Telezoom, který budete chtít! AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR v testu Nikonblogu

Už je to více než čtrnáct dní, co jsem na Nikonblogu zveřejnil první fotografie historicky prvního FX Nikkoru typu AF-P čili telezoomu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR. Od té doby jsem jej usilovně testoval, nyní je tedy čas publikovat kompletní recenzi.

Obecně tento objektiv náleží do základní kategorie telezoomů, u nichž je oproti vyšším řadám horší světelnost optiky, ale zároveň recipročně nižší cena. V tomto případě nehledejte vůči vyšším verzím žádné další rozdíly. Skutečně, žádné další rozdíly. Ale nebudu předbíhat, vše se dozvíte v tomto článku postupně.

Pokud bychom tento objektiv brali jako nástupce velmi oblíbeného AF-S Nikkoru 70–300 mm F4,5–5,6G IF-ED VR, pak bude dobré udělat malé srovnání alespoň po fyzické stránce. Nový telezoom je zhruba stejně velký. Průměr 80,5 mm vs 80 mm starší „sedmdesát třístovky“, délka 146 mm vs 143,5 mm a hmotnost 680 vs 745 gramů. Průměr filtrového závitu 67 mm je u obou verzí shodný. Takže plus-minus stejný kus optiky. Všechno ostatní je ale jinak…

Ještě ale k vnějšímu provedení objektivu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR. V duchu designu nových AF-P skel je to – kromě nezbytného kónického zúžení v zadní části u bajonetu – de facto válec. Byť asi v přední třetině je široký zoomovací prstenec téměř neznatelně rozšířený. Přestože zaostřovací systém je vnitřní, u této třídy Nikkorů neočekávejte horní okénko s orientační stupnicí zaostřené vzdálenosti. Oproti DX verzi (viz recenze Nikonblogu zde), ale na levém boku najdete obvyklé přepínače režimů autofokusu a redukce vibrací.

Když už jsme u toho, tak oproti předchozí verzi má tento telezoom o 1 EV účinnější stabilizaci – nyní tedy 4,5 EV… kterou lze navíc „provozovat“ také v režimu Sport, který umožňuje spolehlivě sledovat rychle se pohybující objekty s nepředvídatelným směrem pohybu.

Zůstaneme-li však stále u konstrukce, je dobré vědět, že díky vnitřnímu ostření se přední člen sice neotáčí, ovšem při zoomování se vysunuje. Na ohnisku 70 mm je objektiv nejkratší, logicky při 300 mm pak nabývá největší stavební délky – vnitřní tubus se vysune o dalších 55 mm. Objektiv není vybavený zámkem proti samovolnému vysouvání při nošení sestavy, nicméně za celý měsíc, kdy jej nosím na krku se mi nestalo, že by se tubus bez mého přičinění vysunoval.

Přestože se vnější provedení „tváří“ obyčejně – jinak řečeno, není to „tank“ jako třeba profi-telezoom AF-S 70–200 mm F2,8G ED VRII (viz náš test) – také u nového objektivu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR se můžete spolehnout na ochranu proti stříkající vodě a prachu. A to se u skla, které se velmi často používá na cestách, zkrátka počítá.

Počítá se také standardně dodávaná vykrajovaná sluneční clona, která spolehlivě odstíní boční parazitní protisvětlo. A měkký „pytlíček“, díky kterému bude vašemu objektivu při přepravě v jakémkoliv zavazadle určitě lépe.

Rychle a bezhlučně

Už jsem to psal na Nikonblogu několikrát – nová technologie zaostřování AF-P čili ostření pomocí krokového motorku je… bezhlučná, až váš to minimálně zpočátku trochu štve, protože máte pocit, že objektiv neostří. Nevadí, konečně zjistíte, že úplně vlevo ve stavovém řádku hledáčku vaší zrcadlovky je indikace správného zaostření. Ano, je to ten malý bod, který se „rozsvítí“, když objektiv korektně zaostřil.

To ale není vše. Tak, jak je zaostřování ultratiché, je zároveň i bleskurychlé! Bohužel nedisponuji metodikou a technologií pro srovnání s profesionálními telezoomy, ovšem ruku do ohně dám za tvrzení, že autofokus objektivu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR pracuje minimálně srovnatelně rychle.

Stabilizace, ta prostě funguje. Malý postřeh z praxe však musí následovat. Režim VR Normal se mně chvílemi – přesněji hlavně na nejdelší ohniska 200–300 mm – zdál až příliš „plovoucí“. I když jsem snímal statické scény, raději jsem si pomocí bočního přepínače zapnul mód Sport, který vizuálně stabilizuje o něco méně, avšak výsledky jsou stále naprosto dokonalé.

Písmeno E za světelností v označení objektivu znamená elektronickou clonu – to naši čtenáři bezpochyby dobře ví. U bajonetu tedy už nenajdete známou páčku pro mechanické zavírání clony, toto se děje elektronicky. A je to velmi přesné. A tiché. Nikoliv bezhlučné, nicméně mnohem tišší nežli mechanické provedení. Samotná clona je devítilamelová a poskytuje kruhový otvor.

Optická kvalita

Oproti starší „sedmdesát třístovce“ byla u objektivu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR přepracovaná také optická soustava. Ta se skládá z 18 čoček ve 14 skupinách, jeden člen je typu ED. Nejkratší ostřicí vzdálenost činí 1,2 metru ve všech polohách zoomu, což odpovídá zvětšení 0,25×.

AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR – optická konstrukce

Pokud jste se v předchozím článku dívali na první fotografie pořízené na „plnou díru“ už nyní víte, že objektiv AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR poskytuje ostrý obraz i bez clonění. Exaktně je to tak, že při nejširším ohnisku plně odcloněný objektiv vykreslí cca 50 % obrazu řezavě ostře, poté ostrost směrem k rohům záběru ubývá. Abyste proostřili celou plochu záběru, musíte clonit téměř až na F11. Zcela jiná je situace u ohnisek 100 a 135 mm, kdy o ostrost v celé ploše nemusíte mít obavy ani na plnou díru. Mírné zhoršení nastává u 200mm ohniska, kdy je dobré o jeden dílek clonu zavřít. A nejdelších 300 mm pak co do ostrosti de facto přesně odpovídá protilehlému konci zoomu. Difrakce se v celém rozsahu ohnisek začíná projevovat na clonách F16–22.

AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR – MTF křivky

Dobře korigovaná je vinětace. Plně odcloněný objektiv vinětuje znatelně, stačí ale zavřít clonu o dvě EV a ztmavené rohy obrazu mizí.

Naprosto skvěle se výrobce vypořádal s geometrickým zkreslením. Nejširší ohnisko vykazuje mírnou soudkovitost, která je na 100mm ohnisku už téměř neznatelná, aby pak zoom při 135 mm poskytoval zcela rovný obraz. Při 200 mm se zkreslení mění na poduškovité, ovšem hodnota –0,31 % je zanedbatelná. Nejdelší ohnisko je na tom ještě lépe – zde sice lze naměřit jakous-takous poduškovitost, ale oko vidí obraz rovný.

Skoro až nekriticky jsem nadšen z bokehu tohoto skla. Toto, že je základní řada telezoomu? Vždyť má bokeh, který by člověk přisuzoval spíše pevnému sklu. No a pokud budete hledat v obrazu chromatickou vadu, přeju vám hodně štěstí – i tato optická vada je výborně potlačená.

Celkové hodnocení

Ano, jde o novou technologii, takže objektivů typu AF-P má Nikon zatím poskrovnu. Ovšem ani jeden z nich mě zatím nezklamal, naopak. A nadšený jsem i z telezoomu AF-P Nikkor 70–300 mm F4,5–5,6E ED VR. Pokud jste článek četli od začátku, nemusím to vysvětlovat. Ale pro jistotu učiním několikavěté shrnutí: Kompaktní, lehká, ale nepříznivým podmínkám odolná konstrukce. Rychlý a bezhlučný autofokus, přesná elektronická clona s kruhovým otvorem, účinná stabilizace se dvěma pracovními módy. Obraz, který si zadá s telezoomy vyšších řad, pouze nižší světelnost vás občas donutí pracovat s vyšší citlivostí. Zkrátka pohoda…

Už se těším na další nové Nikkory typu AF-P. Jsem přesvědčen, že to bude zase pecka!

Kompatibilita

Nová technologie AF-P má ale bohužel i svoje omezení – pracuje pouze s nejnovějšími těly DSLR Nikonu.

Tento objektiv nepodporuje digitální jednooké zrcadlovky série D4, série D3, série D2, série D1, série D800, D700, série D300, D200, D100, D90, D80, série D70, D60, D50, série D40, D7000, D5100, D5000, D3200, D3100 a D3000 ani filmové jednooké zrcadlovky.

Při použití objektivu na fotoaparátech D5, D750, D610, D600, D5500, D5300 a D3300 je nutné, aby byl firmware fotoaparátu aktualizován na nejnovější verzi.