Reportážní fotografové mají v oblibě tři světelné zoomy, které pokrývají ohniska od 14 mm až do 200 mm. To jim vystačí na většinu reportérské práce. Často se tyto zoomy využívají také ve svatební fotografii – v principu se totiž dá říci, že svatební fotograf je zároveň reportážním fotografem. Tyto tři objektivy – zoomy nejvyšší kvality s konstantní světelností f/2,8 – v Japonsku nazývají také „třemi draky“.
Aktuálně máme na mirrorless Nikony řady Z k dispozici tři takové objektivy o rozsahu 14–24 mm, 24–70 mm a 70–200 mm. Jsou to objektivy řady S-line čili zoomy nejvyšší kvality, ať už se na ni díváme z pohledu optiky, nebo mechanického a dílenského zpracování, plus odolnosti proti nepříznivým vlivům počasí. Všechny tyto přednosti je zároveň činí velmi drahými. Samozřejmě, profesionálové a agentury ví proč, a také si je pro svou práci či práci svých reportérů pořizují. Ale musí být světelné zoomy skutečně nedostupné pro běžného nadšeného fotografa? Vždyť žádný z těchto objektivů nestojí méně než 60 000 Kč. Odpověď zní: „Ne, nemusí!“
Nikon myslí také na ty fotografy, kteří ocení nebo potřebují vysokou světelnost, ale smíří se s menšími nároky například na zpracování a odolnost, nebo oželí určitou funkcionalitu. A proto do portfolia Nikonu přibyly další světelné zoomy v trochu omezeném, nebo spíše trochu posunutém rozsahu. Je to NIKKOR Z 17–28 mm f/2,8 S a NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 S. Tyto objektivy stojí zhruba polovinu ceny svých dražších kolegů. Podívejme se nyní na druhý z nich – NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8. Jaké kompromisy budeme muset přijmout v porovnání s „originálním“ zoomem NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S?
Design a ergonomie
Na první pohled vidíme, že objektiv má na širším konci 28 mm místo 24 milimetrů – čili má užší úhel záběru. Oproti tomu na „druhé straně“ má 5 mm ohniska navíc, což znamená větší přiblížení. Profíci však vědí, že každý milimetr na širším konci zoomu je významnější než na konci opačném. Prvním kompromisem tak je, že místo obrazového úhlu 84°, který odpovídá ohnisku 24 mm na FX formátu, budeme snímat úhlem 75° na 28mm ohnisku. To je 9° ve prospěch dražšího objektivu NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S. Na dlouhém konci budeme snímat úhlem záběru 32° na 75mm ohnisku, kdežto na profesionálním objektivu 34°20′ na 70 mm ohnisku. To je rozdíl 2°20′ ve prospěch lacinějšího skla. Na širokém konci zoomu je tak rozdíl viditelnější, kdežto na protilehlé „straně“ zoomu víceméně zanedbatelný.
Druhým rozdílem je mechanické zpracování objektivu. Levnější objektiv, kterému se v tomto textu věnujeme, využívá v konstrukci více plastů, což se mimo jiné projevuje i na jeho menší hmotnosti. Ani tak ale nebyla jeho konstrukce ochuzená – například utěsnění proti stékající vodě a prachu zde nechybí. Čeho se musíte zřeknout, to je OLED displej, který na profesionálním objektivu ukazuje různé informace – pracovní clonu, ohnisko, ostřicí vzdálenost a hloubku ostrosti. Dražší objektiv má také navíc třetí prstenec, kterému lze uživatelsky přiřadit některou z dostupných funkcí, plus ještě funkční tlačítko. NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 nemá ani manuální přepínač AF/MF.
Jednodušší stavba má však také svá pozitiva. Objektiv je o 250 gramů lehčí, celkově menší a například filtrový závit má „normálnější“ průměr 62 mm. Oproti 82mm závitu u dražšího zoomu tak můžete ušetřit další finance při nákupu filtrů.
Je tedy zřejmé, že kromě rozdílného úhlu záběru se tyto objektivy liší hlavně v ovládání a přizpůsobitelnosti. NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 nenabízí žádnou z moderních vymožeností jako OLED displej, programovatelné tlačítko či třetí prstenec. Ale i s těmito omezeními se dá žít – koneckonců vše se dá nastavit, a všechno nastavení také odečíst na fotoaparátu, pouze o něco pomaleji.
Čtěte dále, neboť pokračujeme o obrazové kvalitě tohoto objektivu. A ta mě velmi mile překvapila!
Obrazová kvalita
Přestože i v případě obrazové kvality lze cítit jistý náskok dražšího objektivu před levnějším, rozdíl není tak markantní jako v ovládání a funkčnosti těla. I odcloněný NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 je plně použitelný na jakoukoliv aplikaci, pokud se zrovna nejedná o plošnou reprodukci nějakého uměleckého díla, která vyžaduje perfektní ostrost až do rohů, viditelnou mikroskopem. Zároveň to neznamená, že ostrost směrem k okrajům a rohům záběru klesá rapidně – ale v porovnání s profesionálním zoomem NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S je v nejvzdálenějších oblastech od středu je trochu slabší.
Kresba ve středu je téměř perfektní už na „plnou díru“, při zaclonění se zlepšuje jen neznatelně. Při clonění se zlepšuje kresba v okrajích obrazu, a to postupně až do clony F5,6 až F8.
Při cloně F9 až F11 se začíná projevovat difrakce – ohybový jev, měknutí kresby, i když je ostrost stále více než akceptovatelná. Až teprve nad clonou F16 je difrakce natolik výrazná, že reálně ubírá na kresbě a ostrosti obrazu.
Barevné podání a přenos kontrastu objektivu NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 jsou velmi dobré. Vinětace je poměrně výrazná při plně otevřené cloně, aby se zacloněním samozřejmě postupně klesala. Je to dobře vidět zvláště u scén s modrou oblohou nebo u večerních záběrů. Vinětaci nekoriguje ani aktivace profilu objektivu v Lightroomu. Aktivovaný profil odstraní geometrické zkreslení, vinětaci však koriguje minimálně, jestli vůbec. Takže s vinětací je lepší si pohrát v editoru manuálně – stačí trochu potáhnout posuvníkem a vinětace mizí.
Odolnost vůči protisvětlu je výborná i se sluncem v přímém záběru. Trochu je sice zřetelný lehký závoj (pastelovější barvy), ale žádné velké odlesky či odrazy čoček objektivu („prasátka“) se nekonají.
Byl jsem zvědavý, jak si tento objektiv poradí s ostrými umělými světly, a bude-li po dostatečném zaclonění tvořit z bodových zdrojů světla pěkné hvězdice – což se samozřejmě zamlouvá fotografům nočních scenérií. Při cloně F8 až F9 je „hvězdičkování“ ještě téměř nezřetelné. Nejvýraznější je při cloně F22, ale to už se projevuje difrakce, takže nejlepším kompromisem pro noční scény je clona F16.
Mile mě překvapil bokeh, který u rozostřených světel tvoří souměrné kruhy, byť po přiclonění se nenápadně objevují hrany, avšak stále jde o souměrné útvary. Ani dražší objektiv NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S nemá takto pravidelně rozostřená světla, a na okrajích obrazového pole tvoří takzvané kočičí oči (cat eyes).
Estetika bokehu je však velmi subjektivní záležitostí. Někdo preferuje vysloveně pravidelně rozostřená světla v pozadí, jiný má naopak rád „kočičí oči“, a další extrémisté milují dokonce bokeh, který je „nepokojný až bouřlivý“. V případě objektivu NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 jde o příjemný a pravidelně vykreslený bokeh.
Zaostřování
Autofokusový systém objektivu NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 pracuje rychle a extrémně tiše, řekl bych až bezhlučně. Pocitově je „o fous“ pomalejší než u svého dražšího profesionálního kolegy, ale možná, že je to jen dojem kvůli skutečně velmi tichému AF motoru bez jakéhokoliv náznaku pohybu v objektivu.
Zajímavostí tohoto objektivu je, že má velmi krátkou minimální ostřicí vzdálenost na širokoúhlých ohniscích. Zatímco u dražší „dvacet čtyři sedmdesátky“ je nejkratší ostřicí vzdálenost konstantní – 38 cm, NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 dovoluje na nejširším ohnisku přiblížení k objektu až na 19 cm, u nejdelšího konce zoomu pak na 39 cm.
Závěr
Světelný zoom NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 v první řadě využijí fotografové, kteří pracují ve ztížených světelných podmínkách, a třeba ještě fotí akční scény – ale nemohou si dovolit pořídit drahý NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S, který stojí běžně přes 60 tisíc Kč. Oproti tomu testovaný NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 má v době vydání tohoto článku cenovku 26 990 Kč, tedy méně než poloviční cenu.
Nižší cena se logicky musí někde projevit. Pozitivní je, že se nešetřilo na obrazové kvalitě. I když opticky je NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 o něco málo horší než jeho dražší profesionální kolega, stále nabízí výbornou obrazovou kvalitu, a to už od plně otevřené clony. To dává smysl, že? K čemu by nám totiž byl objektiv se světelností f/2,8, kdyby ji nebylo možné využívat? Takže ano, za méně než poloviční cenu dostanete opticky výborný objektiv, u něhož se šetřilo hlavně na funkčnosti těla. Jak už jsme uvedli, NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 nemá malý OLED displej, třetí funkční prstenec ani Fn tlačítko, dokonce mu chybí i přepínač AF/MF na těle. Ale je o 250 gramů lehčí (o čtvrt kila!), a také má menší průměr filtrového závitu (67 vs. 82 mm). Nechybí mu utěsnění proti nepříznivým klimatickým vlivům, což se také počítá. Na širokém ohnisku zaostřuje blíže, má pěkný pravidelný bokeh, a zvláště pokud natáčíte video, velmi si jej budete cenit za rychlé a bezhlučné zaostřování.
Požadujete-li širší ohnisko, bezprecedentní kresbu a přenos kontrastu, a ještě rychlejší autofokus, potom sáhněte po dražší variantě se jménem NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S. Na všechno ostatní vám bude levnější základní světelný zoom NIKKOR Z 28–75 mm f/2,8 jistě plně vyhovovat.
Testovací fotografie
Fotografie jsou vyvolané z RAWu v Adobe Photoshop Lightroom s minimální úpravou kontrastu, a při exportu s nejmenším (low) doostřením pro web.
