Čtenáři se ptají – dlouhé časy v intervalovém snímání a referenční snímek pro odstranění prachu

Každý týden přistane v redakčním mailu, nebo se ke mně dostane pomocí odpovědního formuláře (vše dole v patičce webu) nějaký dotaz čtenáře. Z 99 % se otázky týkají techniky a jejího používání. Protože je škoda, aby z toho něco neměli také ostatní čtenáři Nikonblogu, budu občas nejzajímavější dotazy – a samozřejmě jejich řešení – publikovat takříkajíc veřejně.

Zrovna poslední dva e-maily přišly shodou okolností ze Slovenska – a mě moc těší, že nás rádi čtou i slovenští čtenáři. Jak už víte z titulku, jeden se týkal problematiky dlouhých časů při intervalovém snímání, druhý pak funkce pro automatické odstranění prachu.

Jak se fotí Perseidy

Čtenář Peter z Čadce chtěl využít toho, že v období mezi 11. a 13. srpnem přichází maximální intenzita kometárního meteoritického roje Perseidy, které chtěl zaznamenat svým Nikonem D5100. Peter se mě ptal takto:

„Nakoľko by som chcel robiť snímky nočnej oblohy (skladaním zo série viacerých snímok) obraciam sa na vás s prosbou, ako sa toto dá vyriešiť u uvedeného aparátu, nakoľko potrebujem mať viac snímok expozície povedzme 20 sekúnd, medzi ktorými je ale čo najmenší časový úsek (prodleva). Podľa manuálu, toto u uvedeného aparátu nie je možné a prestávka medzi jednotlivými snímkami musí byť dlhšia, ako je expozičná doba. (Čo je zasa pre moje použitie nevhodné)“

Nikon D5100 po ruce nemaje, zkusil jsem demonstrovat problematiku na D7000. Když jsem manuálně nastavil expozici 20 s a v menu intervalového snímání dal prodlevu 21 sekund, vše fungovalo bezvadně – což jsem Petrovi také napsal. On ale hlásil pořád negativní stav…

Řešení mě napadlo pár minut poté, co jsme si vyměnili poslední e-mail – problém by mohl spočívat v zapnuté redukci šumu pro dlouhé expozice. Bingo! Je to tak. Při zapnuté redukci šumu pro dlouhé expozice totiž fotoaparát udělá de facto dvě expozice – první skutečnou, druhou pak se zavřenou závěrkou (tzv. dark frame), nicméně o stejné délce trvání. V případě 20sekundového času tedy ve skutečnosti exponuje čtyřicet sekund. Takže pak skutečně nemůžete mít zapnutý interval 21 sekund, přesněji zapnutý jej mít můžete, ale fungovat vám to nebude. Takže řešení je buďto vypnout redukci šumu pro dlouhé expozice nebo počítat s dvojnásobným časem, přesněji stejně dlouhou „mezerou“ v intervalu mezi snímky, jako je expoziční čas.

Ještě pro vysvětlení – proč fotoaparát učiní druhý „osvit“ se zavřenou závěrkou? Ten slouží jako jakýsi vzorek šumu, který s dlouhými expozičními časy (řádově v jednotkách až desítkách sekund) narůstá, i když použijete nízké ISO. Fotoaparát jednoduše zaznamená černý snímek, který je však poškozený barevným šumem. Obě „fotografie“, čili skutečný záběr a tento vzorek šumu, pak firmware porovná a šum, který právě ze vzorku jednoduše identifikuje, z reálného snímku „odečte“.

Prachu zbaviti se pomůže vám funkce Referenční snímek

Druhý čtenář Martin si stěžoval na problém u funkce Referenční snímek pro odstranění prachu u Nikonu D7000. Co že to je onen Referenční snímek…? Předně je třeba uvést, že jde o funkci, kterou využijete jen a pouze v RAWu a jen a pouze v programu Capture NX 2. Nejprve po aktivaci této funkce vyfotíte čistou bílou plochu – podobně jako byste kalibrovali vyvážení bílé. Fotoaparát uloží speciální snímek s příponou NDF – a tak jako u minulého příkladu s dark frame byl na černém pozadí vytvářen vzorek šumu, nyní je na bílém pozadí vytvořen vzorek nečistot na snímači…

V programu Capture NX 2 následně zadáte v sekci Camera & Lens Corrections | Image Dust Off cestu k vašemu referenčnímu snímku a program by měl na základě této „mapy“ nečistot vyretušovat reálnou fotografii. Píši úmyslně „by měl“, protože se mu to nedaří vždy. Na jednolitých plochách – například v obloze – funkce obvykle pracuje dobře. V texturách nebo místech s detailní kresbou je to už ale horší. Vyzkoušejte sami.

Nicméně vraťme se k problému našeho čtenáře Martina. Ten sice referenční snímek pořídil, nicméně Capture NX 2 jej ignoroval, odmítal s ním pracovat. Já se přiznám, že tuto funkci spíše nevyužívám, takže z hlavy jsem toho moc (přesněji nic) nevěděl. Navíc jsem zrovna neměl čas se tím zabývat, takže jsem problém odložil na později.

Martin se ale jen tak neodevzdal do mých rukou a mezitím pátral sám. Řešení našel na anglické technické podpoře Nikonu. Říká jasně: Je třeba mít vypnuté čištění snímače při zapínání a vypínání fotoaparátu. Je to logické – pokud se snímač zatřese, „mapa“ nečistot se velmi pravděpodobně změní a referenční snímek by tak byl k ničemu.

Legrace ovšem spočívá v tom, že řešení tohoto problému je – jak jsme s Martinem následně oba zjistili – jasně popsáno jak v českém, tak i ve slovenském manuálu k fotoaparátu… Což mi nedá znovu neupoutat na minianketu, kterou jsme zde měli před časem: Čtete manuály?

Dosavadní výsledky ankety sice říkají, že je v případě problému čtete (čteme), nicméně jak se zdá, přítel na e-mailu nebo Google jsou také relevantní informační zdroje, že ano?