Nikon Transfer 2 – jak stahovat fotky do počítače a vyznat se v nich

To, že náklady na samotné pořízení digitální fotografie jsou – na rozdíl od filmu – nulové, skýtá jak velkou výhodu, tak i jisté nevýhody. Jednou z nich je obvykle větší množství takto pořízených snímků. Pokud se v nich chce autor či divák vyznat, musí se fotografie nějak smysluplně organizovat. Celé to začíná už při stahování snímků z fotoaparátu do počítače. Výhodou digitálního zpracování jsou však nejrůznější softwary, které tuto práci dokážou usnadnit a zefektivnit. Pojďme se podívat na Nikon Transfer 2.

Prolog

Nikdy jsem nebyl obzvlášť dobrý, co se týče archivace fotografií. (Dlužno dodat, že slovní spojení „obzvlášť dobrý“ je zde použito jen ze slušnosti, protože ve skutečnosti se místo něj hodí mnohem ostřejší označení :-)) Ať se to to týká negativů či papírových fotografií nebo digitálního archivu, vždycky jsem v tom měl poněkud… chaos. To se alespoň částečně změnilo teprve až jsem si začal vést fotodeník. Takový fotodeník už vyžaduje minimálně základy systematičnosti, takže jsem se více zahloubal do (základních) možností smysluplnější organizace fotografií. V tomto článku nebudu konkrétně popisovat, jak to dělám, protože možností digitálního archivu je spousta a každý si musí najít takový způsob, který mu nejlépe vyhovuje. To, o čem se psát chystám, je jen malý, ale účinný pomocník ke snazší práci, který je navíc zadarmo, protože je součástí softwaru NX Studio. Jmenuje se…

Workflow „postaru“

Protože fotím de facto výhradně do RAWu a tyto soubory vyvolávám v NX Studiu (jelikož mě ještě nic nepřesvědčilo o tom, že by existovala kvalitnější „vývojka“ RAWů Nikonu), nespoléhám se na „all-in one“ řešení typu Adobe Lightroom nebo třeba Zoner Photo Studio X čili programy, které umí jak (méně dokonalé) vyvolání RAWů, tak i editaci a konečně i organizaci archivu v jednom. Potřebuji tedy fotografie z foťáku stáhnout do nějaké složky a pak je nějakým způsobem zpracovat. Donedávna jsem je až po finálních úpravách vždy podle nějakého klíče přejmenoval, opatřil popisky a klíčovými slovy a zařadil do svého fotodeníku. Jenže ono to jde trochu efektivněji. Popisky, klíčová slova a spoustu dalších informací lze totiž fotografiím přiřadit už při stahování, nehledě k tomu, že zároveň mohu své snímky nakopírovat do přesně určené složky a navrch je třeba i na jiné místo zálohovat (duplikovat). Jdeme na to v Nikon Transfer 2.

Jedno po druhém

Nikon Transfer 2 je součástí NX Studia, takže se nemusíte shánět po samostatné aplikaci – máte-li nainstalované NX Studio, je vám k dispozici také Nikon Transfer 2. Program lze spustit jak samostatně, tak i z NX Studia. K tomu slouží buďto příkaz v menu File | Transfer Pictures nebo tlačítko Import vlevo na horním toolbaru.

Když bych popis prostředí začal od konce čili odspodu, tak sekce Transfer Queue zobrazuje vybrané fotografie, které se budou po klepnutí na tlačítko Start Transfer v pravém spodním rohu okna, přenášet do zvoleného umístění.

Střední část Thumbnails ukazuje na miniaturách obsah paměťové karty ve čtečce nebo ve fotoaparátu (při propojení kabelem k počítači) a zde se požadované snímky k transferu také označují.

Nejdůležitější sekce programu Nikon Transfer 2 se nachází nahoře – Options. V první záložce Source (Zdroj) lze vybrat… zdroj, odkud se budou snímky „tahat“. 

Druhá záložka sekce Options s názvem Primary Destination určuje, kam se budou vybrané fotografie kopírovat. Prvotní je samozřejmě určení disku a složky vlevo v rozbalovacím menu Primary destination folder. Následně si můžete „hrát“ s vytvářením podsložek a přejmenováním souborů. 

Sekce pro vytváření podsložek je upřímně řečeno poněkud zmatená. I když zvolíte Don’t use subfolder (Nepoužívat podsložku), ale zároveň zakliknete volbu Copy folder names from camera (Kopírovat název složky fotoaparátu), stejně se vytvoří nová složka s názvem složky, v níž jsou umístěné fotografie na paměťové kartě. Podobně nesmyslná nebo přesněji zcela zbytečná je volba Choose subfolder under Primary Destination folder (Použij podsložku pod primární složkou). Chci-li fotky stáhnout do nějaké konkrétní (pod)složky, označím si ji v levém rozbalovacím menu Primary destination folder a žádnou další volbu k tomu nepotřebuji.

Co je ale rozhodně zajímavé, je první volba Create subfolder for each transfer, která umožňuje poměrně sofistikovanou automatizovanou tvorbu vlastních podsložek. Více následující obrázek.

Máme-li nadefinované umístění souborů, je možné je také v rámci kopírování i uživatelsky přejmenovat. Zde funguje podobný dialog jako pro přejmenování složek – viz následující screenshot.

Zálohujte, jistota je jistota

Své fotografie můžete při kopírování do pracovní složky navíc také zálohovat (duplikovat) do jiného umístění. K tomu složí záložka Backup Destination. Vzhledem k tomu, že má podobné či spíše zjednodušené nastavení jako záložka Primary Destination, spokojím se už jen pouze s obrázkem a krátkou poznámkou: Všimněte si volby Use same settings as Primary Destination – tedy Použij stejná nastavení jako Primary Destination čili stejná nastavení jako pro pracovní kopie fotografií. To bych osobně použil.

K obrazu svému

Na poslední záložce Preferences umožňuje aplikace Nikon Transfer 2 nastavit různé užitečné předvolby. Vlevo je důležitá sekce pro zadávání klíčových slov, popisků apod. Volba Add additional information on files zapne možnost jejich vkládání, pro podrobnosti slouží opět tlačítko Edit.

Ve střední části záložky pak máte k dispozici tyto volby: 

Transfer new files only (Přenášej pouze nové soubory) – Tato volba zabraňuje duplicitnímu kopírování stejných fotografií do jednoho umístění. Funkce má ale menší vady – z náhledů ve střední části okna se nijak nedozvíte, že jste už vybraný snímek nebo více fotografií do daného místa kopírovali. Nicméně pokud se o to pokusíte, to již program zaznamená, zobrazí informační okno a snímky znovu nepřenese. Ovšem pokud máte ve výběru například jednu fotografii již zkopírovanou a jednu novou, ona hláška se nezobrazí… Každopádně to, že volba Transfer new files only zabraňuje duplikování souborů, funguje.

Synchronize camera date and time… (Synchronizuj datum a čas fotoaparátu s počítačem) – funguje pouze, pokud připojíte foťák kabelem.

Switch over to second slot after transfer (Přepni na druhý slot po transferu) – funguje opět při připojení fotoaparátu – který má dva paměťové sloty – kabelem.

A konečně pravá část záložky Preferences:

Disconnect automaticaly after transfer (Odpojit /„vysunout“/ kartu nebo fotoaparát po skončení transferu) – Může se hodit

Delete original files after transfer (Smazat zdrojová data po zkopírování) – Může se taky hodit, ale já tuto funkci nepoužívám – raději data z paměťové karty smažu ručně, až se ujistím, že byla překopírovaná bez chyby.

Open destination folder with the following application after transfer (Otevřít cílovou složku v aplikaci po transferu) – Zajistí otevření složky a nakopírovanými fotografiemi v programu, který si určíte v rozbalovacím menu pod touto volbou.

Tak! A nyní už zbývá jen se rychle pomodlit a pak klepnout na tlačítko v pravém spodním rohu aplikace :-) Jen poznámka na závěr: Nikon Transfer 2 se po ukončení své práce automaticky ukončí (před tím zobrazí informační okno). Tato funkce je v programu „natvrdo“, nejde ji v preferencích vypnout.

Konec dobrý… 

Abych řekl pravdu, vždycky jsem podobné „stahovače“, jako je Nikon Transfer 2 míjel bez zájmu. „Stáhnout fotku z karty do složky v počítači si přece umím i bez toho, ne?“, říkával jsem.

Až potřeba organizovat své fotografie systematičtěji mě donutila podívat se po nástrojích, které umožňují efektivnější práci. Nikon Transfer 2 má sice pár příslovečných much, nicméně i přesto dokáže udělat spoustu dobré práce a to je zásadní.