Jak jsem na Photokině koukal na lidi. A jedna sova k tomu…

Tento týden jsem se od pondělí do středy pohyboval po výstavišti v Kolíně nad Rýnem na veletrhu Photokina – už jsem o tom psal kratičký článeček. Člověku z toho množství fototechniky a příslušenství jde chvílemi až hlava kolem, a tak jsem koukal na lidi…

I kdybyste se na to nezaměřili, velmi brzy byste si všimli, že lidé na stáncích jakoby se domluvili – nebo to snad měli od pořadatele nařízeno (což je samozřejmě blbost) – na jakémsi jednotném dress code. Odhadem možná 90 % vystavovatelů totiž na sobě mělo černé tričko, polokošili či košili a k tomu decentní logo firmy. Prostě všichni od pasu nahoru černí. Tak jsem koukal jinam…

Photokina, to není jen fototechnika, světla, blesky, stativy nebo výstavy fotografií – to jsou také hostesky, modelky, a ostatně i návštěvníci či návštěvnice, kteří činí veletrh barevným, pestrým, živým. Měl jsem s sebou Nikon D810, který jsem stále ještě po minulém Týdnu nevrátil, a k němu AF-S Nikkor 35 mm F1,8G – prostě výbornou sestavu pro streetfoto po halách kolínského výstaviště…

Veletrhfoto

„Streetfoto“ na Photokině je oproti „normálnímu“ focení na ulici úplná pohoda. Nikdo na vás škaredě nekouká, nikdo vám nenadává ani nehrozí holí – na Photokině jsou všichni na foťáky zvyklí, ostatně snad každý návštěvník s sebou nějaký aparát nese. Mobilem se zde fotí opravdu jen málo (následující fotografie budiž ukázkou přísloví „Výjimka potvrzuje pravidlo“). Pevná pětatřicítka je sklo téměř ideální, protože v drtivé většině případů můžete jít k objektu svého zájmu až na kontaktní vzdálenost. Pouze v místech, kde jsou velké davy lidí, by se hodilo delší sklo. Zde ale pomáhá přebytek rozlišení Nikonu D810, ze kterého není problém udělat i velmi zásadní výřez.

Samotný Nikon D810 naprosto skvěle zvládal velké kontrasty výstavních expozic – jeho dynamický rozsah si s tím poradil bezvadně. Active D-Lighting jsem měl nastavený na Normal a pouze u několika snímků jsem při vyvolání RAWů v Capture NX-D měnil hodnotu na High. Stejně bezvadně fungovalo matricové měření expozice a vyvážení bílé. To jsem ponechal na automatice, protože na výstavišti se často míchají různé světelné zdroje, takže se nelze spoléhat na předvolby WB nebo dokonce kalibraci.

Auto ISO ve hře

Fotografoval jsem jako obvykle na Auto ISO, přičemž hodnota citlivosti se pohybovala od ISO 200 do ISO 3 600, častější hodnoty většinou přesahovaly tisícovku. Při zpracování RAWů jsem se rozhodl, že prověřím algoritmy Capture NX-D, respektive spolupráci tohoto softwaru s Nikonem D810 při odšumování. Musím uznat, že je to nastavené výborně – většinu snímků jsem nechal s nastavením, které mi program „vnutil“, jedinou výhradu bych měl u nižších ISO (cca ISO 400–800), kdy by mohl Capture NX-D trochu více „přitlačit“. Šestatřicetimegapixelový snímač přece jenom produkuje jemný šum i v těchto citlivostech a decentní redukcí jej lze téměř dokonale eliminovat. U fotografií tohoto žánru to však nevadí, takže jsem na redukci šumu nesahal ani zde.

Celý postprocessing se tedy skládal z nezbytného ořezu čili doladění kompozice, vypnutí ostření v Picture Control a doostření pomocí neostré masky (dávkově na všechny snímky naráz) a jak jsem již psal, u pár fotografií zvýšení Active D-Lightingu na High. Na expozici jsem sahal pouze výjimečně, a ještě tam, kde se ukazovaly přepaly na pleťovce, jsem použil nástroj Highlight Protection, tedy potlačení přepalů. Dohromady tedy velmi jednoduché zpracování. Jak to dopadlo, na to se podívejte v následující galerii. V každém případě na sestavu Nikon D810 + AF-S Nikkor 35 mm F1,8G dávám pro streetfoto virtuální razítko Doporučeno.