Ať si říká kdo chce co chce, „Déefko“ vzbudilo před měsícem, kdy o něm byly zveřejněny první informace, náležitý rozruch. Z velké části za to může retro design, který rozněžnil nejednoho fotografa odkojeného na kinofilmové klasice, ve hře jsou ale samozřejmě i technické parametry, jako je snímací sekce „vypůjčená“ z Nikonu D4 a další. Nebudeme si ale nic nalhávat, jsou také věci, které budí trochu rozpaky. Pojďme se tedy nyní podívat na všechno, co o Nikonu Df víme a co jsme zjistili při testování.
Úvod
Klíčové vlastnosti Nikonu Df
Konstrukce těla v retro designu
Tělo, tvořené z velké části hořčíkovou kostrou, navazuje na tradici kinofilmových modelů FM2 či FM3, čemuž odpovídá také množství mechanických ovladačů.
Kompatibilita se všemi objektivy Nikkor
Na Nikon Df lze nasadit – a zcela běžně používat – jakékoliv objektivy s bajonetem Nikon F, včetně historických kousků bez systému AI.
Snímač z vlajkové lodi DSLR Nikon
Snímač modelu Df je stejný jako u Nikonu D4 – jde tedy o plnoformátový 16Mpx čip s úžasným dynamickým rozsahem a mizivou hladinou šumu.
Obrazový procesor EXPEED 3
Obrazový procesor naladěný přesně pro snímače Nikonu, který zajišťuje dokonalé zpracování fotografií. Rychlost je pak samozřejmostí.
Velký rozsah citlivostí snímací soustavy
V základní konfiguraci má Nikon Df citlivost ISO 100–12 800, v rozšířeném módu pak až ISO 204 800.
39bodový autofokus
AF modul Multi-CAM 4800 shodně používá například Nikon D610. Také bylo vylepšeno ostření s detekcí kontrastu při fotografování v režimu živého náhledu.
3,2″ LCD displej s rozlišením 921 000 obrazových bodů
VGA displej s pozorovacím úhlem cca 170° má úhlopříčku větší než 8 cm – a menší už to nebude…
Podrobná technická data Nikonu Df najdete zde
Doporučená prodejní cena
Set s objektivem AF-S Nikkor 50 mm F1,8G: 72 000 Kč
Konstrukce a ovládání
Pominu-li prozatím specifický design Nikonu Df, ke kterému se samozřejmě ještě vrátím, pak na úvod je třeba říci, že tělo je relativně malé (143,5 × 110 × 66,5 mm) – čili velikostí podobné například Nikonu D610. Hned jak jej ale vezmete do ruky, zaujme vás nízká hmotnost – pouhých 765 gramů (D610 má skoro o 100 g více a ten rozdíl je zkrátka poznat). To bohužel u mnohých evokuje dojem plastového provedení, nicméně převažujícím materiálem v konstrukci těla je hořčíková slitina. Onu lehkost dělá z velké části na zrcadlovku nezvykle malý akumulátor (EN-EL14a) a také například absence kondenzátoru blesku, jelikož tento model jím vybaven není.
Vzhledem k plochému akumulátoru je i grip pro pravou ruku poměrně subtilní, ale tělo se celkově drží dobře. Kromě přítomnosti slitin lehkých kovů v konstrukci je Nikon Df také utěsněn proti stékající vodě a prachu – výrobce udává stejný stupeň odolnosti jako u vyššího modelu D800/800E. Jste-li tedy vybaveni podobně odolnými objektivy, nemusí vás nějaká ta nepřízeň počasí zbytečně rozhodit.
Tělo je nabízeno buďto v celočerném provedení, nebo ve stylovém stříbročerném kabátku. Musím přiznat, že jsem testoval černou verzi, ovšem kombinace se stříbrnými částmi se mi líbí více. V souladu s retrostylem není pro Nikon Df navržen vertikální grip, zato si ale místo drahé kabelové spouště vystačíte s klasickou „drátěnkou“, našroubovanou do závitu v tlačítku spouště.
Hledáček Nikonu Df je opatřen kulatou plochou očnicí, podobně jako například u modelů D4 nebo D800/800E a pohled do něj vám ukáže jasný a velký rozdíl mezi světem DX a FX (s výjimkou D7000/7100). Hledáček je obrovský (zvětšení 0,7 ×) a zobrazuje pochopitelně 100 % snímané scény.
Čudlíky a točítka
Zatímco zadní a přední stěna, respektive ovladače na nich vypadají „normálně“, čili jsou víceméně v soudobém provedení, horní panel představuje to pravé retro. Vlevo dvě kolečka pro ISO a korekci EV, vpravo kolečko časů a voliče expozičních režimů. Všechna „točítka“ jsou aretována, byť poněkud nejednotně – korekce EV a časy mají aretační tlačítko uprostřed kolečka, ISO v levém spodním rohu, volič P/S/A/M je pro změnu třeba nejprve povysunout nahoru. Každopádně toto provedení ovladačů má jednu výhodu a jednu nevýhodu. Předností je takříkajíc okamžitá indikace hodnot. Podíváte se na horní stěnu a hned vidíte, jaké máte nastavení ISO, korekci, všechny důležité parametry expozice. Nevýhoda je, pokud potřebujete rychle změnit více parametrů zároveň. Pak to musíte udělat doslova ručně jeden po druhém. U „normálních“ zrcadlovek s elektronickým ovládáním si můžete nastavení uložit do User settings a to pak stačí jen přepnout. Mimochodem, pokud například přemýšlíte, zdali má Nikon Df Auto ISO – protože na kruhovém voliči tato hodnota není – pak nemusíte mít obavy, Auto ISO zde je, a najdete jej klasicky v menu.
Jak sami vidíte, monochromatický stavový displej je maličký, ale překvapivě nezobrazuje pouze základní informace, nýbrž mnohem více stavů: Čas, clona, zbývající počet snímků a indikace stavu akumulátoru jsou samozřejmostí. Pak se zde ale zobrazuje také indikace expozičního a zábleskového bracketingu, stejně jako bracketingu vyvážení bílé nebo ADL. Dále zde můžete vidět ikonku vícenásobné expozice, režim připojení k PC a několik dalších hodnot. Jak se říká ve známé pohádce – malý, ale šikovný…
Jistou další konstrukční zajímavostí Nikonu Df je přítomnost slotu pro paměťovou kartu SD (kompatibilní až do SDXC s podporou UHS-I) v prostoru pro akumulátor. To píši z toho důvodu, že všechny současné DSLR Nikonu mají slot na kartu(y) oddělen od prostoru pro akumulátor a přístup je k němu z boční zadní strany gripu. Berte to ale prosím jen jako zajímavost – na funkci to pochopitelně nemá žádný vliv. Spíš mě osobně trochu zamrzelo, že Df nemá dva sloty na karty – můj věčný problém je totiž zapomínání karty ve čtečce, takže je-li ve fotoaparátu ještě jedna, nedostane se člověk do situace, kdy může fotit jedině tak „na plech“.
Na závěr kapitoly Konstrukce je třeba jen připomenout, že Nikon Df je dodáván v setu s objektivem AF-S Nikkor 50 mm F1,8G ze speciální edice, která je designována pro toto tělo DSLR. Opticky i mechanicky jde o běžnou padesátku F1,8 v nejnovější Géčkové verzi.
Funkce a vlastnosti
Zatímco v předchozí kapitole jsem se věnoval konstrukci jako takové, část Funkce a vlastnosti nás nepřímo navádí začít celkovou koncepcí fotoaparátu. Z přehledu nejdůležitějších vlastností víte, že jde o FX zrcadlovku se 16Mpx snímačem stejným, jako v Nikonu D4. Ale D4 je „supersport“ pro nejnáročnější a nejrychlejší sportovní, wildlifové či reportážní snímky, kdežto koncepce Nikonu Df je jiná. Toto je fotoaparát, který sice zachovává stejnou obrazovou kvalitu, ale je určen pro klidnější práci, ostatně malý akumulátor a nemožnost připojit vertikální grip tomu jen nasvědčují. Tento koncept pak nutně podtrhuje také nejkratší čas závěrky 1/4 000 s nebo autofokus Multi-CAM 4800, který nemá takové plošné pokrytí jako AF u Nikonu D4.
Jsme-li u automatického ostření, pak je třeba se výjimečně věnovat i zaostřování manuálnímu – protože jak bylo také uvedeno v první kapitole, Nikon Df umí pracovat s de facto jakýmikoliv objektivy s bajonetem Nikon F. Zároveň ale nemá matnici se zaostřovacím klínem nebo aspoň mikroprismatický rastr (či ideálně oboje) pro usnadnění ručního zaostřování. Naštěstí už nějakou dobu máme u Nikonu funkci „dálkoměru“, kdy je u levého okraje stavového řádku v hledáčku zobrazováno správné zaostření pomocí zelené tečky a dvojice šipek, indikujících před- a za- ostření mimo korektní rovinu ostrosti.
Kam se podělo video?
Ano, je to tak, Nikon Df nemá video… V době, kdy se mohutně prosazuje DSLR video, je zde najednou zbrusu nový fotoaparát, který tuto funkci nemá ani náznakem. Je to samozřejmě opět úlitba retro konceptu „Déefka“. Nikony FM2 nebo FM3A také neměly video. Toto je zkrátka přístroj, který se soustředí pouze a jen na fotografii. Zdali je to dobře nebo ne, posuďte sami.
Já k tomu jen dodám, že tak trochu vzdáleně příbuznými funkcemi, jimiž je intervalové snímání nebo vícenásobná expozice, Nikon Df vybaven je. Funkci časosběr, známou například z modelu D800/800E nebo D610, kdy fotoaparát automaticky vytvoří video z intervalových snímků, ale Nikon Df nemá.
Ať se Nikon Df tváří sebevíc retro, je jisté, že obsahuje další moderní technologie, spadající do současné doby digitální fotografie. Podporuje připojení externí GPS jednotky GP-1a, stejně tak umožňuje Wi-Fi hotspot se zařízeními s operačním systémem Android™ nebo iOS pomocí malého donglu WU-1b. Je zaručena také kompatibilita s bezdrátovým kontrolerem WR-1 a na něj navázaným příslušenstvím.
Obrazová kvalita, demosnímky a celkové hodnocení
Znovu zopakuji to, co už jistě všichni víte – srdcem Nikonu Df je plnoformátový, čili FX snímač s rozlišením 16,2 Mpx (4 928 × 3 280 px), mozkem pak 16bitový obrazový procesor EXPEED 3. To vše ve shodě s vlajkovou lodí Nikonu, modelem D4. (Slibuji, že už to v tomto článku nenapíšu…)
Předchozích pár vět by mohlo být docela dobře také hodnocením obrazové kvality. Nic naplat, fullframový 16Mpx snímač má největší obrazové body ze všech současných DSLR Nikonu a poznat to na kvalitě obrazu je – ne, že ne. Fotografie mají skvělý dynamický rozsah (byť D800/800E má asi větší, ale to je dané více než dvojnásobným rozlišením), nádhernou barevnou hloubku a samozřejmě… Mizivý šum. Do ISO 1 600 nemá cenu vůbec řešit nějaké odšumování. Při ISO 12 800 si trochu pohrajete s odšumováním a čtyřstovka film nebo starší DSLR se můžou jít doslova bodnout. Jen podotýkám, že také záleží na motivu a osvětlení. Například některé umělé zdroje světla vnášejí do obrazu obvykle více šumu nežli obyčejné „přírodní šero“.
Ostatně podívejte se na obvyklý test šumu. Levý výřez představuje JPEG s odšumováním Normální, prostřední je decentně odšuměný RAW v Capture NX 2 pomocí algoritmu Better Quality 2013, vpravo pak pro ilustraci RAW bez odšumování. Jak si jistě sami všimnete, až do citlivosti ISO 25 600 není se šumem skutečně vážný problém. Od ISO 51 200 je už obraz viditelně degradován, nejvyšší citlivosti se už moc smysluplně použít nedají. Jen dodávám, že až do ISO 3 200 nebyla redukce šumu v Capture NX 2 použita – prostřední a pravý výřez fotografie se tedy až do této citlivosti shodují.
Zdrojový snímek s vyznačeným výřezem
Celkové hodnocení
Nikon Df je výjimečná digitální zrcadlovka, a jestli někdo tvrdí, že tomu tak není, cítil bych v tom snad i kousek závisti. Design je nesmírně povedený, a zvláště stříbrno-černá verze je skutečně lahůdka na pohled i polaskání v ruce. Reakce fotoaparátu jsou příkladně rychlé, obrazová kvalita špičková. Za mě je ale škoda toho videa. Retro koncept by tím jistě neutrpěl výrazný šrám.
A cena? Sedmdesát dva tisíce není málo, nemusíme si hrát na horních deset tisíc. Nicméně nejlevnější Nikon D610 stojí 46 000 Kč (bez objektivu, takže řekněme padesát tisíc s padesátkou), ona vzorová Dé čtyřka pak dvojnásobek ceny Nikonu Df, čili sto čtyřicet tisíc korun. Jedinou konkurencí z vlastní stáje je tedy o něco levnější Nikon D800 (65 000 Kč tělo), jenže ten se svým obrovským rozlišením 36 Mpx představuje taktéž poměrně specifickou třídu. Ano, k tomu jsem chtěl dojít – Nikon Df je (doufám, že jen dočasně) třída sama pro sebe, která zde ještě nebyla, ale velký potenciál má. Věřte tomu…
Galerie demosnímků Nikon Df
Všechny snímky byly pořízeny objektivem AF-S Nikkor 50 mm F1,8G, který je dodáván v setu s Nikonem Df
Stáhněte si fotografie v plném rozlišení zde (65 MB)
Druhý pohled Michala Kupsy, šéfredaktora Nikonclub.cz
|
„Na první pohled je jasné, že nový 
19 komentáře
Před deseti lety jsem jako uživatel FM2 očekával podobný přístroj, nebo tehdy alespoň digitální stěnu (o které se tehdy hovořilo). Už tehdy budily mechanické fotoaparáty rozpaky, vždyť v té době měl Nikon ve stáji duo F100 a F5, proto se dnes nedivím rozpakům nad Df. Nikon Df to bude mít hodně těžké.
Osobně bych si Df dovedl představit jako svůj jedinný fotoaparát, protože má vše, co od takového očekávám. Přímočaré ovládání otočnými ovladači a omezení různých voleb a nastavení v hloubce menu neodvádí tolik pozornost od vlastního tvůrčího procesu.
Nebudu psát jenom v superlativech. Chybí mi výměnná matnice a čip bez LowPass filtru. Ve srovnání s výrazně levnější D610 možná i vyšší rozlišení a slot na druhou kartu. No a pak ta cena, ta to bohužel zabíjí… No, je to novinka, snad se cena časem posune do reálnější hodnoty.
Df – krásný foťák, od Nikonu geniální nápad něco takového udělat. Nelenil jsem a vyrazil na jednu předváděčku, kde jsem si ho dosyta mohl osahat a fotit na svoji kartu. Krása! Připomíná to doby, kdy se foťáky a jiné věci dělaly, aby vydržely co nejdéle, nikoli jen záruční dobu. Věřím, že Df bude uživatelům sloužit dobře.
Dokonce jsem si vyzkoušel vlastní historické sklo Nikkor 50/1,4 Non Ai – sklopí se ta páčka a objektiv jde nasadit. Trochu složitější je, že se musí nastavit clona na objektivu a pak ještě znovu v těle ovladačem palcem – ale jinak to konstrukčně asi ani nešlo. Zato použití ostatních skel, které už mají ten výřez Ai je bez problémů, jako byste fotili nezapomenutelnou FM 2 nebo FM3a. Škoda, že na matnici se blbě zaostřuje – ale, jak se uvádí v „testu“ (to není test, to je popis) výše, je tam elektronická kontrola v hledáčku. Budiž…
Video – ok, dobře, že tam není.
Druhý slot na kartu – no, to by bylo dobré.
Low pass filtr – proč tam zůstal – těžko říci.
Čip z D 4 – super na druhou.
Závěr: ideální foťák pro nás „příznivce starých pořádků“ , idealní jako druhé tělo – pro mne k D 800,
kdyby, kdyby se soudruzi z Japonska nespletli s cenou. To nejsou ohlasy jenom z Česka, kde je kupní síla mizerná a díky ČNB bude ještě horší, ale stačí si přečit blogy třeba v USA – podobné rozčarování nad příšernou cenou a že jsou tam ceny i příjmy poněkud jiné než v naší České kotlině. Víme, že Nikon vydal prohlášení, že předobjednávek je více, než čekal, že tedy zájemci musí čekat a že se omlouvá. Ale – kolik je zájemců za tuto cenu a kolik by jich bylo, kdyby cena byla tam, kde by reálně měla být – tedy mezi D 800 a D 610 (nikoli NAD D 800). Škoda, přeškoda. Už jsem v jiné diksusi napsal, že ani Superb se nemůže prodávat za cenu Meďoura, natož pak fábie… Sebelepší výrobek se dá totálně zabít cenou.
Nezbývá než čekat, až marketingoví mágové pochopí, že přestřelili. V této souvislosti osobně nechápu, jak se mohlo stát, že u D 800 byla cena stanovena rozumně – dokonce o dost níž, než se obecně čekalo (při kvalitách D 800). Spousta lidí se tehdy domnívala, že v souvislosti se změnami ve vrcholovém vedení Nikonu byli vyměnění i marketingoví stratégové, žijící mimo realitu. Leč cena u D 600 (opomíjím nešťastný olej na čipu), která následovala, nás všechny vyvedla opět z omylu. To opravdu musí zase přijít konkurence – Canon – a „dotlačit“ Nikon do reálu?
Tak jsem si tu poplakal. Nicméně Df je super – idea nádherná, provedení vynikající – a nemůže za brutálně nereálnou cenu.
Teď mne můžete kamenovat. Dobré světlo všem.
Já jsem čekal od „podrobné recenze“ trochu více.
Například není ani zmínka o ovládání těmi „volanty“. Při použití to znamená ukazováčkem odaretovat a dalšími dvěma prsty pohnout kruhovým voličem. S foťákem u oka si to neumím představit. Nezkoušel jsem to, ale je mi jasné, že ve srovnání s těly D4, D800, D600 … je to o mnoho komplikovanější. Jistě půjde volitelně tenhle prstolomný způsob různými nastaveními zjednodušit, potom je ale smysl těchto retro voličů diskutabilní.
Nekritizuji to, chápu, že pro někoho to má kouzlo a bude mu tento způsob ovládání přinášet radost. Ale pro mě je to v ergonomii jasný krok zpátky.
Ještě dodám, že taky nejsem nejmladší a začínal jsem s prakticou. Foťák jsem kupoval nedávno a o Df jsem taky uvažoval, ale způsob ovládání a vnucená 50-ka, kterou má snad každý, jsou mínusy, které jsem nebyl ochoten akceptovat. Mám tedy D610. Obrazový výstup se liší nepatrně, který není vždy jen ve prospěch Df-ka a cenový rozdíl dovoluje nákup např. pevné 105/2,8.
A ještě si neodpustím, ty přiložené fotky velice málo vypovídají o kvalitách Df-ka. Je tam jen jeden pokus o portrét s ISO asi 750. Autor by mohl trošku „přitlačit“.
Přeji všem radost z focení.
Už od uvedení první recenze 4.12. a jak vidím i teď se řeší hlavně cena.
Je vysoká? Je! Ne cena Df, ale cena všech profi přístrojů. Jsme-li u Nikonu, tak v porovnání s D4, D800 a D600 je prostě odpovídající, ba naopak já jsem čekal, že to bude vyšší.
Po řemeslné stránce je ten aparát už od pohledu lepší a náročnější jak výše uvedené typy. Možná někdo namítne, co to melu o řemeslu, když to chrlí roboti, ale pořád je to tam vidět. Kvalitu výstupu nemá cenu zmiňovat.
Takže čekat, že se cena nějak dramaticky změní směrem dolů je asi zbytečné.
Nevzpomínám si, že by Nikon někdy v minulosti snížil cenu u této kategorie a myslím si, že to neudělá ani v případě Df. Velká poptávka a předobjednávky na celém světě snad zaskočily i marketing Nikonu a naznačuje, že si Df svoji cílovou skupinu našla, tak bych spíš čekal, že nějakým drobným upgrade a přidáním x nebo s půjde cena spíš nahoru.
S cenou se hold musíme smířit a snažit se spíš o zvýšení našich platů, ale to jsme v jiné diskuzi :-(
Jinak, Df je super, mám ji dva týdny a po všech stránkách spokojenost. Až na cenu, ale s tím jsem se smířil.
Už se mi nechce číst tyto prazvláštní recenze – „mrzí mě, že Df nemá dvě karty, nemá video, musíte těžce nastavovat kolečky parametry“ a podobně.
Asi by bylo nejlepší, kdyby se pomoci Df dalo ještě navíc telefonovat, esemeskovat, blogovat, facebookovat, tabletovat, mp3ovat a podobně – všichni by jásali.
Je to přístroj takový jaký je a recenzent má psát o tom CO OBSAHUJE a CO NABÍZÍ, a ne PROČ neobsahuje a CO BY MĚL obsahovat.
Ad Franta P.:
tak povídej…, jak se ti s ním fotí. Něco jiného je to mít na chvilku v ruce na předváděčce a něco jiného mít tu věcičku jako vlastní a normálně ji používat. Uvažuju o něm, ale 1/ počkám až bude k mání stříbrné provedení a 2/ jenom tělo (padesátek a lepších, než je setová 1,8 mám několik), ale realné zkušenosti vlastníka – uživatele nezatížené marketingem a reklamou mne zajmají – jistě nejenom mne.
díky
Ad Honza,
není co povídat, byl jsem na tento styl ovládání zvyklý a přestože jsem posledních dvacet let používal „tlačítkové“ aparáty – F100, D2x, D800, tak přechod k manuálnímu ovládání jak zde říkají volanty nebyl problém. Horní disp.je poměrně malý, ale vše je v hledáčku, volič expozičních režimů který je odaretováván povytažením možná šel vymyslet líp, ale problém to není, v menu mi zásadně chybí informace o stavu baterie, řídit se podle ikony nikdy nefungovalo a myslím, že to na Df nebude jiné. Baterie mám dvě, tak je to vyřešené. Tělo je poměrně malé a lehké, precizně zpracované (mám stříbrné provedení) a vypadá, že problém s polepy by tu neměl nastat.
Debaty na téma video jsou pro mě zbytečné, já kupoval fotoaparát, takže jeho absenci včetně absence vest.blesku považuji jako klad.
Mám ho 12 dní, tak co hodnotit? To, co jsem od něj čekal splnil na 100%.
Ad Franta P: Jasně – 12 dní je tak na „ohmatání“ Tak se budu (budeme) těšit na pokračování… (video nepostrádám též…). Ať slouží co nejlépe.
„Lehce ironická poznámka pro ty čtenáře, kteří mají pravidelně starost o pracovní trh v Číně, Thajsku nebo třeba na Filipínách….“
Vzhledem k tomu, že jsem udělal velmi bolestnou zkušenost s objektivem Nikon 35/1,8, vyrobeným v Číně, je snad obava podobně postižených zákazníků zcela namístě. Naopak, Vaše poznámka , byť údajně jen „lehce ironická,“ je prostě hloupá. Mohu Vás ujistit, že pracovní trhy ve východoasijských zemích by mi byly zcela ukradeny, kdyby se to netýkalo mých peněz a koneckonců i zahrávání si zatím uznávané značky s důvěrou svých zákazníků….
Kde je ta „lehce ironická poznámka“ ? Nejak ji nemohu najít..
Ad Franta P: Tak jaké jsou praktické zkušeností s Df? Jak funguje ostření? Je tam myslím stejné jako v D610 nebo D 7100. A ostatní praktické dojmy?
Díky.
Df je krasný retro foťák, větší než na fotkách a taky lehčí než by člověk čekal. Otazka ceny je diskutabilní, obrazové výsledky z něj jistě skvělé. Co osobně ale považuji za velké mínus je nepřítomnost vestavěného blesku. Zaprvé se někdy hodí a hlavně bez něji není ani funkce CLS- bezdrátové ovladaní externich blesků. A to je velká pohoda ( ta funkce). Tvrdit, že vestavěný blesk není profi je hloupost, když ho má i D800. A názor, že je to Retro a FM2 ho taky nemá……Fuji na x100 má pruhledový hybrid hledáček, Oly na OM-D dotykovy display a přesto je to retro jako hrom….tady je to jen výmluva a omezení funkčnosti. Uvidíme za dva/tri roky u Dfs :-).
Osobně mi ještě při držení vadilo nezcela ideálně umístěné očko na popruh na prave straně. Spoušt je na těle ( ne „před“ tělem jako u jiných Nikonu) a tak mi popruh docela zavazel v pohodlném pohybu prstu v okolí spouště.
Když by to mělo bejt opravdový retro, který bych musel mít stůj co stůj, tak bych chtěl velikost i tloušťku jako efemko a namísto toho obřího displeje jen malej náhledovej rámovanej do podoby okénka pro film (ústřižku z krabičky). Taky by tam mělo bejt ještě míň čudlíků. Prostě když návrat ke kořenům tak oželit to, co mají Déčka. To si ale můžu rovnou vzít kinofilm a hotovo:-)
Když už Df patří mezi profi přístroje, stejně tak mohli k setu nabídnout stejně koncipovanou padesátku. Netvrdím že 50mm f1.8G je špatná to vůbec ne, ale sám mám 1.4G, takže motivace koupit seťák je nulová. Když už je řeč o retro objektivu k Df, myslím že měli vyrobit zcela novou padesátku třeba v f1.2 nebo v 1:4, popřípadě ji vyrobit ze stejného materiálu jako je tělo.
Když porovnáte ceny myslím že větší retro než 1,8G jsou staré manuální padesátky 1.2 Ai, Ais a 1,4 Ai a Ais ;-)
Mně ty kyselé recenze (dpreview!) skoro odradily, ale pak jsem si řekl, že Nikon vždycky uměl udělat foťák (tohle je moje 7. zrcadlovka počínaje typem F, kompakty nepočítám), tak proč bych se teď měl nechat vést nějakým povrchním pisálkem, když mám tak vyzkoušeného dodavatele. A vyšlo to na 100%.
Mám ho měsíc, totí se s tím úžasně a hlavně fotky jsou úžasné. Ono nejde jen o to všude omílané ISO, neporovnatelně lepší jsou i fotky za běžného světla, zvládnutí kontrastů, ošetření přepalů, bezchybné barvy, automatická bílá a co já vím. Měl jsem předtím D700 s BP-10, taky úžasný foťák mimochodem, takže mi logicky sem tam něco chybí, třeba pořádné madlo při nasazené třístovce, jistý luxus v ostření mimo střed a 8/s, ale ve srovnání se zbytkem a hlavně s výslednými fotkami jsou to prkotiny. Kam se na Df sedmistovka výstupem hrabe (a 6xx / 8xx se soňáckými čipy jakbysmet).
Pokud jde o volanty a aretace, tak po krátkém tréningu se úplně všechno se dá ovládat od oka, změna režimu tím kloboučkem tedy chce trochu šikovnosti nebo cviku, ale už mi jde i to. A za to už zdálky na vypnutém foťáku vidíte, co máte nastaveno. Opravdu lituju to kopyto, které v jakési recenzi plakalo nad korekcí, která se musí točit dvěma rukama, to musí být život…
Peníze to stojí, to je fakt, někdo je nemá, někdo má a nedá, aby si Japonci nemysleli, že je ovce. To je jeho věc. Podle mě si s ničím jiným takhle nezafotí. Jen zvuk závěrky je bratru za deset tisíc :)
Ad Honza a všichni, co je to zajímá.
V první řadě Jirka B. – zvuk závěrky za deset tisíc – dal bych i jedenáct :-D
Ale vážně. Po skoro sedmi měsících se dá říct, že naprostá spokojenost. Nebudu zmiňovat výstup, tam není co řešit. Ovládání, tak jak jsem psal výše je naprosto skvělé, zvykl jsem si i na drobnosti kterých jsem se zpočátku bál tj. volič režimů a přední ovladač clony. Vše bez problémů. Korekce exp.v pohodě s aparátem u oka jednou rukou.
Co mi trochu vadí, je rozmístění ostřících bodů (stejně jak u D600) uprostřed pole. U této kategorie by fakt mohly být rozmístěné stejně jak u D800, ale dá se s tím žít.
No a ten chybějící stav baterie v menu. Mám pořád druhou baterii v kapse, ale někdy výměna lehce překvapí v nevhodnou chvíli. U krajinky nebo kytiček je to jedno, ale při reportáži to lehce na…e ! Na ikonku stavu se opravdu nedá spolehnout.
Celkově je prostě super. Na manuálních ovladačích jsem začínal a asi u nich i skončím.
Neodolal jsem a mám ho také. Prostě bomba. Jediné, co bych uvítal – dva sloty, třeba oba na SD. Info o stavu baterie třeba „soudruzi v Japan“ vyřeší při nějakém upgrade wirmvaru – jestli je technicky možné, aby něco přibylo v menu.
Ovšem fotit s Déefkou je prostě slast.
Díky za předchozí příspěvky. I vaše zkušenosti mě přesvědčily a Df jsem včera koupil. Jsem zvědav, jak dlouho mi vydrží nastavování časů ručně, než přejdu na 1/3 STEP :) Momentálně jsme samozřejmě nadšen. S manuální 35/1,4 je to krásný stroj a po prvním dni focení můžu napsat, že s manuálním sklem mám co se správnosti ostření minimální odpad. Elektronický dálkoměr funguje lépe než u D700. Nevím čím to je, možná úplně prostou skutečností, že ten bod v hledáčku, který indikuje správné zaostření, je o poznání větší a tedy ho lépe periferně vnímám. Současně kontroluji scénu v hledáčku a exponuji rychleji a přesněji. Šikovné je také přepínání mezi AF-S a AF-C a režim 3D měření je dost rychlý i na přesné zaostření mého křepčícího synka. Zatím jsem nadšený.
Po roce používání bych nic jiného než Df nechtěl. Pokud fotíte pevnými skly (do 400g) a nevyžadujete rychlé af například pro sport, není co řešit. Jediné minus je kvalita gripu. Během 1 roku jsem dával tělo po druhé na přelep, i když je pravda že do března jsem fotil i 24-70, která je pro Df sice parádní základak, ale na gripu se dost podepsala.