Mimochodem: O outdooru jinak. A chvála vestavěné paměti

Co vám budu povídat, kromě motání se kolem fotoaparátů, objektivů a jiných foto (i video) krámů, provozuji také pro mnohé poněkud infantilní zábavu, kterou je jezdění na koloběžkách všeho druhu, testování skládacích kol a podobných přibližovadel. Však to znáte, ta svoboda, ten vítr ve vlasech na stroji uvedeném do pohybu vlastní silou, to je hodně silná droga. Navíc pohyb na čerstvém vzduchu dělá dobře nejen tělu, ale i mysli, takže pochybovat není o čem.

Se mnou se samozřejmě vždy sveze také nějaký ten foťáček. V poslední době pravidelně využívám služeb outdoorového kompaktu Nikon Coolpix AW100. Znáte jej?

Nikon Coolpix AW100 v deseti bodech

Tento článek nemá být recenzí odolného „ÁWéčka“, ale pojďme si jej přesto krátce v bodech představit. Ať o něm mají ponětí i ti čtenáři, kteří jeho přítomnost v nabídce Nikonu ještě nezaregistrovali.

• snímač CMOS s rozlišením 16 Mpx, citlivost ISO 125–3 200

• Full HD video 1 080/30p se stereofonním zvukem

• sériové snímání až 7,1 sn./s

• plně zapouzdřený objektiv 28–140 mm F3,9–4,5 s optickou stabilizací

• LCD s úhlopříčkou 3″ a rozlišením 460 000 pixelů

• odolnost proti pádu z výšky až 1,5 m

• vodotěsné tělo do hloubky 10 m

• mrazuvzdornost do -10 ˚C

• vestavěný GPS přijímač a elektronický kompas

• možnost tzv. Akčního ovládání pro práci v rukavicích nebo pod vodou

Podrobné technické parametry najdete zde.

Doporučená prodejní cena 6 290 Kč

Do zadní kapsy

Proč jsem si oblíbil právě tento fotoaparát? Mám dva elementární důvody: „Placatost“ a odolnost. Na koloběžce ani na kole nejezdím proto, abych s sebou táhnul fotobatoh, ani nechci mít ověšená řídítka a jiné části stroje brašnami. Všechny věci jsou po kapsách, mezi které počítám i kapsičky malého cyklobatohu typu camelbak (s vodním rezervoárem). Ona plochost je tedy velmi důležitá a cca 2cm tloušťka Coolpixu AW100 mi naprosto vyhovuje. Absence polstrované schránky pak přidává nutnost odolnosti. Pro převoz samotný to není tak akutní, ale už jsem vám prozradil, že sebou občas prásknu o zem?

Pravda, pověrčivě klepu na dřevo, už se mi to dlouho nestalo. Zato jsem ale několikrát po sobě zmokl tak, že jsem mohl všechno ždímat. Kdyby fotoaparát nebyl voděodolný, nejspíš by mě v servisu Nikonu nepochválili. Kupodivu jsem ale ještě AW100 nevyzkoušel pro regulérní podvodní focení nebo pořizování videa. Na koloběžkách se obvykle jezdí po suchu. Ale vážně, někdy jej budu muset vzít na bazén a pak vám dám vědět, jak to dopadlo.

Rozsah zoomu mi na AW100 naprosto vyhovuje, byť světelnost by mohla být o fous větší, stejně rozlišení snímače je naopak zbytečně velké. To je však v dnešní době bohužel normální u všech výrobců. Ořez nebo zmenšení, případně oboje, se ale dá udělat vždy, takže si nebudu stěžovat.

Skvělý je na Nikonu AW100 vestavěný modul GPS. Má velmi dobrou citlivost – lokalizovaná poloha přesně odpovídá místu fotografování. I když přejedete s přístrojem v kapse několik kilometrů (řádově deset až dvacet), po zapnutí GPS lokalizuje novou polohu cca do deseti sekund. A navíc se nemůžu ubránit dojmu, že oproti jiným foťákům, vybaveným „dží pí eskou“ ,není GPS tolik náročné na energii. Jsem docela zvědav na to, jak si Coolpix AW100 povede s výdrží baterie v zimě.

Vestavěný kompas nevyužívám a vestavěná mapa je pro Česko hodně strohá. Navíc jezdím často lesními pěšinkami, které nejsou na vojenských speciálkách, natož na globální mapě fotografického kompaktu.

Jednou zaostřit stačí

Oblíbil jsem si také Full HD video „ÁWé stovky“. Nikonu se povedlo sladit nižší datový tok s dobrou kvalitou videa, takže pohyblivé obrázky nezabírají tolik místa na kartě – pokud tedy vůbec nějakou máte – viz poslední část tohoto článku. Jediné, na co je třeba si dávat pozor, je průběžné ostření při videu AF-F. Citlivý vestavěný stereofonní mikrofon totiž spolehlivě zaznamenává jinak nepostřehnutelný hluk ostřicího motorku objektivu, což samozřejmě ruší zvukovou složku nahrávky. Nenatáčíte-li zrovna v makroprostoru, není důvod nemít AF-F vypnuté a vždy před započetím natáčení si jen předostřit namáčknutím fotospouště. Hloubka ostrosti objektivu s fyzickým rozsahem ohnisek 5–25 mm pokryje vskutku velký rozsah vzdáleností i bez nutnosti mít zapnutý kontinuální autofokus. Běžný režim AF-S to jistí spolehlivě.

Je libo kousek dančího?

V titulku jsem ještě sliboval chválu vestavěné paměti, pojďme si to nyní vyjasnit. Recenzent fotoaparátů je kromě jiného člověk, kterému rukama permanentně prochází nové a nové stroje, to je jaksi běžné. Zatímco „normální“ fotograf, vlastnící obvykle jeden až tři přístroje, stahuje data kabelem, recenzent k tomu má – z výše uvedených „množstevních“ důvodů a také kvůli rozličným druhům paměťových médií – čtečku karet. Paměťových samozřejmě. A recenzent v této čtečce naprosto pravidelně karty zapomíná, aby stejně tak naprosto pravidelně vyšel či vyjel ven s prázdným fotoaparátem…

A pak, když například jede lesem na terénní koloběžce a spatří před sebou malé stádo daňků, vytáhne ze zadní kapsy cyklodresu Nikon Coolpix AW100 a aniž by zjistil, že ve fotoaparátu nemá paměťovou kartu, natočí padesátisekundové video. Delší nejde a fotit už také ne. V ten okamžik mu to „docvakne“. V lese se ale nemá hulákat, takže to přejde mávnutím ruky. Ještě, že aspoň kousek toho videa vyšel…

Jen si ale říkám, že by na uživatelích Nikon nemusel tolik šetřit – cca 83 MB pevné paměti není v dnešní době a při dnešních cenách nic moc. Oželel bych klidně desetinnou čárku, kdyby tam bylo 8,3 – ale gigabajtů. Sice bych poté musel fotoaparát k počítači připojovat kabelem stůj co stůj, rád bych se s tím asi ale smířil.