(Ne)obyčejný foťák: Nikon Z 8 na první pohled

Udělat podrobnou recenzi fotoaparátu, jako je Nikon Z 8, k tomu je třeba několik týdnů s tímto přístrojem doslova žít. Permanentně fotit nejrůznější žánry, zkoušet všechna možná nastavení všech možných funkcí. Moje sebestřednost by si na takový úkol nejspíš troufla, ale Nikon Z 8 je novinka, o kterou je obrovský zájem. O zapůjčení na měsíc či déle si člověk může nechat jen zdát. Dobře, tak aspoň na týden či dva! To by šlo. Jaké jsou tedy moje první nebo řekněme základní dojmy?

Nikon Z 8 s objektivem NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S

Základní data

Než se pustím do popisování poznatků z praxe, pojďme si rychle zopakovat, o jakém fotoaparátu vlastně bude řeč. Následují nejdůležitější vlastnosti a funkce Nikonu Z 8 (bez nároku na úplnost):

FX CMOS snímač typu stacked, rozlišení 45 Mpx (35,9 × 23,9 mm, 8 256 × 5 504 px)
Stabilizace snímače až 6 EV
Ochranná lamelová krytka před snímačem
Citlivost ISO 64 až 25 600 (v rozšířeném režimu ISO 32 až 102 400, HEIF – ISO 400 až 25 600)
Obrazový procesor EXPEED 7
Obrazové formáty foto: NEF, JPEG, HEIF (10 bit HLG)
Video až 8K/60p (max. 90 minut) nebo 4K/120p
Formát souborů videa: NEV, MOV, MP4
Kodeky: N-RAW (12 bitů), Apple ProRes RAW HQ (12 bitů), Apple ProRes 422 HQ (10 bitů), H.265/HEVC (8 bitů/10 bitů), H.264/AVC (8 bitů)
Zvuk: Linear PCM (48 kHz/24 bit /NEV a MOV/, AAC (48 kHz/16 bit /MP4/)
Závěrka pouze elektronická, až 1/32 000 s
Sériové snímání až 20 sn./s RAW, 30 sn./s JPEG full, 60 sn./s JPEG DX (19 Mpx), 120 sn./s, JPEG 11 Mpx
Autofokus: 493 bodů; rozpoznání očí lidí, zvířat, dopravních prostředků; strojové učení)
EVF hledáček: 0,5″ OLED, 3 690 000 obr. bodů
LCD monitor: 3,2″ (8 cm) TFT LCD, 2 100 000 obr. bodů, dotykový, čtyřosé vyklápění

Dvojitý slot pro paměťové karty – CFexpress/XQD + SD
Dva porty USB-C (komunikační + napájecí)
Baterie EN-EL15c (lze použít i EN-EL15a nebo EN-EL15b)
Bezdrátová konektivita: Wi-Fi, Bluetooth
Rozměry a hmotnost: 144 × 118,5 × 83 mm, 910 g
Volitelný vertikální grip

Nejuniverzálnější

Ze základního přehledu parametrů je zřejmé, že spoustu z nich – a také nejednu komponentu, jako například snímač – má Nikon Z 8 ve shodě s nejvyšším modelem Z 9. Vzhledem k menšímu tělu jde tedy o jakýsi „Lite Z 9“. K Zet devítce má Nikon Z 8 rozhodně blíže než k fyzicky i typově menšímu Nikonu Z 7 II. (Ale to už jsem psal v porovnání těchto dvou fotoaparátů zde.) Není proto divu, že samotný výrobce přirovnává mirrorless Nikon Z 8 k digitální zrcadlovce Nikon D850. Ano, to sedí velmi přesně. Jde o fotoaparát, který kombinuje vysoké rozlišení snímače se skvělým autofokusem a rychlým (v případě Z 8 extrémně rychlým) snímáním – a zároveň to není tank velikosti a hmotnosti nejvyšší řady fotoaparátů. Jakkoliv může znít toto označení nepřesně, jde o asi nejuniverzálnější fotoaparát Nikonu.

Zn.: Ergonomie

Tolik základní info o hitu letošního roku zejména pro ty čtenáře, kteří se s Nikonem Z 8 ještě nestihli seznámit. Nyní pojďme do praxe. K následujícímu textu budu přistupovat v souladu s titulkem tohoto článku, pouze zatím nebudu brát v úvahu první dvě písmena. Zkrátka jako by to byl obyčejný nebo chcete-li běžný foťák.

První uchopení, první potěžkání… Je to větší než mirrorless Nikony Z 6 a Z 7. Nebojím se napsat – výrazně větší. A samozřejmě i těžší (+200 g). Ovšem něco za něco. Na grip Nikonu Z 8 vejdou všechny čtyři prsty pravé ruky, úchop je výrazně jistější, protože o něco více prostoru má i levá ruka jak na levé, tak i na spodní části fotoaparátu. Osobně mi malé fotoaparáty nevadí, ale vždycky, když vezmu do ruky něco tak skvěle ergonomicky tvarovaného, ujistím se, že menší rozměry nemusí být vždy jen předností.

S velikostí těla se pojí ovládací prvky na něm umístěné. Po vzoru svých profi kolegů nemá Nikon Z 8 na horní stěně kruhový volič expozičních režimů, ale sdružený ovladač se čtyřmi tlačítky: MODE, WB, [Drive] a BKT. Za mě je důležité zejména tlačítko [Drive], díky kterému lze velmi rychle měnit snímací režimy od single focení až po 120 sn./s. Nemusíte samozřejmě ani oddálit oko od hledáčku, což je zásadní. To stejné pak platí pro tlačítko na levém boku foťáku, obsluhující režimy autofokusu. Kvituji, že u Nikonu Z 8 (a Z 9) je tento „čudlík“ výrazně větší a „nahmatatelnější“, než tomu bývalo u DSLR, kde se skrýval i s malou páčkou poblíž bajonetu.

Díky většímu gripu je i rozmístění tlačítek nahoře trochu jiné než u Nikonů Z 6 a Z 7. Jiné a lepší – pro ovládání korekce EV už totiž není třeba vykloubit prst :-) No a větší horní stavový displej, to je prostě parádička.

Mám ale jednu malou výtku, i když jsem si vědom toho, že ne každý se mnou bude souhlasit. Nikon Z 8 má přední a zadní volicí kolečko v designu zrcadlovek Nikonu. Osobně jsem si už ale tak zvykl na odlišné provedení u mirrorlessů, kdy hlavně zadní kolečko je hodně jiné, že se mi u Nikonu Z 8 s „točítky“ hůře manipulovalo. Ale asi je to jen otázka zvyku…

Nikon Z 8 – na pohledu shora se oproti Z 9 nic nemění

Předzvěst rychlosti

Dost osahávání, jdeme fotit! Jakožto brejlovec miluju kulaté a plytké očnice profesionálních Nikonů (a malého Z fc). Kdyby bylo po mém, mají je úplně všechny modely. Díky tomu vidím v hledáčku celý velký obraz (zvětšení 0,8×). Super!

První fotka. Nemá to mechanickou závěrku, ale standardně je nastavený systémový zvuk imitace závěrky, takže žádné ticho mě neleká. Ovšem překvapuje mě jiná věc – po stisknutí spouště obraz v hledáčku „zamrzne“ a nic se neděje. Co se stalo, nějaká chyba? Kdepak. U Nikonu Z 8 mezi stisknutím spouště a zobrazením snímku jednoduše není žádná prodleva. Prostě vyfotíte záběr a ten vám zůstane v hledáčku. Paráda!

Totéž samozřejmě platí i o zadním monitoru, jež si my, kteří často fotíme záběry na výšku, nemůžeme nezamilovat. Je totiž vybavený stejným mechanismem pro čtyřosé vyklápění, jako má vlajková loď Nikon Z 9. Jeho zvládnutí chce trochu grifu, ale funguje to a chci to taky na všech mirrorlessech Nikon :-)

Čtyřosé vyklápění zadního displeje umožňuje – v situacích, kdy nechcete nebo nemůžete mít fotoaparát u oka – pohodlně fotit i na výšku

Ona blesková rychlost zobrazení je samozřejmě jen malou předzvěstí celkové rychlosti fotoaparátu. Stejně rychle dostanete náhled i při sériovém snímání rychlostí 20 nebo 30 sn./s a podobně rychle se v tomto režimu snímky „sypou“ na paměťovou kartu. Mimochodem, nemám úplně jasný názor na to, zdali je dvojice karet CFexpress/XQD + SD správným krokem. Karty CFexpress dosahují vyšší rychlosti zápisu, ale na druhou stranu, pokud jste doposud „jeli na“ SD karty a máte jich navíc slušnou zásobu, byla by škoda je nevyužívat.

Fotky pro 21. století

Fotografie z Nikonu Z 8 jsou jiné než z Nikonu Z 7II (a celé předchozí řady mirrorlessů Nikon Z – s výjimkou Z 9). Tolik úvodní informace k obrazové kvalitě. Konkrétně – jiná je barevnost snímků. Nikon Z 8 inklinuje k lehce teplejšímu a zdá se mi, že i sytějšímu podání barev. Není to nic přehnaného, nicméně dáte-li vedle sebe stejný záběr z Nikonu Z 7II a Z 8, rozdíl uvidíte jasně. Budu-li předpokládat, že každý dobrý fotograf své snímky ještě dále zpracovává v postprodukci, měla by informace o odlišné barevnosti být spíše marginální. Ale pokud si koupíte Nikon Z 8 jako další tělo k jinému nikoňáckému mirrorlessu – a fotíte s touto dvojicí jednu akci – musíte se s rozdílnou barevností nějak vypořádat. Nebo to přiznat.

Barevnost snímků Nikonu Z 8 „táhne“ spíše k teplejšímu podání (WB Auto) | Nikon Z 8 + NIKKOR Z 24-70 mm f/4 S I Clona F4.0, čas 1/80 s, ISO 100, korekce EV -2/3

Snímač s vysokým rozlišením poskytuje z mého pohledu luxusní dynamický rozsah, kdy zejména kresba ve stínech je skoro „nekonečná“. Ze stinných partií lze vytáhnout obrazovou informaci i tam, kde byste čekali jen nemilosrdnou černou. To je výsada skoro všech mirrorlessů Nikon, ale modely s vysokým rozlišením čili Nikon Z 7, Z 8 a Z 9 v tomto ohledu excelují.

Fyzicky menší pixely na snímači – oproti modelům s rozlišením 24 Mpx – samozřejmě způsobují o něco větší sklon k šumu při vyšších hodnotách ISO. Znáte-li rozdíl mezi šumem Nikonu Z 6II a Z 7II, pak skoro přesně víte, o čem je řeč. „Skoro přesně“ proto, že Nikon Z 8 na tom je u vyšších hodnot ISO o příslovečný fous lépe než Z 7II. Zhruba do ISO 3200 není třeba zapínat v menu redukci šumu, i když samozřejmě záleží na okolnostech, zejména na kvalitě světla.

Vypnutá korekce NR | Nikon Z 8 + NIKKOR Z 24-70 mm f/4 S I Clona F4.0, čas 1/50 s, ISO 2800, korekce EV -2

Pro skutečné tvůrce

Opakuji, co jsem napsal na začátku tohoto článku: Tento text si neklade za cíl být kompletní recenzí Nikonu Z 8 – je to jen první seznámení. Vůbec jsem se například nevěnoval skvělému a nebojím se napsat inteligentnímu autofokusu, a třeba video jsem pouze zmínil v technických parametrech. Můžu vám ale slíbit, že se k Nikonu Z 8 budeme určitě – a nejednou – vracet, takže určitě dojde i na další vychytávky.

Pro mě bylo seznámení s tímto fotoaparátem v každém případě velmi silným zážitkem. Pověst, která ho předcházela – ať už to byly informace z oficiálních zdrojů Nikonu, nebo také první dojmy prvních uživatelů – ukázala, že jde o výjimečný fotoaparát. Ano, je to pořád „jen foťák“. Nicméně pokud ho dostane do ruky zkušený fotograf, který využije jeho pokročilé funkce, může mu pomoci dosáhnout snímků, které před tím pořizoval jen s obtížemi. A to je, myslím, důvod, proč se fototechnika neustále zlepšuje. Žádný fotograf asi nepožaduje, aby to fotilo samo. Ale pokud mu foťák pomáhá splnit jeho záměr čili dává mu více prostoru pro vlastní tvorbu, je to jen a jen plus. Nikon Z 8 takový je. O tom jsem přesvědčený i ze svého krátkého seznámení s ním.