Minulý týden jsem upozorňoval na nedostatky v držení jednookých zrcadlovek, nyní (ne že bych byl tak urputný kritik) se pozastavím nad fotografováním s bleskem. Přesněji řečeno kvalitním výkonným externím bleskem s otočnou a výklopnou hlavou a dalšími vychytávkami. Třeba takovým Speedlightem SB-700 nebo SB-910…
Vidíte to jistě sami – mnozí fotografové drahocenným umělým světlem blesku bezostyšně plýtvají. Blýskají velmi často doslova pánu Bohu do oken a ještě se diví, že mají snímky podexponované. Samozřejmě svádějí vinu na techniku, nicméně téměř vždy je to nesprávným použitím.
Tento článek si klade za cíl být malou základní školou pro fotografování moderním systémovým bleskem, či spíše jen její prvotní kapitolou o způsobu osvětlování. Budeme se bavit o nejjednodušším a nejpoužívanějším řešení, tedy o blesku v sáňkách fotoaparátu.
Ohněte světlo
Světlo blesku je ostré – to každý fotograf ví. Je to dané malou plochou výbojky, která musí mít „cestovní“ rozměry. To je zásadní rozdíl oproti studiovým bleskům, na které se nasazují nejrůznější nástavce, jimiž se světlo takřka libovolně modeluje.
Částečně „ohýbat“ lze ale i světlo externího blesku, stačí jen využít všech jeho možností. K tomu jsem připravil tři základní zásady:
Zásada č. 1: Vždy je lepší světlo odražené než přímé
Pro tuto zásadu jsou v podstatě dva důvody. Jednak je odražené světlo velmi změkčené. Odrážíte-li typicky od stropu nebo stěny, jejich plocha jakoby přebírá funkci reflektoru blesku a tato plocha je nesrovnatelně větší a světlo tedy rozptýlenější.
A za druhé, světlo, které přichází například z boku, scénu mnohem plastičtěji modeluje než blesk „odprásknutý“ zepředu.
Jak se to dělá, to asi vysvětlovat nemusím, tedy jen pro pořádek. Fyzikální zákon o úhlu odrazu a dopadu určitě znáte a předpokládám, že máte blesk s otočnou a výklopnou hlavou. Takže místo toho, abyste jej nechali v takříkajíc základní poloze, natočte hlavu blesku doprava či doleva k bílé stěně nebo jiné „přirozené“ odrazné ploše. No a to je vlastně celé…
Tato metoda funguje velmi spolehlivě v běžných interiérech nevelkých rozměrů, kde se světlo rozptýlí někdy až moc, po celé místnosti. Pozor, stěny či jiná odrazná plocha musí být bílé (nebo stříbrné, šedé…) – nesmí být barevná. U barevné odrazné plochy byste fotografii spolehlivě opatřili nádechem v odstínu této barvy.
Zásada č. 2: Není-li od čeho světlo odrážet, je třeba použít rozptylné a odrazné příslušenství
Znáte jistě svatební fotografy, odrážející blesk – samozřejmě bez jakéhokoliv efektu – od 15 metrů vysokého stropu kostelní lodi. Je třeba si uvědomit, že všechno, co není blýskáním napřímo, poměrně rapidně ukrajuje výkonu blesku a těch 15 metrů opravdu odrazit nepůjde ani u nejvýkonnějšího modelu Nikon Speedlight SB-910…
To naštěstí moc nevadí, protože dobrý blesk má vestavěnou odraznou destičku. Ano, to je ta malá bílá věcička, která se vysunuje z hrany krytu výbojky. Pokud ji tam náhodou nemáte, pak to jistí gumička a zadní strana bílé navštívenky, viz článek Nikon 1 – tajemství blesku.
Odrazná destička se používá s vyklopenou hlavou v úhlu 45 stupňů, abyste opět využili onoho zákona o stejném úhlu odrazu a dopadu. To ale platí jen v případech, kdy odrazku nelze zkombinovat ještě navíc s rozptylem – ale o tom až u třetí zásady. Toto „pětačtyřicetistupňové“ nastavení je výborné třeba zrovna do zmiňovaného kostela. Může to znít překvapivě, ale i díky maličké destičce je světlo opět krásně rozptýlené.
Ve standardní výbavě mnoha blesků navíc ještě najdete skvělou věcičku – difuzní nástavec – plastový poloprůhledný „kelímek“, který se nasazuje na reflektor blesku.
Bude to sice mírně nadsazené, ale uvedu to: Difuzní nástavec se velmi podobá softboxu, jaké se používají na studiových blescích. Vzhledem k rozměrům samozřejmě světlo nezměkčí tak jako velký softbox, nicméně chová se velmi podobně. A teď pozor – důležitá rada – v tom již několikrát zmiňovaném kostele „palte“ s difuzním nástavcem napřímo! Jakmile totiž v místnosti není světlý strop běžné výšky, blýskali byste s natočenou hlavicí nahoru naprosto zbytečně. Tuto chybu dělá velmi mnoho fotografů…
Možná si teď někteří z vás říkají: „Vždyť ale v návodu k blesku firma Nikon říká, že má být hlava našikmo vzhůru!“ Ano, to je pravda. Jenže v manuálu se také píše, že tím navíc využíváte odrazu od stropu, a ten vždy k dispozici není. A navíc jde opět o kombinaci světla odraženého a rozptýleného – a k té se právě teď dostáváme. Ještě předtím ale malá vsuvka.
Fintičky pro blýskáníNapříklad při použití difuzního nástavce zkuste pro lepší změkčení světla do hry zapojit také rozptylnou destičku, zasunutou u odrazné destičky v hlavě blesku. Zkuste také ¬¬– nejen v tomto případě, ale hlavně když z nějakého důvodu musíte blýskat napřímo – pracovat s vyzařovacím úhlem blesku. Já vím, že blesk nastavuje úhel automaticky podle ohniska objektivu – tato funkce se však dá vypnout a vyzařovací úhel řídit nezávisle na optice. Budete se divit, co to udělá, když nastavíte široké ohnisko na blesku a budete fotografovat portrétním sklem… |
Zásada č. 3: Nejlepší je kombinace světla odraženého a rozptýleného
Pokud to prostory dovolují, ideální je využít odrazu od stěn či stropu a ještě k tomu zapojit příslušenství popsané u zásady č. 2. Právě v těchto případech se s náklonem hlavy pracuje trochu jinak. Začněme u difuzního „softboxu“ – zde jsem to už nakousnul – použijte návod k blesku a zde popsanou situaci.
Co tím vlastně obecně získáme? Prosvětlí se pozadí snímku. Blýskáte-li napřímo, světlo blesku se soustředí na zaostřený objekt, a protože jej jak známo ubývá se čtvercem vzdálenosti, pozadí bude tmavé, někdy i úplně černé. Záleží však velmi na velikosti místnosti nebo obecně prostoru, ve kterém fotografujete. V malých místnostech se obvykle většinou „rozsvítí“ celý pokoj i při svícení napřímo, což má zajistit odraz od stropu při nastavení hlavy blesku našikmo.
Stejně se pak pracuje s odraznou destičkou. Nyní hlavu blesku nenechávejte ve 45stupňové poloze, ale opět ji – stejně jako doporučuje návod k blesku – zvedněte kolmo nahoru. Efekt je podobný jako u předchozího příkladu.
Co říci na závěr? Tento článek není ani zdaleka vyčerpávající, toho jsem si samozřejmě vědom. K bleskům existuje celá řada dalšího užitečného příslušenství, které pomáhá světlo změkčit a modelovat. Nyní jsme si popsali základní „možnosti v ceně“, další nechávám na příště.
12 komentáře
Předem bych chtěl vyjádřit uznání panu Lindnerovi, protože vyprodukovat za krátký čas takové množství přínosných článků, to není jen tak. Píši to jako úvod k některým svým doplňkům, aby to nevypadalo, že jen kritizuji, co pan Lindner opomněl. Když už jste zmínil odraznou destičku a její schopnost rozptylovat světlo odrazem, tak bych doplnil její druhou podstatnou vlastnost. Pokud odrážíme světlo vyklopeným bleskem o bílý strop nebo bílou stěnu, pak tím, jak nejde světlo napřímo, máme u fotografované osoby vyhaslé oči bez jiskry. Vysunutá destička pošle část světla napřímo a přidá hvězdičky do očí.
Druhým komentářem je situace, kterou se mně nikdy nepodařilo ideálně vyřešit a znám i velmi zkušené fotografy, kteří s tím bojují dnes a denně. Větší sál s umělým žžárovkovým nebo zářivkovým osvětlením, které ale není tak intenzivní, aby bylo možné na maximální obrazovou kvalitu fotografovat bez blesku. Míchání umělého osvětlení a blesku je noční můra fotografů. V malé místnosti to blesk přeblýskne a barva světla je homogenní. Ve větším sále ovšem máte žlutohnědé pozadí pokud vybažujete na auto WB nebo na barvu blesku (u Nikona vychází malinko lépe auto WB). Samozřejmě že vyvážení na žárovku či zářivku udělá popředí osvícené bleskem do modra, což je podstatně horší. Zdánlivě je řešením prodávané nebo s dražšími blesky dodávané barevné filtry na blesk, ale už několikrát jsem s tím zkazil fotky. Zavrhnul jsem to, protože z nějakého důvodu pak pleťovku nevyladím, kdybych se na hlavu postavil. Se zábleskovým světlem obarveným na žárovku či zářivku vychází pleťovka ošklivá a nepřirozená ať taháte za různé nástroje RAW konvertorů jak chcete, je to zvláštní, chtěl jsem to přemoci, ale vzdal jsem to.
Takže u desítek fotek z velkých sálů desaturuji a prosvětluji pozadí, aby nebylo ošklivě žluto-oranžovo-hnědé. Mnoho fotografů, bohužel včetně profesionálů to řeší tím, že vyrábí „portréty v jeskyni“. Černá do žluta netáhne. Nízké ISO, krátká expozice na pozadí nebo přiclonit a nazdobený honosný sál se vám promění v tmavou jeskyni. Hlavně když babička pozná Marušku v tanečních, to, že není vidět prostředí okolo, to mnoha „spotřebitelům“ takové fotografie nevadí. Ovšem my, kteří chceme dělat momentky a portréty tak, aby byla vidět celá akce a prostředí a hezké interiéry, jsme odsouzeni bojovat s hnědožlutou tam, kde umělé osvětlení již „přepralo“ slábnoucí světlo blesku. Viděl jsem fotografa, který si do zadní části sálu postavil na stůl ve stojánku druhý blesk a nasměroval ho na zadní stěnu. Obdivoval jsem jeho důslednost.
Tá farba použitého farebného filtra a umelého osvetlenia sa musí zladiť. Nejde to len tak na prvý pokus, testovať na WB žiarovky (alebo podľa umelého svetla) a potom to už v RAW nemôže byť až taký problém.
Tomáš: Barevné filtry na blesk jsou jedinou možností, jak sladit barvu blesku s barvou osvětlení místnosti a mně vždy fungovaly na jedničku. Lepší variantou jsou dokoupené želatinové filtry, kde je sada fólií s různou „intenzitou“ oranžové a jejich skládáním se dá měnit intenzita obravení světla blesku.
V miestnosťi s umelým svetlom je reportážne fotografovanie veľmi zložité. A tá najväčšia katastrofa je, ak je to ešte miestnosť obložená drevom (napr. koliba), ale tej sa teraz nebudem venovať. Farba svetla (fer. teplota) v priestore s umelým osvetlením väčšinou tiež nie je homogénna, pretože majiteľ v snahe ušetriť na elektine povymieňa žiarovky niekde za výbojky (tie môžu mať tiež rôznu far. teplotu od denného po žiarovkové spektrum), niekde LED s dennou fer. teplotou, čo môže znamenať, že v každej časti väčšej miestnosti bude fotka inej farby. Ja postupujem v takýchto prípadoch tak, že si miestnosť zmapujem pár zábermi bez blesku pri vysokej citlivosti (2000-6400 ISO) a far. teplotu nastavím na žiarovku. To mi dá základný obraz o far. pomeroch v priestore. V prípade, že výsledok je farebne únosný pre žiarovkové svetlo, nasadím blesk s prevodným filtrom na žiarovky. spravím pár skúšobných záberov a niekedy tu skončím keď na monitore vidím, že tie drobné odchýlky dotiahnem softverovo. Ak nie som spokojný, použijem šedú plochu , položím ju (dám podržať niekomu) zhruba vo výške tváre a spravím skúšobný záber v manuálnom nastavení far. teploty „preset“ aj so zábleskom, avšak blesk nepoužívam na priamo (cca 60°) a jeho intenzitu väčšinou korigujem do mínusu len tak, aby som primerane presvietil tiene na tvári a presvietil oči. Musím samozrejme povedať, že to nie je všeliek a že každú fotku bude treba dotiahnuť v počítači, ale dosť mi tento postup urýchli spracovanie fotografií.
Tento postup sa však nedá použiť v priestore, kde je silné žiarovkové osvetlenie a sú tam okná (ale nie dostatočne veľké na to, aby eliminovali to umelé svetlo), ktorými vám do miestnosti vstupuje denné svetlo. Pretože pri nastavení fotoaparátu na žiarovkové svetlo, by denné svetlo vstupujúce cez okná bolo modré je fotka nepoužiteľná. V takomto prípade blesk s vytiahnutou bielou odrazovou doštičkou otočím do stropu a niekedy, ak je na boku biela stena, vertikálne pootočím blesk vľavo, alebo vpravo, čím dosiahnem bočným odrazeným svetlom plastickejší výsledok. Musím dodať, že ak je strop vysoký, treba silu záblesku korigovať do plusu.
Tento môj príspevok nemá byť návodom, ako určité situácie v práci s bleskom riešiť, ale podnetom na premýšľanie nad možnosťami, ktoré nám technika, s ktorou môžeme dnes pracovať, poskytuje.
Dovolil bych si podotknout, ze i v kostele se da blyskat o strop – staci zvednout ISO a hlavne to chce mit na blesku vetsi odrazku na blesku (udelal jsem si ji cca 10x15cm velkou z bile modelarske podlozky a je poznat rozdil oproti vestavene co do svetla a navic to vydrzi vic nez papirova vizitka). Projasni to pozadi a nevypada to jako nocni portret. K upevnovani odrazky a vubec prislusenstvi na blesk bych doporucil v galanterii koupit za par korun samolepici suchy zip. Mozna je gumicka a vizitka pro nekoho znakem profesionalniho fotoreportera, ja se radsi ridim tim, co je funkcni (a hlavne to nevypada jak vytazene z odpadaku). Odrazku je taky dobre nasadit na bocni stranu hlavy a hlavu blesku otocit o 90°, takze clovek pak nemusi porad predelavat odrazku ze strany na stranu, kdyz foti chvili na sirku a chvili na vysku. Obcas je dobre zapojit hlavu :)
K barevnym filtrum na blesk – rozhodne je doporucuji pouzivat, mam s nimi vyborne zkusenosti. Bohuzel se to netyka tech, co jsem mel k SB-800 (jsou moc silne), ale sehanl jsem si filtry znacky Rosco. Driv se daly sehnat zadarmo jako vzorky velkych filmarskych filtru. Ted uz je Rosco mam takovy pocit nerozdava. Udelali ale sadu filtru pro systemove blesky, jmenuje se to tusim Strobist set a da se to koupit za nejake cca 200Kc, je jich tam hromada a jsou dobre pouzitelne..
Jedinej prusvih je, kdyz se v mistnosti kombinuje vic barev svetel – zarivky, zarovky a denni svetlo z oken, kuprikladu. Pak je potreba vybrat nejmensi zlo a blesk barevne sladit s nejsilnejsim zdrojem svetla a nebo se snazit mit blesk jako hlavni zdroj svetla. Uz je to ale alchymie…
Jeste k tomu blyskani s „tyglikem“ naprimo – opravdu to ma nejaky vliv, kdyz neni o co odrazet? Efektivni vyzarovaci plocha blesku bude stejna, jako bez toho tygliku, takze by svetlo nemelo byt nijak mekci. Jedina moznost je, ze se neco odrazi od zeme, ale jinak nevidim jediny duvod, proc by melo byt to svetlo jine, nez s bleskem naprimo Tyglik navic sezere cca 1EV vykonu blesku, takze blesk musi vic blyskat kvuli stejne expozici a vic to zere baterky.
Dobry den, měl bych jeden totaz ( at uz na pana Lindnera, ci kohokoliv kdo mi muze poradit).
Situace: Nikon D7000, dva blesky SB 700 rizene pres CLS ( vestaveny blesk vypnuty-ale vyklopeny :-) ). Na jeden blesk nasadim prilozeny barevny filtr s „zarovkovou teplotou“. Pri WB na auto ci blesk je objekt do oranzova, pri WB zarovka je bíle a druhy blesk jde do modra. To je OK. Dam pred blesk cervenou folii ( neznackovou, pruhlednou, cervenou). WB auto….fotka cervena. OK. Bohuzel ani jedna z predvoleb WB mi nedokaze tu cervenou kompenzovat a pri manualnim nastaveni WB ( PRE WB) mi nedojde ke kalibraci bile plochy oblysknute onou cervenou folii ( blika No God). Nepomuze ani pouziti snimku (cerveneho) z karty jako referencniho.
Dotaz zni : je vyvazeni WB i pri manualnim nastaveni omezeno ve svem rozsahu korekce? Je ten rozsah stejny jako nastavitelna barevna teplota v Kelvinech? Je to jedina moznost co me napadla.
Uznavam ze rozsah Kelvina od 2500-10 000 pokryva takrka vse, jen ne az takove napady jako je cervena folie :-)
Za rady a napady predem dekuji.
Ano, v posledních modelech fotoaparátů jsou jakási „kurvítka“, můžeme jim říkat i omezení. Ze stejného důvodu nelze např. u D800 zkalibrovat bílou na infra filtr, ačkoliv např. i stařičkých D100 a D70 fungovalo naprosto bez problémů na první pokus. Zkoušel jsem také všechny možné způsoby – přímou expozicí, v režimu live-view i snímkem z karty – ani jedna metoda nezabrala, takže nezbývá než snímky „odbarvit“ v CNX2, což ovšem není zcela optimální z hlediska expozice.
Makofoto to sice vyjádřil velmi explicitně, já to zkusím jinak :) Jestli dobře čtu, tak vy máte dva blesky, z toho jeden s barevnou fólií, a druhý bez ní. A k tomu ještě v místnosti svítí žárovky (to předpokládám protože tam dáváte ten „žárovkový filtr“) Je to tak? Pak se ale nedivím tomu, že nedokážete uspokojivě vyvážit bílou, protože se vám tam míchá několik barev světla, které prostě dost dobře nejde na jedné expozici ukočírovat. Ale možná jsem to blbě pochopil i já, tak prosím o upřesnění dotazu.
Makofoto: Dobry den, dekuji za postreh, trochu jsem se obaval ze to bude tim omezenim vyvazeni bile.
P.Lindner: Dobry den. Dekuji za odpoved, upresnim. Ano blesky jsou dva, zarovkovy filtr a cervenou folii memin na jednom, druhy je bez filtru. Okolni svetlo je zanedbatelne. Slo mi spise o vyvazeni cervene folie, aby svetlo z blesku s folii bylo bile a druhy blesk tim padem chytil modre osvetleni. U zarovkoveho filtru s WB na zarovku to tak funguje. U te cervene folie vyvazeni WB nejde, takze je asi mimo nejake vnitrni hodnoty, ktere fotoaparat zvlada ( tedy jeho sofrware)
PS: ano pouzitim modreho filtru na blesk dva bych to taky omodral, ale pak bych nemohl mit tento dotaz :-)
Hmm…, já myslím, že poslední větou jste si odpověděl sám na to, co děláte špatně ;)
P. Lindner : Vim co myslite :-), ale moje uvaha v zaveru spis pripada na to v jakem rozsahu se da vyvazit bila v manualnim nastaveni ( v tomto pripade s pouzitim „fitru“ na blesk presne NEdefinovane barevnosti) . Jestli je WB i v manualnim nastaveni omezeno jen z ciste softwaroveho rozmaru Nikonu, ci z technickeho omezeni snimace? Muzu zvolit cernou ( ci jinak barevnou ) plochu jako „bilou“? Teoreticky bych mel ziskat „negativni“ snimek, ale nic takoveho se mi nepovedlo :-(.