Picture Control Utility 2 – křivky z počítače do fotoaparátu

Přiznám se, že moc netuším, kolik fotografů využívá předvolby Picture Control – tedy kromě toho, že má „nafurt“ zapnutý Standard – ale budu se snažit to zjistit obvyklým anketním plebiscitem na konci tohoto článku. Nicméně je jisté, že spolu s ostrou verzí Capture NX-D vydal Nikon také novou utilitu Picture Control Utility 2. A protože se o možnosti vytvořit si vlastní předvolby Picture Control skoro nikde nepíše, je na čase to napravit. Protože význam zde je a potenciál ještě větší…

Překvapivě široké využití

Možná si říkáte něco v tomto smyslu: „Já fotím do RAWu, a tak mě nějaké Picture Control nemusí vůbec zajímat, protože všechno si můžu dodatečně nastavit v počítači.“ V tom máte jistě pravdu, byť našla by se také nějaká ta příslovečná ale – a já uvedu jen jedno: Pokud možno maximálně přesně naexponovaná, tonálně a barevně korektní fotografie, vám ušetří spoustu času při postprodukci i v RAWu, navíc mnohem přesněji vidíte už při pořizování snímku, co všechno si můžete dovolit. Úpravy v RAWovém editoru nejsou vždy samospasitelné a nemají neomezený rozsah, to ale všichni jistě víte.

Vůbec se nebavím o focení do JPEGu, kdy mají předvolby Picture Control vcelku zásadní význam – lze jimi ovlivnit výsledek již hotového obrazového souboru, tedy nikoliv „instantního polotovaru“ jako v případě RAWu. A pak je tu žánr, se kterým se dříve nepočítalo vůbec, ale Picture Control má na něj velký vliv – DSLR video – v podstatě jde o stejný případ jako JPEG (však video je také zjednodušeně spousta JPEGů za sebou…).

Picture Control Utility 2

Ve fotoaparátu a v počítači

Pro „štelování“ Picture Control nabízí současné zrcadlovky či Nikony 1 vcelku solidní možnosti v samotném menu fotoaparátu. Můžete uživatelsky ovlivnit tovární předvolby, stejně tak lze vytvořit úplně nové nastavení. K čemu je tedy ona utilita Picture Control Utility 2? Hlavní důvody jsou v podstatě dva: Jednak je to možnost okamžitého náhledu nastavených parametrů, za druhé pak jemnější ladění nastavení v podobě nástroje křivky (Custom Curves).

Picture Control Utility 2

Program se vás na začátku zeptá na typ fotoaparátu, podle kterého je třeba zvolit buďto tzv. NCP nebo NP2 nastavení. V současnosti je to jednoduché – NP2 využívá pouze Nikon D810 (a evidentně jej budou mít i novější stroje), pro ostatní platí NCP. Úvodní okno můžete vypnout pomocí zatržítka Show this dialog at startup v levém spodním rohu. Případné přepínání režimů je dostupné i v samotném programu, tentokrát pro změnu nahoře vlevo.

Picture Control Utility 2

Rozhraní je vcelku jednoduché. Vlevo nahoře najdete seznam uložených předvoleb Picture Control, pod ním náhledovou fotografii. Zde je důležité uvést, že snímek si můžete zvolit vlastní – slouží k tomu tlačítko Preview Image. Pomocí rozbalovacího menu pod tlačítkem Preview Image lze nechat volbu Fit to Area, čili zobrazit celý snímek v náhledové oblasti, nebo View at 50% případně View at 100%, tedy zobrazit v padesáti- nebo stoprocentním zvětšení.

V pravé polovině vás samozřejmě ani tak nezajímá nastavení Quick Adjust (rychlé nastavení) jako spíše Manual Adjust. Při jeho zakliknutí se zpřístupní detailnější volby Picture Control, stále však jde de facto o kopii toho, co můžete dělat i v menu fotoaparátu. Jak zpřístupnit možnost vlastního nastavení křivky? Jednoduše – klepněte na volbu Use Custom Curve (použít vlastní křivku).

Picture Control Utility 2

A můžete kroutit křivkou… Nastavení křivky je téma na celý článek, ne-li rovnou knihu, proto jej nyní přeskočím a ukážu jen jednu modelovou situaci. Vytvořil jsem jednoduchou uživatelskou křivku (viz obr. výše), která mírně vyjasňuje stinné partie fotografie. Jde tedy o nastavení vhodné pro kontrastní osvětlení (byť pro tento případ jsem mohl ještě také „pohnout“ i se světly). Poté jsem klepnul na tlačítko Save As (uložit jako) v pravém spodním rohu okna a předvolbu uložil pod vlastním názvem stiny 1. Nové nastavení se ihned objeví v seznamu předvoleb v levé horní části programu.

Z karty do foťáku

Tak to bychom měli novou předvolbu Picture Control hotovou. Ještě je ale třeba ji dostat z počítače do fotoaparátu. K tomu slouží tlačítko Export vedle seznamu předvoleb. Pomocí něj uložíte označenou předvolbu na paměťovou kartu ve čtečce (nebo lze připojit fotoaparát kabelem). Na kartě byste pak našli novou složku NIKON | CUSTOMPC, ve které se pak nachází soubor nebo více souborů s příponou NCP. To ale jen pro vaši informaci. Aktuálně je třeba vložit paměťovou kartu do fotoaparátu a vnořit se do menu Správa předvoleb Picture Control, kde je třeba zvolit poslední položku Načíst/uložit.

Picture Control Utility 2

Pak už jen použijete první volbu Kopírovat do fotoaparátu a potvrdíte OK. V dalším kroku jen nastavíte volnou pozici C-x, pravým tlačítkem, opět potvrdíte OK, abyste dostali možnost přejmenovat nastavení. Zde pozor – nechcete-li pojmenování měnit, nemačkejte tlačítko OK, ale Lupa+. Je to takový malý chyták, ale nápověda u spodního okraje monitoru vám to jasně říká…

Nyní už se stačí jen podívat ve fotoaparátu do menu Předvolby Picture Control a na posledním místě seznamu byste měli mít právě zkopírovanou vlastní předvolbu z paměťové karty. Když byste ji „rozklikli“ pro možnost úpravy parametrů přímo ve fotoaparátu, zjistíte, že u položek Kontrast a Jas je nápis USER (uživatelské nastavení) a tyto parametry nejsou editovatelné. Je to samozřejmě proto, že jas a kontrast nyní ovlivňuje vámi nastavená uživatelská křivka, kterou jste si v programu Picture Control Utility 2 nastavili. Mimochodem – stejně tak se bude chovat také například program Capture NX-D.

Chce to důkaz

Abyste viděli, že nejde o samoúčelné hraní s digitálními parametry, pokračuji ve své malé ukázce křivky vyjasňující stíny. Předvolbu jsem podle výše popsaného návodu nahrál do zrcadlovky a vyrazil jsem za ostrého slunečního světla do blízkého hájku. Vím, že při takovýchto světelných podmínkách je lépe nechat fotoaparát v brašně a raději sedět pod slunečníkem v zahradní restauraci. Pro účely ilustrace nastavení jsem však chtěl kontrastní světlo a toho zde bylo dosti.

Pracoval jsem s Nikonem D600, tedy s moderní DSLR s velkým dynamickým rozsahem. Křivku jsem netvaroval zbytečně ostře, takže na celkovém záběru změna není takříkajíc „do očí bijící“. Bližší pohled však rozdíl odhalí, dobře jej indikuje také histogram.

Picture Control Utility 2

Čtyřiadvaceti megapixelová zrcadlovka už dovoluje velmi rozměrné zvětšeniny, proto se pojďme podívat na 100% výřez z levého spodního rohu, neboli nejtmavší oblasti snímku. Myslím, že tato ukázka ilustruje účinek uživatelsky vytvarované křivky naprosto jasně bez dalšího komentáře.

Picture Control Utility 2

A teď vy!

Na začátku jsem slíbil anketu, je tady… Otázky jsou, myslím, poměrně jasné a srozumitelné. Jak jste na tom vy?


Používáte předvolby Picture Control?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání …

Další aktivní ankety

Fotografujete ještě na film?
Natáčíte kromě fotografování také video?
Jaký používáte krok korekce expozice?


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

3 komentáře

  1. Používám to na Nikon D300s už dlouho a funguje to na jedničku. Není to nic složitého, chce to jen pořádně se to naučit a vyzkoušet.

  2. Zajímavé informace, díky!
    Když jsem instaloval NX-D a nainstalovalo se s tím i Picture Control, nevěděl jsem co to je. A ani jsem to nezkoušel spustit… Teď už aspoň vím :)

  3. Už od mojí první DSLR Nikon používám Picture Control přímo ve foťáku a od D7000 mám uložený vlastní nastavení, protože jsem stále přesvědčen, že postprodukcí se mají obrázky jenom dočistit a doladit, ne dělat zásadní úpravy.
    Bohužel ne vždy se podaří přesně vyfotit to, co je vidět a originální nastavení Standart výrobce snad ladil podle mlžného oparu, tudíž Picture Control používám s drobnýma korekcema pořád.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *