Naprostá většina digitálních aparátů fotí primárně barevně. Přesně tak, jak na moji otázku „Ty fotíš výhradně černobíle?“ odpovídá Honza Jirkovský v našem nedávném rozhovoru – „Já fotím barevně do RAWu“. Aby samozřejmě následně dodal, že původní barevný obraz v počítači převádí na snímky ve škále šedé.
Ne každý fotograf je si ale jistý při úpravách v počítači, jiný zase z nějakého důvodu preferuje pokud možno „autentický“ obraz tak, jak jej podává samotný fotoaparát. Pominu-li to, že u digitálního způsobu záznamu se jedná poněkud nejasně definovaný atribut, ponechávám každému právo na jeho volbu. V každém případě, nejjednodušší cestou, jak fotit černobíle, je nastavení příslušného režimu přímo ve fotoaparátu.
Bezzrcadlovky vedou
Když jsem před lety fotil téměř výhradně černobíle – na černobílý film – vypěstoval jsem si jakési černobílé vidění. Už dopředu jsem snímanou scénu viděl alespoň přibližně ve škále šedé, věděl jsem, jaké filtry pro černobílou fotografii mám použít, tušil jsem, se kterými záběry bude problém, a na jaké fotky nemá cenu vůbec plýtvat filmovým materiálem. Jak jsem postupně přecházel a následně úplně přešel na digitální zrcadlovku, toto vidění jsem skoro úplně ztratil. Nikoliv však kvůli tomu, že digitály fotí v principu barevně, protože i tak si můžu zapnout černobílý režim. Ale na rozdíl od foťáku na film se zároveň můžu hned podívat, jak fotografie v šedé škále vypadá. No a další level tomu daly bezzrcadlovky…
Díky elektronickému hledáčku, zobrazujícího náhled snímané scény tak, jak ho vidí samotný snímač – a následně zpracovává na něj navázaný obrazový procesor, můžete vidět černobíle už při focení. Nevidíte reálný obraz jako u optického hledáčku zrcadlovky, vidíte simulaci jeho výstupu. (Což mimochodem platí i pro barevné focení.) Nemusíte si nic představovat, foťák to udělá za vás. To se hodí!
Ve foťáku jednoduše
Focení do černobílého režimu se nastavuje v Menu fotografování | Předvolby Picture Control, kde jednoduše zvolíte položku Monochromatické. Ovšem pozor – pokud chcete opravdu neutrální černobílou fotografii, je třeba v poslední položce tohoto menu s popiskem Tónování mít zároveň zapnutou volbu B&W (Black & white). Protože kromě ní jsou zde také položky Sepia, Cynotype a další volby, které sice vytváří monochromatický obraz, který je vždy nějak barevně tónovaný. Jistě víte, co je to například sépiové zabarvení…
Jen technická poznámka: Veškeré popsané nastavení lze dělat také v rychlém menu přes tlačítko „i“ – pokud tedy obsahuje volbu Předvolby Picture Control (rychlé menu je uživatelsky konfigurovatelné).
Nyní byste už v podstatě mohli fotit. Ale popišme si ještě jeden parametr, který ovlivňuje tonalitu černobílé fotografie pořízené ve fotoaparátu, kterým jsou virtuální barevné filtry. U položky Filtrové efekty máte kromě volby OFF k dispozici čtyři filtry: Y – yellow/žlutý, O – orange/oranžový, R – red/červený a G – green/zelený.
Tyto filtry imitují skutečné barevné filtry, používané při focení na černobílý film. Reálné filtry vždy příslušnou barevnou složku světla odfiltrují, naše filtry jsou pochopitelně jen simulací. Ale pracují tak, aby podávaly pokud možno co nejpodobnější výsledek.
Zjednodušeně lze říci, že barevné filtry zesvětlují barvy stejného, respektive v nějakém rozsahu podobného odstínu, a naopak ztmavují barvy komplementární, čili ty barvy, které leží na barevném kruhu naproti nim. Žlutý filtr tedy zesvětluje odstíny žluté a ztmavuje fialové barvy, oranžový zesvětluje oranžové zabarvení ve scéně a ztmavuje modré odstíny. Červený zesvětluje… červené barvy a ztmavuje zelené, zelený to pak dělá obráceně.
První dva, tedy žlutý a oranžový, se nejvíce používají u portrétní fotografie, protože zesvětlují pleťové odstíny a dokážou také částečně eliminovat vady pleti. Oranžový filtr má ještě větší účinek na pleť a navíc už dokáže mírně ztmavit modrou oblohu. Červený filtr poskytuje poměrně kontrastní snímky, pleťovku například téměř vybělí. A zelený… opět opačně :-)
Ale dost teorie, ukažme si to na reálné fotografii. Snímek s pleťovkou a zelenými odstíny k tomu poslouží nejlépe.
Bez RAWu ani ránu!
Jsem přesvědčený, že to všichni čtenáři Nikonblogu ví, ale pro jistotu: Pokud fotíte do JPEGu, nastavení Picture Control se do něj pochopitelně promítne a vaše snímky budou černobílé. Nevratně černobílé, nutno podotknout. Něco jiného je snímání do RAWu – v tomto případě můžete tonalitu v šedé škále kdykoliv vzít zpátky. Tedy pokud pracujete v nikoňáckém programu Capture NX-D. Vyvoláváte-li RAWy v jiném softwaru, snímky budou normálně barevné a úpravu do černobílé budete muset provést dodatečně v počítači.
V Capture NX-D můžete dělat dodatečně jakákoliv nastavení, která lze „naklikat“ i na foťáku, takže můžete například zkoušet měnit barevné filtry.
Z výše uvedeného plyne jednoduché ponaučení – foťte do RAWu – toto je jeden z mnoha důvodů, které potvrzují jasné ano RAWu. Ať už fotíte „napřímo“ černobílé snímky – tedy s popsaným nastavením Picture Control –, nebo černobílé fotografie vytváříte až v počítači, surový formát RAW, tedy v našem případě soubory s příponou NEF, jsou pro to mnohem lepší.
A nezapomeňte – až do konce února běží první kolo nového ročníku naší soutěže Fotka Nikonblogu, jejíž téma je právě Černobílá fotografie! Veškeré podrobnosti najdete v tomto článku. Těšíme se na vaše černobílé snímky!
