Mimochodem – třikrát o DSLR videu. A anketa navrch

Nechci jitřit emoce tak trochu odeznělé, nicméně musím se vrátit k verbálním bitkám o „zbytečně velkém“ rozlišení Nikonu D800, o D3200 pak ani nemluvě… Jedním ze strategických argumentů byla a je velká datová náročnost. Odpůrci vysokého rozlišení si stěžují na rychle zaplněné paměťové karty, stejně postižené disky v počítači, operují nutností výkonného počítače pro zpracování takovýchto fotografií a tak dále. Já v tomto článku nechci argumenty proti (a pro) moderním fotoaparátům s velkým rozlišením rozebírat či je snad obhajovat. Podívám se na věc z jiného úhlu.

Pohyblivé obrázky

Ano, oním úhlem pohledu je video. Nemusím nosit dříví do lesa – to, že má dnes každá zrcadlovka, kompakty nevyjímaje, možnost natáčet videosekvence, ví každé malé dítě. A že už to není VGA video, ale rovnou Full HD, ideálně se stereofonním zvukem, to je také známé.

Jak to, že proti videu se nikdo nebouří? Vždyť datové toky jsou zde o řád větší. Krátká několikaminutová videa mají běžně velikost stovek megabajtů, dosáhnout na více než gigabajtový soubor nedá žádnou práci. Stejně tak nároky na hardware pro zpracování jsou větší než u „still photo“ – statické fotografie, a přesto nic! Žádné vášně v diskuzních fórech či na fejsbuku…

Nechci si hrát na hloupého Honzu – samozřejmě vím, že to není způsobené oblíbeností videa, ale bohužel spíše naopak. Troufám si tvrdit, že video využívá jen velmi malé procento fotografů. Mnoho autorů pohyblivé ozvučené obrázky vůbec nezajímají už z principu „já jsem přece fotograf a ne kameraman“. Jiné odrazuje odlišné workflow zpracování videa, důvodů pro nezájem může být mnohem více. Nicméně nebudu zde ani hloupým Honzou, ani prorokem – proč se vás rovnou nezeptat, že ano? Naše anketní otázka se tentokrát ale týká jen DSLR videa – tedy toho nejkvalitnějšího, a zároveň z mnoha pohledů nejnáročnějšího.

Hlasování v anketě bylo ukončeno

Lešení na rameni

Moje druhé dnešní zdánlivě trochu nesouvisející „mimochodem“ se týká příslušenství pro DSLR video, jež se nazývá rig. Ano, jde o tu modulární konstrukci, na kterou se upevní zrcadlovka a spousta dalších potřebných komponent.

Co si budeme nalhávat, to současné „technicistní“ lešení je z pohledu designu docela šílené. Chápu, že je třeba někde upřednostnit účel a praktičnost nad vzhledem, ale čeho je moc, toho je příliš. Osobně tedy se vzrůstajícím zájmem o DSLR video (jakože já v něj bez ohledu na to, jak dopadne anketa, věřím) očekávám vklad designérů do této oblasti. A to takový, že ne malý…

Změna značek

Mám ale ještě jedno očekávání, týkající se příslušenství pro DSLR video, byť v tomto případě je mi tak trochu jedno, jak to nakonec dopadne. Myslím si však, respektive jsem o tom přesvědčen, že do byznysu s těmito výrobky velmi brzy vpadnou sami výrobci DSLR (i nezrcadlovek). Jinak řečeno: zatímco dnes je na trhu několik malých firem, které se na toto příslušenství specializují, brzy jim začnou konkurovat sami výrobci fotoaparátů.

Nepůjde ale o konkurenci, která by specialisty měla zlikvidovat. Výrobci fotopřístrojů podle mě začnou nabízet vlastní „základní příslušenství“. Tedy to, co vám natáčení zpříjemní, udělá ergonomičtějším, kvalitnějším apod. Nicméně nemusí jít nutně o technologickou špičku určenou profesionálním filmovým štábům – ta zůstane oněm nezávislým malým výrobcům.
Ostatně pro příklad mojí domněnky nemusíme chodit daleko – externí mikrofon Nikonu ME-1 lze brát jako první vlaštovku. Osobně si ale myslím, že o hodně více ukáže letošní zářijová Photokina v Kolíně nad Rýnem. Uvidíme!