Dnes se již asi neshodneme, kdo jako první před necelým rokem v českém Nikonu vyslovil myšlenku zavedení firemního blogu. Webové stránky tuzemského zastoupení máme už dávno a nejméně stejně tak dlouho je ještě hodláme provozovat – na tom se nic nemění. Přesto jsme však měli pocit, že bychom mohli – ať už stávajícím nebo potenciálním – uživatelům techniky Nikon poskytovat více informací, praktické rady, tipy a triky, návody, zkrátka jakousi „myšlenkovou podporu“ ve větším měřítku. Webový blog byl tedy logickým řešením. Pro svoji jednoduchou distribuci spojenou s velkým zacílením, nekonečný rozsah publikovatelných informací, a koneckonců také – v našem případě – jak to říci… Nezištnost. Stejně jako náš, je to i váš blog. Články nejsou anonymní, u každého je možnost diskuse. Vaše názory vítáme.
Duší našeho blogu je Petr Lindner, zakládající člen a dlouholetý šéfredaktor dnes již bohužel zaniklého fotografického časopisu DIGIfoto. Odborná úroveň a velká míra sebereflexe vůči kontraproduktivním reklamním textům je tedy zajištěna.
Nejde samozřejmě o jednorázovou záležitost – Nikonblog.cz je připraven být pravidelně aktualizovaný, plněný čtivými články, komunikující se svými čtenáři, žijící…
Budeme proto rádi, když si Nikonblog.cz dáte do záložek, RSS čtečky, budete nás sledovat na Facebooku či Twitteru, zkrátka zůstanete s námi i nadále.
Jeden komentář
Footograf amatér.
První fotoapárát jsem koupil za peníze z brigády na pile v roce 1951a jmenoval se INCA. když jsem měl na víc, tak jsem si koupil Flexaret. Ale rodina a bydlení byly přednější než fotografování a tak jsem nějakou desítku let silně fotografování omezil. Až teď s příchodem nových technologií mě získala okamžitá možnost vidět co jsem fotil a celá řada vymožeností o kterých se dalo kdysi jen snít.
Proto jsem si vybral známou značku a koupil jsem si Nikon L18. Byl levný a fotil dobře. Byl jsem s ním spokojen a udělal jsem asi 4000 snímků. Až jednou mě zlákala možnost udělat fotky bouřky z balkónu. Bohužel, nedbal jsem varování, že statické výboje mohou být pro aparát smrtelné a najedenou jsem viděl, že displej svítí, ale obraz na něm je jen pár skvrn. Bylo mi hned jasné, že to odnesl obvod, který řídí přenesení obrazu na displej. Tak jsem ani nečekal na opravu a po několika měsících jsem koupil nový Nikon L23, který je prakticky totožny s L18 ale má jen víc pixelů. Zpočátku jsem s nim nebyl moc spokojen. Špatně osřil. Až po natažení nového firmware a po úpravě napájecího obvodu baterií v servisu jsem nyní s aparátem spokojen stejně jako s dřívějším L18. Váha a rozměry fotoaparátu přímo vybízejí k tomu abych jej nosil ssebou kdykoliv jdu ven. Tak se mi podařilo udělat mnoho snímků, které budou památkou pro mou rodinu když už tady nebudu protože je mi 76 let. Jedno pučení : Dobrý fotograf dokáže i s průměrným aparátem udělat zajímavé snímky, špatnému fotografovi nepomůže ani ten nejdokonalejší přístroj.
.