V akci s D4s – vlajková loď Nikonu v praxi

Hned na úvod bych rád zdůraznil, že následující text nemá ambice být podrobnou recenzí nebo čímkoliv, co Nikon D4s hodnotí a oceňuje, případně očerňuje. Obávám se totiž, že bych na to u nejvyššího modelu DSLR Nikonu potřeboval asi tak půl roku, a na takovou dobu mi jej Nikon bohužel nepůjčí. Nemusíte mít ale obavy, bez názoru ale také nebude, to bych vám neudělal…

Nikon D4s je vpravdě univerzální fotoaparát. Můžete s ním fotit poklidně lenošící krajinu mírného středozemního pásma, stejně jako neustávajícími větry ošlehané pobřeží severního Skotska a mrazivé pláně Kamčatky, na kterých vám tento aparát může posloužit i jako nástroj k sebeobraně proti medvědům. To samozřejmě trochu přeháním, nicméně tělo o hmotnosti 1 350 gramů doplněné neméně těžkým objektivem, roztočené nad hlavou na popruhu, už představuje docela silnou kinetickou energii…

To jsem ale odbočil, byť jistá charakteristika to je také. Vzhledem k ultrarychlému autofokusu a sériovému snímání se však nabízí také ještě několik dalších typických fotografických žánrů, v nichž je Nikon D4s jako doma: reportáž, sportovní fotografie, wildlife – vše, kde využijete neskutečně rychlé a spolehlivé zaostřování a „šicí stroj“ s jedenácti snímky za sekundu.

Já jsem tento fotoaparát vzal na dvě sportovní akce: Na koloběžkové závody Tour de Šumava a exhibici jednokolkařů (a biketrialisty). Oboje jsou případy „středně rychlých“ sportů. Na koloběžkových závodech se obvykle nejezdí více než osmdesátkou a pohyb je víceméně předvídatelný (nerozhodne-li se jezdec neuváženě opustit stanovenou trasu), nicméně pokud chcete pracovat s malou hloubkou ostrosti – což já jsem chtěl – je přesné a rychlé zaostřování výhodou. Trialové jednokolky nebo kola jsou už tak trochu o zkušenostech fotografa s daným sportem – nevíte nebo aspoň netušíte-li, co se jezdec zrovna chystá udělat, nespasí vás žádný autofokus. I když to ale víte, tak akce je sice většinou krátká, avšak rychlá. Výskok, dopad, odskok… Nikon D4s však i takové akce zvládá hravě. Čtěte dál.

Klíčové vlastnosti Nikonu D4s

FX snímač s rozlišením 16,2 Mpx

CMOS snímač o rozměrech kinofilmového políčka zaznamenává fotografie velikosti 4 928 × 3 280 pixelů. Je vybaven low-pass filtrem.

Vysoká citlivost ISO

V základní konfiguraci má Nikon D4s citlivost ISO 100–25 600, v rozšířeném módu pak ISO 50–409 600!

Rychlá závěrka a sériové snímání

Štěrbinová závěrka s lamelami z uhlíkových kompozitů má životnost 400 000 cyklů, nejkratší expoziční čas je 1/8 000 s. V módu sériového snímání Nikon D4s dokáže pořídit až 11 sn./s s průběžným přeostřováním, synchronizace blesku je s časem 1/250 s.

Full HD video 1 080/50|60p

Záznam videosekvencí Full HD (1 080p) ve formátech FX a DX, resp. při použití výřezu daného počtem obrazových bodů formátu Full HD (1 920 × 1 080 px). Nově dokáže Nikon D4s pořizovat video se snímkovou frekvencí 50|60p.

Vylepšený autofokus

51bodový AF modul Multi-CAM3500FX: individuálně nastavitelný pro činnost 9, 21 nebo 51 zaostřovacích polí. Nově zde najdete funkci AF Group, uživatelsky lze nastavit různé chování při fotografování na šířku a na výšku.

100% hledáček a LCD s vysokým rozlišením

Jasný optický hledáček zobrazuje 100 % obrazu ve zvětšení 0,7×, tři volitelné výřezy: 5 : 4, 1,2× a formát DX. LCD monitor s úhlopříčkou 8 cm (3,2″) má rozlišení 921 000 obrazových bodů a automatickou regulaci jasu.

Dva sloty pro paměťové karty

Jeden slot pro rychlé paměťové karty CF (UDMA 7) a jeden slot pro paměťové karty XQD s vysokou kapacitou.

Podrobná technická data Nikonu D4s najdete zde.

Doporučená prodejní cena Nikonu D4s

149 990 Kč vč. DPH

Ten, který vám z ruky nevypadne

Vám, kteří jste ještě fotoaparát této kategorie nikdy nedrželi v ruce, mohu naprosto suše oznámit, že je „to“ fakt velké a fakt těžké. Mrkněte se do harmonogramu předváděcích akcí Nikonu a zajděte si na některou poblíž vašeho bydliště – s velkou pravděpodobností tam D4s (nebo stejně velký Nikon D4) potkáte a můžete si jej osahat.

Kromě toho, že je „to“ ještě i fakt drahé – což ale do dané problematiky nepatří – ale brzy zjistíte, že naprosto skvělá ergonomie držení a ovládání nakonec zmíněná negativa hravě převáží. Osobně hodně fotografuji prvním digitálním Nikoňáckým tělem této koncepce, respektive designu italského studia Giorgetto Giugiara – Nikonem D3 – a musím potvrdit, že „čtverka“ je pro držení ještě lepší. Pravá ruka sedí na těle jak při horizontálním, tak i při vertikálním držení jistěji a pevněji, a i když se odvážíte těžkou sestavu pustit levou rukou, pravá ji podrží spolehlivě. Pro přesnost – řeč je o mužských rukách „normální“ velikosti a větších. Drobná žena neřkuli dítě asi bude mít s držením tohoto obra trochu problém.

Velká hmotnost navíc mnohem účinněji pohlcuje už tak výborně odtlumené rázy zrcátkového mechanismu a závěrky – procento „stržených“ fotografií se tím výrazně zmenšuje. Tělo je samozřejmě utěsněné proti stékající vodě a prachu, vy jen nesmíte zapomenout na to, že stejnou úpravu v těchto podmínkách vyžaduje i použitý objektiv. I když řešit se to dá i „ochrannými prvky“ – viz například náš článek. Kouzelné a navýsost praktické je také podsvícení tlačítek a dalších ovládacích prvků.

Když se pak poprvé podíváte do hledáčku – ideálně s nasazeným světelným pevným sklem – možná zažijete druhý šok. Obraz je obrovský (zvětšení 0,7×), jasný a přehledný. Už jsem to na Nikonblogu myslím zmiňoval, ale musím to zopakovat – mně osobně, coby obrýlenému fotografovi, se velmi líbí také mělká kulatá očnice, která vám nezabraňuje ani s brýlemi přehlédnout celý „obsah“ hledáčku, tedy včetně spodní a boční pravé stavové lišty. Vestavěná lamelová krytka hledáčku je samozřejmostí, psal jsem o jejím přínosu nedávno.

3D na sport bez výhrad

Jak už jistě víte z prvního představení Nikonu D4s, u tohoto fotoaparátu byl zrychlen a vylepšen autofokus. Napíši otevřeně, že jestli D4s dokáže udělat 11 snímků za sekundu s kontinuálním autofokusem, mě jaksi nevzrušuje – byť hodnota je to úctyhodná – o tom nemůže být sporu. Pro svoje potřeby si vystačím s pomalejším sériovým snímáním (režim CL), které ještě většinou využívám jako single, a pouze v „krizových situacích“ spoušť nechám zmáčknutou déle než je nutné pro pořízení jednoho snímku. Málokdy tak pořídím více než tři až čtyři fotografie v sérii. Co je ale důležité – všechny jsou zaostřené!

Už na Nikonu D3 jsem si zvykl pro dynamické scény používat autofokus v režimu 3D trackingu. Je to skvělá věc, a pokud jste ještě s touto funkcí neměli tu čest, doporučuji vyzkoušet. Jednoduše si pohybující se objekt namáčknete středovým bodem a držíte spoušť stále v první poloze. Když se objekt pohybuje v rámci pokrytí autofokusových bodů, ty si jej v této ploše vzájemně „předávají“ a zároveň samozřejmě probíhá přeostřování na měnící se vzdálenost. Výsledkem jsou korektně zaostřené fotografie v pohybu. Jak jednoduché…

Ale pozor! U téměř sedm let staré „Dé trojky“ v hledáčku už při focení většinou vidím, že první dva snímky budou ostré, ale třetí už autofokus „nedal“. S nejnovější DSLR jsem měl zpočátku malý problém – automatické ostření je totiž tak rychlé, že jsem nestíhal vlastním zrakem kontrolovat korektnost zaostření a myslel jsem si, že je všechno špatně. Stačilo se podívat na náhled snímků pod lupou na displeji a bylo jasné, že je naopak všechno dobře!

Abych byl přesný – autofokus samozřejmě extrémně rychlý je, ale zároveň byla zkrácena prodleva mezi zaostřením a spuštěním závěrky. Samozřejmě, bavíme se o časech v řádech tisícin sekundy. Jak ale vidíte, je to lidskými smysly zaznamenatelné.

Ostatně zrychlení enginu závěrky a zrcátkového mechanismu je také slyšet. Zvuk je oproti zmiňované „Dé trojce“ vyšší, ostřejší, člověk se skoro až diví, že nedostane zpětný ráz jako u střelné zbraně – ano, tomu bych se nebál fotografování s Nikonem D4s přirovnat.

Obrazová kvalita

Nikon D4s má – coby vlajková loď DSLR Nikonu – tak trochu paradoxně snímač s uměřeným rozlišením 16 Mpx, vybavený low-pass filtrem. Každá entry-level zrcadlovka, vyšší modely nevyjímaje, má 24 Mpx (a více) bez antialiasingového filtru, jen „čtverky“ a Nikon Df, využívající stejný snímač, stále nic. Jestli máte pocit, že je to na závadu, tak můžete být v klidu – obrazová kvalita je vynikající, vývojáři Nikonu nejspíš dobře vědí, proč na tomto konstrukčním provedení lpí.

V tomto článku bych ani nechtěl rozvláčně hodnotit obraz Nikonu D4s – spíše se raději podívejte na ukázkové demosnímky, stáhněte si RAWy bez úprav a porovnejte s mými výsledky. Zde vám totiž předkládám všechny snímky upravené, a to včetně ořezu – zkrátka tak, jak by postupoval každý fotograf po pořízení snímků z nějaké akce.

Pracoval jsem s dvěma programy a mohu vám prozradit odlišnosti. Fotografie jednokolkařů a trialisty jsem vyvolával v Capture NX 2. Všichni víme, že je to program poměrně pomalý (i když já si na Macu s 16 GB RAM nestěžuji) s nepříliš uživatelsky přívětivým rozhraním, který navíc funguje v podstatě jen jako „vývojka“. Ale dokáže z RAWů Nikonu dostat to nejlepší, o tom není sporu!

Trialisty na jednom nebo dvou kolech jsem fotil pevným sklem AF-S Nikkor 58 mm F1,4G po dešti, tedy v rozptýleném světle oblohy. A přesto jsem musel snižovat kontrast, což u „normálních“ objektivů nedělám. To samozřejmě berte jako pochvalu a ponaučení, abyste si pro toto sklo vyladili speciální předvolbu Picture Control. Fotil jsem na clony kolem F2 nebo F2,8, čili s poměrně hodně malou hloubkou ostrosti. Autofokus to „dával“ v pohodě – 3D tracking fungoval bezvadně.

Koloběžky jsem fotografoval dva dny a více než 700 snímků bych v Capture NX 2 zpracovával ještě teď, takže jsem sáhnul po osvědčeném Aperture od Applu. Opět jako v případě Capture NX 2 jsem musel lehce upravit předvolby, které používám pro Nikon D3, nicméně práce zde byla svižná. Nějakých pět set snímků šlo do koše, padesát jsem ve finále publikoval. Narazil jsem ale na problém Aperture – tento software nemá ani zdaleka tak dobré odšumovací algoritmy jako Capture NX 2. U fotografií pořizovaných v lesních úsecích závodů, kde vycházelo běžně ISO 1 600, již byl vidět šum. Ten ale u Nikonu D4s být vidět nemá, že ano? Nemá, a vy to můžete brát jako ponaučení, že každý program pracuje jinak. V tomto případě je lépe se spolehnout na nikoňácký Capture NX 2 a nepřekvapí vás ani ISO 6 400 a vyšší.

Galerie demosnímků Nikon D4s

Snímky koloběžkářů byly (až na označené výjimky) pořízeny objektivem AF-S Nikkor 70–200 mm F4G ED VR, fotografie jednokolkařů pak objektivem AF-S Nikkor 58 mm F1,4G

◄ 1 2

Stáhněte si fotografie v plném rozlišení

1. část (284 MB)
2. část (280 MB)

Celkové hodnocení

Nikon D4s je profesionální stroj, který si pořizují autoři, pro něž je fotografie denním tvrdým chlebem, spíše ale hlavně velké agentury typu ČTK, Reuters a jiné. Fotoaparát za 150 tisíc korun prostě není nářadí amatérského entuziasty, takový přístroj si na sebe musí vydělat a ještě přinést zisk. Osobně ale nezávidím fotoreportérům, kteří tato těla s neméně těžkými objektivy vláčí každý den „v práci“ kolikrát i zduplikované – jedno tělo se základním zoomem, jedno s telezoomem (přehazování objektivů zdržuje a může vám uniknout důležitý záběr). Na druhou stranu užitné vlastnosti a hlavně výstup z tohoto fotoaparátu je prostě famózní! Můžete s ním fotit ve větru, sněhu i dešti, na světle i potmě a fotografie vždy dostanete ve vynikající kvalitě. Jak říkám: je to profesionální nářadí…