Rychlost závěrky ve videu srozumitelně

Jaký vliv má expoziční čas, neboli jinými slovy rychlost závěrky ve fotografii, to ví každý, kdo to s fotografováním myslí alespoň trochu vážně. Jak se ale svět statického snímání začíná čím dál více prolínat s pohyblivými obrázky, vyvstávají – zejména pro fotografy videem dosud příliš nepolíbené – trochu nečekané otázky ve vztahu k videu. Například o tom, co vlastně dělá expoziční čas s obrazem videa? Je to stejné jako u fotografie nebo je třeba zde hledat širší souvislosti?

Lakonická odpověď by mohla znít: Ano, dělá to stejný efekt jako ve fotografii a ještě něco navíc. Nemusíte ale mít obavy, všechno si vysvětlíme, vezmeme to však trochu nelogicky odzadu. „To stejné“ tedy přijde až na konec. Nyní se pojďme pobavit o specifikách expozičního času ve videu nebo obecně filmu.

Historie se opakuje

Už i u nás na Nikonblogu několikrát zaznělo, že rychlost závěrky by měla být polovinou (nikoliv dvojnásobkem, jak se občas udává) snímkové frekvence videa. Natáčíte-li tedy video s frekvencí 30 sn./s, takříkajíc „ideální“ rychlost závěrky by měla být 1/60 s. Proč ale? Je k tomu nějaký důvod? Ano, je. A je jich více…

Předně lze nalézt důvod historický. Ten spočívá v konstrukci dříve používaných filmových kamer, respektive jejich závěrek. Závěrka takové kamery byla tvořena rotujícím půlkruhem, který učinil jednu otáčku vždy jednou za snímek. Protože rotující půlkruh v polovině doby trvání snímku zakryl přístup světla, filmové políčko bylo exponované tou druhou polovinou. V angličtině je tento způsob záznamu známý jako 180 Degree Shutter (180stupňová závěrka).

V době filmu s jeho 24 obrázky za sekundu tedy měla závěrka (nebo spíš osvit políčka) čas 1/48 s a basta fidli… Vzhledem k fixní rychlosti posuvu filmu v kameře a následně v promítačce jednoduše nešlo s rychlostí závěrky pracovat tak jako dnes, kdy si na fotoaparátu nebo kameře nastavíte, co se vám zlíbí. Logicky ale vyvstává další otázka: Je tedy v dnešní době možné pracovat s expozičním časem libovolně, aniž by to ovlivnilo vzhled videa?

Bez mezer

Odpověď na předchozí otázku zní: Nikoliv! Expoziční čas závěrky ve videu totiž (kromě jiného – viz dále) doslova „vyplňuje film obrazem“. Podívejte se na následující schéma.

Rychlost závěrky ve videu

Oranžově vybarvené části ukazují zaznamenanou skutečnost a její podíl na době videa nebo filmu. V prvním „správném“ řádku je tedy zachycena jakoby polovina děje. Na výsledném videu bílé mezery samozřejmě nejsou vidět – obraz na videu vyplňuje vždy celý jeden snímek – to je stejné jako dříve u filmu a platí to i pro další řádky tohoto schématu.

Bílé mezery jsou zde ale ponechány proto, abyste viděli, že kratší expoziční čas „vykousává“ ze skutečnosti menší podíl, což je samozřejmě logické, zároveň je ale také jasné, že tím video působí trhaněji. Klíčem k pochopení je jakýkoliv pohyb – ať už pohyb ve scéně nebo pohyb kamery, typicky švenkování. Jednotlivé snímky jsou díky krátké expozici zachyceny ostřeji – až do té míry, že je v nich pohyb zcela zastaven – oproti klasické poloviční expozici typu 180 Degree Shutter, kdy jsou v jednotlivých snímcích části obrazu rozmazané (ostatně tak vzniká ten známý „film look“).

Když se musí zrychlit

Nicméně abyste toto vysvětlení pochopili naprosto přesně, připravil jsem následující krátké video. Čestně přiznávám, že vizuální pomůcku – točící se kolo bicyklu (zde koloběžky) – jsem nevymyslel sám. Viděl jsem to někde na internetu, protože si ale nemohu vzpomenout kde, neuvádím ani zdroj. Snad se na mě dotyčný nebude zlobit.

Co však video zobrazuje? Prvních pět scén ukazuje točící se kolo při expozičních časech 1/60 s až 1/1 000 s. Následuje srovnání dvojic „správné“ expozice 1/60 s vždy s časem kratším, a nakonec vidíte výřezy všech expozic v jedné scéně. Rozdíly jsou viditelné naprosto zřetelně a myslím, že výše uvedené vysvětlení ilustrují více než dostatečně.

Pokud si z videa odmyslíte srovnávací scény a budete se dívat jen na prvních pět samostatných ukázek jednotlivých expozičních časů, možná budete uvažovat nad tím „kam až jít“ v případě, kdy si potřebujete dopomoci zkrácením času. To v praxi není nic neobvyklého – světla je hodně, vy ale nechcete clonit, abyste zachovali hloubku pole, ISO máte na nejmenší hodnotě a neutrální filtry zůstaly doma ve skříni. Nebo zrovna pro konkrétní používaný objektiv, respektive průměr jeho filtrového závitu nemáte ani filtr ani redukci. A tak dále a tak dále…

Já bych to viděl tak, že o 1 EV – v našem případě použít místo 1/60 s čas 1/125 s – se nemusíte bát vůbec ani u lehce akčnějších záběrů. Postoupit o další stupeň už chce velmi opatrně zacházet se švenkováním a vyhnout se natáčení prudších pohybů. Například pro záznam rozhovoru s klidným, ne příliš energicky gestikulujícím člověkem, bych se ale „dvěstěpadesátiny“ nebál. Vyšší hodnoty už nechám na posouzení laskavého čtenáře, já bych je použil skutečně jen v případě nouze.

Je čas na zastavení

Nyní nastává čas vrátit se ke kořenům – doplnit onu na začátku zmíněnou shodu vlivu expozičního času ve videu s fotografií. Už to vlastně bylo naznačeno při vysvětlování schématu – kratší časy, stejně jako u fotografie, zastavují pohyb… A to se někdy může hodit. Pouze vy coby autoři videa víte, k jakému účelu bude použito. Míchají-li se do toho výukové, vědecké či jiné aspekty, u kterých by se hodilo – nebo je dokonce žádoucí – občas video zastavit a „grabnout“ z něj jeden snímek, pak jistě stojí za zvážení, jestli není lepší „film look“ obětovat na takovémto čistě pragmatickém záměru.

Následující snímek z předchozího videa ukazuje, jak krátký čas dokáže zachytit jeden snímek filmu.

Rychlost závěrky ve videu

A ještě rychleji!

Na úplný závěr je pro doplnění třeba uvést, že všechny uvedené příklady v tomto článku dosud pracovaly s běžnou snímkovou frekvencí videa 30 sn./s. Jak jistě víte, v současné době lze pořídit záznam s několikrát rychlejším „frameratem“. Tyto možnosti byly vyvinuty právě proto, aby se mohly ve videu používat kratší časy závěrky bez toho, že bude působit trhaně. Také je díky tomu možné obraz zpomalit a využívat takovýto záznam například k vědeckým účelům nebo ve sportu apod.

Například u videa s frekvencí 120 sn./s (což ještě není nic moc rychlého) je „normální“ čas 1/250 s, ani zrychlení na 1/500 s nebo i 1/1 000 s byste neměli postřehnout v tak markantní míře jako u videa pořízeného snímkovou frekvencí 30 sn./s. Co pak teprve videa pořízená rychlostí třeba 1 200 sn./s?


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

17 komentáře

  1. Asi jsem to s tou závěrkou špatně pochopil. Když mám na D5100 udávanou životnost závěrky 100 000 cyklů, tak při rychlosti 30 cyklů/s mám 100 000 za necelou hodinu. Nebo je to všechno ještě nějak jinak?

  2. To jste skutečně špatně pochopil – ve videu je závěrka otevřená permanentně, rozhodně nekmitá frekvencí 30 sn./s :) Ten čas, o kterém je článek, je vytvářen elektronicky, nikoliv mechanickou závěrkou.

  3. Já jsem si říkal že je to nějaká hovadina a hlavně by to bylo asi dost slyšet, ale radši jsem se zeptal. Odpoledne zkusím něco natočit :) Dík.

  4. Chtěl bych se zeptat, jak markantní je rozdíl mezi fotoaparátem se zavěrkou 1/4000 a 1/8000, když uváděný maximální počet snímků za vteřinu je téměř stejný. Jedná se o nikon D5100 a nikon D7000.

  5. Už jsem to psal u předchozího příspěvku – ve videu je mechanická štěrbinová závěrka zrcadlovky permanentně otevřená. Je tedy úplně jedno, jaký nejkratší čas má…

  6. Pardón špatně jsem pochopil, že se bavíte o závěrce ve videu. Myslel jsem, jak se to projeví při klasickém fotografovaní. Měl jsem fotoaparát s 1/4000 a teď mám 1/8000, vím že s 1/8000 jsem schopen udžet při focení z volné ruky i čas 30, kdežto s rychlostí zavěrky 1/4000 u staršího typu
    už kolem času 80 nejsem schopen uržet bez rozmazání. Je to fotoaparátem, nebo nejkratší čas závěrky má na to takový vliv? Mám nikon D200 a přemyslel jsem o koupi nikonu D5100 který má nejkratší čas zavěrky 1/4000, což je méně než mám teď. Zajíma mě jestli mě to nějak omezí, nebo jak to vlastně s tím časem závěrky je. Pak by byla varianta nikon D7000, jaký vy na to máte názor, co by jste mi doporučil?
    Předem děkuji za odpověď.

  7. Dobry den, mel bych jeden dotaz co se tyka DSLRvidea. V tomto clanku je popsan vliv casu. Zajimal by me vsak vliv clony. Lepe receno zdali jde pri nataceni videa ( v rezimu M) menit clona behem nataceni. U Nikonu D 7000 se sice cislene hodnoty clony na display meni, ale pri prehravani k zadne viditelne zmene hloubky ostrosti nedochazi. Je to vlastnost nebo delam neco spatne? Za radu predem dekuji. P. Soucek

  8. Petr Soucek: Clonu „on-line“ u D7000 bohužel měnit nejde. Je třeba nejprve zastavit záznam, vypnout live-view, změnit clonu a pak pokračovat v natáčení. „Na vině“ je mechanismus ovládání clony, který v takříkajíc původním návrhu zrcadlovky s videem nepočítal a naopak počítal s tím, že clona se zavírá až při expozici, aby na komponování záběru byla otevřená. Toto se mění až u nejvyšších modelů D800/800E nebo D4 – u těch lze clonu měnit i v průběhu natáčení videa.

  9. Dobrý den,
    mám Nikon 1 V1 a v manuální režimu můžu jako nejnižší čas nastavit pouze 1/100 s což nevyhovuje pro např 1080/30p, nebo to lze?

  10. Dobrý den, zajímalo by mě tedy, jakou závěrku použit třeba při nahrávání koncertu, nebo představení, kde se tančí a zpívá. Rozumím tomu dobře, že by měla být co nejmenší třeba 1/50 (s použitím ND filtru) a video tak bude pěkně plynule?

  11. Vojtěch: Jak se píše v článku: „rychlost závěrky by měla být polovinou (nikoliv dvojnásobkem, jak se občas udává) snímkové frekvence videa“. Čili pokud natáčíte například v kvalitě 1 080/25p, měl byste mít závěrku nastavenou na 1/50 s. Pokud natáčíte na 1 080/50p, závěrka by měla být 1/100s…

  12. Ahoj,
    takže pokud to dobře chápu a točím na 50fps a pokud potrebuju tak můžu klidně jít i na 1/80 – 1/300?
    Díky

  13. Honza: Při 50 fps jsou časy delší nežli 1/100 s víceméně nesmysl, kratší časy ale použít lze, byť pohyb v obraze pak působí trhaněji  – viz video v článku

  14. Hezký článek! Mým koníčkem je stereoskopie vč. 3D filmu. Při natáčení dvěma kamerami je nutné synchronizovat nejen ohnisko, clonu, ostrost, fps ale přirozeně také rychlost závěrky. Při postprodukční práci by mě často zajímalo, jakou rychlost závěrky si kamera automaticky nastavila.
    Ukládá se tato informace do EXIFu? Příp. existuje nějaká aplikace, která by rychlost závěrky identifikovala pro jednotlivé frejmy?
    Pracuji na Macu. QuickTime ani FinalCut toto info neposkytnou.
    Díky za propátrání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *