To, čemu říkáme „svatá trojice profesionálních zoomů“ čili širokoúhlý objektiv 14–24 mm, standardní zoom 24–70 mm a telezoom 70–200 mm se světelností f/2,8 – to je realita nabídky Nikonu jak ve „staré“ zrcadlovkové řadě, tedy u objektivů s bajonetem F, a nyní také už nějakou dobu i v novém standardu Nikkor Z. Zejména reportážní fotografové, ale například také sporťáci či dokumentaristé, nebo svatební fotografové, mají základní výbavu k dispozici pro obě platformy. Tedy základní výbavu… přesněji spíše špičkové hi-end profesionální zoomy. Dnes se podrobněji podíváme na nejširší zoom pro Zetka – Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S.
Menší než velký
Ani se mi nechce věřit, že už je to více než čtyři a půl roku, co jsem testoval objektiv AF-S Nikkor 14–24 mm f/2,8G ED – buclatý zoom s typickou nápadně vyboulenou přední čočkou o průměru bezmála 100 mm a hmotností přesně 1 000 gramů čili prostě kilo. Ve shodě s fotografy, kteří tento objektiv používají, a také s ostatními testery jsem nicméně velmi rád konstatoval, že jde o špičkový kus optiky, který může Nikonu závidět celý fotografický svět.
Když Nikon přišel s mirrorless řadou Z, bylo mi jasné, že bude chtít pokořit sám sebe – udělat to, co bylo vynikající už dříve, ještě lepším. Zatím se mu to daří v podstatě bez výjimek. Ale buďme konkrétní – jak je na tom Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S? Pojďme si to probrat postupně…
Pokud fotíte Nikonem Z 50 se základním skládacím zoomem Nikkor Z DX 16–50 mm nebo jakýmkoliv fullframovým Zetkem s taktéž skládacím objektivem Nikkor Z 24–50 mm, asi se vám bude širokoúhlý profesionální zoom Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S zdát „trochu“ velký a těžký. Ano, průměr tubusu 88,5 mm a stavební délka 124,5 mm, to není nic kapesního. Ale i tak je tento zoom menší nežli jeho zrcadlovkový předchůdce AF-S Nikkor 14–24 mm f/2,8G ED (98 × 131,5 mm). Kdyby ale jen menší – on je výrazně lehčí – 650 gramů versus již zmíněné čisté kilo.
Oproti „eFkové“ verzi má nový ultraširokoúhlý profesionální zoom Nikonu ještě jednu speciální výhodu – umožňuje nasazení klasických šroubovacích filtrů na přední přírubu objektivu. Vlastně ne. Filtry se šroubují na jednu ze dvou sundávacích bajonetových slunečních clon – což je také novinka, protože stará verze má sluneční clonu (spíše jen taková „křidélka“) pevnou.
Že jste nerozuměli? V krabici s objektivem Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S zkrátka najdete dvě sady slunečních clon s krytkami (které nejsou zaměnitelné – s každou sluneční clonou musíte mít tu správnou krytku). No a na té větší lens hood se nachází filtrový závit o průměru 112 mm. Mimochodem, ona napevno vestavěná „křidélka“ má nový Nikkor Z 14–24 mm v subtilnějším provedení také – chrání přední čočku pokud nemáte nasazenou ani jednu ze slunečních clon.
Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S bez sluneční clony, s „malou“ sluneční clonou a s větší sluneční clonou s možností nasazení šroubovacích filtrů
Na těle najdete kromě obvyklého zoomovacího a ostřicího prstence také multifunkční kroužek, plus malý monochromatický displej a uživatelsky nastavitelné funkční tlačítko. A ještě posuvný přepínač autofokusu A/M, abych nezapomněl.
Mimochodem, jestli jste správně počítali, tak prstence jsou zde skutečně tři, nikoliv dva, jako u většiny ostatních Zetkových objektivů. Prstenec manual focusu je u tohoto objektivu „postaru“ určený pouze pro ruční ostření a multifunkční prstenec nově pro tu funkci, kterou mu uživatelsky nastavíte. Když k tomu – a dalším funkčním tlačítkům na těle fotoaparátu – připočtete další funkci namapovanou na tlačítko L-Fn na tubusu objektivu, do menu foťáku budete muset chodit vymést pavučiny jen jednou za uherský rok. Což je dobře.
Objektiv Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S je jakožto profesionální náčiní samozřejmě utěsněný proti stékající vodě a prachu, rozměrná přední čočka je opatřená ochranným fluorinovým povlakem.
Ostření obstarává rychlý a bezhlučný krokový motor, prakticky jsou eliminovány změny ohniskové vzdálenosti při přeostřování a změny zaostření při zoomování – čili vlastnosti velmi důležité při natáčení videa. Elektromagnetická clona je devítilamelová.
Postřeh z praxe: Přiznám se, že už jsem si na to u Zetkových objektivů zvykl – ostření je totiž skutečně bezhlučné. Oproti krokovým motorkům objektivů Nikkor Z dělají rámus i zrcadlovková skla typu AF-S – a to jsme si mysleli, že jsou tichá. Takže když přejdete na Zetka, možná s tím budete mít chvíli trochu problém jako já. Tím, jak je objektiv tichý, zkrátka máte pocit, že nic nedělá, že neostří. Cožpak o to, třeba u teleobjektivu to hned vidíte v hledáčku. Ale u širokáče to tak zřetelné není. Nicméně Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S ostří skvěle, rychle a tiše – nemám jedinou výhradu.
Abych tě lépe viděla!
Optická konstrukce se skládá z 16 čoček uspořádaných v 11 skupinách, tři členy jsou asférické a čtyři typu ED. Optika je opatřená antireflexními vrstvami Nano Crystal Coat a Arneo Coat. Optika je samozřejmě zcela přepracovaná – už jen kvůli většímu průměru bajonetu, a jeho menší vzdálenosti od snímače, to bylo nezbytné. Nová „čtrnáct dvacet čtyřka“ tak má celkem o dvě čočky více nežli verze pro DSLR, také ED členů je o dva více (možná jsou to zrovna ty dvě čočky navíc :-)).
Mimochodem, porovnejte MTF křivky s původním zoomem AF-S Nikkor 14–24 mm. Rozdíly jsou viditelné na první pohled. A teď si představte, že tento objektiv jsme všichni hodnotili skvěle! Jaký je asi nový model s bajonetem pro Nikony Z?
Odpovím si sám. Je samozřejmě skvělý a skvělejší :-) Ale jedno po druhém…
Co se týče ostrosti a přenosu kontrastu, pak o tom lze psát v superlativech. Objektiv Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S můžete bez problémů používat v celém jeho rozsahu „na plnou díru“. Pouze největší hnidopichové si všimnou na obou krajních koncích lehounké neostrosti v rozích, která samozřejmě po zaclonění na F3,5 až F4 mizí. Ale podotýkám, že pokud nefotíte vysloveně technické fotky nebo třeba architekturu, tak to na reálných fotografiích nemáte šanci zaznamenat. Já jsem si toho všiml po pečlivém zkoumání na testovacím obrazci čili na kolmo snímané ploché předloze. To nejsou podmínky běžného reálného focení…
S čím naopak počítat budete muset za každých okolností, to je vyšší míra vinětace v celém rozsahu ohnisek. Nejhorší je samozřejmě u plně odcloněného objektivu, po zavření clony o jeden dílek se viditelně zmenší, aby však i dál zůstala zřetelná. Posuďte sami:
Pokud bych měl vinětaci porovnávat se starší verzí tohoto objektivu, pak bych řekl, že je to plichta čili fifty fifty. Nová „čtrnáct dvacet čtyřka“ se však lépe chová co se týče geometrického zkreslení. Osobně jsem předpokládal, že zde Nikon zvolí stejnou strategii jako u objektivu Nikkor Z 14–30 mm f/4 S, kde je „natvrdo“ zapnutá firmwarová oprava zkreslení, takže obraz je za každých okolností rovný, jako když střelí. Kupodivu se tak u profesionálního ultraširokého zoomu nestalo. Redukci geometrického zkreslení si samozřejmě zapnout můžete, nicméně lze ji také i vypnout. Jak se potom chová tento objektiv?
Na to, že ohnisko začíná na ultraširokých 14 milimetrech (na fullframu!) a končí na „normálně široké“ čtyřiadvacítce, je geometrické zkreslení optiky – nebojím se poněkud relativizovat – skoro zanedbatelné. Abych byl korektní, tak pochopitelně musím uznat, že na ohniscích 14 a 16 mm zkreslení malé není. Nicméně znovu opakuji – je to ultraširokáč…
Mimochodem, zajímavé je, že nový objektiv se chová „standardně“, jako většina zoomů – tedy nejprve soudkuje, aby se s vyšším ohniskem zkreslení změnilo na poduškovité. Původní verze AF-S Nikkoru 14–24 mm f/2,8 v celém rozsahu více či méně pouze soudkovala.
Ale to jen pro zajímavost. Jisté je, že jak vinětaci, tak i geometrické zkreslení není problém de facto bezztrátově opravit buďto už rovnou ve foťáku, nebo při postprodukci. Opakuji to už postopadesáté, ale je to tak – tyto optické neduhy nepovažuji v době digitální fotografie za zásadní.
Výborně hodnotím antireflexní vrstvy a vůbec chování objektivu Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S v protisvětle. Ukázková fotografie patří k těm málo horším – můžete si zde všimnout nepatrného snížení kontrastu a téměř neviditelného „prasátka“ vpravo dole u kmene břízy v levé části fotky. Podíváte-li se na další fotografie v galerii, zjistíte, že toto je skutečně nejhorší projev protisvětla. Takže dobrý, ne? :-)
Jsou lidé, kteří tvrdí, že tento objektiv má za jistých okolností nějakou malou chromatickou aberaci. Je to možné, že ji objevili. Já ne. A myslím si, že vím, čím to je. Používám totiž výhradně nikoňácký software, ať už je to Capture NX-D nebo nové NX Studio. V těchto programech jsou optické vady eliminované nejlépe, potažmo celkově se v nich dostanou nejkvalitnější fotografie. Bavíme se o RAWech pochopitelně…
No a jak je na tom velmi subjektivní parametr, kterým je bokeh? Není to kvalita pevného skla se světelností f/1,4, a už vůbec to není neskutečný projev neskutečného objektivu Nikkor Z 58 mm f/0,95 mm S Noct. Ale to u zoomu nečekáte. Navíc u zoomu takto širokého, kde bokeh i přes výbornou světelnost „kazí“ větší hloubka ostrosti. Já osobně jsem spokojený. Bokeh není „hranatý“ jak tomu bývá u levných zoomů, obraz mimo hloubku ostrosti je řekněme dostatečně jemně rozostřený. Howgh!
Celkové hodnocení
Myslím, že každému, kdo tuto recenzi dočetl až sem, je nyní jasné, že Nikon s objektivem Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S překročil svůj vlastní stín. Otázka ale spíše zní: Co by se stalo, kdyby to neudělal? :-) Ne, raději se nebudu pouštět do podobných pseudofilozofických úvah. Každý výrobce se logicky snaží každý nový výrobek udělat lepší než ten předchozí – takže je to vlastně takové permanentní překračování vlastního stínu. A Nikonu se v případě tohoto profesionálního širokoúhlého zoomu podařilo udělat pěkně dlouhý krok přes starší verzi.
Opět se jedná o světelný zoom, který je konzistentní ve výsledcích v celém rozsahu ohnisek, clonových čísel a jejich kombinací. Zkrátka sklo, se kterým se jednoduše fotí s libovolným nastavením – a výsledky jsou vždy perfektní. To je ostatně jedna z hlavních odlišností profesionální fotografické optiky oproti řekněme běžným objektivům. Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S je navíc robustní, odolný, perfektně dílensky zpracovaný, bez vůlí, se sametovým chodem mechanických částí. Má dvě sluneční clony a jdou na něj nasadit filtry typu palačinka :-) Perfektní! Doporučuji!
Podrobné technické parametry objektivu Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S najdete zde
Doporučená prodejní cena: 67 990 Kč
Fotografie pořízené objektivem Nikkor Z 14–24 mm f/2,8 S
Snímky jsou pořízené na těle Nikon Z 6II (poslední dvě na těle Nikon Z 50) a jsou zcela bez úprav.
2 komentáře
Za mě jeden důvod proč mít možnost vypnout korekci zkreslení ať už jakkoli (otevřením v darktable nebo
nastavením v menu jako zde,ale bohužel u objektivů, které Nikon uzná, že jsou toho hodny – to osobně nechápu. ) :
Zachytit co nejšírší záběr. Když už nemáme jiný širší objektiv. A nedovolí scéna posunout foťák dál. Kvůli perspektivě nebo zdi. Bohužel občas takové situace vzniknou.
Nebo jinak: korekce bez ptaní (a možná i bez vědomí fotografa někdy) zahodí cenné okraje snímku
Nezahodí nic, co byste v hledáčku neviděl :-)