Richard Horák v rozhovoru Nikonblogu: „Nikon Z 9 je vpravdě univerzální fotoaparát“

Jméno Richard Horák, je v české fotografické komunitě myslím dobře známé. Přestože je členem Asociace profesionálních fotografů ČR, a držitelem certifikátu MQEP (Master Qualified European Photographer), fotografování si užívá hlavně jako svou velkou vášeň. Říká k tomu: „Jsem profesionální fotograf, ale samotným focením se přímo neživím. Fotografické zakázky si proto pečlivě vybírám. Na fotografování potřebuju hlavně svobodu, a tu najdu hlavně ve své volné tvorbě, kdy si fotím tak, jak chci já, a nikdo mi do toho nemluví.“
Richard Horák měl jakožto dlouholetý Nikonista možnost několik týdnů fotit s vlajkovou lodí mirrorless fotoaparátů – Nikonem Z 9. Jak se mu s ním pracovalo, o to se podělil v rozhovoru pro Nikonblog.cz.

Richard Horák (nejen) o Nikonu Z 9

Na úvod si nemůžu odpustit otázku: Jaké je vaše „Nikon story“? 
„Můj první foťák ještě nebyl Nikon. V deseti letech jsem dostal od táty fotoaparát Box-Tengor na svitkový film. Pak následovala Praktica – tu jsme v té době měli asi všichni – neznám fotografa naší generace, který nezačínal na Praktice. Pak jsem asi v roce 1985 jel do Japonska, odkud jsem si dovezl kinofilmový Nikon F-301. Po něm jsem měl Nikon F-501, F-601, a pak Nikon F100 – to byl vynikající foťák, mám ho dodneška. S digitálem jsem začal u Nikonu D70, po něm jsem si koupil Nikon D300, a když jsem zjistil, že bude fullframe, pořídil jsem si Nikon D700. To byl neskutečný skok – ‚sedmistovka‘ byla skvělá! No a pak přišel Nikon D800 a D850, s nímž fotím stále.“

No a nedávno jste měl možnost fotit s Nikonem Z 9. Pojďme si tedy, prosím, povídat o něm.
„Je to tak. S Nikonem Z 9 jsem fotil nejprve závodní trucky na automotodromu v Mostě, což sice není úplně moje téma, nicméně i tak jsem okamžitě poznal, že ten foťák je neskutečně rychlý a přesný. Navíc těch možností nastavení autofokusu… v podstatě nejde udělat chybně zaostřenou fotografii. V červnu 2022 jsem měl Nikon Z 9 zapůjčený na delší dobu se třemi objektivy – NIKKOR Z 24–70 mm f/2,8 S, NIKKOR Z 70–200 mm f/2,8 VR S a NIKKOR Z 50 mm f/1,8 S. Musím říct, že všechna ta skla jsou úžasná. Měl jsem k tomu i FTZ adaptér, ale je mi jasné, že pokud bych si Nikon Z 9 pořizoval, tak zcela jistě s originálními skly NIKKOR Z.“

To jsme trochu odbočili od Nikonu Z 9, i když tedy optika s fotoaparátem samozřejmě velmi úzce souvisí.
„Nikon Z 9 má ještě jednu vlastnost, kterou zkušený fotograf hned vidí – Zet devítka má vynikající dynamický rozsah. I když otevřeně musím říct, že můj Nikon D850 se před ní nemusí stydět :-) Nicméně třeba na fotografii vlčích máků jsem s Nikonem Z 9 jen maličko korigoval expozici a je to nádherně vykreslené s jemnými přechody barev a jasů.“

Fotografie z Nikonu Z 9, které prezentujete v tomto rozhovoru, jsou vyvolané z RAWů, nebo to jsou JPEGy přímo z foťáku?
„Ne ne, já vůbec nefotím na JPEG. To je podle mě nesmysl – proč bych si kupoval takový špičkový fotoaparát, abych s ním pak fotil na JPEG? To má význam třeba pro reportáže, kdy člověk musí rychle poslat fotky do redakce, ale pro můj styl focení to postrádá smysl.“

Nikon Z 9 rozhodně není žádný drobeček. Jak se vám fotilo s takovým „dělem“?
„Popravdě ta velikost a hmotnost mi úplně příjemná nebyla. Samozřejmě – drží se to krásně – ergonomicky je to úžasně udělaný foťák. Ale tím, jak nejsem zvyklý na vertikální grip, to pro mě bylo zbytečně mohutné a těžké. To však nic nemění na tom, že je to úžasný stroj. Podle mě dnes není na trhu nic lepšího ani u ostatních značek. Nikon Z 9 je vpravdě univerzální přístroj. Nemusí se představovat jen jako superrychlý fotoaparát pro sport nebo wildlife. Už jen obrovské možnosti nastavení nejrůznějších funkcí z něj skutečně dělají univerzální fotoaparát. Třeba taková v uvozovkách drobnost, která se mi hodně líbí, je lamelová krytka snímače. Ten je díky ní chráněný při výměně objektivů, což jiné bezzrcadlovky nemají. To by mohl Nikon dělat i u ostatních modelů.“

Jak se vám líbí konstrukce výklopného displeje, který funguje jak na šířku, tak i na výšku?
„Protože hledám různé nové pohledy, třeba na Prahu, tak používám stativ na fotografická světla – dá se vytáhnout do výšky čtyř metrů. Na něm mám klasickou stativovou hlavu, celé to jednoduše ‚zavětruji‘ shora nataženým provázkem, protože ten světelný stativ není tak pevný – a exponuji dálkovou spouští. Například když fotím na Karlově mostě, tak mám zajímavé záběry z úrovně hlav soch. No a zrovna pro tento styl focení je výklopný displej perfektní. S Nikonem Z 9 díky tomu můžu fotit i na výšku. Zespod vidím na displej a můžu dělat třeba i skládaná panoramata.“

Když jsem se bavil se Standou Krupařem (viz rozhovor Nikonblogu) – který sice nemá Nikon Z 9, ale i na jeho Nikonu Z 7II (jako na každém mirrorlessu Nikon) je tichý režim – pak on si tuto funkci cenil ze všeho nejvíc. No a Nikon Z 9 má jenom elektronickou závěrku. Jak to vnímáte vy?
„Tohle je úžasná věc. Já jsem asi pět let fotil – zrcadlovkou tedy – pro pražské arcibiskupství. Nenadávali mi, ale bylo vidět, že se jim občas nelíbí, jak je zvuk foťáku slyšet. V kostele se to navíc pěkně rozléhá… Takže tichý foťák dělá nejenom v tomto případě, ale i u spousty dalších příležitostí, vynikající službu. Taky jsem kvitoval výdrž baterie. Ani jednou se mi nestalo, že bych ji vytloukl, indikátor nikdy nešel do červeného pole. Absolutně bez problémů.“

Na závěr jedna otázka k vaší tvorbě: Vy se občas představujete, nebo ke svému jménu přidáváte označení Fotograf Prahy, což je na vašem portfoliu také zřetelně vidět. Ale zároveň se nedá přehlédnout, že často fotíte také třeba reportáže – a fotíte je hodně dobře.
„Reportáže mě baví, fascinují mě. Teď jsem fotil soud s Andrejem Babišem, rád fotím demonstrace – třeba Milion chvilek i jiné. Dokonce jsem byl – i když je to stará historie – 21. srpna 1988 zatčen, protože jsem fotil na demonstraci proti komunistům, a strávil jsem noc z 21. na 22. 8. 1988 ve vazbě v Ruzyni, což byla šílená zkušenost. Toto byl extrém minulého režimu, ale i tak je pro mě focení reportáží skvělým adrenalinem. Snažím se v tom neustále posouvat, hodně se učím od fotografa ČTK, Romana Vondrouše, který dělá neskutečné fotky. Jsem také externí spolupracovník Aktuálně.cz… reportáže mě fakt hodně baví.“

Petře, bylo mi ctí s Vámi udělat rozhovor pro Nikonblog.

Děkuji za rozhovor, Richarde!