Na to, jak je matka příroda neuvěřitelně rozmanitá, přineslo 3. kolo naší soutěže s tématem Nejmenší detaily přírody malé překvapení v podobě opakujících se motivů. Kdyby ale jen to, ony ty „opakovačky“ navíc postoupily i do nejužšího výběru nejlepších fotografií. Biblický král Šalomoun by možná nad tímto oříškem zaplesal, mně však finální rozhodnutí tentokrát trvalo déle než obvykle. Ale verdikt padnout musel a já věřím, že jej s pokorou přijmou jak vítězové, tak i ti, kteří skončili až za nimi.
Schovávačka s vážkami
Cožpak o to, fotografie Olgy Dvořákové s názvem Jak kvete rostlina svazenka byla jasným favoritem na umístění v nejlepší trojici téměř na první pohled. Zatímco většina fotografů při snímání zblízka prahne po co možná největším proostření (což je ale v makru, jak známo, docela problém), autorka krásného výtvarného snímku si s tím hlavu nelámala. Zaostřila na bliznu květu (botanikové prominou, jestli se to jmenuje jinak) a zbytek záběru nechala rozplynout ve fialovo-zelenou akvarelovou kompozici. Jak jednoduché, a jak působivé…

Nicméně já jsem na začátku psal o opakujících se motivech, potažmo pak dilematu hodného Šalomounovy moudrosti. Osobně jsem nikdy vážky nefotil ani jsem se o ně blíže nezajímal – byť kdysi dávno jsem dělal rozhovor s Danem Bártou, který se na tyto tvory jak známo specializuje – ovšem ani tak nevím, jestli zvykem vážek je, hrát si s fotografy na schovávanou. Jak ale ukazují snímky Květy Novotné a Hany Peškové, něco na tom asi bude. Obě dvě dámy s fotoaparátem totiž pořídily záběry vážek (entomologové prominou :-)), koukajících svýma velkýma očima do objektivu – jedna zpoza stvolu, druhá skrytá za listem. Nepřipomíná vám to něco? Mně ano – film Mrňouskové (Minuscule) s podtitulem Soukromý život hmyzu :-)


Jak už je vám nyní jasné, po dlouhém rozhodování, která z fotografií je lepší a zaslouží si být v první trojce nejlepších snímků 3. kola Fotky Nikonblogu, jsou v ní nakonec obě. Možná, že to není zrovna Šalomounské řešení, ale upřednostnit jednu před druhou by nebylo spravedlivé. Obě fotografie mají svou hodnotu a oběma tedy patří stejné hodnocení.
Od chmýří k predátorovi
Podobné náměty se však ve 3. kole Fotky Nikonblogu objevily vícekrát. Nejrůznější rostlinné chmýří (botanikové opět prominou) je vděčným námětem výtvarně laděných detailů nebo makrofotografií, čehož také využila Michala Voskova Razkova a Marek Křivánek. S tím rozdílem, že Michala se jako jedna z nemnoha účastníků nebála černobílého provedení, které je zrovna pro tento motiv výbornou volbou. Odměnou jí budiž zveřejnění druhého černobílého snímku navíc, tentokrát s motivem orosené pavučiny, stejně tak působivým v šedé škále.
No a konečně ve výběru 3. kola s tématem Nejmenší detaily přírody nemůže chybět ani nějaká ta hmyzí příšera. Patrně nejsugestivnější záběr ulovil Petr Borecký, který ke svému snímku připojil také vyčerpávající popisek.




Kuky se vrací
Přirovnáním k filmu jsem začal, a stejně tak i skončím. Poslední dvě fotografie představují z fotografického hlediska „přírodní detaily s kontextem prostředí“, a minimálně snímek Tomáše Trojana jako by vypadl z filmového políčka loutkového filmu Jana Svěráka Kuky se vrací. Jen plyšák Kuky a jeho lesní kamarádi zde chybí :-)


Zpráva z putování
V kalendáři máme červenec a s ním až do srpna také 4. kolo Fotky Nikonblogu. Pro prázdninové měsíce jsme dost dobře nemohli zvolit jiné, než cestovatelské téma. Ale nedáme vám ho jen tak :-) Zadání totiž zní: Reportáž z cest (série). Dobrá ucelená a k tomu krátká fotoreportáž není triviální úkol, ale věřím, že i ne úplně snadné zadání zvládnete skvěle. Podrobnosti čtěte v tomto článku.
2 komentáře
Děkuji mnohokrát. Mám obrovskou radost.
První místo se mi moc líbí! Gratuluji. A děkuji za publikování ostrůvku, potěšilo ;-)