První kolo naší soutěže Fotka Nikonblogu 2023 s tématem Food fotografie – fotíme jídlo se pomalu blíží ke svému konci. Pár dobře míněných rad o focení nejrůznějších dobrůtek se proto hodí, i když… jíst se bude vždycky, jídlo je tedy pro fotografa doslova věčným námětem. Začtěte se proto do článku a koukejte na fotografie – oboje pro vás „upekl“ náš slovenský kolega Julo Kotus.
Vhodné objektivy
Pro striktně produktovou fotografii jídla by měl být použitý objektiv, který příliš nezkresluje. Tedy standardní ohnisko nebo krátký teleobjektiv. U běžných FX nebo DX fotoaparátů jsou to objektivy ohnisek od 50 do 150 mm. Kreativně můžete využít i širokoúhlá ohniska, nicméně pokud fotografujete malé detaily nebo kousky jídla, dobře se uplatní makroobjektiv. Výběr optiky samozřejmě záleží také na předmětové vzdálenosti. Chcete-li snímat například ploché záběry shora – takzvaný flat lay –, nemůžete pracovat s dlouhým teleobjektivem, protože to byste museli fotografovat z vysokého žebříku.
Teleobjektivem se vám také bude těžko snímat ve stísněných prostorách. Ideální rozsah ohniskových vzdáleností tak je kolem 70–105 mm. Nepotřebujete mít ani speciální objektiv, vystačíte si i se setovým zoomem. Například NIKKOR Z 24–70 mm je velmi dobrým pomocníkem při focení jídla. Nabízí určitou flexibilitu a dokáže také ostřit na relativně blízkou vzdálenost. Ať už jde o standardní zoom NIKKOR Z 24–70 mm ve světelnosti f/2,8 nebo f/4 – oba dosahují perfektní kresby.
Na focení jídla je dobrá i pevná padesátka, která nabízí lepší světelnost a tím i větší možnosti rozostření pozadí, práce s menší hloubkou ostrosti. V principu platí, že jídlo se dá fotit téměř jakýmkoliv objektivem.
Světlo
Pro začátek je dobré začínat s přirozeným světlem, které máte na místě k dispozici. Je to rychlejší, a když nemáte dostatek zkušeností se svícením umělým světlem, také zpravidla kvalitnější. Důležité je, aby světlo pěkně vykreslilo náš objekt, jídlo. Světlo by mělo být jemně směrové, aby nechalo vyniknout struktury povrchu jídla. Ostré sluneční světlo vám k dobrým záběrům vám nepomůže – vypálí světlé části a tmavé utopí ve stínech.
Ideální prostředí pro focení je u velkého okna, skrz které na scénu dopadá rozptýlené (ne přímé) sluneční světlo. Hlavní světlo nechte na scénu dopadat klidně zboku, případně šikmo zboku a zezadu. Lépe tak vyniknou struktury, obraz bude více plastický. Pokud hlavním světlem nasvítíte scénu zepředu, obvykle je výsledek plochý.
Určitě vypněte vestavěný blesk. Rozhodnete-li se, že chcete scénu nasvítit vlastním (umělým) světlem, je třeba myslet na to, zdali působí přirozeně. Obvykle máme jeden hlavní zdroj světla a jemné nuance ve scéně nám dělají odlesky či bodová světla. Používat více stejně silných a ostrých světel je velmi komplikované. Platí – v jednoduchosti je krása.
Hloubka ostrosti
Abyste měli hloubku ostrosti pod kontrolou, musíte znát několik pravidel. Hloubka ostrosti je ta část obrazu, která se našemu oku jeví ostře a zřetelně. Pomocí malé hloubky ostrosti zvýrazníte jen část jídla nebo hlavní objekt na scéně, velká hloubka ostrosti se používá, pokud je třeba mít hodně proostřený záběr.
Základní pravidlo zní: čím větší clonu (vyšší clonové číslo) použijete, tím větší hloubky ostrosti dosáhnete. A naopak, čím nižší clonové číslo, tím menší hloubka ostrosti. Hloubka ostrosti klesá také se zmenšující se ostřicí vzdáleností. Laicky řečeno – čím blíže jste s fotoaparátem k objektu snímání, tím menší hloubky ostrosti dosáhnete. Menší hloubku ostrosti má také objektiv s delším ohniskem. Pokud poznáte tato pravidla, můžete hloubku ostrosti ovládat podle svých vlastních představ.
Detail versus celek
Velikost záběru samozřejmě záleží na záměru fotografa, případně zadavatele. Osobně fotografuji celou scénu a potom jednotlivé detaily. Klient nebo editor si pak vybere, co se mu hodí.
Úhel záběru a kompozice
Existuje dobrý anebo špatný úhel záběru či dobrá anebo špatná kompozice? Nemyslím si, že to dokážeme takto definovat nebo oddělit jedno od druhého. Jde o to, že širším objektivem můžete zabrat do obrazu i okolí. Užší záběr naopak soustředí pozornost pouze na jídlo nebo část jídla. Některá jídla vypadají dobře komponovaná na střed, jiná si vyžadují „učebnicovou“ třetinovou kompozici.
Není nic neobvyklého, když do záběru neumístíte ani celé jídlo, ale pouze jeho část, a zbytek scény vyplníte rekvizitami. Fotografovat můžete zboku – a potom vám šířka záběru určuje, kolik okolí budete mít ve scéně zahrnutého. Dnes jsou moderní ploché záběry shora, kde je okolí nepodstatné, zajímá vás jen kompozice na stole. I v tomto případě však může být záběr širší s množstvím doplňků, nebo užší, pouze s hlavním jídlem nebo jeho částí.
Podklad a rekvizity
To, na čem jídlo fotografujete, je velmi důležité – podobně jako je důležité, z čeho si jídlo vychutnáváte. Můžete využít různé podklady. Nic nepokazíte přírodními materiály, jako jsou dřevěné desky, kuchyňská prkénka, ale i kameny, dlažby, lavice, bedničky z přírodních materiálů. Pro minimalistická moderní jídla lze využít hladké a lesklé materiály.
Celou scénu můžete ladit také podle toho, odkud jídlo pochází, případně jaké roční období je pro něj charakteristické.
Rekvizity mohou představovat běžné kuchyňské (kuchařské) předměty nebo pomůcky, které se používají na servírování jídla. Dobře vypadá (a je to „in“), když okolí dozdobíte ingrediencemi, například rozsypaným kořením.
Chcete-li ukázat, z čeho jste vařili či pekli, použijte v aranžmá surové ingredience. Dávejte si ale pozor, abyste nepřekombinovali barvy. I když jsou pestré fotky jídla atraktivní, všeho moc škodí, a tak se rekvizity a podklad snažte držet v jednom či dvou tónech.
Statické a dynamické fotky
Fotografie mohou být statickými zátišími, ale stejně tak mohou obsahovat i akci a lidský prvek. Například ruka, která pokládá jídlo, posypává koláč cukrem… Lidský prvek může snímek jídla vhodně oživit a dát mu příběh.
Na co si dávat pozor
Ostrost
Fotografie jídla jsou vlastně reklamně-produktové snímky, kde nebývá zvykem experimentovat s pohybovou neostrostí. Jestliže fotíte z ruky, hlídejte si dostatečně krátký čas závěrky, aby fotografie byly ostré. Fotíte-li s velkou hloubkou ostrosti (zavřenou clonou) a čas se tím neúnosně prodlužuje, použijte vyšší ISO nebo raději stativ. Ten vám umožní fotit s dlouhými časy při nejnižší citlivosti ISO. Fotografie tam budou mít nejvyšší technickou kvalitu – syté barvy, velký dynamický rozsah. Nebudou degradované zvýšeným šumem z vysoké citlivosti ISO. Jednoduše šťavnaté a barevné fotografie jídla.
Vyvážení bílé (WB)
S výjimkou studených jídel, působí food fotografie lépe v teplejších barvách – dbejte tedy na správné vyvážení bílé, zvlášť pokud fotíte pod umělým světlem. Některé umělé zdroje světla mohou mít nepříjemné chladné nazelenalé nebo namodralé světlo. Spíše si pomůžete teplým světlem, které lze lokálně aplikovat (bodové světlo) například na pečený povrch.
Dobrá fotky jídla má vzbudit chuť na daný pokrm. Nejlepší je, když ve vás vyvolá ten známý nepodmíněný reflex – sbíhají se vám sliny :-) Přejeme vám dobré světlo a následně i dobrou chuť!
