Terabajty na cestách a k tomu bezdrátově. Blíží se renesance databank?

Určitě si vzpomínáte – a možná je snad ještě někdo z vás používá – na fotografické databanky. Ne tedy databanky fotografií typu Profimedie, Shutterstocku a jiných, nýbrž hardware k zálohování snímků na cestách. Krabička s pevným diskem, akumulátorem a čtečkou paměťových karet. Jak šel čas a vývoj ve fotografickém příslušenství, tyhle databanky de facto vymřely. Paměťové karty, zejména pak SD nebo microSD karty, se staly nebývale dostupnými. Dnes stojí rychlá značková 32GB karta SD pod 1 000 Kč, takže takový několikadenní výlet není problém „pokrýt“ dostatečným množstvím karet, aniž by vás to zruinovalo.

Na druhou stranu se však také zvětšují data. RAWy z Nikonu D750 mají datovou velikost kolem 30 MB, z 36Mpx Nikonu D810 pak RAWy obsáhnou průměrně 40–50 MB. A to už začíná být na „sbírku karet“ mnohem náročnější. Mnoho fotografů zálohování na cestách řeší notebookem, cestujete-li však nalehko nebo z jakéhokoliv důvodu musíte počítat s každým dekagramem zátěže, i malý notebook s nezbytnou nabíječkou je najednou přítěží. Tak si vzpomenete na ony databanky – a to stejné udělali vývojáři z firmy Western Digital, známého výrobce pevných disků a příslušenství…

WD My Passport Wireless
Foto Western Digital
Heslo týdne – bez drátu

Na svět tak přišel produkt s názvem WD My Passport Wireless. Samotná řada My Passport je produkována už delší dobu – jde o 2,5palcové externí pevné disky připojované a zároveň i napájené přes USB port. Zde máte přidáno slůvko Wireless – bezdrátový – a ještě cosi dalšího.

Plastová krabička o rozměrech 127 × 86 × 21,8–29,8 mm při 250–350 gramech hmotnosti (rozdílná tloušťka a hmotnost je podle použitého disku) má samozřejmě vlastní pevný disk, připojení USB 3.0, ale také vestavěný akumulátor, čtečku paměťových karet SD–SDXC a „wifinu“! Začněme od nejjednoduššího – pomocí slotu SD lze data z karty kopírovat nebo přesouvat na pevný disk tohoto zařízení. Vybrat si můžete model s kapacitou 500 GB, 1 TB nebo 2 TB. Zařízení ale nemá žádný displej, průběh kopírování nebo přesouvání dat je indikován jednou ze dvou LED diod. Dovnitř tedy „nevidíte“. Pravda? Ne tak docela. Displej a mnoho dalších funkcí totiž dokáže díky vestavěnému modulu Wi-Fi nahradit bezdrátově připojený smartphone nebo tablet s operačním systémem iOS nebo Android.

WD My Passport Wireless
Jenotlivé modely se liší podle velikosti disku celkovou tloušťkou

Po nainstalování volně dostupné aplikace WD My Cloud a vytvoření přímého Wi-Fi připojení máte možnost nejen prohlížet data na disku, ale také jej spravovat či kopírovat nebo přesouvat data na disk přímo ze smartphonu nebo tabletu. Co bohužel není možné, to je použití Wi-Fi v některých fotoaparátech Nikon k transportu dat. Ta totiž vyžaduje vlastní aplikaci pro iOS nebo Android a disk WD My Passport Wireless ani jedním operačním systémem nedisponuje. Řeč je ale o „malé“ Wi-Fi realizované pomocí adaptérů WU-1a nebo WU-1b, případně vestavěné například v Nikonu 1 V3 či Nikonu D750. Profesionální řešení moduly WT-5 a UT-1 se již s tímto diskem bezdrátově spárovat dají díky HTTP nebo FTP protokolu.

Ano, můžete se totiž bezdrátově připojit i k internetu – takže z disku WD My Passport Wireless máte NAS a ještě bezdrátovou čtečku paměťových karet. A ani tak vám stále nic nebrání ovládat jej ze smartphonu, který zároveň sdílí internetové připojení. Pochopitelně, že lze disk pomocí internetového prohlížeče také spravovat na dálku de facto odkudkoliv. Zabezpečení pro připojení k internetu je WPA nebo WPA2.

WD My Passport Wireless
Ukázka aplikace WD My Cloud na iPhonu

No a konečně lze Disk My Passport Wireless nastavit i tak, aby fungoval jako domácí server médií DLNA. Jeho obsah tedy můžete sdílet na nejrůznějších chytrých televizích, herních konzolích a dalších zařízeních, podporujících protokol DLNA.

Pomalý a rychlejší

Byť by výčet možností tohoto zařízení mohl svádět k dojmu složité obsluhy, opak je pravdou. Jak jsem již uvedl, na krabičce disku jsou jen dvě LEDky, konektor USB 3.0 a dvě tlačítka – hlavní vypínač a ovládací „čudlík“ pro Wi-Fi, ale i třeba kopírování dat z SD karty. Veškerá správa tak probíhá buďto přes mobilní aplikaci pro smartphone či tablet (v angličtině) nebo přes velmi přehledné české rozhraní v internetovém prohlížeči. Za to náleží výrobci velká pochvala a je třeba k ní přidat ještě český podrobný, ale opět přehledný manuál ke stažení v PDF. Pro spojení s mobilním zařízením nebo počítačem rozhodně nemusíte být správcem sítě, stačí se skutečně jen držet manuálu a vše funguje napoprvé bez problémů.

WD My Passport Wireless
Ukázka rozhraní v internetovém prohlížeči

Jak se zařízení WD My Passport Wireless chová v praxi? Neměli byste být překvapeni tím, že krabička po stisknutí hlavního vypínače bootuje – nespustí se okamžitě, jako třeba fotoaparát nebo smartphone, ale disk se roztáčí a systém nějaký čas nabíhá. Onen „nějaký čas“ trvá asi 25 sekund. To je ale potřeba brát jako vlastnost, nikoliv jako chybu. Hodnocení rychlosti přenosu dat tohoto zařízení – tedy kromě kabelového připojení pomocí USB 3.0, které je naprosto v pohodě – už bude trochu obtížnější.

Předně je třeba vědět, že první verze firmwaru byla z pohledu rychlosti – jak to říci diplomaticky… No prostě špatná. Kopírování fotografií z téměř zaplněné 16GB SD karty na disk WD My Passport Wireless trvalo více než 40 minut. Pro přesnost to bylo 360 dvojic RAW+JPEG z Nikonu 1 V1 a 150 dvojic RAW+JPEG z Nikonu D810. Takže přes tisíc souborů různých velikostí. Karta byla značky Panasonic SDHC Class 10 s deklarovanou rychlostí čtení 90 MB/s.

Jenže… V půlce listopadu výrobce vydal nový firmware, v jehož popisu je mimo jiné zrychlení přenosu ze čtečky SD karet. Tak to pojďme vyzkoušet. Stejná karta, stejná data, rychlost dvojnásobná! Ani ne za dvacet minut byl obsah „šestnáctky“ na disku a mohlo se jet dál…

Loudavý bezdrát

Popravdě bych uvítal rychlost kopírování dat z SD karet ještě klidně jednou tak větší, nicméně zlepšení zde je citelné. Pomalé je však také internetové připojení, obecně Wi-Fi přenosy. Zde si dovolím odkázat na podrobný test kolegů z Technetu, kteří naměřili při přímém Wi-Fi spojení s mobilním zařízením downlink (přenos z disku do počítače) kolem 3–4 MB/s, uplink (přenos z počítače na disk) pak kolísal mezi 2–4 MB/s. V roli NASu byl pak downlin i uplink na hodnotách 1,3 MB/s čili výkon pro skutečně jen občasné a spíše nouzové využití. Třeba na cestách…

Naopak pochválit lze vestavěný akumulátor (výrobce nezveřejňuje ve specifikacích typ ani kapacitu, ale pravděpodobně půjde o Li-Ion akumulátor). Western Digital uvádí výdrž až 6 hodin nepřetržitého streamování videa a až 20 hodin v pohotovostním režimu, já publikuji zkušenost z kopírování dat z SD karty – při testování rychlosti s ještě původním firmwarem jsem baterii „vycucal“ na 10 % kapacity po stažení cca 64 GB dat (4× 16GB karta). Šlo tedy o situaci, kdy disk de facto permanentně zapisoval data a trvalo mu to oněch 4× 42 minut čili téměř tři hodiny intenzivní práce. Po upgradu firmwaru se jedná o dvojnásobek, což už začíná být zajímavější a není důvod nevěřit výrobcem uváděným hodnotám o výdrži při streamování videa či kapacitě akumulátoru v pohotovostním režimu. Počítejte pouze s tím, že tak, jako dokáže tento externí bezdrátový disk šest hodin tvrdě pracovat, stejný (spíše delší) čas mu pak trvá nabití akumulátoru přes standardně dodávaný síťový USB adaptér.

WD My Passport Wireless
Foto Western Digital
Tak zase příště

Jak jsme na tom s cenami? V době, kdy vychází tento článek, lze koupit nejnižší model s 500GB kapacitou za průměrně 3 700 Kč, typ s dvojnásobnou kapacitou 1 TB je o tisíc korun dražší čili 4 700 Kč, nejvyšší 2TB model pak stojí v českých e-shopech průměrně 6 300 Kč. Je to moc, tak akorát nebo málo? Pokud jsem v úvodu zmiňoval cenu značkové rychlé 32GB SD karty kolem tisícovky, pak to samozřejmě není moc už jen z pohledu objemu uložitelných dat. K tomu je třeba doplnit přidanou hodnotu v podobě Wi-Fi a funkcí s ní souvisejících. Takže až budete cenu přepočítávat na běžné externí disky, zkuste to zohlednit.

Výrobce má ale ještě prostoru k upgradu docela dost (paranoidně ho podezřívám, že si jej nechal úmyslně – ale tak to dělá každý, že ano?). Hned u tohoto prvního modelu mi chybí pouzdro. Konstrukce je plastová, o nějaké zvýšené odolnosti nemůže být ani řeč a jde přece jenom o zařízení, které si představuji hlavně v outdooru. Takže příště prosím nějakou tu bytelně ušitou kapsu z odolné tkaniny. Obrovský prostor pro upgrade je samozřejmě v rychlosti, to už víme – a s tou může pomoci další vylepšení – výměna klasického pevného disku se všemi jeho mechanickými nectnostmi a velkou energetickou náročností za rychlejší a odolnější SSD disk. Ten v příští generaci přijde stoprocentně, na to vemte jed! Jinak ale musím říct, že se mi WD My Passport Wireless v testované 1GB verzi líbil moc. Dejme ještě těm moderním znovuzrozeným databankám šanci…

Zdroj: Western Digital

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *