Capture NX 2 – přechodový výběr (a trochu i štětec)

Jestliže jsme se dosud – s výjimkou kontrolních bodů – věnovali pouze tzv. globálním úpravám obrazu v Capture NX 2, nastal čas zabrousit konečně také k úpravám selektivním. Psát (a posléze číst) tutorial o klasickém lasu zavání tak trochu nudou. Nicméně Capture NX 2 má i jeden mnohem zajímavější nástroj pro výběry, který navíc mnoho fotografů neumí vůbec používat – jde o Selection Gradient – přechodový výběr.

I kdybyste nevěděli, co je to přechodový výběr, jistě máte ponětí o tom, co je to přechodový filtr. Ten je nahoře tmavší než uprostřed nebo dole, jinak řečeno, jeho hustota se plynule snižuje až k transparentnosti. A stejně se chová i přechodový výběr – na začátku se funkce, která je s ním svázána, provedená se 100% účinností, postupně se ale její působení snižuje, až mizí.

Co to píši, „funkce, která je s ním svázaná“? Ano. Samotný výběr je jaksi k ničemu. Jakákoliv – nejen přechodová – selekce se dělá kvůli tomu, abychom s vybranou částí obrazu nějak pracovali s tím, že zbytek fotografie nebude ovlivněn. A to stejné platí u přechodového výběru – jakmile jej vytvoříte, aplikujete na něj nějakou funkci. Pojďme si to ukázat v praxi.

Jako „kokin“

Jako vzorovou fotografii jsem si vzal snímek z nedávného testu supersvětelného objektivu 1 Nikkor 32 mm F1,2. Fotka je sice exponovaná korektně, zejména obloha je však příliš světlá a chybí jí kontrast. Že se právě pro tento účel už dlouhá léta používají „fyzické“ přechodové filtry – u nás oblíbené zejména francouzské Cokiny – to nemusím na fotografickém webu připomínat. Pojďme tedy totéž udělat softwarově – fotografie je pořízená do RAWu, snese docela velké změny (i když my jí zase tak „ubližovat“ nebudeme).

Tlačítko pro Selection Gradient – přechodový výběr – najdete na konci nástrojové lišty jako druhé zprava. Podle slova Gradient má také přiřazenou klávesovou zkratkou G. Zapamatujte si ji, není to nic těžkého.

Nyní klepněte zhruba v jedné třetině oblohy odshora a táhněte myší směrem dolů. Výběr ukončete malý kousek pod hranicí obzoru. Jak můžete vidět na následující ukázce, výběr jsem vedl šikmo tak, aby byl zhruba kolmý k linii obzoru.

Nelze si nevšimnout, že se na fotografii vytvořil zeleně zvýrazněný přechod a vpravo v Edit Listu „naskočila“ nová paletka Select Adjustment. Zelený přechod samozřejmě na výsledném snímku nebude – to je jen uživatelské zvýraznění účinnosti přechodu – tzv. maska. Tam, kde je zelená nejtmavší, bude i účinnost následně zvolené funkce nejvyšší a naopak. Pokud vás zelená maska rozčiluje, můžete ji vypnout v paletce Selection Adjustment.

Klepněte na tlačítko s růžovým symbolem hlavy člověka a zvolte horní možnost Hide selection (skrýt selekci). Zelené zvýraznění zmizí, nicméně přechodový výběr bude zapnutý stále.

Nyní v té samé paletce klepněte na spodní podlouhlé tlačítko Select Adjustment (vybrat nastavení/funkci). Zde najdete „výcuc“ funkcí z hlavního menu programu. My pro účel ztmavení oblohy vybereme Light | Level & Curves. Jen pro vaše opakování – článek o úrovních a křivkách jsme měli na Nikonblogu zde. V Edit Listu se tedy objeví důvěrně známý histogram s diagonální křivkou a spoustou ovládacích prvků. Teď stačí už jen uchopit myší spodní levý trojúhelníček křivky a táhnout jej doprava.

Já jsem to kvůli názornosti trochu přehnal – vy buďte opatrnější – „nová obloha“ by měla odpovídat zbytku krajiny, a jestli je krajina osvětlená ploše, nelze mít oblohu plnou ostrých kontrastů.

Nicméně pro nás je důležité, že pokud se funkce provede s mírou, přechodová selekce zajistí její pozvolný a přirozený průběh tak, že divák nepozná dodatečnou úpravu – a to je vaše nejlepší vizitka. V našem případě to však má jednu chybu: Ztmavila se i špička dřevěné plastiky v pravé části fotografie. Co s tím?

Mazání štětcem

Jak jsem již naznačil v titulku tohoto článku, poradíme si pomocí štětce. Nejprve ale znovu zapněte zelenou masku přechodu pomocí volby Show overlay. Tlačítko štětce se nachází vlevo vedle přechodové výplně, zkratka pro něj je B – Brush (štětec). Když na tlačítko klepnete, objeví se pod nástrojovou lištou další volby štětce.

Size představuje velikost, čili průměr štětce, Brush Hardness je hodnota ostrosti okrajů – 100 % znamená ostré okraje, čím zvolíte méně, tím budou hrany nástroje měkčí. Třetí posuvník Opacity nastavuje průhlednost štětce – 100 % znamená neprůhledný, tedy s maximální účinností, čím méně, tím více bude prosvítat původní virtuální podklad. Štětcem se totiž maluje nebo – což bude náš dnešní případ – maže selekce neboli výběr, tedy ona pomocná zelená indikace. Abychom byli úplní, pak vpravo ve volbách ještě najdete tlačítko Pressure Controls – to je určeno pro majitele tlakově citlivých tabletů a nyní se jím nebudeme zabývat.

Co však musíte vědět je, že malováním štětcem ručně přidáváte výběr a když přitom zmáčknete klávesu Alt, selekci odebíráte – a to my přesně teď chceme!

Jak vidíte na ukázce, já jsem nejprve pomocí štětce s ostrou hranou (Brush Hardness 100 %) nahrubo odmazal selekci uvnitř dřevěné plastiky, abych si poté nastavil hranu na cca 30 % a pečlivě dodělal okraje. Znovu opakuji – je třeba pracovat se stisknutou klávesou Alt. Nebo… všimněte si vpravo u tlačítka dvou malých „podtlačítek“ se symboly plus a minus. Aktivujte minus a nemusíte držet Alt.

Před finálním laděním obrysů ještě doporučuji vypnout zelenou masku a pracovat s reálným obrazem – viz následující ukázku:

No a jakmile pomocí štětce vymažete selekci na dřevěné plastice, máte hotovo. Imitace přechodového filtru je skutečně vynikající, navíc dokonalejší nežli ve skutečnosti – v reálu byste totiž měli ztmavenou i onu plastiku vpravo…

Do detailu

Na závěr je ale třeba ještě dovysvětlit parametry přechodové masky, protože s výkladem štětce jsem je tak trochu přeskočil. Když klepnete na tlačítko Selection Gradient, objeví se i v tomto případě pod nástrojovou lištou doplňující volby, či spíše jen jedna volba Gradient Range (rozsah přechodu), jež se dá nastavit buďto pomocí posuvníků, nebo číselně.

Vše se dá snadno pochopit právě pomocí grafického znázornění – zkrátka se zde „šteluje“ hustota masky na začátku, na konci a pozice jejího středu. Jinak řečeno, není pevně dáno, že přechod musí jít od nuly do 100 %. Může pracovat třeba v rozmezí 20 až 80 % a mít střed posunutý blíže ke tmavé části – možností jsou tisíce a záleží jen na vašem tvůrčím záměru.

Další dvě hodnoty nastavení přechodového výběru najdete v paletce Edit Listu – jsou to Base Mask a Paint & Fill Mask Feather.

Posuvník Base Mask čili Základna masky „odkrývá“ výběr i pro části myší nakreslenou selekcí nezasažené. Upřímně řečeno osobně nevím, k čemu je to dobré a nikdy jsem to nepoužil. Mnohem užitečnější je naopak funkce Paint & Fill Mask Feather – Prolnutí masky/selekce. To de facto v našem případě může nahradit funkci Brush Hardness u štětce, protože podobně jako ona, vytváří měkké, prolnuté okraje masky/selekce. Vyzkoušejte si sami…