Počasí – déšť, sníh i slunce ve Fotce měsíce Nikonblogu. Kdo zvítězil v dubnovém tématu?

Letošní duben svoji příslovečnou aprílovou tvář ve smyslu počasí předvedl v podstatě ukázkově. Pár dní slunečno a teplo, jindy zase chladno a déšť. I když… mohlo klidně i sněžit, že ano :-) Nicméně námi zvolené téma Počasí mezi účastníky soutěže Fotka měsíce Nikonblogu rozhodně nezapadlo – poslali jste spoustu výborných fotografií.
Abych byl upřímný, trochu mě ale zamrzelo, že velmi mnoho soutěžících toto téma pojalo jako krajinářskou fotografii. Nemám nic proti krajinařině, naopak. Ale projevuje se snad počasí pouze v polích, lukách a lesích či na horách daleko od měst? Neprojevuje, na to si můžu odpovědět sám. Nevadí, vítěze vyhlásíme i tak a nebudeme vás dále napínat.

Autorem nejlepší fotografie dubnového kola soutěže Fotka měsíce Nikonblogu na téma Počasí je… Zdeněk Krchák, a jeho vítězný snímek je zde.

Vítězná fotografie dubnového kola soutěže Fotka měsíce Nikonblogu 2019 | Foto Zdeněk Krchák
Vítězná fotografie dubnového kola soutěže Fotka měsíce Nikonblogu 2019 | Foto Zdeněk Krchák

Fotografa Roberta Vana určitě budete znát, a věřím, že znáte i jeho výrok „Fotka nemusí být ostrá“. Jak která, dodávám já, protože u spousty žánrů je neostrost vysloveně na škodu. Nicméně dubnové téma naší soutěže nebylo ani Technická fotografie ani nic jiného, kde se neostrost neodpouští. Bylo to Počasí. A počasí – zejména tomu špatnému – neostrost sluší. Alespoň u vítězného snímku tomu tak je.

Zdenek Krchák svoji fotografii dost možná pořídil za chůze, dost možná v jedné ruce držel deštník a druhou balancoval s fotoaparátem. Ať to ve skutečnosti bylo jakkoliv, podařil se mu snímek, který nádherně zobrazuje zachmuřené deštivé město – přestože zde nevidíme ani domy, ani široké ulice, ani mnoho lidí. Pouze dva žluté autobusy, muže v oranžové pláštěnce a za ním spěchající postavu s igelitovými pytlíky na nohou. Moc pěkné! Gratulujeme!

Soudě podle fotografií tohoto autora, Zdeněk Krchák se velmi často se svým aparátem pohybuje mezi běžci. A právě z prostředí pravděpodobně atletických závodů poslal do 4. kola soutěže Fotka měsíce Nikonblogu jeho vítěz ještě dvě fotografie. První z nich silně konkurovala vítěznému snímku. Rozhodování bylo těžké, ale výsledek už znáte. Nebo se vám více líbí rozhodčí a pořadatelé závodů, skrývající se před deštěm pod stanem vedle atletického oválu?

Foto Zdeněk Krchák
Foto Zdeněk Krchák
Foto Zdeněk Krchák
Foto Zdeněk Krchák
Neviditelné slunce

Přestože špatné počasí se zdá být fotogeničtější nežli „bezproblémové azuro“, někteří z vás ukázali, že pro dobrou fotografii počasí není třeba čekat hned na živelnou pohromu. Předvedly to dvě dámy s fotoaparáty: Lucka Šiprová a Jana Kupčáková. Obě fotografie mají jedno společné – ani na jedné z nich není slunce v záběru, přesto z obou snímků čiší jasný a evidentně i teplý slunečný den. Poměrně abstraktnímu tématu Počasí tak bylo vyhověno bez výhrad :-)

Foto Lucka Šiprová
Foto Lucka Šiprová
Foto Jana Kupčáková
Foto Jana Kupčáková
Smůla ve sněhové vánici

Poslední fotografie, kterou vám chci ukázat, je pro mě docela zklamáním. Zklamáním v tom, že bych ji hned vyměnil za vítězný snímek, kdyby ale tak silně nepokulhávala v… technické kvalitě. Ano, říká se, že dobrá fotografie se dá pořídit i krabicí od bot. Nicméně já jsem toho názoru, že alespoň jakási elementární technická kvalita by měla být zachovaná vždy. A zde jí bohužel mnoho není.

Jen aby bylo jasno, já to autorce nevyčítám. Je zřejmé, a ostatně Květačka Květa – jak se autorka na Facebooku prezentuje – sama píše v popisku, že šlo o dílo náhody, okamžik, který se už nikdy nebude opakovat. A v takovém případě každý z nás sáhne po čemkoliv co fotí a snaží se snímek pořídit za každou cenu. Škoda. Snad příště bude mít tato fotografka víc štěstí.

Foto Květačka Květa
Foto Květačka Květa

Mimochodem, budeme rádi, když i vy alespoň někdy napíšete ke svým soutěžním příspěvkům krátký příběh vzniku fotografie tak, jak to udělala autorka tohoto nešťastného snímku. Píše o něm:

„Fotografie vznikla náhodně pár dní před vánoci. Večer hustě sněžilo a v nově zrekonstruovaném paneláku se rozsvítilo okno úplně prvního bydlícího. Když se podíváte na okna, tak jsou na nich ještě nalepeny výrobní štítky. Čekala jsem zrovna na syna po školní besídce před školou, a protože jsem s sebou měla foťák, tak mi to nedalo, a to první svítící okno ve sněhové vánici jsem vyfotila. Musela jsem si foťák opřít o zábradlí u školy, protože to chtělo samozřejmě stativ, který jsem s sebou neměla. Hodně mi tam vadilo zleva to namodralé světlo lampy, ale bohužel to prostě odjinud fotit nešlo.“

V dubnu hybaj do přírody!

Dubnové klání roku 2019 je za námi, jdeme do 5. kola. Čtete-li Nikonblog pravidelně, víte, že téma bylo vyhlášeno včera. A zní: Svoboda pod širým nebem – člověk v přírodě. Podrobnosti najdete v tomto článku.

Těšíme se na vaše fotografie!


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Jeden komentář

  1. Děkuji za ocenění a přesné hodnocení – skutečně jsem měl v jedné ruce deštník :-).
    Pro upřesnění – fotka je z letošního maratonu v Bostnu resp. z místa, odkud odjíždějí závodníci žlutými školními autobusy do Hopkintonu, kde je start maratonu. Bylo ráno asi 7 hodin a manželka, která jej běžela, jde deštěm najít svůj autobus. Mimochodem dokončila jej v čase 3:30:07.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *