v bílém oblečení přeběhl ‚přes‘ ostřicí bod, expoziční automatika záběr ztmavila. Jakmile poodešel bokem, obraz se opět zesvětlil.“

Já jen dodávám, že šlo o statickou kameru, de facto neměnnou scénu (stále jen jeden aktér), průměrné světelné podmínky na záběru byly tedy v podstatě pořád stejné. Ostatně podívejte se na ukázku.

Robert pokračuje v popisování svého problému:

„Dumal jsem, čím by to mohlo být, a napadlo mě, že je měření expozice navázáno na ostřicí bod, a tak jsem jej zkusil umístit úplně do rohu, ‚mimo dosah‘ aktéra videa. A ono to fungovalo – jas videa se pak už neměnil.“

I ty matrice!

Robert samozřejmě udělal chybu, že tuto scénu nenatáčel rovnou na manuál. Tím by se podobnému problému stoprocentně vyhnul a nemusel by bádat nad jeho příčinou. Nicméně natáčení v režimu clonové priority u Nikonu D750 smysl má – už jen proto, že je to jedna z mála zrcadlovek, které umožňují měnit nastavení clony plynule přímo při natáčení. Reportáže, dokumenty a podobné žánry – v takových případech se clonová priorita hodí skvěle.

Proto jsme se jednoho večera sešli, abychom společně problém vyřešili. Jednoduchým experimentováním jsme zjistili, že ona změna expozice při ‚zasažení‘ ostřícího bodu je zřetelná pouze při natáčení velmi kontrastní scény. Tedy buď v případě, jaký vidíme na našem videu, kdy se v záběru střídá černá a bílá, nebo například v situaci, kdy se v záběru vyskytuje silnější světelný zdroj. V méně kontrastních podmínkách sice automatika také „hýbe s expozicí“ (s citlivostí ISO), ovšem změny jsou velmi jemné a pozvolné, takže si jich divák téměř nevšimne.

Toto zjištění nás ale neuspokojilo. Chtěli jsme odhalit důvod změny expozice také u kontrastních scén. Nějakou chvíli nám to trvalo, ale nakonec se nám podařilo zjistit, jaké nastavení tento jev způsobuje. Nebudu vás napínat – je to sice poněkud nelogické, ale na vině je matricové měření expozice. Tento způsob měření osvitu je pravděpodobně nastaven tak, aby výrazně preferoval oblast nacházející se v blízkosti ostřícího bodu, ať se onen bod nachází kdekoliv v obrazovém poli.

Jak se ale tomuto problému vyhnout? Je to velmi jednoduché: změňte matricové měření expozice na středově vyvážené. To se v módu natáčení videa totiž chová – opět trochu nelogicky – víceméně jako matricové. K prudkým změnám jasu nedochází a obraz je podobně klidný, jako byste pracovali v manuálním režimu.