Oprašujeme: Naklonit nebo posunout – objektivy typu tilt-shift v teorii i praxi. Plus rozhovor s Danem Vojtěchem

Tilt – rovina a hloubka ostrosti pod kontrolou

Nejprve připomenutí, jak funguje běžný objektiv. Každý „normální“ objektiv má obrazovou rovinu (snímač) rovnoběžnou s rovinou objektivu a tudíž i fokální rovina – místo, kam objektiv zaostřuje – je s předchozími dvěma také rovnoběžná. To, že není v obraze ostrý jen jeden bod, na nějž je zaostřeno, způsobuje jev zvaný hloubka ostrosti. To ale každý fotograf ví.

Co se však stane, když optickou osu, která je na všechny tři roviny kolmá, „ohneme“, tedy nakloníme (ať už dolů, nahoru nebo do boků) pomocí kolečka pro tilt na našem objektivu? Obrazová rovina samozřejmě zůstane na svém místě, avšak podle náklonu objektivu se zešikmí rovina objektivu a ještě více pak fokální rovina. To vše podle takzvané Scheimpflugovy podmínky. Nechci zatěžovat čtenáře akademickým textem, protože její výklad není jednoduchý. Kdo chce, nechť si problematiku nastuduje např. zde (v angličtině – v češtině jsem bohužel dobrý zdroj nenašel). Nicméně vše pochopíte, podíváte-li se na následující dvojici snímků s nákresy. Pozn.: Nákresy jsou pouze ilustrační – neodpovídají přesně Scheimpflugově podmínce.

Oba snímky jsou pořízené objektivem PC-E Nikkor 24 mm f/3,5D ED (já vím, že to chtělo delší sklo, ale neměl jsem jej bohužel k dispozici) na plně odcloněný objektiv. První fotografie z dvojice byla snímaná bez tiltu a tomu také odpovídá ostrost v přední části zeleného autíčka, kam bylo také zaostřeno. Druhý snímek je však ostrý až k zadnímu autu, a dokonce i část zdi za ním je ještě v rovině ostrosti! Ano, je to tak, že ta byla – přesně podle nákresu (a zmíněné Scheimpflugovy podmínky) ze své původní paralelnosti se snímačem nakloněna. Pro přesnost ještě podotýkám, že objektiv byl také lehce natočený – protože se snímalo z mírného nadhledu.

Všimněte si také, jak zajímavý průběh má hloubka ostrosti. Zatímco u konvenčního nastavení je pravá část předního autíčka ještě relativně ostrá, u tiltu je tomu naopak – je to tím, že stejně jako rovina ostrosti je i hloubka ostrosti nakloněna. Nevadí, zaclonil jsem tedy na F8 a výsledek je tento:

Hloubka ostrosti má však stále neobvyklý průběh – levý spodní a pravý horní roh fotografie tonou v neostrosti, kdežto diagonála z levého horního do pravého spodního rohu je ostrá. Nyní následuje porovnání s konvenčním ostřením, ale vysokým zacloněním F22.

Díky tomu, že jsem poněkud nesprávně použil na tento námět širokoúhlý objektiv, je obraz na F22 proostřený až téměř na pozadí. Nicméně rovnoběžně s obrazovou rovinou – na rozdíl od „tiltované“ fotografie.

Nyní musí nutně následovat otázka: Co se stane, když objektiv nakloníme na opačnou stranu? Fokální rovina se skoro o 90 stupňů pootočí – viz následující ukázku. Průběh ostrosti je nyní tedy diagonálně ze spodního středu do pravého horního rohu fotografie.

Tilt v praxi tradičně i jinak

K čemu jsou takováto kouzla s fokální rovinou? Takříkajíc tradičně se tilt používá – a dávno také používal na kardanových velkoformátových kamerách – ke zvýšení hloubky ostrosti. Klasickým případem je krajinářská fotografie, která obvykle vyžaduje dokonalé proostření. Tudíž sklopíte objektiv dolů, což způsobí, že se krajina virtuálně „zvedne“ nahoru, stane se opticky rovnoběžnější s obrazovou rovinou.

„Pozitivní“ tilt se dříve velmi často používal (jak je to dnes, vážně nevím) také v náročné produktové fotografii a mnoha dalších specifických případech, ale také například pro portréty.

Současná doba přináší oblibu tiltu v jeho takříkajíc negativní podobě, kdy ostrost obrazu není vylepšována, nýbrž úmyslně potlačována a využívá se pouze úzkého proužku ostrosti nakloněného objektivu. Však to znáte – efekt miniatura (který už pomalu začíná být na můj vkus tak trochu zneužívaný). Má jej každý druhý kompaktní digitál, každý druhý fotografický software, zejména „umělecké“ prográmky pro mobilní telefony či tablety…

Co je ale velmi zajímavé, je použití tohoto efektu ve videu. Zadáte-li například na YouTube do vyhledávacího pole „tilt-shift“, vypadne na vás velká hromada „miniaturizovaných videí“. Mě zaujalo video nazvané Bonsai Burma, kde tvůrci tilt-shift vtipně kombinují s časosběrem.

Stejně jako u shiftu bych i zde ještě rád podotknul, že takzvané miniatury vytvářené „počítačovým tiltem“ nemusí být to stejné jako optický tilt. Jde o to, že při používání tilt-shift objektivu se velmi často využívá kombinace tiltu a pootočení objektivu. To přináší naprosto jiné rozostření než prachobyčejná neostrá maska používaná v softwarech. Ostatně co budu teoretizovat – přečtěte si rozhovor s Danem Vojtěchem, který s tiltem pracuje vskutku netradičním způsobem, ale velmi kreativně – viz další kapitolu i s ukázkami fotografií.