Nikon D810A – vybroušený fotografický klenot, nebo propadák?

V recenzi nového „astrofotoaparátu“ Nikon D810A, který jsem testoval v předprodukční verzi, nebylo mým záměrem podrobit tento přístroj důkladným laboratorním testům. Na to jsou koneckonců specializované weby, které se určitě do testů pustí, jakmile bude D810A v distribuci. Mým cílem je spíše přiblížit vám praktické zkušenosti, které jsem získal při práci s tímto fotoaparátem, a možná vám odpovědět na otázku, zda je tato „mašinka“ pro vás vhodná, či nikoliv.

Nikon D810A

Hardware pro astrofoto

Při zběžné prohlídce fotoaparátu možná málokoho napadne, že se jedná o výjimečný fotografický nástroj. Koneckonců Nikon D810 už se nějakou dobu prodává a je velmi oblíbený díky svému rozlišení 36 Mpx a celkově jinak velmi vyváženým vlastnostem.

Rozdíl je ale v písmenu „A“ za číslovkou 810 – jedná se o modifikovanou verzi běžné „osmsetdesítky“. Konečně jsme se dočkali specializovaného fotoaparátu určeného ke snímání noční oblohy. Pokud se podíváte na oficiální informace z Nikonu, dočtete se:

„…fotoaparát D810A s 36,3 miliony pixelů, který je konstruován speciálně pro astrofotografii, pořizuje špičkové snímky emisních mlhovin vyzařujících na vlnové délce vodíku H-alfa. Fotoaparát D810A je díky přepracovanému infračervenému filtru (IR) čtyřikrát citlivější v oblasti spektrální čáry vodíku H-alfa (vlnová délka přibližně 656 nm) než fotoaparát D810. Tato specializovaná digitální jednooká zrcadlovka je výkonným nástrojem pro fotografy, kterým umožňuje zachytit věrné barvy krás hlubokého vesmíru bez nutnosti dalších úprav fotoaparátu.“

Nikon D810A

Barvy vesmíru na „širokáči“ – ano, či ne?

Současně s oznámením Nikonu D810A se ale vyrojila řada pochybností a spekulací. Pojďme si tedy položit základní otázky, které spekulace vyvolaly. První otázkou je, zda Nikon zvolil dobře, když vybral jako základ modelu pro astrofoto aparát, jenž má rozlišení 36 megapixelů. Nebyl by vhodnější Nikon D750, který s 24 MPx na snímači produkuje řádově méně šumu na vyšší ISO? A bude D810A vhodný i na běžnou krajinařinu či na jiné foto disciplíny?

Že bude speciálně modifikovaný astrofotoaparát pořizovat barevně věrné snímky noční oblohy, o tom není sporu, a asi málokdo o tom pochyboval. Často ale dostávám otázku, zda se efekt přepracovaného filtru projeví i na širších ohniscích. Proto jsem první fotografii noční oblohy pořídil s objektivem AF-S Nikkor 20 mm F1,8G ED. Můžu zodpovědně prohlásit, že i na takto širokém ohnisku jsou barvy mlhovin podstatně viditelnější a barevně věrnější než kupříkladu na Nikonu D750, se kterým jsem fotil noční oblohu doposud. Tedy odpověď zní ano, i na širších ohniscích poznáme fotografii z Nikonu D810A na první pohled.

Vysoké ISO a šum

Jak je to u Nikonu D810A se šumem na vyšší ISO? Z aktuální nabídky fullframe zrcadlovek Nikon se na nejvyšších příčkách co do míry šumu drží model D750 (do výčtu nezahrnuji Nikon D4s, který nelze považovat za ideální nástroj pro krajináře). Jelikož s Nikonem D750 pracuji již poměrně dlouho, v podstatě od uvedení tohoto fotoaparátu na trh, měl jsem možnost otestovat jej v noci bezpočtukrát a také porovnat výsledky právě s D810.

„Sedmsetpadesátka“ produkuje fotografie o několik tříd čistší a méně zašuměné. Ale to je logické. Pokud na stejně velký čip vtěsnáte místo 24 Mpix obrazových bodů o polovinu více, bude vždy v tomto ohledu čip s nižším počtem pixelů ve výhodě. Na tom byl svého času postaven úspěch a obrazová kvalita Nikonu D700. Proto jsem byl sám zvědavý, jak se bude chovat D810A. Rozhodně můžu říct, že oproti „normální“ D810 došlo k jasnému zlepšení. Při porovnání testovacích snímků na ISO 3 200, 6 400 a 12 800 nakonec jako vítěz dopadl Nikon D750, ale opravdu jen těsně za něm se umístil Nikon D810A. S poměrně znatelným odstupem skončila na třetím místě D810. Tedy v tomto klíčovém aspektu vývojáři Nikonu rozhodně uspěli a „Áčko“ co do míry šumu posunuli ve srovnání s klasickou D810 o velký kus kupředu. Jen dodám, že nativní hodnoty ISO začínají u D810A na ISO 200 a končí na ISO 12 800 (samozřejmě jsou k dispozici ještě nabídky Low a High).

Nikon D810A

Je D810A vhodná i pro jiné fotografické žánry, než je astrofotografie?

Další, a asi nejčastější otázkou je, zda bude možné s Nikonem D810A běžně fotografovat – tedy nikoliv jen snímky noční oblohy. Anebo se D810A stane pouze poměrně nákladnou hračkou pro krajináře-astrofotografy s tím, že na fotky krajin, tedy spodní části noční (panoramatické) fotografie, budou potřebovat jiný fotoaparát? Tato otázka pro mě byla téměř hádankou. Osobně jsem se domníval, že D810A bude vhodná skutečně jen jako „astronástroj“, dokonce jsem v to tajně doufal, protože nemám v technice rád kompromisy. A co je kompromisní, to většinou nefunguje.

Na první focení na jižní Moravě jsem si vzal „Áčko“ skutečně jen jako foťák na hvězdy. Po prvních testech focení jihomoravských vlnovek jsem byl ale velmi překvapen. Na snímku nebyl patrný žádný červený závoj, který jsem předpokládal. Nakonec jsem odložil D750 a fotil veškeré denní fotky jen s Nikonem 810A. Tady je například ukázka z monitoru – vidíte jednu z podkladových fotografií pro budoucí panorama; jedná se o neupravovaný RAW (viz EXIF). Již pouhým okem je patrné, že na fotografii nedošlo k žádnému barevnému posunu. Podání jak zelené, tak hnědé je věrné a odpovídá realitě v daném čase a místu.

Nikon D810A

Po nafocení mnoha set denních i nočních fotografií tedy můžu s klidem říct, že Nikon 810A lze použít i na běžnou krajinářskou fotografii, ale i na jiné žánry. To je dobrá zpráva zejména pro ty, kdo mají astrofotografii jako koníček a relax od své běžné fotografické praxe. Je to pro mě překvapivý závěr, ale je to tak. Navíc fotografie noční oblohy ukázaly, že Nikon 810A jako astrofotoaparát opravdu funguje. Již začínám pracovat na úpravách fotek, takže jak denní, tak noční panoramata se budou brzy objevovat v galerii.

Když dlouhý čas, tak pořádně

Abych ale jen nechválil. Nikon na svém webu uvádí, že má D810A energeticky účinnou konstrukci, díky níž mohou její majitelé exponovat dlouhé expozice bez výměny baterií. Popravdě musím říct, že Nikon 810A „žere baterie jako koza trávu na louce“. Možná došlo oproti běžnému D810 k nějakému vylepšení, ale maximálně v řádu jednotek procent. Rozhodně tedy doporučuji pořídit si pro noční focení s D810A externí napájení. To je však asi jediná kritika na adresu Nikonu 810A.

Vývojáři si pro majitele této zrcadlovky připravili i další „vychytávky“, které se v noci hodí. Například prodloužení expozičního času až na 15 minut (v režimu M*). Také živý náhled má možnost většího zoomování, a tím preciznějšího zaostřování hvězd. V popisu přístroje se dočteme také o speciální 3D redukci šumu. Popravdě jsem tuto funkci nepoužíval, protože jsem zvyklý odstraňovat šum vlastním způsobem a pro můj styl snímání není vhodné, aby po každé kupříkladu 15minutové expozici krajiny vytvářel dalších 15 minut fotoaparát svůj vlastní dark frame. Nicméně někdy výhledově zkusím tuto redukci použít a uvidíme, jaké budou výsledky oproti klasické kalibraci a odečítání šumu při více expozicích.

Koupit, či nekoupit?

Na závěr položím sám sobě otázku. Vyměnil bych velmi povedený Nikon D750 za D810A? Chtěl bych se s odpovědí trochu zdráhat. Nikon D750 je opravdu velmi povedený. Nafotil jsem s ním nejednu fotografii a vždy k plné spokojenosti. Jestliže ale chci pořizovat barevně věrné fotografie noční oblohy, pak se nedá nic dělat – proto odpověď zní ano, vyměnil bych.

Nikon D810A


Poznámka redakce

Tento článek Jana Šmída ještě neobsahuje žádné demosnímky. Nikon D810A totiž zatím není na trhu a nebyl ani uvolněn RAWový konvertor. Fotografie tedy doplníme později.


Čtěte také

Astrofotografie a „hvězdné“ časosběry – práce pro Nikon D810A
Jan Šmíd – fotograf, turista z donucení, meteorolog a astronom v rozhovoru pro Nikonblog.cz


Sdílej

Share on facebook
Share on twitter
Share on linkedin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *