Funkce, o kterých jste možná nevěděli, ale určitě je chcete znát – IV. díl – blesk a čas závěrky v režimech P a A

Soudě podle výborné čtenosti, náš malý seriál Funkce, o kterých jste možná nevěděli, ale určitě je chcete znát vám přišel vhod. Vůbec nevadí, že mně občas posíláte dotazy na téma ovládání fotoaparátů Nikon – v podstatě mi tím tak trochu ulehčujete práci – nemusím dlouze bádat nad zajímavými tématy. A zrovna minulý týden poslal e-mail čtenář Radek:

„Zdravím, díky moc za seriál Funkce, o kterých jste možná nevěděli…
Určitě pomohl spoustě lidem. Mám několik měsíců Nikon D7100 a stále něco řeším. Teď jsem narazil na funkci (e2) Čas závěrky pro práci s bleskem. V návodu je k tomuhle tak složitá věta, že mi prakticky nic neříká a nevím, k čemu tohle nastavení může v praxi být. Zatím si vystačím s nastavením Synchronizačního času pro blesk (e1). Dalo by se k tomuhle dát nějaký praktický příklad?
Díky za odpověď
Radek“

Po pravdě řečeno, ona „složitá věta“ z manuálu, o které se Radek zmiňuje, opravdu není příliš snadno pochopitelná. Její přesné znění je toto:

e2: Čas záv. pro práci s bleskem
Tato položka určuje nejdelší možný čas závěrky při použití synchronizace blesku na první a druhou lamelu (nebo při použití redukce efektu červených očí) v režimech P a A (bez ohledu na provedené nastavení může v režimech S a M, resp. při použití synchronizace s dlouhými časy, synchronizace na druhou lamelu včetně synchronizace s dlouhými časy a redukce efektu červených očí včetně synchronizace s dlouhými časy dosáhnout čas závěrky až hodnoty 30 s). K dispozici jsou možnosti 1/60 s až 30 s.

Nejdelší a nejkratší…

Ať už výkladu manuálu rozumíte nebo ne, já jsem slíbil, že podám vysvětlení, a to také následuje. Jen ještě upřesňuji – možnost tohoto nastavení najdete jen u DSLR Nikon „od D7000 a výš“. Nižší modely, například D5xxx nebo D3xxx, by čas – jehož význam vysvětlím dále – měly mít nastavený na nejkratší hodnotu 1/60 s automaticky bez možnosti uživatelské změny.

Je jistě dostatečně pochopitelné, že funkce e2 se týká fotografování s bleskem (lhostejno zdali s vestavěným či externím) v režimech P a A čili v programové automatice nebo v režimu priority clony, tedy takzvané časové automatice. Všimněte si rozdílu oproti módům S a M, na které tato funkce nemá vliv. V P a A totiž čas závěrky „dodává“ expoziční automatika. Při fotografování bez blesku zde není problém, nicméně jakmile zapnete blesk, musíte přistoupit na jeho pravidla. Nejznámější podmínkou je Synchronizační čas pro blesk, který řeší funkce e1, o níž se Radek ve svém dotazu zmiňuje také. To je nejkratší čas závěrky, který lze použít, nemáte-li externí blesk vybavený funkcí FP neboli tzv. high-speed synchro – více v našem článku.

Focení s bleskem v režimech P nebo A je vcelku běžné. Fotografové k této kombinaci sahají typicky v případech, kdy chtějí zachovat originální světelnou atmosféru nebo nasvícené pozadí, a bleskem pak jen přisvítí popředí. Vůbec nevadí, když je světla málo – synchročas blesku je omezen jen „nahoře“, na krátké hodnotě. „Dole“ vám blýskne třeba do času až 30 sekund – opět viz výklad v manuálu. Pořád ještě nevíte, k čemu je ona funkce e2? Problém se jmenuje pohyb…

Dceru trýznící rodinu prvními pokusy hry na ukulele bych normálně s bleskem vyfotil na manuál. Ručně bych nastavil čas blízký synchročasu a k tomu clonu podle požadované hloubky ostrosti. Pro účely tohoto článku jsem však nastavil clonovou prioritu – A. Úmyslně jsem nezvyšoval ISO, takže se expoziční čas dostal na 1/10 sekundy. Teď si možná říkáte:

„Však blesk přece pálí jen nějakou tisícinu sekundy, tak jaksi nevadí delší čas závěrky. Blesk totiž pohyb zastaví…“

Druhá věta vaší úvahy je správně. Ano, blesk pohyb zastaví. Relativně dlouho otevřená závěrka ale také zajistí expozici děje probíhajícího i „za bleskem“. Ve snímku je tak kromě „zastavené fotografie“ obsažena i druhá pohybově rozmazaná „vrstva“. Už to chápete? Uživatelskou funkci e2 jsem u této ukázky měl zkušebně nastavenou na 1 sekundu, jinak samozřejmě využívám možnosti nejkratšího času, tedy 1/60 s.

Interakce světlocitlivá

Na závěr se možná hodí připomenout skutečnost, na kterou spousta fotografů často zapomíná. V mnohých případech se totiž při focení s bleskem celková expozice snímku skládá z dvou veličin – z osvitu scény přirozeným světlem (i když v tomto případě může jít také i o umělé světlo) plus expozice bleskovým světlem. Dobrý fotograf umí oboje vhodně zkombinovat ve svůj prospěch, respektive ve prospěch výsledného snímku. Mělo by vám k tomu pomoci i správné nastavení funkce e2.

Doplňující otázka na konec: Kdy tedy lze spoléhat skutečně jen na světlo blesku? Logicky když je tak nízká hladina vnějšího osvětlení, že na expozici v souvislosti s časem závěrky a clonou už nemá vliv. Když v potemnělém ateliéru, osvětleném pouze pilotními žárovkami studiových blesků, nastavíte například nejkratší synchronizační čas 1/250 s a k tomu clonu třeba F8, můžete si hrát s blesky dosytosti aniž, byste museli počítat s jakýmkoliv vlivem přirozeného osvětlení. Pro kombinaci daného času a clony je tam totiž pro osvit přirozeným světlem prostě moc tma…

Další části seriálu
Funkce, o kterých jste možná nevěděli, ale určitě je chcete znát

I. díl – Přepaly na druhou
II. díl – Auto ISO opět ve hře
III. díl – Kolečka opět v akci