S bleskem v pravé poledne. Znáte vysokorychlostní synchronizaci?

Blesk je výborná pomůcka pro fotografa, o tom není sporu. Kdo by však blýskal v době, kdy vychází expozice přirozeným světlem tisícinou sekundy na osmičku clonu? Je to ten, kdo potřebuje vyjasnit hluboké stíny. Uživatelé fotoaparátů však vědí, že to není vždy úplně jednoduché. Podotýkám, že tento článek bude o fotografování digitálními zrcadlovkami.

Máte snad nějaký problém? Prostě zapnete blesk a je to. Není… Problém se nazývá synchronizační čas blesku. A ten tkví v konstrukci štěrbinové závěrky, kterou v současnosti všechny zrcadlovky používají.

Štěrbina z lamel

Štěrbinová, někdy také nazývaná lamelová, občas dohromady štěrbinová lamelová závěrka dělá čest svému označení, ať použijete jakékoliv z nich. Moderní závěrka DSLR se skládá z několika horizontálních lamel, které zakrývají snímač tak, aby na něj nepadalo světlo. Pro dobu expozice se pak lamely buďto zcela rozhrnou, otevřou najednou celou plochu čipu, nebo – v případě krátkých expozičních časů – postupným odkrýváním jednotlivých lamel závěrky vytvoří úzkou vertikálně pohyblivou štěrbinu. Obraz se tedy exponuje postupně – dobré přirovnání je k principu skeneru nebo kopírky s pohyblivou hlavou. Expozice u fotoaparátu je ale samozřejmě nesrovnatelně rychlejší – bavíme se o časech v setinách až tisícinách sekundy.

Synchronizační čas blesku je pak ten nejkratší čas, při němž závěrka stále ještě odkrývá celé políčko snímače. V tomto případě blesk prostě odpálí a naráz provede expozici (trvání samotného záblesku je obvykle kolem 1/1 000 s). Samozřejmě lze použít také de facto jakékoliv delší expoziční časy, protože při nich je políčko snímače také celé odkryté. Jakmile se režim závěrky změní na osvit pohyblivou štěrbinou, tedy u kratších než synchronizačních časů, nastává problém – blesk nemůže osvítit celé políčko naráz.

Běžný synchronizační čas amatérských DSLR Nikonu je 1/200 s, profesionální stroje jej mají trochu kratší – 1/250 s. Ať tak či tak, pro přisvětlování na denním světle, spojené s malým cloněním, jsou to časy pořád ještě dlouhé. Jak tedy donutit blesk, aby pracoval i v režimu, kdy závěrka osvětluje políčko pohyblivou štěrbinou?

Rychleji za sebou

Speciálnímu režimu, kdy blesk dokáže provést svoji práci i v takto specifických podmínkách, se říká vysokorychlostní synchronizace – FP (Focal Plane). V tomto režimu blesk jednoduše neodpálí jen jednou (políčko by bylo osvícené jen částečně), ale provede po dobu pohybu štěrbiny přes políčko snímače stroboskopickou sérii krátkých záblesků o menší intenzitě. Tím „vysvítí“ celou plochu, i když nebyla závěrka otevřená celá najednou.

Abyste vysokorychlostní synchronizaci mohli využít, potřebujete u DSLR Nikonu splnit dvě podmínky: Vlastnit fotoaparát, který ji podporuje, a mít k dispozici externí blesk, jenž dokáže pracovat v režimu vysokorychlostní synchronizace. Funkci FP bohužel nenajdete u většiny amatérských zrcadlovek, umí ji jen D90 a D7000. Vyšší modely pak vysokorychlostní synchronizaci umí všechny. Pozor – je třeba ji zapnout v menu.

Z externích blesků současné nabídky Nikonu pak FP umí Speedlighty SB-700, SB-900 a SB-910. Je třeba si uvědomit, že režim vysokorychlostní synchronizace je náročný na výkon, a tím i spotřebu energie blesku. Logicky tedy FP podporují jen ty nejvyšší modely.

A co vestavěný blesk?

Jistě jste v některém fotografickém časopise četli podobnou větu: „Vestavěný blesk má sice malý výkon, hodí se ale občas například k vyjasňování stínů.“ Přiznám se, že sám jsem ji několikrát použil, dokud jsem nezjistil, že je to jen polopravda.

Vestavěný blesk sice k přisvětlování stínů lze použít, ale pouze do synchronizačního času závěrky – neznám fotoaparát, který by u vestavěného blesku pracoval s vysokorychlostní synchronizací. Přístroj vám tedy dovolí použít nejkratší čas rovnající se synchročasu blesku – například 1/200 s – což na silném denním světle znamená buď přeexponované pozadí nebo nutnost velkého zaclonění. Vzhledem k tomu, že se přisvětlování používá velmi často u portrétů, kde je clonění kontraproduktivní, je zřejmé, že vestavěný blesk vám opravdu moc nepomůže.

S bleskem na sluníčku

Pojďme k použití FP v praxi. Je to velmi jednoduché – do sáněk nasadíte kompatibilní externí blesk, na fotoaparátu zapnete podporu FP (pokud ji už dávno zapnutou nemáte) a fotografujete. Lze použít jakýkoliv režim blesku – pokud tedy například preferujete manuální nastavení místo TTL, nic vám v tom bránit nebude. Stejně dobře bude fungovat korekce expozice v TTL, dlužno dodat, že tu s velkou pravděpodobností oceníte, hodí se totiž k přesnému doladění výkonu blesku ve vztahu k přirozenému osvětlení.

Pro příklad jsem použil jednu z typických situací, kdy je na slunečním světle část obličeje zastíněna čepicí či kloboukem. Jenže donuťte dámu, aby si jej na fotografování sundala, když ona na něm tak silně lpí…

Snímek bez přisvětlení bleskem
Snímek bez přisvětlení bleskem

Při pracovní cloně F3,5 v tomto případě vycházel expoziční čas 1/1 600 s, takže pro dosvícení stínu bleskem bylo použití FP nezbytné. Provedl jsem několik zkušebních snímků, při kterých jsem zjistil, že je třeba korigovat expozici blesku cca +2 EV (v režimu FP berte tyto hodnoty velmi orientačně – ve skutečnosti budou vždy nižší). Ve finále jsem ještě „stáhnul pozadí“ pomocí korekce -0,7 EV pro přirozené osvětlení, blesk „pálil“ do času 1/3 200 s.

Podexponované pozadí u snímku s bleskem pomohlo už tak malé hloubce ostrosti použitého objektivu při relativně nízké pracovní cloně
Podexponované pozadí u snímku s bleskem pomohlo už tak malé hloubce ostrosti použitého objektivu při relativně nízké pracovní cloně
Sebekritika

Já vím, ani tak není výsledek ideální. Od blesku vzniknul sekundární stín na čele – chtělo to delší sklo – větší odstup (jenže když já zrovna testuji tu „pětaosmdesátku“…). Skládací odraznou desku jsem také někde ztratil, a že by se hodila. Berte tedy, prosím, snímky jako ilustrační – ostatně pouze pro ilustraci také vznikly. Funkci FP ale ukazují dostatečně dobře.


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

23 komentáře

  1. Tak už rozumím tomu, co dělal na mé SB600 ten symbol FP. Mám chvilku D300 a na ní je nastaveno u blesku synchro 1/320s FP. No konečně vím, odkud větry vanou :o)
    Díky.

  2. Carlos N: Pěkná ukázka, jen se ptám, zdali nestačil třeba čas 1/2000 s a tomu odpovídající ISO? BTW: s tím sčítáním EVček – pokud tím myslíte korekci expozice – bych si nebyl tak jistý… ;-)

  3. Tomáš Pleskot: Určitě by to šlo využít i při sálovém osvětlení, jen pozor, při FP má blesk velmi malý výkon, takže na větší vzdálenosti by nemusel stačit.

  4. Tomáš Pleskot: Ono mít sálové osvětlení kde mohu používat kratší čas jak 1/250, to se myslím neděje tak často. – pokud tam tedy nesvítí slunce :-)

  5. Korekce samotné expozice a expozice blesku je složitější. Provedení korekce na blesku ovlivňuje pouze výkon blesku, tedy těch částí na fotografii, které budou bleskem osvětleny. Pokud korigujete expozici ve fotáku, upravujete tím nejen samotnou expozici změřenou fotákem, ale i expozici blesku. Pokud tedy chci stáhnout expozici pozadí např. o -1EV, a chci mít popředí osvětlené bleskem „správně“, musím manuálně na blesku korigovat expozici o +1EV.

  6. Calos N: Super ukázka. Mám prosbu nešlo by nejak popsat postavení blesků. Snažil jsem se je rozluštit ale marně :-) Díky

  7. Upresneni: Korekci vykonu blesku mohu provadet jak na tele fotaku, tak i na blesku. A ty se potom scitaji. Takze na tele fotaku mam nastavenu korekci blesku -1,5EV a na blesku +2EV. Ve vysledku bleskne blesk o pul EV silneji.
    K ukazce: Nikdy sem to nefotil, mel sem na to 5minut (foceno v provozu na tri cvaky) a chtel sem to opravdu zmrazit, takze manual, nejkratsi cas, nejakou clonu a zaple auto ISO. Jestli by stacila 1/2000 nevim, mozna ano, mozna ne. Nechtel sem to pokouset, ono prece jen divat se do takovyho zdroje sveta bez ochrany zraku neni prijemne. Rozmistneni bylo tusim tak, ze dva zdruzene blesky mirne zprava v urovni oci co nejbliz a doplnkovy blesk zleva trochu zezhora.

  8. Já bych měl blbou otázku. Proč se používá v DSLR lamelová závěrka a musí se tak řešit synchročas? To by to vážně nešlo řešit elektroniky?

  9. Dobrý den, píšete že toto umí i D90, ale já vidím nastavení od 1/60 do 30s , FP nikde :( Blesk mám SB-700, tak to asi nepůjde, že?

  10. Martin Tic: Částečně elektronickou závěrku měl Nikon D70, tam to bylo tak, že jednoduchá levnější mechanická závěrka řešila delší časy a časy až do 1/8000 s. řešila závěrka elektronická. Elektronická závěrka znamená, že se po stanoveném čase začne vyčítat snímač, ovšem světlo na něj svítí stále. Pokud je to světlo intenzivní, generuje se nadále velký elektrický náboj, který začne přetékat do sousedních pixelů a vznikají nepěkné fleky nebo častěji pruhy, dle konstrukce snímače. Už tenkrát jsem přemýšlel, proč je banding pravidelným problémem u zrcadlovky s elektronickou závěrkou a přitom mnoho levnějších kompaktů trpí bandingem sice také, ale až při podstatně větším přepálení. Hlavním rozdílem byla velikost snímače a jednotlivých pixelů i celkového náboje na jeden pixel, takže jsem se dohadoval, že to asi nějak souvisí buď se velikostí dráhy vyčítacích kanálů nebo s absolutní velikostí náboje. Ovšem kladem bylo to, že D70 měla synchročas oficiálně do 1/500s. a neoficiálně do 1/8000s. pokud se zablokovaly přídavné kontakty na patici blesku. Opravdu to slušně fungovalo a s D70-kou jsem bez problémů na 1/4000s. ublýsknul tak 15 metrů na manuální nastavení blesku. Plně elektronickou závěrku má opět Nikon J1, ovšem z pro mě nepochopitelných důvodů má synchročas 1/60s., tedy ještě horší. Banding jsem u J1 zatím ještě neviděl, takže nevím, zda už dnes je vyčítání tak rychlé, že třeba dokáže nadbytečný náboj někam včas uklidit nebo prostě nějak jinak vymizela tahle nevýhoda velkých snímačů ve srovnání s malými. Tím více se divím, že V1 se štěrbinovou závěrkou má kratší synchročas než J1 s elektronickou. Zdráhám se uvěřit tomu, že by technologicky to bylo zadarmo možné a Nikon by synchročasem 1/60s. u J1 pouze trestal zákazníky za to, že mu dali méně peněz za tělo. :-) Mnohokrát ve slunných letních dnech jsem si říkal, že bych na zrcadlovce bral v menu přepínač štěrbinová-elektronická závěrka a u elektronické závěrky by mohl být synchročas klidně 1/8000 s. Nevidím žádný důvod proč by to tak nemohlo být, když jsem to s D70-kou běžně používal poté, co jsem odblokoval to firmwarové omezení a výsledky bylyu O.K. Nakonec blesk SB-800 (například) má na plný výkon čas záblesku 1/1050 s. slabší výkon se odehrává zkrácením času. Takže na 1/8000s. by téměř přesně pasovala doba trvání 1/8 maximálního výkonu. No a pokud na sebe nesedí přesně začátek záblesku se začátkem expozice a konec záblasku s koncem expozice, tak se principiálně nic moc neděje, mírná nepřesnost zábleskové expozice je miliónkrát lepší, než žádná záblesková expozice a je dokonce i lepší, než ta stroboskopická expozice při průletu štěrbiny přes snímač. Takže i když nějaká drobná vysvětlení stávajícího stavu mám, přesto vlastně končím podobnou otázkou jako Martin Tic.

  11. Trapas, odvolávám, co jsem odvolal… Hledal jsem to ve špatném menu. Fakt nemám v hlavě parametry všech foťáků :)

  12. Děkuji móóóc ♥ Musím se k manuálu někdy zase vrátit krok za krokem. Angličtina mi dělá problémy a tak stále jen pátrám a pátrám a ….

  13. Pro Dana Fojtík – zdravím a jen zkušenost. Mám Nikon D90, běžně fotím proti slunci se zabudovaným bleskem na vyjasnění, nastavení režimu na S, naskočí 1/200 a fotím. Musí být FP zapnuto na ON.

  14. Tom83: Řeším svůj problém – fotografování sportu s bleskem (doblesknutí pro vyrovnání stínů).
    Dříve jsem měl Nikon D70s, který měl synchro 1/500s. V březnu 2012 jsem si koupil D5100, která má překvapivě synchro 1/200s. Fotím již několik let amatérský závod v běhu, který probíhá pravidelně v polovině června, start je v 18 hodin a doběh v cca 18.45 h. Dobíhající dobíhají ve směru od slunce, tj. já fotím proti slunci. Tak bych potřeboval kvůli rychlosti exponovat alespoň 1/1000s….. a jsem nahraný – D5100 nepodporuje vysokorychlostní synchro = FP. NEVÍTE ŘEŠENÍ? Nebo nějaké externí přisvícení a režim fotografování bez blesku? Díky TK

  15. Rád bych se zeptal na to, jak donutit blesk SB-900 s fotakem D7000, donuti fotit FP na dálku na mod remote, Šlo by to sice řešit kabelem na mod ON. Ale kabel nemám.

    děkuji za případnou pomoc

  16. To Zdenek:

    Nevím jak je to přesně u D7000, ale SB-900 by se měl dát ovládat prostřednictvím vestavěného blesku (u D800 je nastavení v menu uživatelských funkcí/ bracketing-blesk. Můžete ovládat odpal a parametry dvou dalších skupin blesků…)
    Já používám dvě SB-800, kdy mám tu na těle nastavenou na MASTER. Můžete pak řídit až 3 další skupiny blesků i s nastavením parametrů přímo z MASTER blesku. V interiéru je to bez problémů (signál se odráží od stěn), ale venku musíte namířit senzor bezdrátového snímače na REMOTE blesku tak, aby přímo směřoval na MASTER. A to vzhledem k tomu, že je snímač pouze na jedné straně (u SB-900 je to pravděpodobně stejné) bývá docela krkolomné pokud chcete REMOTE blesk umístit napravo od sebe. Spolehlivě to funguje tak do 10m, ale problém je, pokud je REMOTE umístěn mimoúrovňově (třeba na svahu a Vy stojíte o 2m pod ním). Pak to selhává.
    Spolehlivé řešení je toto:
    https://www.studiove-blesky.cz/476-16-kanalovy-radio-odpalovac-2-4-ghz-s-dalkovou-spousti-pro-nikon

    Možná, že SB-900 je v tomto směru nějak vylepšen (to nevím), ale moc bych tomu nevěřil.

  17. Škoda, že to o podpoře FP jsem se dočetl teprve po koupi blesku k tělu D5000. Výrobci by tu podporu měli někam psát, nikde to totiž není oficiálně sděleno… ;-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *