S okem přitisknutým k hledáčku – ať světlo nepronikne dovnitř špatným koncem…

Občas lektoruji kurzy ovládání DSLR pro úplné začátečníky, jejichž součástí je mimo jiné také ukázka správného držení fotoaparátu. Tomuto tématu jsme se již na Nikonblogu věnovali v samostatném článku. Když pominu, že jsem tento text – právě po pár kurzech – shledal skutečně užitečným, protože začátečníci opravdu drží zrcadlovku mnohdy velmi „kreativně“, v poslední době se navíc stále častěji setkávám s jiným nešvarem. Mnozí uživatelé drží fotoaparát s optickým hledáčkem skoro tak, jako by to byl kompakt – s okem několik centimetrů (skoro až decimetrů) od okuláru. Nějak podobně, jako na následující fotografii.

Pronikání světla do hledáčku

Pokaždé se podobně „postižených“ jedinců ptám:
„Vy jste si zapomněl(a) doma brýle?“ Všichni odpoví negativně.
„Proč tedy držíte fotoaparát deset centimetrů od obličeje?“, ptám se tedy jinak.
„Mně se do toho tak dobře dívá…“ zní obvykle odpověď.
Špatná odpověď a špatné držení. Pojďme si nyní vysvětlit proč.

Jeden problém za druhým

Je nad slunce jasné, že osoba, která používá zrcadlovku výše popsaným způsobem, se ochuzuje o méně či více velký kus obrazu, protože pokud nemá oko přitisknuté k očnici hledáčku, vidí jen jistý výřez obrazu. Minimálně o spodní stavový řádek s důležitými informacemi, ale samozřejmě i o boční části scény. Koho to omlouvá, jsou obrýlení fotografové, u nichž je malý odstup oka od očnice daný právě brýlemi.

Pak se ale výše zmíněný fotograf také ochuzuje o třetí fixační bod přístroje po rukách, držících foťák. Opření o čelo nebo spíše nadočnicový oblouk je – ať chcete nebo ne – důležitým prvkem pro pevné držení fotoaparátu. Tři body v prostoru jsou vždy lepší než jen dva v horizontální rovině.

Ale máme tu ještě třetí problém, který je nejzákeřnější – pokud nemáte oko přitisknuté k očnici okuláru hledáčku, může dovnitř pronikat nežádoucí, takzvaně parazitní světlo. A to dělá co? Ovlivňuje expozici!

Opáčko z konstrukce

V prostoru pentagonálního hranolu nebo zrcátkového „hranolu“ u levnějších modelů se totiž mimo jiné nachází měřicí čidlo expozimetru, který je v každém moderním fotoaparátu vestavěný. Však to znáte: Světlo projde objektivem, odrazí se od zrcátka kolmo nahoru, na matnici vykreslí obraz a pokračuje spletitou cestou pentagonálním hranolem nebo zrcátkovou soustavou do optiky hledáčku. Právě před tím je ale ještě lehce usměrněno na čidlo expozimetru.

Pronikání světla do hledáčku
Částečný řez Nikonem D800. Červeným kroužkem je označeno čidlo expozimetru v prostoru pentagonálního hranolu

Je logické, že na toto čidlo musí dopadat pouze světlo prošlé objektivem – jinak nemůže být expozice změřena korektně. Jenže pokud je odkrytý hledáček a vy máte například sluníčko za zády, může toto světlo – a taky se tak stává – ovlivnit expozici…

Takže fotíte a fotíte a nemůžete se domluvit s expozicí. Zkoušíte různé korekce, nic nefunguje. Pak už děláte nesmyslná nastavení a ani to nefunguje. A všechno je to jen a pouze tím, že vám proniká parazitní světlo do hledáčku. Proniká tam díky tomu, že nemáte fotoaparát přitisknutý k oku, ale oddálený několik centimetrů od něj. To však nemusí být jediná příčina!

Bez čepice ani ránu

Typicky například krajináři často fotí ze stativu i za slunečného dne. Při fotografování ze stativu je však ale naopak nežádoucí čímkoliv se dotýkat fotoaparátu, natož se o něj opírat čelem. Poučka o nutnosti zamezit pronikání světla do hledáčku nicméně platí i zde, a to ještě důrazněji – hledáček je totiž na stativu nechráněný celý. Řešení je jednoduché. Zakryjte jej. Já to dělám třeba takto:

Pronikání světla do hledáčku

Zakrývat hledáček čepicí se ale může zdát neprofesionální, takže se koukněte do krabice od fotoaparátu, jestli se v ní nenudí krytka hledáčku. Ano, taková ta malá plastová věc, která se na ližiny hledáčku nasadí místo očnice, kterou před tím vysunete. Krytka se dá také nasadit na popruh, takže ji můžete mít vždy s sebou a nepřekvapí vás žádná situace. Tedy dokud ji neztratíte a nedojde na tu čepici…

Pronikání světla do hledáčku
Plastová krytka hledáčku nasazená na popruhu fotoaparátu
Vestavěná je nejlepší

Nejprofesionálnějším řešením je pak vestavěná uzávěrka okuláru hledáčku. Tou jsou vybaveny jen nejvyšší modely DSLR Nikon – D4, D4s a jejich „velcí“ předchůdci, z menších modelů ještě Nikon D800/800E, dříve třeba D700. Vedle okuláru hledáčku je malá páčka ovládající vestavěné lamely, které podobně jako závěrka uzavřou přístup světla – tentokrát však do prostoru pentagonálního hranolu. Nemusíte nic nosit s sebou, vše je součástí fotoaparátu.

Pronikání světla do hledáčku
U vyšších modelů DSLR Nikon hledáček uzavřete pomocí páčky vedle něj, která ovládá vestavěné krycí lamely

Jaké je resumé tohoto článku? Zrcadlovka je aparát, který je konstruovaný pro fotografování s přístrojem u oka. Kdykoliv jej u oka nemáte, připravte se na problémy. Díky tomuto textu snad už víte, jak je řešit.

Dodatek: Výše uvedené neplatí pro režim Live View čili živý náhled, kdy místo optického SLR hledáčku používáte displej fotoaparátu. V tomto módu se expozice měří na úrovni snímače a je zcela lhostejné, jestli vám do hledáčku svítí nebo nesvítí sluníčko. Jinak řečeno, pokud zrcadlovku využíváte například pro natáčení videa, na problémy s hledáčkem zapomeňte.

Aktualizace 13. 5. 2014, 16:35 hod
Dodatek II. – díky čtenáři Martinovi – viz diskuze níže. V první verzi článku jsem nezmínil, že uvedené neplatí při fotografování v manuálním režimu, kdy clonu, čas a ISO nevyjímaje, nastavujete ručně. Když ale expozici pomocí fotoaparátu měříte (tedy pokud například nepoužíváte externí expozimetr), tímto článkem bych se řídil, chybu neuděláte.


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

5 komentáře

  1. Toto světlo ale ovlivňuje pouze expozimetr, nikoli expozici samotnou, takže pokud fotografuji v plně manuálním režimu – což jistě valná většina krajinářských fotografů se stativem praktikuje, tak je podle mě uplně jedno, zda je očnice zakrytá nebo ne.
    A jestli někdo postaví zrcadlovku na stativ, nastaví na ní plnou automatiku a pak jen cvaká dálkovým ovladačem a vychází mu nesmysly, tak takoví lidé tento blog nečtou :o)

  2. Souhlasím Martine, v manuálu je to bezpředmětné – s dovolením to ještě doplním do článku :)

  3. Z mé zkušenosti (D800) ani manuální režim pronikání světla neřeší, pokud fotíte na dlouhou expozici (řádově desítky sekund, s ND filtrem), musíte mít hledáček zakrytý při plném denním světle téměř vždy (někdy stačí jenom stát v blízkosti před hledáčkem). Jinak budete mít sice expozici správně nastavenou, ale do těla se rezidentní světlo hledáčkem stejně dostane i přes sklopené zrcátko a ovlivní výslednou fotografii nekontrastním závojem nebo barevným nádechem.

  4. Jo k té krytce hledáčku, když jsem si kupoval D90, objevil jsem ji v krabici. Za chvíli mi došlo, co ta malá věc je a nasadil jsem si ji na popuh abych ji měl vždy při ruce.
    Na popruhu jsem ji opět našel po třech letech, během kterých jsem zakrýval hledáček při dlouhých časech třeba kapesníkem….A abych řekl pravdu, tak třeba při panoramatech, pokud už používám dlouhý čas a vzpomenu si a zakryju hledáček (někty kousek od něj jen přidržím ruku atd), tak mi čepice přijde praktičtější, už jenom proto, že neztratím prozměnu očnici… :-D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *