„Spontánnost a nadšení je na fotografii znát.“ Rozhovor s Jakubem Sodomkou

Kreativní lidé velmi často bývají, jak to jen říci… prostě volnomyšlenkáři. Jakub Sodomka se sice profesně realizuje jako artdirector a designer, pro fotografii si ale ponechává výsostnou pozici hobby, koníčka. Absolutní svoboda je základním stavebním kamenem jeho fotografické tvorby. Zakládá si na spontánnosti, miluje přirozené světlo a před autorskou knihou svých fotografií upřednostňuje interaktivní prezentaci na internetu.

Rozhovor s Jakubem Sodomkou
Foto Jakub Sodomka
Rozhovor s Jakubem Sodomkou
V rozhovorech na Nikonblogu většinou představujeme profesionální fotografy. Vy jste jednou z výjimek, protože pro vás je fotografování „jen“ koníčkem. Přesto se zeptám: Ve vašem oboru by se jistě honorované zakázky našly, proč tedy setrváváte na pozici amatérského tvůrce?

Přestože je moje profese kreativní, stále jsem pod jakousi kuratelou zadavatelů, reklamních agentur, produkce, editorů a dalších. Naše představy se musí buďto potkat, nebo je třeba se přizpůsobit zadání. Při fotografování, které mě neživí, mám ale naprostou tvůrčí svobodu, mohu realizovat jakýkoliv svůj záměr, nápad, jakoukoliv představu. Pro mě je fotografie „umělecké vyřádění“ v nejlepším slova smyslu, volná tvorba se vším všudy.

Přiznám se, že nedovedu přesněji pojmenovat fotografický žánr, kterým se zabýváte.

Já tomu říkám lifestyle fotografie – nic lepšího mě nenapadá. Je to o lidech, o životě… V mojí tvorbě se samozřejmě objevují prvky glamour nebo fashion, ale mě zajímá hlavně přirozená krása a energie fotografie. Podle toho si také například vybírám modelky. To je další rozdíl oproti komerčnímu focení, kdy modelky obvykle vybírá produkce.

Studoval jste design, pracujete jako artdirector a designér – to vše má k fotografii velmi blízko. Realita ale může být jiná, proto se ptám: Jak jste se dostal k tomu, že jste začal sám fotografovat?

Při mojí práci, zejména v grafickém designu, samozřejmě tvoří fotografie nezbytnou součást tvorby. Dříve mě bavilo různě upravovat fotografie, jenže jsem neměl zdroj, neměl jsem svoje snímky. Nejprve jsem si půjčoval fotografie od své kamarádky-fotografky. Ona byla ráda, že jsem jí s tím „něco“ udělal a já jsem byl spokojen, že mám zdrojovou fotku. Nicméně potřeba vlastní fotografické tvorby byla silnější, už jen proto, že všechny „vypůjčené“ snímky nesplňovaly moje představy. Takže jsem začal sám fotit a postupem času jsem zjistil, že mě baví spíše fotografování než úpravy. Dnes to mám vlastně naopak – snímky upravuji minimálně.

Rozhovor s Jakubem Sodomkou
Foto Jakub Sodomka
Úplně bez zásahů to ale nebude, že ne?

Mě strašně baví taková ta RAW-fotografie, přirozený styl, až filmový nádech. Proto vlastně skoro ani neretušuji. Pokud sáhnu po retušovacím nástroji, tak je to většinou – protože „dělám lidi“ – jen záležitost odstranění pleťových vad. Čemu ale věnuji velkou pozornost, to jsou barvy a světlo. Součástí postprodukce je tedy také úprava jasu a kontrastu, plus barevné zásahy, řekněme takový color grading. Často některé odstíny zvýrazňuji, pokud je to potřeba, a jiné barvy naopak potlačuji.

O vás se povídá, že nemáte rád blesky a velmi často fotíte v protisvětle. To je ostatně na vaší tvorbě vidět.

Přesně tak. To, že nemám rád blesky, souvisí s mojí snahou o přirozené vyznění fotografie. Umělé osvětlení používám pouze v interiérech, kde není dostatek denního světla, ale i zde se snažím, aby nasvětlení působilo přirozeně. Může se také stát, že je potřeba umělým světlem naopak vyrovnat velký kontrast slunečního svitu, který proudí do oken. To pak ale blesk umístím třeba až do vedlejší místnosti, aby na snímku nebylo nic poznat.

Používáte alespoň odrazné desky?

Ne. Přesněji řečeno: proti odrazným deskám nic nemám, problém je v tom, že mi ji většinou nemá kdo držet…

Rozhovor s Jakubem Sodomkou
Foto Jakub Sodomka
Vy fotíte převážně „holky“. Střídáte modelky, nebo máte oblíbené stálice?

Mám jich pár oblíbených, ale to je také tím, že některé z nich jsou moje kamarádky. Navíc já strašně rád fotím spontánně. Když mi modelka napíše dotaz, jak na tom budu časově za tři měsíce, mohu jen odpovědět, že nevím, co bude za týden, natož za tři měsíce. Spíš to probíhá tak, že napíšu modelce „Nemáš dnes odpoledne čas?“. A hodně často to vyjde. Možná je to paradox, ale nezřídka jsou pak fotografie výborné. Ta spontánnost, nadšení, to je ve výsledku znát víc než nějaké dlouhodobé plánování.

Jak si vybíráte lokality, zejména exteriéry?

Výlety, procházky, doporučení… Ale mnohdy také hledám určité lokace záměrně. Nejsem v tom ale exaktní do té míry, že bych měl třeba vybraný jeden konkrétní strom, u kterého by se mělo fotit. Stačí mi určitá oblast. A podobně jako u modelek i zde často zafunguje spontánnost a náhoda. Jednou jsem třeba strčil modelku do křoví a bylo to výborné.

Loni jste vyhrál soutěž svatební fotografie Svatba jak má být, kterou pořádal web ifotovideo.cz. Fotíte svatby?

Právě, že vůbec ne. Začalo to tím, že za mnou přišel kamarád a zeptal se mě, jestli bych mu nenafotil svatbu. Já jsem mu netajil, že jsem to ještě nikdy nedělal, ale nakonec jsme se domluvili. Naštěstí jsem dostal svolení „zůstat svůj“, takže jsem nebyl svázán obvyklými tradicemi a svatebními klišé. Asi tři snímky jsem pak dal na Facebook, hodně se líbily a pár lidí mi napsalo, abych se zúčastnil té soutěže. Po nějakých dvou nebo třech měsících mi přišel mail, že jsem vyhrál…

Rozhovor s Jakubem Sodomkou
Foto Jakub Sodomka
Jsou pro vás soutěže způsobem propagace vaší tvorby?

Toto byla výjimka, mě soutěže po pravdě vůbec nezajímají. Víc si cením zpětné vazby od lidí na Facebooku nebo na webu 500px.com. Tahle interakce s diváky je pro mě mnohem důležitější než mít třeba dvoustránku v časopisu. Časopisy obecně jsou pro mě mrtvé médium, internet je mnohem živější.

Vy jste, promiňte mi to klišé, zástupce mladé generace, takže velká náklonnost k těm takzvaným novým médiím je naprosto logická a přirozená. Nicméně pro velkou většinu fotografů, se kterými často mluvím, je vrcholem výstava v pokud možno prestižní galerii nebo ještě lépe vydání vlastní knihy.

Tak to mě třeba vůbec neláká. Knihu si můžu vydat pro iPad, tam si ji prolistovat, fotky se dají přibližovat a podobně. Připadá mi to lepší než tištěná kniha, kterou si koupí jen velmi málo lidí, protože obrazové publikace jsou většinou drahé. A když si ji koupí nebo ji třeba dostanou, tak se na ni potom akorát práší na polici… Ale uznávám, že knihy svou hodnotu mají, to nezpochybňuji, ovšem že bych to považoval za svůj velký cíl, tak to rozhodně ne.

Jaký je tedy váš cíl?

Mým cílem je, aby se moje fotografie lidem hodně líbily a dělaly jim radost. Protože i mě to dělá radost, vnitřně mě to naplňuje a dává mi to sílu do další práce.

Kradou vám fotky na internetu?

Jo, dost…

A dělá vám to radost? To není ironie – už jsem se totiž setkal s názorem, že to je vlastně dobře, protože je to něco jako ocenění kvalitní práce.

Radost mi to nedělá. Nejvíc mi lidi samozřejmě kradou ty řekněme odvážnější fotografie, kterých naštěstí moc nemám. Lidi bohužel vnímají internet jako veřejné médium, přesněji veřejný majetek, a podle toho se také chovají. A přitom by se mnohdy stačilo jen zeptat… Nijak to ale neřeším, neposílám reporty a stížnosti, je to sisyfovská práce bez výsledku.

Rozhovor s Jakubem Sodomkou
Foto Jakub Sodomka
Ukažte prosím našim čtenářům obsah vaší fotobrašny.

Já ani pořádnou fotobrašnu nepoužívám. Co bych do ní také dával? Svoji výbavičku nosím v obyčejné tašce nebo malém pouzdru. Nejsem ten typ fotografa, který přijde na akci ověšen technikou.

Tak jinak. Co tedy máte v oné imaginární fotobrašně?

Nikon D600 a dva objektivy – AF-S Nikkor 50 mm F1,8G a AF-S Nikkor 85 mm F1,8G. V brzké době se chystám pořídit nový 20mm Nikkor a jsem na vážkách, jestli výbavu doplnit ještě o telezoom AF-S Nikkor 70–200 mm F2,8G ED VR II. Pro něj totiž nemám zase tak velké využití, proto ta nerozhodnost.

To jste jako Robert Vano, který také tvrdí, že fotí pouze padesátkou a pětaosmdesátkou…

Tak to mě moc těší!

Čím fotí Jakub Sodomka

Nikon D600 Tělo
Nikon D600

Objektivy
AF-S Nikkor 50 mm F1,8G
AF-S Nikkor 85 mm F1,8G

Vy jste mi ale prozradil, že jste začínal na jiné značce. Co bylo důvodem toho, že jste prodal celé vybavení a přešel k Nikonu?

Kvalita optiky. Při mém způsobu focení jsem měl velké problémy s aberací, s přenosem kontrastu, zkrátka nebylo to ono. Když mi kamarádi a kolegové ukazovali fotky z Nikonů, nejprve jsem přemýšlel, jestli není chyba někde ve mně, ale pak jsem jednoho dne dal vybavení do bazaru a „přezbrojil“ na Nikon.

Litoval jste někdy?

Nikdy. I obyčejná padesátka se světelností F1,8 za nějakých pět a půl tisíce poskytuje vynikající výsledky: snímky jsou ostré i na plně otevřenou clonu, výborné antireflexní vrstvy, všechno je jak má být.

Když se podívám na vaše fotografie, tipoval bych, že právě zrovna „plná díra“ je nejčastější clona, kterou používáte.

Správný odhad – na 99 % využívám plně otevřený objektiv, v ateliéru občas přicloním, ale naprosto minimálně, třeba jen na F2,8.

Na závěr na vás prozradím, že pro Nikon chystáte workshopy. O čem kurzy budou a na co potenciální účastníky nalákáte?

Tématem kurzů bude denní světlo a přirozená fotografie. Upřímně řečeno, já mám trochu averzi k workshopům, na kterých zároveň dvacet lidí fotí jeden objekt. Vytrácí se tam interakce s lektorem a účastníci se rozptylují navzájem. Ani ta modelka už pak neví, na koho se soustředit, takže nefunguje ani tato spolupráce. Já proto chci kurzy postavit trochu jinak. Jednak budeme mít skupiny o maximálně deseti lidech, aby se udržela pozornost a abych se také mohl jednotlivým účastníkům věnovat individuálně.

Pozvánka na workshopy Jakuba Sodomky

Máte-li zájem zúčastnit se některého z workshopů s Jakubem Sodomkou, sledujte jej na webu Nikonskola.cz.

A protože budou postupně přibývat nové workshopy a termíny kurzů, doporučujeme vám, abyste se na Nikon škole přihlásili k odběru e-mailového newsletteru a zároveň sledovali aktivity této vzdělávací instituce Nikonu na Facebooku.

Kromě nezbytné teorie považuji za velmi důležitou část, v níž se účastníci kurzu naučí, jak „zacházet“ s modelkami – jak s nimi komunikovat, jak je motivovat a ne odrazovat od focení. Rozhodně nechci vystupovat jako nějaká studnice moudrosti, kterou budou všichni jen poslouchat. Velmi rád si vyslechnu i jiné názory, protože to konec konců může obohatit i mě. Zkrátka chci, aby moje workshopy byly stejně přirozené jako moje fotografie.

Děkuji za rozhovor Jakube!
Jakub Sodomka

Jakub Sodomka Absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy pracuje na volné noze jako artirector a designér. Fotografie v jeho podání je čistě autorskou tvorbou. Baví jej improvizovat a hrát si s náladou na snímcích. Svůj žánr označuje jako lifestyle fotografie. Modelky si do svých projektů vybírá výhradně sám, preferuje přirozenou krásu, osobní náboj a spontánnost.

V roce 2004 vyhrál soutěž svatební fotografie webu ifotovideo.cz Svatba jak má být, běžně se ale fotosoutěží neúčastní, preferuje publikování na internetu, na němž si cení zejména okamžité zpětné vazby a interaktivity.

www.jakubsodomka.cz

Fotografie Jakuba Sodomky

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Jeden komentář

  1. Díky za inspirativní rozhovor i fotky. Hodně se mi líbí, že netlačíte na prvoplánovou čitelnost a tvář zůstává často ve stínu či je jinak potlačená a zbývá tak prostor pro nevyslovené. Nadruhou stranu se mi zdá nějak až příliš přivřených očí a procítěně pootevřených rtů…

    Taky mne pobavilo, že ač se věnuji úplně jiné fotografii, pracuji s naprosto stejným triumvirátem objektivů 50 mm-85 mm-20 mm/1,8

    Držím palce a těším se na další fotky na vašem webu.

    Tomáš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *