Nikon Z6 s nadšením. Bezdrátová konektivita zaručena

Bezdrátové propojení se světem je u moderních digitálních fotoaparátů současnosti naprostou samozřejmostí – a nová Zetka v tom pochopitelně nejsou výjimkou. Kromě už vcelku běžného SnapBridge – technologie pro wireless propojení se smartphony či tablety –, je zde k mání také Wi-Fi konektivita s počítači. Haleluja!

Wi-Fi… jen tak

Nová Zetka jsou jednak prvními mirrorless fullframy Nikonu, ale také prvními fotoaparáty této značky, které umožňují bezdrátové propojení s počítačem pomocí Wi-Fi – bez dalšího nezbytného příslušenství/adaptéru. Tedy abych napsal celou pravdu – tyto fotoaparáty spolupracují také s Wi-Fi adaptérem WT-7 – potřebujete-li obecně vyšší výkon (větší dosah, upload fotografií na FTP server a podobně). Nicméně my se v tomto článku budeme věnovat základnímu wireless spojení, pouze s využitím toho, co nabízí samotný foťák.

Nebudu zde publikovat suchopárný návod ke zprovoznění „wifiny“. Vše najdete podrobně, srozumitelně a česky popsané v manuálu s názvem Příručka pro práci v síti (platí i pro SnapBridge – viz dále). Stahujte zde.

Wi-Fi konektivita má dvě podoby – buďto přímé připojení s počítačem, nazývané Nikonem jako Režim přístupového bodu, nebo připojení typicky přes bezdrátový směrovač neboli hezky česky routr, tedy slovníkem manuálu Režim infrastruktury.

K obojímu budete potřebovat v počítači prográmek Wireless Transmitter Utility, který si taktéž můžete stáhnout z Centra stahování Nikonu (zde). Jedná se o jednoduchou aplikaci, pomocí které de facto jen nastavíte spojení a poté složku, do které „padají“ pořízené fotografie. Stahování pořízených fotografií je totiž de facto jediná funkce Wi-Fi připojení.

Wi-Fi v praxi

Proč dva režimy Wi-Fi připojení? Je to jednoduché: Přímé připojení k počítači je technologie, která funguje řádově na pár metrů (téměř doslova). Wi-Fi modul v Zetkách není nijak výkonný, totéž obvykle platí o „wifině“ vestavěné v počítačích. Takže řešení například pro malé ateliéry či využití s notebookem na cestách. V tomto případě se také nepřipojíte k internetu, protože Wi-Fi „obsadíte“ fotoaparátem (nejde-li tedy o stolní počítač, připojený k internetu kabelem).

Připojení v režimu infrastruktury čili přes routr pak smývá nevýhody přímého připojení. S foťákem se nemusíte pohybovat v blízkosti počítače nýbrž v dosahu směrovače, který zpravidla disponuje větším výkonem. A internet je stále online.

V praxi je používání naprosto jednoduché. Jak už jsem napsal – vy fotíte, a snímky se průběžně ukládají do složky v počítači, kterou jste si zvolili (přesněji řečeno, lze zvolit i manuální odesílání pořízených fotografií). Samozřejmě v plném rozlišení, a pokud fotíte RAW+JPEG, pak v příslušné párové dvojici. K funkčnosti ještě jen pár poznámek:

Spojení Wi-Fi nefunguje tak jako SnapBridge, které dosud neodeslané snímky posílá i po vypnutí fotoaparátu. V případě propojení s počítačem musíte před vypnutím fotoaparátu vždy počkat než se všechny fotografie odešlou. Wi-Fi se také automaticky vypíná v režimu spánku foťáku – po probuzení ji musíte znovu zapnout (pravděpodobně šetření energie). A poslední věc: v menu lze nastavit, aby se fotografie ze Zetka do počítače nekopírovaly, nýbrž přesouvaly. Máte-li málo místa na paměťové kartě, může se vám tato funkce hodit.

SnapBridge

Milované a nenáviděné… Jedněm funguje bez problémů, druhý způsobuje infarktové stavy. Já patřím ke šťastlivcům z první skupiny a platilo to i při testování Snap ridge na Nikonu Z6. Můj dnes už lehce obstarožní iPhone SE s nejnovějším operačním systémem iOS neměl se SnapBridge jediný problém – což se týká jak počátečního párování, tak i následného provozu.

Podotýkám, že Bluetooth mám stabilně na telefonu vypnuté, protože zkrátka žádné zařízení využívající tuto technologii dlouhodobě nevyužívám. Nicméně když jsem šel fotit se Z6, prostě jsem zapnul Bluetooth, spustil jsem SnapBridge, a konektivita bez nutnosti dalšího „štelování“ iPhonu se Zetkem jednoduše fungovala bez jakýchkoliv potíží. Fotky se poslušně sypaly do mobilu, byly doplněné GPS souřadnicemi, mohl jsem je ihned sdílet do celého světa…

Nikon Z6 (a předpokládám, že i Z7) má zatím největší možnosti dálkového ovládání pomocí SnapBridge ze všech Nikonů, které jím byly doposud vybavené. Chcete-li využívat svůj smartphone či tablet jako dálkový ovladač, aplikace SnapBridge vás nejprve donutí zapnout spojení přes Wi-Fi – skrze Bluetooth dálkové ovládání nepracuje. To by se ale mělo obejít bez problémů. Tedy alespoň mně to tak fungovalo.

Prostředí není nijak neznámé, pouze je zde více ovládacích prvků – více možností dálkově nastavovat funkce fotoaparátu.

Zajímavé je, že i když mají Zetka mechanický otočný volič expozičních režimů, můžete ve SnapBridge i tak měnit režimy P/S/A/M. Kolečko režimů na foťáku samozřejmě zůstává stále ve stejné poloze, nicméně SnapBridge zajistí vámi zvolený režim elektronicky. S tím pak souvisí možnost dálkového nastavení času a clony podle aktuálního režimu, plus nezbytné korekce EV.

K expozičním funkcím dálkového ovladače pak SnapBridge ještě přidává možnost práce s citlivostí ISO a také s vyvážením bílé. Abych nezapomněl, samozřejmě funguje i tapnutí na náhled ke zvolení ostřicího bodu. A samospoušť. To už jsou funkce, se kterými se dá velmi rozumně pracovat, co myslíte?

Související články

Nikon Z6 s nadšením. 1. část testu Nikonblogu
Nikon Z6 s nadšením. Energie budiž dostatek