Nikon Z 9 poprvé v ruce

Jsou určité kusy fototechniky, ke kterým se docela těžko dostává. Zpravidla se jedná o ty nejlepší, nejvýkonnější a nejmodernější aparáty, jaké kdy kdo vyrobil. A protože jsme na Nikonblogu, budeme se bavit o Nikonu. Absolutním vrcholem současné doby je samozřejmě profesionální mirrorless Nikon Z 9, o tom není nejmenšího sporu. Řada zájemců, kteří by si rádi tento fotoaparát snů osahali ve vlastních rukou, potažmo si s ním také zafotili, je dlouhatááánská. Mně se však podařilo díky vstřícnosti českého zastoupení Nikonu nejnovější supersport Nikon Z 9 doslova na pár dní „dočasně vlastnit“. 

Tento příspěvek, prosím, berte skutečně jako pouhé první dojmy. Základní představení Nikou Z 9 jsem už učinil v prvním článku, nyní se budu pouze poprvé dojímat :-) 

Nikon Z 9
Nikon Z 9

Kulomet v těle tanku

Nikon Z 9 představuje ve světě mirrorlesů to, co v DSLR zastupovaly modely s jednociferným označením – naposledy Nikon D6. Tedy extrémně robustní, ryze profesionální fotoaparát s integrovaným vertikálním gripem a spoustou dublovaných ovládacích prvků, předním a zadním voličem počínaje, druhou spouští pak konče. Ostatně už jen letmý pohled na design tohoto fotoaparátu to jasně ukazuje – Nikon Z 9 se více podobá zmíněné Dé šestce, nežli Zetkovým modelům, z nichž si bere (z pohledu designu) skutečně jenom horní část.

Důležitější než design ve smyslu vzhledu, je ergonomie fotoaparátu. Způsob a jistota držení, počet a dostupnost ovládacích prvků, plus kvalita hledáčku a displeje. K tomu všemu lze napsat jen jedno – špička! Nemá cenu dlouze psát o držení těla, které do ruky padne, jako by ho designér podle ní ulil. Dokonce i nejedna žena fotografka (s menšíma rukama) si těla tohoto typu chválí, a vůbec jim nevadí větší rozměry a hmotnost. Tělo Nikonu Z 9 je sice o něco menší a lehčí nežli zmíněný Nikon D6, nicméně těch 110 gramů při celkové hmotnosti (1 340 vs. 1 450 g) zase takovou roli nehraje. Nevadí. Držení a ovládání je přesně takové, jaké má u profesionálního nářadí být.

Nikon Z 9 v ruce
Nikon Z 9 v ruce


K profesionálnímu tělu patří profesionální objektivy – které obvykle také nejsou nejmenší, nicméně k robustnímu tělu Nikonu Z 9 sedí naprosto dokonale. Protože jsem měl k dispozici menší „kufříček“, plný úžasných sklíček, můžu vám nyní ukázat, jak to Nikonu Z 9 sluší s těmi nejlepšími Zetkovými objektivy.

Úplnou novinkou u Nikonu je zadní displej výklopný jak horizontálně, tak i vertikálně. V diskuzi pod článkem Z říše snů do reality… Nikon Z 9 přichází! kolem toho byly zbytečné emoce, nyní už můžu napsat první dojmy z reálného používání. Nejprve se ale podívejte, jak je displej, respektive jeho upevnění na těle, konstruované.

Konstrukce LCD výklopného ve dvou osách
Konstrukce LCD výklopného ve dvou osách

Jenom aby zase nevzniklo nějaké nedorozumění – to, co vidíte na fotografii výše, není provozní poloha displeje – takto jsem ho vysunul jen proto, abyste viděli celý mechanismus jeho uchycení. Konstruktéři jednoduše vzali výklopný mechanismus, víceméně podobný jako je například u Nikonů Z 6 nebo Z 7, aby ho doplnili ve „druhé vrstvě“ tím stejným, ale o 90 stupňů otočeným výklopným uchycením.

Chcete-li displej vyklopit nahoru či dolů, tedy podle vodorovné osy, jednoduše ho dvěma prsty vezmete za dva spodní výřezy a můžete polohovat. Při focení na výšku uděláte to stejné, pouze využijete výřezy na levé straně displeje. Funguje to bez nejmenších problémů.

Osobně poměrně často fotím záběry na výšku, a u „starších“ Zetek mi vyklápění ve vertikální ose docela chybí. Logicky jsem tak z technického řešení Nikonu Z 9 nadšený, a tiše doufám, že se v budoucnu dostane i do jiných modelů Nikonu. Kromě samotného vyklápění totiž výrobce focení na výšku zjednodušil nebo zkomfortnil ještě jednou vychytávkou – při otočení fotoaparátu se otočí také informace na displeji. Jak jednoduché, ale jak funkční…

Při otočení fotoaparátu na výšku se o 90 stupňů otočí i informace na displeji (a v hledáčku)
Při otočení fotoaparátu na výšku se o 90 stupňů otočí i informace na displeji (a v hledáčku)

Abych nezapomněl: Nikon Z 9 má po vzoru svých profesionálních DSLR předchůdců také podsvícená tlačítka pro komfortní práci ve tmě či obecně ve špatném světle. Podsvícené nejsou všechny ovládací prvky, nicméně u obou joysticků či tlačítek AF-ON vám to vadit nebude, protože ty se obvykle ovládají poslepu s fotoaparátem u oka.

Podsvícení ovládacích prvků Nikonu Z 9
Podsvícení ovládacích prvků Nikonu Z 9

No a poslední hardwarovou vychytávkou, kterou chci v tomto článku zmínit, je krytka snímače, která představuje druhý technický prvek, u nějž taktéž tiše doufám, že se v budoucnu dostane i do jiných modelů Nikonu. Nikon Z 9 je totiž první mirrorless řady Nikon Z, který nenechává při výměně objektivů napospas nečistotám v celé své nahotě odkrytý snímač, nýbrž zatahuje před ním „roletu“. Tu by sice leckdo mohl zaměnit se závěrkou, nicméně zrovna závěrka zde chybí úplně. Nikon Z 9 mechanickou závěrku jednoduše nemá. Nemá de facto nic mechanického… 

Toto není závěrka, ale ochranná „roleta“ snímače. V menu lze její funkci vypnout, ale nenapadá mě důvod, pro to dělat
Toto není závěrka, ale ochranná „roleta“ snímače. V menu lze její funkci vypnout, ale nenapadá mě důvod, pro to dělat

Tichošlápek

Jsem si jistý, že vás to napadlo, ale pro jistotu: Díky absenci jakéhokoliv mechanického prvku, je Nikon Z 9 jednak neskutečně rychlý, ale také naprosto tichý. Jde o první profesionální fotoaparát Nikonu, jemuž museli (nebo nemuseli, ale udělali to) konstruktéři přidat funkci akustické imitace zvuku závěrky. Já mám ve zvyku veškeré zvuky na fotoaparátech automaticky vypínat, takže jsem to udělal i v případě Nikonu Z 9. 

První focení bylo… divné :-) Od fotoaparátu tohoto typu zkrátka očekáváte při stisknutí spouště typické ostré cvaknutí závěrky. Co udělá Nikon Z 9 s vypnutými zvuky? Nic! Absolutní ticho. Kdybych neměl aktivovaný náhled po pořízení snímku, netušil bych, jestli foťák „něco“ udělal nebo se pouze nečinně fláká. Tak jsem si tu imitaci zvuku závěrky zase dobrovolně zapnul.

Mimochodem, k dojmu, že fotoaparát nic nedělá, značně přispívá také absolutně eliminovaná prodleva a zatmění hledáčku při sériovém snímání. Nikon Z 9 je jednoduše fotoaparát, u kterého budete muset tak trochu přehodnotit svoje zvyky. V dobrém slova smyslu samozřejmě.

Tohle by mělo něco vydržet… hořčíková kostra Nikonu Z 9
Tohle by mělo něco vydržet… hořčíková kostra Nikonu Z 9

Autofokus na druhou

Protože v jednom ze dvou dnů, kdy jsem měl Nikon Z 9 ve svých rukou, mi přálo počasí, a venku navíc ležela krásná sněhová peřina, rozhodl jsem se primárně vyzkoušet nový autofokus. Nyní sem zkopíruji to, co jsem už psal u představení tohoto fotoaparátu:

Automatické ostření je zcela přepracované, a kromě nového obrazového procesoru EXPEED 7 využívá pro svou práci také umělou inteligenci. Autofocus má celkem 493 AF bodů, z nichž 405 umožňuje pracovat v režimu automatického výběru. Nikon Z 9 rozezná celkem devět různých objektů: klasika – tvář a oči lidí nebo zvířat. K tomu ale také nově hlavy a těla lidí a zvířat, a aby toho nebylo málo, tak též auta, letadla, vlaky, jízdní kola nebo motorky. Jsem zvědav, jestli se bude „chytat“ i na koloběžky :-)

Nikon Z 9 je také prvním Zetkem, které má autofokusový režim 3D tracking v podobě, v jaké jsme ho znali (a známe) ze zrcadlovek. Vylepšený byl i mód dynamického autofokusu, kdy nově jde volit mezi třemi velikostmi dynamického AF bodu a jeho okolních „spolupracujících“ bodů.

To zní jako výzva! Naše bíglo-dobrmanovská fenka je sice už starší dáma, nicméně vidina pamlsku ji dokáže přimět k bleskovému zrychlení „z nuly na sto“ a krátkodobému vyvinutí rychlosti, kterou jí závidí i mladí psi. Nasadil jsem tedy špičkový telezoom Nikkor Z 70–200 mm f/2,8 S VR, zapnul kontinuální ostření, sledování zvířat, a „pomalé“ sériové snímání 10 sn./s, a šlo se na věc. Podívejte se, prosím, nejprve na krátké video:


Ne, není to tak, že bych dvě hodiny fotil, a pak vybral sérii, která se zrovna povedla. Povedla se totiž každá! Autofokus Nikonu Z 9 je takovým malým… no spíš větším zázrakem. Ostření se zkrátka chytí objektu a už ho nepustí. Když jsem výše psal, že s tímto strojem budete muset (rádi) změnit své zvyky, pak to platí i o zaostřování. Vůbec se nemusíte starat o nějaký ostřicí bod, a díky pokrytí celé plochy záběru ani o to, abyste objekt svého zájmu měli aspoň v prostoru ostřicích bodů. To je minulost, na to můžete úplně zapomenout. Autofokus Nikonu Z 9 vám dává naprostou tvůrčí svobodu – fotograf se soustředí pouze na správné zarámování záběru, o ostatní se stará umělá inteligence aparátu. To chcete!

Snímek ze série prezentované ve videu výše
Snímek ze série prezentované ve videu výše

Na tomto místě musím ještě dodat, že se bavíme o fotoaparátu, který má rozlišení 45 Mpx. Nejde o přístroj, u nějž je kvůli rychlosti použité menší rozlišení – toto je „dělo“ nejvyššího kalibru a nejrychlejší kadence. To se samozřejmě projevuje na neskutečném podání jemných detailů snímků, potažmo pak na dynamickém rozsahu. Ano, to už známe z Nikonu Z 7 či Z 7II. Nicméně Z 9 k tomu přidává o třídu vyšší autofokus a o dvě třídy rychlejší sériové snímání.

Opět jeden snímek ze série
Opět jeden snímek ze série
Výřez horní fotografie
Výřez horní fotografie

Nekončící nadšení

Jsou produkty, které se ani zkušenému testerovi, který už měl v ruce leccos, po zapůjčení vůbec nechce vracet – Nikon Z 9 mezi ně samozřejmě patří. A to jsem stačil otestovat možná tak čtvrtinu (spíš méně) toho, co tento fotoaparát snů nabízí. Vůbec jsem neměl čas se věnovat videu v rozlišení 8K UHD (7 680 × 4 320 px!), a asi tak milionu dalších funkcí, které u Nikonu Z 9 najdete. I tak je jasné, že jde o naprosto špičkové profesionální nářadí, které nezklame ani fotografa s extrémně velkými nároky. 

Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *