Mimochodem: O D600 a fullframu obecně

Nejnovější digitální zrcadlovka s plnoformátovým snímačem Nikon D600 při svém uvedení vyvolala spoustu vášní. Ostatně na Nikonblogu je představení D600 jedním z nejčtenějších článků a zároveň jde o absolutně nejkomentovanější text. Protože se mezi fotoaparáty jednak pohybuji velmi dlouho a také jsem měl (a mám) možnost D600 osahat nejen zevrubně, dovolil jsem si ještě před vydáním recenze na tento přístroj udělat takříkajíc obecný názor. Jen podotýkám, že tímto textem nechci dělat Nikonu advokáta – článek vyjadřuje pouze můj prvotní názor na tuto DSLR a také některé „poznatky“ čtenářů.

Předně: V diskuzi na našem webu několikrát s poněkud hanlivým podtónem zaznělo, že Nikon D600 je D7000 s větším snímačem. Otázka ale zní: Proč by to tak nemělo být? Nikon D600 představuje vstupní bránu k FX formátu a Nikon D7000 je naopak nejvyšší model zrcadlovek s DX snímačem. Mezi nimi nic jiného není a je tedy naprosto logické, že mají mnoho společného. Nebo byste chtěli, aby byly DX zrcadlovky, pak dlouho, předlouho nic, a až poté FX modely? D600 dává produktové řadě DSLR Nikonu pěknou lineární vzestupnost.

Opět narážejíce na diskutéry se ptám znovu: Kdo určil, že FX zrcadlovka musí mít celohořčíkové tělo? Pominu-li to, že současné plasty vykazují skvělou pevnost, odpovím si na otázku sám: Nikdo. Definice konstrukce FX DSLR neexistuje a nikdy existovat nebude. Pokud tedy uživatelé nechtějí pevně stanovené hranice jako protiklad současnému prvnímu náznaku prolínání světů DX a FX.

Abych ale nebyl jen v opozici – ani mně se nelíbí „obyčejná“ čtyřtisícina coby nejkratší čas závěrky. Minulý týden jsem fotil se světelným objektivem F1,8 Nikonem 1 V1 a musel jsem si mechanickou závěrku, zvládající právě 1/4 000 s, přepnout na elektronickou, umožňující fotografovat kratšími časy. A to byla druhá třetina září, nikoliv parné léto. Na druhou stranu, Nikon D600 zase má možnost ISO 50.

FX versus DX

Shodou okolností, byť ale zcela náhodou, jsem se v této době dostal k několika článkům na různých webech a blozích, které srovnávaly obrazové výstupy mezi DX a FX modely (obecně mezi APS-C a fullframovými snímači nejen Nikonu). K mému překvapení většina z autorů neseznala v obrazové kvalitě rozdílu, který by stál za cenové navýšení. Protože až na jednu výjimku šlo o amatérské fotografy, dá se tento názor pochopit, jenže…

Mě hlavně překvapuje, že fotografové vidí mezi DX a FX jen malé rozdíly, které jsou navíc prezentované naprosto typicky jako odlišnosti v hloubce ostrosti (z čehož vyplývá, že mnoho z nich pořádný FX výstup nikdy nevidělo a „vaří z vody“). Pojal jsem vážné podezření, že podobně jako velmi mnoho uživatelů fotoaparátů nepozná, či spíše nechce poznat ten velký rozdíl mezi JPEGem a RAWem, stejně početná skupina ignorantů háže obrazový výstup DX a FX – i přes jejich viditelné a vcelku zásadní rozdíly – do jednoho pytle. Co pak z toho vzniká? Debaty o tom, jak „nás zase Nikon ošidil“, když nasadil tuhle strašlivou cenu za stroj, který je „jen D7000 s FX snímačem“.

Vrána k vráně…

Fullframe zrcadlovky zcela evidentně nebudou v příštích letech, řekněme možná ještě v příští dekádě, masovou záležitostí. To také znamená, že nejvyšší obrazová kvalita bude stále luxusem placeným drahými penězi. I když… Slovo luxus je ale v tomto případě špatně zvolený pojem. Jedna moje kamarádka s oblibou tvrdí: „Mistra dělá mimo jiné také mistrovské nářadí.“ A já dodávám, že ten, kdo umí kvalitu ocenit, si mistrovské nářadí rád pořídí. V plné míře to samozřejmě platí (přesněji mělo by platit) pro profesionály, tedy ty, kteří se fotografováním živí – berou za něj peníze. Vztáhnout se to ale dá také na náročné fotoamatéry, zarputilé hobbisty, pro které je fotoaparát smyslem života.

Nikon možná udělal trochu chybu, že D600 nazval amatérskou zrcadlovkou. Tento model sice v mnohých parametrech do této kategorie patří, kvalita výstupu je však nekompromisně profesionální, to mi můžete věřit.


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

22 komentáře

  1. Pane Lindnere, rád bych znal Váš názor na jeden rozdíl DX versus FX. Formuloval bych to asi takto:
    Pro DX snímač se snáze vyrábí delší základní i širokoúhlý zoom s vyrovnanou ostrostí střed – kraje.
    Udržet u FX objektivu kresbu až do krajů lze buď tím, že je podstatně kratší nebo podstatně dražší nebo to nejde vůbec.
    Například DX 16-85 má v celém rozsahu velmi slušně vyrovnanou ostrost střed – kraje, zatímco podstatně dražší FX 24-120/4 má v rozsahu 60-100mm takové zhoršení do krajů, že příliš nepomůže ani zaclonění. Osobně jsem to zkoušel na pár kusech a je to v souladu se slrgear i photozone.de.
    Levnější DX 10-24 má zase lepší kraje, než FX 16-35, zvláště pak na dlouhém konci.
    I když DX 17-55/2.8 je oproti FX 24-70/2.8 podstatně starší konstrukce, přesto má menší rozdíly střed-kraje, než FX 24-70/2.8
    Vzhledem k tomu, jak vypadají MTF křivky většiny širokáčů, bych to považoval za zákonitost a tady bych viděl určitou relativní výhodu DX platformy.
    Ono se všeobecně všude srovnává jen cena DX a FX těl a konec. Já osobně vidím největší problém v objektivech. Objektivy při přechodu z DX na FX nafouknou výbavu na objemu, váze i ceně a ještě zkrátíte zoomy, chcete-li kvalitu. Často pak vidím, že ten, kdo měl na DX samé Nikkory a pěkné zoomy, koupí FX tělo, vydá se z peněz a pak se kouká po Sigmách, Tamronech a levných pevných sklech. Tak, jak píšete o podceňování toho, že je to „jenom“ FX snímač v těle D7000, tak já píšu o podceňování druhého kroku stylem: „Koupím FX tělo, tím získám kvalitu a k tomu už pak koupím nějaké levné objektivy, to teď neřeším, uvidíme, kolik mně zbyde.“
    Já k tomu přistupuji takto:
    Nemám-li peníze na Nikkora 24/1.4, 35/1.4, 85/1.4, 14-24/2.8 a 24-70/2.8, je naprostý nesmysl kupovat FX tělo. V případě přechodu DX->FX musím i v objektivech mít minimálně tutéž kvalitu, jako na DX. A to je podstatně dražší legrace, než tělo.
    Ono na fotce často nevidíte absolutní ostrost, ale pokud kresba slábne ke krajům, tak vás to praští do očí. A to i tehdy, když je uprostřed špičková a na krajích pouze dobrá. Pak se objektiv na menší snímač, který to nedělá, zdá lepší, i když uprostřed kreslí hůř.

    Tohle je nakonec i pravý důvod oblíbeného mýtu o tom, že Olympus-Zuiko objektivy jsou nedostižně perfektní a že Canony a Nikkory jsou oproti Zuiko sklům šmejdy. Tento mýtus přestal být vykřikován prakticky až s utlumením 4/3 systému. Ono je to snadné, když máte úzký 4/3 snímač a děláte na něj objektivy v ceně full frame objektivů vyšší třídy, tak pak máte automaticky vzornou kresbu až do rohů, to je zákonitost optiky, nikoliv genialita Zuiko návrhářů.
    Takže otázka stále zní: opravdu má větší snímač jen samé výhody?
    Apropo, jak dlouhé zoomy se dělají na středoformát? :-) :-)

  2. Já s vámi naprosto souhlasím. Pouze bych si dovolil podotknout, že jsem nikdy nenapsal, že FX má jen samé výhody, takže vám na vaši otázku neodpovím ;)
    Mimochodem, teď jsem si vzpomněl, že jsem se dokonce setkal s lidmi, kteří uvažují tak, že si koupí tělo FX a zůstanou u DX optiky. Vzhledem k „přebytku“ rozlišení nic moc neztratí… :)

  3. Chci si koupit D600 jako záložní tělo k D3s, zaujala mě informace, že u D600 nelze měnit během natáčení videa clonu a čas jako je tomu u D3s. Dotaz zní, jestli ale mohu u D600 před natáčením videa ručně nastavit ISO, clonu a čas jako u D3s v režimu „M“, a při natáčení s D600 je to tedy pouze omezeno v tom, že v průběhu natáčení nemohu měnit předem nastavené údaje…, je to tak? díky za zodpovězení dotazu, P.

  4. Moc dík, to bylo jediné, na co jsem zapomněl, když jsem se měl možnost na chvíli se s ním seznámit osobně. Myslím, že úplně při natáčení videa stačí nastavit parametry před natáčením, v průběhu jsem to snad použil pouze jednou :-) Takže odpadlo další mínus… 1/4000 za mínus nepovažuji, ani synchro blesků – při použití systémových je to jedno, chápu ale, že se studiovými bude mít někdo problém… Při krátkém seznámení jsem se zaměřil na kvalitu zpracování, je to určitě na subjektivní pocit lepší než D7000, ale třeba D800 do ruky padne lépe, na vážnější práci bude dle mého soudu nutné koupit grip (určitě se brzo objeví i neznačkový – levnější), s objektivem 2,8/24-70 bylo tělo vcelku kompaktní, neměl jsem důvěru k hledáčku, měl jsem např. D300, kde je poměrně tmavý, u D600 v kombinaci se zmíněným objektivem mě překvapilo, že byl subjektivně jen o málo tmavší než u D3s, čili další plusový bod. Pak každého zajímá samozřejmě kvalita výstupu a dynamický rozsah. Je to podobné jako u D3s – do nějakých 1600 ISO není moc co řešit, když vezmu v úvahu dvojnásobné soubory oproti D3s, zdálo se mi ze vzorků, co jsem si nafotil, výsledek ještě lepší nebo srovnatelný než z D3s, dynamický rozsah výborný… Jediný problém tedy bude cena, tělo je na trhu v Česku už nějaký den a neprodalo se prakticky nic, to je naprostá výjimka od nástupu jakéhokoli těla před tím (vzpomeňte, jak dlouho se čekalo na D70, D7000 či na D800…). Možná víc lidí zvažuje, jestli nepřidá nějakých 16-18 tisíc a nekoupí D800. Pro mě, jako reportážního fotografa, jsou ale parametry u D800 mínusové, navíc ten hrozivý objem dat, když náhodou chcete foti do RAWU… 24MB u D600 je optimálních, mám už zdroj, kde se dá tělo pořídit za 46 tis. s daní, takže po prvním seznámení konstatuji, že se mi přidávat nějakých 20 tis. za D800 nechce. Myslím, že až začnou vycházet první hodnověrné testy výstupu – ty budou objektivně vynikající, protože to tak prostě je – a srovnávat se bude s D4, situace na českém trhu se změní a Nikon nakonec s cenou dolů, bohužel, nepůjde. Třeba se ale pletu… Díky za pozornost

  5. Petr Lindner: tak pardon, pokud se dobývám do otevřených dveří.
    K tomu FX tělu a DX objektivům: vždycky jsem říkal, že pokud přestanou dělat stovková DX těla, tak nechť se tak stane v době, kdy bude v DX výřezu dostatek megapixelů. To se nakonec v D800 stalo, ale někdo mě upozornil na zásadní problém, který mně nedocvaknul.
    Vždy jsem říkal, že pro DX výřez je 0,70x zvětšení hledáčku žalostně málo, ale že bude stačit 1,5x zvětšovací lupa a jsem na cca tom samém jako dnes u D300 + DK-21M.
    Jenže ouha!!! Nedošlo mně, že 1.5x zvětšovací hledáčková lupa na FX těle už způsobí, že nebude vidět dolní stavový řádek s expozičními parametry a dalšími informacemi. A to je malér zcela zásadní.
    Mít DX crop z D800 framerate 8-10 fps, tak bychom skoro měli – jen trochu předraženou – D400-ku. Jenže ten zpropadený dolní stavový řádek v hledáčku. :-( :-(

  6. … a abych naopak přidal výhodu FX těla pro DX objektivy: pokud se fotí na plný FX formát, lze fotit na výšku bez otočení foťáku o 90 stupňů. Těch 24mm kratší strany FX snímače je zhruba rovných delší straně DX výřezu. A různé rovnání horizontu a linií znamená, že se nám tam vejde DX výřez i našikmo a při opravě perspektivy ztrácíme méně rozlišení.

  7. „To také znamená, že nejvyšší obrazová kvalita bude stále luxusem placeným drahými penězi. “
    Mluvit o FF jako o nejvyšší obrazové kvalitě, když tu máme středoformáty (a jiné, než FF větší formáty čipu) s daleko lepší kvalitou, to by si profesionál asi měl odpustit. ;)

  8. Tomáš D.: Máte pravdu, vyjádřil jsem se mírně nepřesně – má tam stát „… nejvyšší pro normálního smrtelníka dostupná obrazová kvalita“ ;)

  9. Ja som si myslel, že najvyšší DX model je D300s a nie D7000. Chápem, že D600 je vlastne „FX čip v D7000 tele“ ako sa vraví ale zároveň dúfam, že Nikon nezabudol na kategóriu D100-D300s a D300s bude mať DX nástupcu s takýmto telom, teda že D600 je naozaj „low-end“ FX a Nikon neplánuje mať D300s/D700/D800 telá až v FX rade.

  10. „Mistra dělá mimo jiné také mistrovské nářadí.“ — Řeklbych, že Mistra, dělá jeho dílo, pochybuju, že nářadí ….. Kelňa, z nikoho zedníka neudělá …..
    Bože kolikrát mám opakovat, že začátečníci řeší foťáky, řemeslníci světlo, mistři emoce.

  11. No pánové dle mého je po dlouhé době článek psán ne na objednávku ale dle osobních zkušeností. Pokud mohu tak jsem prakticky zažil jak DX tak i FX formát a to jak v objektivech tak i foťácích ale dle mého jediné co lze D600 vytknout ale také v uvozovkách je cena čekal bych o deset tisíc nižší ale jinak když odmyslím spoustu z mého pohledu nedůležitých věcí tak k mé D3x je to dobrý kamarád a už se těším až si ho koupím. Protože pro běžné použítí je to dobrá náhrada a pomocník i pro profesionála a to jako druhý aparát ale hlavně z mého pohledu je to úžasný stroj na cesty malé tělo je lehčí a lépe na něj budou reagovat lidí při focení nebudí tolik pozornosti což je pro mne také důležité ne …. Děkuji ji za takové články kde se řeší věc jak se řešit má. Ten kdo srovnává DX a FX formát jako skoro stejnou věc je jako fotit do JPG a ne do RAW to je také nebe a dudy.

  12. V ČR jsou ceny vysoké u všech výrobků. Je to dáno kupní silou, většina činností je podprůměrně zaplacena. Němec nepřemýšlí jestli si koupí DX nebo FX …

  13. Ono totiž focení má tu nevýhodu, že mu rozumí kde-kdo a každý, kdo si koupí foťák je fotograf.
    Každý kdo si pořídí fanku není zedník.
    A největší čurina je když technokrati začnou posuzovat fotky ,…………….
    Žel bohu, takových je většina

  14. Podstata (nebo prapříčina) všech diskusí, které se na tomto blogu vedou, není v tom, že by D 600 byl špatný foťák, naopak – je vynikající ve své třídě, jen se nikonoví obchodníci „spletli“ při stanovení ceny. Jak už jsem tu napsal hned zpočátku – být cena okolo 40 včetně DPH, nikdo by tu moc nediskutoval a obchodníci by nestačili objednávat další Šestistovky. Takhle leží těch pár kousků v regálech a padá na ně prach. A bude tak dlouho, než na „velitelství“ Nikonu – ať už v Holandsku, Česku nebo Japonsku, pochopí, že trh prostě podle jejich přání fungovat nebude, a že na trhu platí poněkud jiná OBJEKTIVNÍ pravidla a to – poměr cena/výkon. D 600 se prakticky neprodává nikde v Evropě, třeba to nikonové obhcodníky přivede k rozumu. Doufejme. Diskuse, které se tu vedou na téma DX/FF jsou zcela mimo mísu a jejich podstatou je výše řečené.

  15. Mohl by mi, prosím, někdo vysvětlit co znamená, že autofokus ostří i při clonovém čísle f8?!? A v čem je oproti jiným modelům toto číslo tak skvělé? Zní to, jako kdyby to na f16 nemělo ostřit ale to je přeci blbost. Předpokládám, že se bude asi jednat o nějaký přepočet x-násobné podexpozice oproti „optimu“.

    Pokud to je moc blbý dotaz, dejte mi sem, prosím někdo odkaz na stránku z které bych to mohl pochopit. Díky, Tom.

  16. Tomash.: Kdo říkal, že ostří při clonovém čísle? :) Správně má být, že ostří při světelnosti F8 (čehož se dosáhne třeba teleobjektivem s telekonvertorem. Jinak moderní zrcadlovky (i ty méně moderní) samozřejmě ostří na plnou díru. Takže ještě jednou – jde o světelnost optické soustavy.

  17. p. Zemek:

    „Mistr řeší emoce, se světlem to už umí, a pokud to chce i prodat, vyfotí to technicky nejlíp jak to jen jde…“ :-)

  18. P.S.: DX vs. FX – Jednoduché pravidlo pro volbu: „Pokud nevíte proč FX – nepotřebujete ho.“ :-)
    (To samé platí i o optice, vysokém rozlišeníšení D800 atd…)

  19. pavel 5.10.2012
    Pavlíku, kolikrát je absolutní technická kvalita na závadu emocionalitě snímku.
    Tak mi to nějak připománá hádky impresionisti&akademici /19stol/.
    Prosím jich, nastudujou si trošičku dějiny umění, zvednou zadek od PC a dou se mrknout někdy na výstavu, do galerie, koupějí si knihu. Udělají líp.
    Sou fotky na světě kerý sou ikonama a o nějaký tý technický kvalitě se u nich dá velice, ale velice pochybovat. Prostě ,,TO,, tam mají …………………
    Není tomu tak dávno, byl sem v Linz na výstavě světová fotografie, viděl sem originály toho čemu celý svět říká FOTOGRAFIE na vlastní oči, technokrat by zaplakal …..
    A vovo vo votom to je ))))))))

  20. p: Zemek:

    V zásadě s Vámi souhlasím. Fotoaparát – stejně jako štětec či tužka či PC – jsou pouhé nástroje. Jen jsem chtěl říct, že profesionál by s ním měl umět pracovat. Je až k pláči kolik dobrých záběrů které mi prošlo rukama (od profesionálů) bylo na nic, právě kvůli mizerné obrazové kvalitě. Ta začala nezvládnutím a nepochopením digitální technologie jako takové. Dokud se fotilo na film, kvalitu reprodukce řešil grafik, resp. skenerista, a nebylo třeba vyvažovat bílou a starat se o „neodpálení“ světel, rozlišení atd…
    Myslím, že mnoho fotografů se za emoce schovává, ale jde spíše o lenost („Vono to stačí…“) či jak jsem zmínil výše – nepochopení. Přítomnost talentu u profesionálů předpokládám, ale bohužel jeho absenci díky zkušenostem nevylučuji :-).
    Já osobně vzhlížím tam, kde se mety posouvají jak umělecky, tak i technicky.

    https://www.hasselblad.com/masters.aspx

    Pokud jde o ikony – tak ve fotografii, stejně jako v klasickém umění šlo mnohdy spíše o štěstí (tedy být ve správný čas na správném místě, nebo znát správné lidi :-)). Ikonou se stala díla Basquiatova, či Pollockovi „cákanice“. Já to spíše nazývám terapií. Ale rozumím Picassovi, který opravdu uměl, a abstrakce a zkratka byla pouze mistrovská finesa. Nadstavba zvládnuté techniky – chcete-li. Nebyla to náhoda.
    Možná jsem náročný, ale to je asi profesionální deformace :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *