Reflexy Fotky Nikonblogu. Kdo vyhrál 5. kolo?

Stejně jako například u černobílé fotografie nestačí pro úspěch v soutěži jednoduše převést libovolný snímek do škály šedé, ani u tématu Reflexy – které před pár dny skončilo, a jehož vyhodnocení právě čtete – nezaručuje plusové body pouhé vyfocení nějakého odrazu. Při vyhodnocení soutěžních snímků jsem si totiž uvědomil – aniž by mě to „trklo“ předem – že právě téma Reflexy tak trochu svádí k laciným klišé, ke stokrát vyfoceným snímkům (ve smyslu konceptu), k jakési líbivé instagramovosti, jestli mi tedy rozumíte :-) 

Když tak nad tím přemýšlím, tak je to ale možná problémem většiny nebo dokonce každého námětu. Nicméně v 5. kole soutěže Fotka Nikonblogu jsem při hodnocení vašich fotografií bral tak nějak více v úvahu originalitu, autorský přístup, vizuální i obsahové přesahy, nebo také poučení, moudrost či vtip. Ne, že bych to u jiných námětů nedělal, ale zde jsem měl zkrátka a dobře pocit – řečeno narovinu – že je třeba být na lid fotografický přísnější :-) A jak to dopadlo?

Neobyčejné reflexy

Páté kolo naší soutěže nebo spíše asi jeho téma u vás nemělo takový ohlas jako předchozí „díly“ naší soutěže, takže fotografií nebyla ani celá stovka. To je samozřejmě škoda, a podepsalo se to také na finálním výběru snímků, kterých je pouze pět. Páté kolo, pět fotografií. V šestém kole jich bude šest. Dobře, tak vážně: Tři ženy a dva muži s fotoaparáty vytvořili pět snímků, z nichž je ovšem potřeba vybrat tři vítězné. Pojďme se na ně podívat hned!

Jak jistě víte, v naší soutěži nemáme pořadí od prvního do třetího místa čili existuje jen první místo, v němž jsou si všechny tři fotografie rovnocenné. Proto jsou také všechny tři označené jako „Vítězná fotografie 5. kola…“

Barboře Blahové se podařila výborná „reflexní fotografika“. Patrně ve skleněné fasádě nějakého moderního objektu zachytila… jednoduše oblohu. V místě zlatého řezu zakomponovala otevřené okno, které těmto na první pohled nudným „piškvorkám“ dalo patřičný drajv. Já starý hnidopich bych se sice nebál této fotografii ještě trochu přidat na kontrastu, ale jelikož vím, že autorům je třeba nechat jejich tvůrčí svobodu, už mlčím. A jdu k Honzovi Jirkovskému a jeho přízračné fotce.

Proč přízračné? Představte si, že se na tento snímek bude dívat generace po nás. Lidé si budou říkat: Co to je za člověka s vyceněnými zuby vykukujícími pod maskou? A proč na něj ty ryby v kádi tak zírají? Honza Jirkovský, dost možná aniž by chtěl, vytvořil fotku, která ukazuje absurditu této kovidové doby. Nemám k tomu víc do dodat.

No a Květačka Květa je jako vždy hravá, až jí to jeden málem závidí. Musím přiznat, že tato fotografka mě pokaždé dokáže překvapit tím, co všechno vidí kolem sebe (a já to nevidim! :-)). „Zátiší s nerezovým příborem“ ve stylu starých klasiků (u nějž chybí tentokrát jen jemnější kontrast, doplněný sépiovým tónováním), to je něco tak obyčejného, že by to každého druhého fotografa nikdy nenapadlo vyfotit. A to bych se nerad někoho dotkl. Nudný, prachobyčejný, odřený nerezový nůž a vidlička… a přesto skvělá výtvarná fotografie. 

Gratuluji Barboře Blahové, Květačce Květě a Honzovi Jirkovskému!

A dvě navíc

O Markétě Butalové vím, že je, stejně jako Květačka Květa, taktéž hravá, nicméně v tomto případě myšleno ve smyslu počítačových úprav. Nejsem si vůbec jistý a ani se nebudu pouštět do žádných spekulací o tom, zdali je následující fotografie s názvem Dvojčata jakkoliv upravená v počítači, nebo je to skutečně jen a pouze odraz. Důležité pro mě je, že jde o výborný snímek.

Na konec tu máme jednu abstrakci á la impresionističní malíři 2. poloviny 19. století. Bob Gajdoš se sice u svých ostatních soutěžních fotografií nechal zlákat takříkajíc realistickými odrazy, nicméně mě nejvíce oslovil právě tento snímek, který naopak pracuje pouze s náznaky. A to ještě velmi minimalistickým, ale velmi výtvarným způsobem s vtipným červeným akcentem. Když jsem v případě fotografie Honzy Jirkovského psal o budoucích generacích, pak snímek Boba Gajdoše vidím v nějaké, pravděpodobně virtuální galerii 22. až 23. století s popiskem: Žena v červeném na schůzce u solitéru | Dobová fotografie pořízená zastaralou digitální technologií | Autor Bob Gajdoš, 20. léta 21. století :-)

Zvonění do posledního kola

Je tu listopad a po něm prosinec – poslední dva měsíce roku a poslední kolo naší soutěže Fotka Nikonblogu 2021. Tématem 6. kola je Barva ve fotografii – a všechno o něm se dozvíte v minulém článku. Nezapomeňte, že ve hře je stále hlavní výhra, Nikon Z 50 s objektivem Nikkor Z DX 16–50 mm f/3,5–6,3 VR.

Přeji dobré barevné světlo!