Do konce prázdnin a ještě první týden v září máte možnost v pražské Leica Gallery zhlédnout vynikající výstavu fotografií Jacoba Aue Sobola s názvem Příjezdy a odjezdy. Máte-li rádi černobílou fotografii v její velmi syrové sugestivní podobě, neměli byste Sobolovu expozici minout.
Jacob Aue Sobol je světoobčanem v pravém slova smyslu. Člen prestižní skupiny Magnum Photos se narodil v Dánsku, část studií strávil v Kanadě, žil a pracoval v Grónsku, Guatemale, Japonsku i Bangkoku. Na všech jeho cestách a pobytech vznikly výborné fotografie a tak není divu, že i současný projekt Příjezdy a odjezdy vznikl na cestě – Transsibiřskou magistrálou z Moskvy do Pekingu. Sobol k tomu říká:
„Dánsko, mou rodnou zemi, můžete projet vlakem za pět hodin, ale v Rusku jsou vzdálenosti obrovské. Byl jsem zvědavý, zda pocítím jiné propojení mezi lidmi a místy, tím že budu projíždět kolem každého stromu, domu a vesnice na cestě do Pekingu. Ale první šok nastal hned, jakmile jsem nastoupil do vlaku: Byl úplně prázdný!
Myšlenkou celého projektu bylo potkávat lidi ve vlaku a zaznamenávat intimní příběhy z vlakových kupé. Při jízdě tímto ‚vlakem duchů‘ jsem však musel změnit koncept: Intimní zpovědi musely vycházet ze setkání s lidmi ve městech, vlak se stal pouhou spojnicí mezi Moskvou, Ulánbátarem a Pekingem.
Nakonec jsem skončil s fotoaparátem přitisknutým k oknu. Fotil jsem měnící se krajinu, jak jsme projížděli ruskými lesy, mongolskými pouštěmi a přes hory do Číny.“
Černobílá syrovost
Jen aby nedošlo ke zmýlené – výstava není koncipována z „výcvaků přes okno“, jak skromně naznačil sám autor, naopak – jde o brilantní snímky, mezi kterými nechybí ani výborné portréty či takzvaná městská krajina. Mezi všemi pak vyčnívá snímek hrajících si ulánbátarských dětí s městem v pozadí, který jako by z oka vypadl známému obrazu Pietera Bruegela Lovci na sněhu.
Já osobně jsem byl Sobolovou tvorbou nadšen už loni na podzim na Photokině, kde vystavoval de facto stejný soubor fotografií jako nyní v pražské Leica Gallery. Už v Kolíně nad Rýnem mě zaujala syrová poetika fotografií tohoto dánského autora, zejména pak ve spojení s velmi specifickou tonalitou černobílých velkoformátových zvětšenin. Ty se na první pohled tváří jako snímky se škálou šedé, ořezanou až skoro k pérovkovému provedení, nicméně jakmile se na ně zaměříte více, zjistíte, že tónů šedé je zde dosti a jsou naopak skvěle „skryté“. Jak by řekl nejeden počítačový grafik – Sobolovy fotografie mají zvláštně pokroucenou křivku…
Netroufám si tvrdit, zdali je to tím, že autor fotil Leikou M – Monochrome, což je přístroj, který vzhledem k absenci Bayerovy barevné masky před snímačem dělá jen černobílé snímky. Stejně tak totiž mohl Sobol specifickou tonalitu svých fotografií „vyrobit“ v počítači – a když se podívám na jeho starší tvorbu – věřil bych této variantě. Nic to však nemění na tom, že je vyznění Sobolových snímků zkrátka přinejmenším velmi zajímavé. Mimochodem za zmínku stojí, že soubor Příjezdy a odjezdy je prvním projektem tohoto fotografa, který pořizoval digitálně.
Kde
Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1
Prázdninová otevírací doba:
Pondělí–pátek: 11–21 hodin
Sobota–neděle–státní svátky: 14–20 hodin
Kdy
Do 8. září 2013
Jeden komentář
Dobrý den. Jak jste to měli s vyřizováním víza? Já totiž narazila na to, že to jde i online? Přes službu jako je třeba tato https://www.rusko-viza.cz/ ale vůbec to neznám. Opravdu mi zařídí vše? Děkuji