Prostor šestkrát jinak – známe výsledky 4. kola Fotky Nikonblogu

„Pokud to není reprodukce plošné předlohy, tak ten prostor je v té fotce vždycky nějak přítomný“, říkával můj kamarád, když jsme občas filozofovali o fotografii u piva. A měl pravdu. Přestože je fotografie plochá čili je to 2D zobrazení, je několik způsobů, jak iluzi prostoru zajistit – psali jsme o nich v době konání tohoto kola soutěže Fotka Nikoblogu. Ostatně ono si to „tři déčko“,  ten prostor, o sobě často řekne sám – to budu pro změnu, u jedné oceněné fotografie, psát v tomto článku. Takže pojďme na výsledky 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu s tématem Prostor ve fotografii. 

Pane kapelníku, tuš! Vítězem, respektive prvním ze tří vítězů tohoto kola, se stává… Markéta Butalová a její snímek U Ženevského jezera. Druhým vítězem pak budiž Pavel Chorobík se svojí městskou krajinou, a třetí oceněný 4. kola je pak Jiří Rohel s fotografií nazvanou Solitaire. Gratulujeme všem třem nejúspěšnějším fotografům tohoto soutěžního kola Fotky Nikonblogu!

Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | U Ženevského jezera | Foto Markéta Butalová
Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | U Ženevského jezera | Foto Markéta Butalová
Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | Foto Pavel Chorobík
Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | Foto Pavel Chorobík
Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | Solitaire | Foto Jiří Rohel
Vítězná fotografie 4. kola soutěže Fotka Nikonblogu 2021 na téma Prostor ve fotografii | Solitaire | Foto Jiří Rohel

Širokoúhlé ohnisko, sbíhající se linie od popředí až někam hodně daleko, hloubka ostrosti, oddělující popředí od dalšího plánu, dramatické plastické mraky, vhodně zvolená středová kompozice – to jsou v kostce atributy vítězného snímku Markéty Butalové. Potřebujete něco víc? Já tedy ne. Ale nemáme jen jedno první místo, nýbrž dvě další.

Pavel Chorobík pro svůj vítězný prostor využil výrazné prvky moderní architektury dynamicky tvarované kontrastními reflektory v nočním záběru. Noční focení občas dokáže milosrdně skrýt objekty, které na fotografii být nemusí, celý snímek vizuálně zjednodušit a udělat zajímavějším. Kontrastní světlo pak zvýrazní hrany, vytvaruje kontury a ostrým stínem pak všechno ještě podtrhne.

No a konečně třetí vítěz 4. kola Fotky Nikonblogu 2021 Jiří Rohel, to je autor snímku, který patří do té kategorie fotografií, v nichž je prostor stvořený tak nějak přirozeně, jak jsem uvedl na začátku – říká si sám o sobě. Solitér Jiřího Rohela nezapadá do žádné škatulky osvědčených postupů jak zvýraznit prostor, a přesto tam je. Jak je to možné? Jednoduše – protože ho zde očekáváte. Jen z malých náznaků, jako jsou řídká mračna – a jejich rozmazaný odraz ve vodě –, potažmo pak sotva viditelný odraz stromu uprostřed snímku, si naše oko, vlastně náš mozek, automaticky vytvoří iluzi prostoru. Aniž by fotograf usilovně pracoval s hloubkou ostrosti, ubíhajícími liniemi, několika plány a dalšími klasickými fígly pro vytvoření 3D efektu na 2D fotce. Tady to zkrátka šlo samo, a povedlo se to :-)

Neumístěné, ale skvělé

Kromě tří vítězných fotografií bych se s vámi rád podělil o další trojici snímků, jejichž autoři se už bohužel musí obejít bez vítězných fanfár, nicméně jejich fotografie jsou minimálně hodny vaší pozornosti – a to se ke kladným bodům počítá také! :-)

Naprosto neučebnicovým způsobem, ale úplně výborně, pojal prostor Bob Gajdoš se svým snímkem „cyklisty mezi duchy“. Využitím panningu vytvořil ony duchy, kteří jsou však, díky svému umístění v prostoru, doslova propletení celou fotkou. Výborné!

Foto Bob Gajdoš
Foto Bob Gajdoš

Tom Řechtáček podobně jako Pavel Chorobík skryl nadbytečné pod rouškou tmy, a iluzi prostoru vytvořil díky světlu, stínu a prachu ve vzduchu, zvýrazňujícím paprsky světla. Perspektiva světla, procházejícím přes síto okna, pak už jenom prostor dotvořila k dokonalosti.

Foto Tom Řechtáček
Foto Tom Řechtáček

O poslední autorce tohoto článku, Květačce Květě už nějaký čas vím, že ráda vypráví drobné nenápadné příběhy – a nejinak je tomu u dnešního snímku. Ubíhající linie a perspektiva chodby podle všeho opuštěného domu, pes, trpělivě čekající na to, až si fotografka „dohraje“, a holčička něco dělající v pozadí, skoro až na konci prostoru. Co se na fotografii vlastně děje, to nevíme. Potřebujeme to ale vědět? Není lepší ponechat ji v lehkém oparu nevyřčeného?

Foto Květačka Květa
Foto Květačka Květa

Od prostoru k reflexům

Máme před sebou ještě dvě dvojměsíční kola naší soutěže, přičemž to aktuální, předposlední 5. kolo, které teprve před pár dny začalo, nese téma Reflexy. Veškeré podrobnosti najdete v článku, a my už se nyní těšíme na vaše snímky!

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

4 komentáře

  1. Gratuluji všem třem vítězům a za sebe děkuji, Vy mě už máte po fotografické stránce pěkně přečtenou :-) Přesně takové fotky do, kterých se mi podaří dát i příběh patří k mým nejoblíbenějším.
    Mimochodem „Hnidopich zasahuje“ za minulé kolo nebude? Myslím, že to byl docela dobrý počin. Taková konstruktivní kritika není nikdy na škodu.

    1. Hnidopich nevím… ozvalo se pár lidí, kterým to vadilo, a já bych nerad dělal nějaké rozbroje. Tak ještě uvidím :-)

      1. Napadlo mě, že by to šlo řešit hashtagem. Ti co by měli zájem o zpětnou vazbu by ke své soutěžní fotce mohli přidat např. #hnidopich. Třeba by se to neujalo, ale možná taky ano. Na vlastní fotce totiž často člověk ty chyby nevidí a nezúčastněný pohled zvenčí je vždycky fajn.
        Ale nebudu Vám do toho už mluvit :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *