Dvacítka na špici – AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED v testu

Uživatelé digitálních zrcadlovek už nějaký ten pátek ví, že zatímco ohniska řekněme od padesátky výš „na digitálu fungují“ i ve starším provedení, s širokými skly to už tak růžové nebývá. V okrajových částech obrazu a zejména pak v rozích bývají staré širokáče méně ostré, přičemž nepomáhá ani zaclonění, objektivy obvykle silně vinětují. Problém je v tom, že paprsky světla dopadají na snímač pod velkým úhlem – což filmu tak nevadilo, jako to vadí konstrukčně jinému digitálnímu snímači. A tím, jak je zvyšováno rozlišení snímačů – zmenšují se světlocitlivé buňky – je situace tím horší. Výrobci optiky tedy musí přepracovat optickou konstrukci a uvést na trh nové „digitální objektivy“, u nichž jsou tyto problémy eliminovány.

Nikon na tom samozřejmě už nějaký čas pracuje, na Nikonblogu jsme před více než dvěma lety představili novou osmadvacítku, letos přišla na trh výborná pětatřicítka a před nedávnem přišel na svět taktéž skvělý objektiv AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED, ale to trochu předbíhám. Pojďme se proto na něj podívat podrobněji.

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G

Větší… Ale lepší!

Nový 20mm Nikkor jsme už krátce představili v září, přičemž první věta textu začínala takto: „Nová dvacítka oproti prastaré Déčkové verzi poněkud narostla na rozměrech a hmotnosti…“ Ano, zejména délka či chcete-li hloubka objektivu je znatelně – téměř dvojnásobně – větší. Objektiv přibral i na průměru, obrázek si uděláte podle filtrového závitu: starý AF Nikkor 20 mm F2,8D měl průměr 62 mm, nová dvacítka 77 mm.

Nabobtnání rozměrů pochopitelně není samoúčelné. Dílem je to vlivem nové optické konstrukce, nesmíme zapomenout, že se také zvýšila světelnost, a přibyl i vestavěný zaostřovací motorek. Ruku v ruce s tím se také zvětšila hmotnost z 270 na 355 gramů. Na druhou stranu se však stále nejedná o přehnaně velký monofokální objektiv – jeho rozměry a hmotnost jsou naprosto běžné, nemluvě o tom, jaká pozitiva v obrazové kvalitě to vše přineslo.

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED
AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED na těle Nikonu D600. Sluší jim to spolu, co říkáte?
Obrazová kvalita? Nekompromisní!

Optická konstrukce se skládá z třinácti čoček v jedenácti skupinách, kdy dvě čočky jsou asférické a dvě typu ED. Nová dvacítka se navíc pyšní antireflexními vrstvami Nano Crystal Coat. U těch se musím hned zastavit a s nadšením konstatovat, že jsou jednoduše skvělé! S tímto objektivem si můžete troufnout na de facto jakékoliv protisvětlo a na snímcích nespatříte žádný závoj, snížení kontrastu, dokonce ani obvyklé „duchy“. Standardně dodávanou vykrajovanou sluneční clonu ale samozřejmě doporučuji používat, i kdyby měla sloužit jen jako ochrana přední čočky objektivu.

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G
Optcká konstrukce AF-S Nikkoru 20 mm F1,8G

Přejděme volně k dalším obrazovým kvalitám, protože ostření rychlým a tichým SWM motorkem už skutečně nemá cenu komentovat, to je zkrátka standardně vysoce funkční záležitost, kterou by snad musel někdo vysloveně úmyslně zkazit. Stejně jako konstrukční úprava proti stékající vodě a prachu, kterou tento objektiv disponuje.

Začnu nejjednodušším – geometrickým zkreslením. Zapomeňte na brutální soudky zoomů na širokém konci, nová pevná dvacítka sice není úplně košer rovná, nicméně maličký soudeček činí 1,3 %, což například na snímcích architektury nemáte šanci zaznamenat. Jeden až dva důkazy najdete ve fotogalerii na konci tohoto článku.

Stejně dobře prokazatelná je vinětace. Ano, AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED vinětuje. Stejně jako ostatní velmi široká ohniska – chce se mi alibisticky dodat, ale vy dělejte, že jste to nečetli. Na „plnou díru“ je ztmavení rohů na testovacích ateliérových snímcích skutečně nepřehlédnutelné. Se zacloněním samozřejmě mizí, aby cca na cloně F4 bylo zanedbatelné.

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED
Vinětace při cloně F1,8, F2,8, F4 a F5,6

Jak ale sami vidíte, ztmavení rohů je pozvolné – a jak se opět můžete přesvědčit ve fotogalerii, ani u snímků pořízených s plně odcloněným objektivem není tato optická vada v reálu rušivá. A když ano, lze ji velmi jednoduše při postprocessingu odstranit.

Ostrost a přenos kontrastu – kapitola sama pro sebe… Jestliže jsem v úvodu napsal, že starší širokáče mají na digitálních tělech problémy s ostrostí v okrajích a hlavně rozích záběru, nyní na to zase zapomeňte. Nová optická konstrukce „zapříčinila“ ostrost až do rohů i při cloně F1,8, byť ideál nastává zhruba kolem F4–5,6. Clona F8 je stále ještě řezavá a pozor – F11 lze ještě bez zásadních problémů použít. Tím chci říct, že difrakce není rozhodně problémem tohoto skla, protože na menší formáty se nemusíte bát ani maximální (nebo minimální – o tomto zmatení pojmů budu muset také napsat) clony F16.

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED
MTF křivky objektivu AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED

Nyní si k tomu připočtěte zmiňovanou vysokou odolnost na protisvětlo čili obecně skvělé antireflexní vlastnosti, teď dodávám také výborně odladěnou chromatickou vadu (najdete ji, ale skutečně decentní), a musí vám vyjít celkově vynikající přenos kontrastu, příkladná hranová ostrost a… Málem bych zapomněl! Bokeh je fakt velmi příjemný, měkký, jemný, hladký…

Celkové hodnocení

Pokud Nikonblog čtete pravidelně, museli jste si všimnout, že už nějaký čas jsem se nad žádným sklem takto nerozplýval. Nový AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED je však extrémně povedeným objektivem, a nebylo by fér to patřičně nezdůraznit. Máte-li rádi široký záběr – ať už jste krajináři, „architekturáři“ nebo prostě fotíte ve stísněných prostorách – musíte si nutně toto sklo zamilovat. Perspektiva zobrazení dvacítkou je silně návyková záležitost, a když k tomu přidáte kvality testovaného objektivu, nemáte zkrátka co řešit. Cena shodná v tisících korunách s ohniskem tohoto objektivu je naprosto adekvátní…

AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED
Ve standardní výbavě k objektivu AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED najdete bajonetovou tvarovanou sluneční clonu a měkké pouzdro

Podrobné technické parametry objektivu AF-S Nikkor 20 mm F1,8G najdete zde
Doporučená prodejní cena objektivu AF-S Nikkor 20 mm F1,8G: 19 990 Kč

Galerie snímků AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED

Všechny fotografie byly pořízeny na těle Nikon D600
Většina demosnímků má upravené základní parametry – jas, kontrast, expozici. RAWy byly vyvolány v programu Capture NX-D.

Stáhněte si fotografie bez úprav v JPEGu v plném rozlišení


JPEG (165 MB)

Stáhněte si fotografie v NEFu se soubory úprav pro Capture NX-D


NEF – 1. část (215 MB)
NEF – 2. část (226 MB)


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

15 komentáře

  1. Pěkné sklo. Bylo potřeba dohnat a předehnat Sigmu AF 20/1.8 EX, což se černožlutému týmu rozhodně povedlo. Je vidět, že FX segmentu se Nikon věnuje, což dokazuje i D750ka.

    Jen škoda, že na mnohem početnější komunitu DX uživatelů se zvysoka kašle. Zde chybí ekvivalenty k FX ohniskům 14/24/35/85/150mm, tj. DX skla 10mm, 16mm, 24mm, 56mm a 100mm v přijatelných rozměrech, hmotnostech a cenách. Resp. delší ohniska nad 50mm jde nějak přežít, ale třeba za takovou 24/1.8 G DX AF-S s optickou kvalitou Sigmy 18-35/1.8 bychom snad i zabíjeli (s nadsázkou :-))

    A bohužel už i populární Nikon 35/1.8G DX začíná na D7100 a D5300 ztrácet dech a očekávaný D7200 to rozhodně nevylepší.

  2. Dobrý den, v článku uvádíte filtrový závit 72 mm, v technické specifikaci je uveden filtrový závit 77 mm. Hezký článek a hlavně pěkné sklo.

  3. Pokud je v nikonu nový trend stanovovat cenu vynásobením ohniska tisícem, velmi těším se na pevnou 14 mm.

    Tato 20 je určitě trefa do černého, dobrá práce!

  4. Nárůst velikosti filtru nevadí, spíše naopak, rozměr 77mm je klasika, pasuje na mnoho objektivů.
    Hodně se těším, až tento objektiv otestuji.

  5. nebolo by jednoduchsie skonstuovat vypukly snimac, aby sa tym kompenzoval uhol dopadu ? No hej ale potom by sa asi pouzivali stare skla a nepredavali nove..

  6. Tomáš Trojan: Dobře on! ;)
    milos: Kdyby to bylo jednoduché, určitě už by to existovalo. Osobně bych si tipoval, že se ten křemík fakt blbě ohýbá… :)

  7. Já vím, že Sony něco takového představilo, nicméně počkal bych si až na sériovou výrobu. Máte ale samozřejmě pravdu, že takovýto snímač by mnohé problémy vyřešil. Zároveň to bude krapítko složitější, protože velké prohnutí by zase mohlo být kontraproduktivní u velmi dlouhých teleobjektivů. Takže se nechme překvapit. Jsem přesvědčen, že kdyby řešení bylo čistě černobílé (což myslím metaforicky), už by bylo nasazené v praxi…

  8. Pokud by byl snímač prohnutý, byl by prohnutý specificky jen pro jedno jediné ohnisko. Tj. třeba natvrdo pro 35mm nebo 50mm a objektivy ostatních ohnisek by to musely opticky zase ohýbat jinak aby kompenzovaly prohnutí.
    Prohnutý snímač má smysl jen a pouze pro kompakt s pevným nevyměnitelným a nezoomujícím objektivem. :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *