Naši čtenáři už vědí, že Nikon D800 není jen jeden, nýbrž existují dvojčata – D800 a D800E. Druhý jmenovaný model se od prvního liší upraveným low-pass filtrem před snímačem – to popisujeme v tomto článku. Upravený low-pass nebo chcete-li antialiasingový filtr má přinášet vyšší ostrost obrazu. „To se musí vyzkoušet!“, byla moje reakce po zjištění této informace, takže hned jak se ke mně oba – v současné době samozřejmě velmi žádané modely – dostaly, vyrazil jsem do terénu.
Hurá na testy
Jak jinak zjistit, který model nabízí vyšší ostrost, nežli vzít jeden společný objektiv, stativ a najít vhodný motiv. Předem bylo jasné, že to musí být širokoúhlý záběr z množstvím detailů. Širokoúhlý proto, aby detaily byly co nejmenší. Nakonec jsem se sice pohyboval mezi ohnisky 30 až 45 mm, účel byl ale splněn i tak.
Než se pustím do komentářů k publikovaným snímkům, musím vás hned v úvodu upozornit na velmi důležitou věc. Prozradím tím sice výsledek testu, ale to ničemu nevadí. Ani jeden model neposkytuje ostřejší obraz než jeho kolega…
Klidně ale čtete dále – rozdíly existují, pouze v jiném parametru obrazu než je ostrost. Tím parametrem je přenos kontrastu neboli mikrokontrast. Přečtěte si, prosím, následující text v rámečku a můžeme se vrhnout na demosnímky.
Přenos kontrastu aneb mikrokontrast. Co to je?Dovolím si začít tak trochu od opačného konce. Všichni zcela jistě vědí, co je to ostrost. Je to také kontrast – v tomto případě vysoký kontrast. Jako ostré se jeví linie nebo přechody, které vykazují výrazně odlišný kontrast vůči nejbližšímu okolí. Zkrátka hrany… Jenže fotografie, potažmo realita, nejsou složeny jen z takovýchto částí – naopak – skutečnost jak známo není černobílá (ani jinak kontrastní), obsahuje velmi širokou škálu jasů, jemných odstínů barev. A aby fotoaparát celý (nebo alespoň „akceptovatelně uspokojivý“) rozsah zaznamenal, musí mezi jednu z jeho dobrých vlastností patřit i vynikající schopnost přenosu kontrastu. Jde zkrátka o to, aby snímací soustava byla schopna rozlišit i ty nejjemnější rozdíly jasů a barev. Pokud tomu tak není, je obraz plošší, bez patřičné tonality, v jemných přechodech se může objevovat posterizace, mnoho jasů a barevných odstínů se vůbec nezachytí. Všimněte si, že v předchozím textu zcela záměrně neuvádím „objektiv“, ale „snímací soustava“. A také, že hovořím nejen o jasu, ale i o barevném rozsahu. Tedy postupně: Parametr „přenos kontrastu“ znají zejména starší ročníky fotografů především ve spojitosti s objektivy. Je to logické, protože dříve používaný film kromě tloušťky podložky a antireflexní úpravy de facto jiné optické vlastnosti neměl a tudíž mohl být z dalšího zkoumání vyjmut. U digitálního záznamu je to však jiné. Jak jste se mohli přesvědčit v porovnání snímačů Nikonu D800 vs D800E, ještě než světlo dopadne na buňky snímače, projde vcelku složitou optickou soustavou. A to ve schématech ještě nejsou zakresleny mikročočky na snímači. Zkrátka a dobře, jestliže mikrokontrast ovlivňuje optika, pak nejen ta „před bajonetem“, ale i ta za ním. Ostatně naše ukázky v tomto článku by snad měly být dostatečně přesvědčivé. Na závěr ještě vysvětlení, proč se zmiňuji také o barevném rozsahu. Všímaví čtenáři se jistě dovtípí, že mezi ukázkami z Nikonu D800 a D800E je rozdíl nejen v samotném přenosu kontrastu, ale také v barevnosti. Minimálně obloha je u D800E vždy „modřejší“ než u kolegy s neupraveným low-pass filtrem. Obecně jsou ale fotografie lehce živější. Proč? Kvůli lepšímu přenosu kontrastu, protože ten – jak jsem už napsal – se týká nejen jasů, ale i zaznamenatelného barevného gamutu… |
Testovací snímky
Než jsem vyrazil do akce, pár dní jsem čekal na počasí. Chtěl jsem stálé povětrnostní podmínky s neměnící se oblačností a tím i shodným charakterem světla pro všechny fotografie. I přes nevyzpytatelný duben ten den jednou přišel, pojďme tedy rovnou k první fotografii. Na ukázkách je vždy vlevo Nikon D800, vpravo D800E.
Ukázka č. 1
 |  |
Zde se ještě neprojevuje výrazněji lepší barevnost, přesto lze u D800E v levém horním rohu vidět mírně saturovanější oblohu.
U prvního výřezu s větvičkami stromu se zaměřte na porovnání části, kde jsou větve na pozadí střechy. Zatímco u D800 kresba poměrně splývá, v pravém výřezu – u D800E – lze strom od střechy snáze „oddělit”.
U druhého výřezu porovnávejte plastické ornamenty kolem oken a vodorovné vlysy pod střechou. U D800E působí ostřeji, není to však hranová ostrost, ale lepší přenos kontrastu.
 |  |
Ukázka č. 2
U druhé celkové ukázky je barevné podání de facto shodné, zaměřme se proto na detaily.
 |  |
Opět je to dojem vyšší ostrosti, ve skutečnosti však lepší mikrokontrast, který se projevuje na patině střešní krytiny. Velmi dobře je pak vidět rozdíl v levé spodní části výřezu na soše anděla a pod ním umístěného figurativního chrliče.
 |  |
Ukázka č. 3
Poslední testovací dvojice velmi dobře ilustruje lepší, resp. saturovanější barevnost oblohy u fotografie pocházející z Nikonu D800E. Ale také celkově je podání korektnější – u D800 barvy trochu „utíkají“ do žluta.
 |  |
U výřezů pak platí de facto shodný komentář jako u snímku č. 1.
 |  |
A co zápory?
Nikon naprosto otevřeně uvádí, že úprava antialiasingového filtru modelu D800E způsobuje vyšší náchylnost k tvorbě nežádoucího moaré. Co je to moaré? Na pomoc jsem si vzal Wikipedii – cituji:
Moaré (z franc. moiré [muaré]) je rušivý efekt, který vzniká překrýváním nebo interferencí dvou pravidelných a jen málo odlišných rastrů. Může např. pokazit kvalitu snímků zaznamenaných digitálním fotoaparátem. …
… Moaré efekt vzniká tehdy, když pravidelný obrazec pole buněk snímače fotoaparátu nebo zobrazovacích bodů obrazovky nebo displeje interferuje s nějakým pravidelným vzorem na ploše zobrazení (např. struktura tkaniny). Překrývání dvou pravidelných obrazců, jež jsou si podobné, ale nejsou dokonale vyrovnány, vede ke vzniku sady vzorů – moaré efektu. Ten se projevuje jako barevné pruhy nebo kruhy…
Tak jsem samozřejmě udělal patřičný test. No udělal… Vlastně nikoliv. Vůle sice byla, ale ať jsem se snažil jakkoliv, moaré se mi vytvořit nepodařilo. I když na displeji v živém náhledu bylo výrazné, na fotografii nic. Zkoušel jsem snímat nejrůznější textury ze všech možných úhlů, s rozličným zacloněním. Nic. Pro ilustraci uvádím čtyři snímky a ke čtenářům – majitelům D800E mám prosbu: Podaří-li se vám ukázkové fotografie moaré, pošlete mi je – rád je do tohoto článku doplním.
A ještě poznámku: pokud nějaké moaré na ukázkových fotografiích vidíte, je to tím, že nejsou publikované ve 100% velikosti. Pokud byste měli zájem poskytnout ke stažení originální snímky, rád to udělám.
 |  |
 |  |
K této problematice mi ale přesto ještě dovolte pár slov. I kdyby samotný fotoaparát skutečně tento jev neprodukoval, ještě není vyhráno. Moaré totiž samozřejmě může vznikat i v dalších článcích zpracovatelského workflow. Klidně jej můžete spatřit při specifickém zvětšení na monitoru, stejně tak při promítání dataprojektorem. Vyprodukovat jej může i tiskárna – a to jak inkoustová, tak mnohem pravděpodobněji laserová a nejčastěji k němu dochází u komerčního ofsetového tisku. Všechny varianty se už ale pochopitelně nevztahují jen na Nikon D800E, ale de facto jakýkoliv fotoaparát.
Který je lepší?
To je těžká, spíše špatně položená otázka. Nikon D800 i D800E jsou oba vynikající fotoaparáty. Jak ale již nyní víme, model D800E poskytuje mírně lepší přenos kontrastu. „Mírně lepší“ však znamená zlepšení o řádově jednotky procent. Deset jich nebude. Zlepšení v detailech je navíc patrné jen v maximálním zvětšení, barevnost pak samozřejmě v jakékoliv velikosti.
S přiznaným alibismem tedy končím prohlášením, že dilema D800 vs D800E si musí rozhodnout každý zájemce sám. Abych se ale nevyhnul publikování vlastního názoru, zároveň uvádím, že pokud bych byl například krajinářským fotografem, po modelu D800E bych sáhnul skoro bez přemýšlení. Kromě výše uvedených předností oproti D800 je v obraze Nikonu D800E něco, co se verbálně skoro nedá popsat. Taková jakoby neznatelně větší hloubka, která fotografie staví o kousek blíže ke středoformátu…
Technický dodatek
Testovací fotografie byly pořízeny do RAWu. Při „vyvolání“ byla sjednocena expozice (u obou těl se lišila asi o 1/8 EV) a nastaveno shodné vyvážení bílé v Kelvinech. Snímky nebyly dostřovány a „nesahalo“ se na kontrast (při doostření by rozdíly ještě více vynikly, chtěli jsme ale test co „nejsurovější“). 100% výřezy jsou vytvořeny z vyexportovaných 8bitových TIFů.
A ještě poznámka: neposuzujte, prosím, výřezy s nosem nalepeným na monitoru. Ukázky mají šířku přes 1 800 pixelů, což znamená pozorovací vzdálenost metr až metr a půl.
Snímky ve formátu TIF si můžete stáhnout:
1. dvojice (108 MB)
2. dvojice (99 MB)
3. dvojice (100 MB)
22 komentáře
Zrovna včera jsem nad tímto „problémem“přemýšlel. Děkuji za test, zase jsem o trochu chytřejší!
To je všetko pekné, ale ak by som s tým chcel fotit nevesty na výstave tak ktorý?
Mám zálusk na D800E
Připadá mi, že se Nikon D800E více přibližuje digitálním výstupem „klasickému filmu“. Otázkou zůstává nakolik se uplatní dnes, kdy se většina snímků „dolaďuje, doostřuje, přebarvuje, vyhlazuje …“ Jinak svým rozlišením, je to jasný „konkurenční“ tlak na pozice středního formátu.
Očekával jsem ten rozdíl o něco větší. Přiložené výřezy odpovídají tak odhadem vytištěným fotografiím velikosti 1×1,5 metru. Nedomnívám se, že by rozdíl v ostrosti někoho na formátu A3 praštil do očí, možná jej vůbec nepozná. A takto velké zvětšeniny se neprohlíží ze vzdálenosti 30 cm (mimo hnidopichů). Domnívám se, že fotoaparát D800E bude vhodný pro krajináře či obory, kde má co nejostřejší obraz rovnou ze snímače absolutní prioritu. V běžných reportážích by mohl zvýšený výskyt moiré způsobit více škody než užitku, zvláště, pokud se týká odstraňování tohoto jevu v softwaru CNX2. Ačkoliv se D800E jeví jako viditelně dražší přístroj, po odečtení české ceny programu Capnture NX-2 zjistíme, že rozdíl je prakticky zanedbatelný. Ti, kdo zakoupí D800E a program Capture NX2 již mají, jej vlastně zaplatí zbytečně, což je škoda. Souhlasím s tím, že je to určitý tlak na středoformátové přístroje zvláště v oblasti vyšších hodnot ISO, na které nejsou středoformátové přístroje moc stavěné. Každopádně D800E bude pro využití svého potenciálu požadovat využití těch nejkvalitnějších objektivů na optimálních clonách. Jinak si myslím, že toto rozlišení je již za hranicí rozlišovací schopnosti i těch nejkvalitnější negativních kinofilmů a možná srovnatelná i s nejvalitnějšími kinofilmovými diafilmy (nemohl byste udělat nějaký test?:)
Můj závěr: fotky z D800E jsou o chlup ostřejší, kontrastnější a krátce řečeno, takové méně zamlžené. Nechám si D800, protože většina zákazníků, pro které fotografujeme, by to nepoznala a neocenila. Jinak děkuji za test i za snímky v plném rozlišení.
Pozn.: nejlépe je ostrost vidět na první dvojici snímků na dodávce České pošty (loga a SPZ) nebo na kostelních hodinách.
Zdravím, tak spíš jen marketingová manipulace ze strany výrobce. Tyhle stroje jsou spíše spotřební zboží a tak ne všichni si koupí ty nejlepší skla, aby mohli „výhody“ E využít. Osobně si myslím, že když nasadím i na setový objektiv kvalitní filtr KR 1 nebo KR 3 a patřičně zacloním, tohoto -efektu- dosáhnu s jakýmkoli digitálem.
Všem pěkný den.
No hezký článek, ale nechápu, jak může někdo hledat lepší ostrost na clony značně ovlivněné difrakcí. Přijde mi to jako naprosté plýtvání energii. Opravdu škoda. Takle to dopadá, když se za foťák postaví někdo, kdo tomu nerozumí. U těchto rozlišení působí difrakce už na cloně 5,6!
Promiňte, ale co má společného difrakce s rozlišením snímače? Povídejte, rád se dozvím něco nového.
Lindner Petr :
Jednoduché. Snímač má např. 36mpx. Objektiv při cloně f/11 díky difrakci ale nedokáže plně vykreslit těch 36mpx(to dokáže jen kolem clon 4-5,6 a to jen uprostřed snímku). Čili přes chybějící(či zeslabený) AA filtr nelze dostat novou informaci, protože na clonu f/11 zkrátka chybí detaily, které by AA filtr D800 odfiltroval a na D800E pustil, což ukazuje tento test. Stačí se podívat na testy objektivů na tělech jako D7000.
2asddsa:
Možná vás potěším, přiznám vám jednu malou pravdu :) Ano, použitý objektiv AF-S Nikkor 24–70 mm F2,8G skutečně nejlépe kreslí při cloně F4–5,6. Bohužel jen v malé ploše uprostřed obrazu. To je ale zároveň jediné, s čím s vámi souhlasím.
Difrakce, která viditelně degraduje ostrost, totiž začíná až na cloně F22 (možná by se dalo najít menší zhoršení i na F16), nikoliv však na cloně F11. A podobně to platí pro většinu moderních objektivů, ať už FX nebo DX či jiných značek. To nepíši proto, že jsem to někde četl, ale proto, že objektivy testuji a vím o čem mluvím.
I kdybychom ale veškerou teorii podpořenou testováním pominuli, zapomněli na nějakou difrakci a nevěděli nic o optice, stačí uvažovat logicky. Pokud by byly podle vaší teorie objektivy použitelné jen cca jednu až dvě clony od plné díry, cca 70 % fotografů by to mohlo rovnou zabalit. Co pak mají dělat krajináři, aby měli obraz proostřený až do rohů, co makrofotografové, aby dostali aspoň použitelnou hloubku ostrosti? Kde je technická fotografie, architektura a další? Kdyby platila vaše teze, byli by na světě pouze portrétisté, dokumentaristé a streetfotografové :) Samozřejmě zjednodušuji, ale v principu je to tak.
Otázka další: jestliže navíc „vaši difrakci“ myslíte v absolutních číslech, pak by to znamenalo, že standardní zoomy se světelností F5,6 (i horší) na dlouhém konci, jsou zcela nepoužitelné? A nebo se s nimi dá fotit jen na plnou díru? Jak to, že každý fotograf ví, že na plnou díru obvykle optika zrovna moc excelentní není? No a kdybych pak nakouknul do kategorie kompaktů s mrňavými snímači, pak jakou světelnost by podle vás musely mít jejich objektivy? F0,000nic?
A konečně poslední věc: vážně si myslíte, že by Nikon vyrobil fotoaparát(y), které se podle vás dají využít jen z části? Jak to, že na to – kromě vás – ještě nikdo jiný nepřišel?
Ono je to trošku složitější. Zrovna přes víkend jsem testoval objektiv Nikkor 24-120/f4 na D800 v porovnání s objektivem 24-70/f2.8 na stejných ohniscích a clonách. Již ve středu obrazu je objektive 24-70 na cloně 11 méně ostrý než na cloně 8 (uprostřed na ohnisku 50 mm). Mám tyto objektivy 2, oba se chovají v tomto ohledu stejně. A třeba objektiv Nikkor 24-120/4 je na 24 a 70 mm neostřejší ve středu obrazu na clonu 4! Se zvyšujícím se clonovým číslem klesá ostrost obrazu uprostřed a nepatrně se lepší na krajích (není to jen mé zjištění, je publikováno i jiných nezávislých testech). Jsou proto objektivy, kde neostrost na vyšší cloně (třeba již 11) nemusí být zaviněna pouze difrakcí, ale konstrukcí objektivu. Nechci tím říci, že snímky, které jste pořídil, nejsou ostré, protože jsou na cloně 11 – připadají mi ostré dostatečně. Ale sám bych možná také použil třeba objektiv Nikkor 60 mm. Mimochodem je zajímavé, že v seznamu objektivů doporučovaných Nikonem k D800E se nevyskytují pevná skla 50 mm, ani objektivy typu PC-E. A přitom většina fotografů řekne, že pevná padesátka je synonymum pro ostrost – to, co každý fotograf již dávno ví, nemusí v mnoha případech již dnes platit:)
P.S. Nebylo by možné, aby komentáře z diskuse bylo možné zasílat na email?
Lindner Petr : Zkuste se zamyslet. Proč tedy na clonu 8 už není uprostřed snímku takové rozlišení jako na clonu 5,6 ? Protože už zasahuje difrakce(sice ne tak extrémní jako na clony 22 apod). Pokud porovnáváme 2 téměř totožná těla, musíme pitvat. A to nám dovolí jen difrakcí nezasažené snímky. Ano, ta extra ostrá oblast bude menší než na clonu 8 či 11. Ale na snímku bude opravdu maximálně možná ostrá oblast.
K věci krajinářů, architery-proč si myslíte, že existují T/S objektivy? Právě kvůli těmto případům. A že makristi nebojují s difrakcí? Tak to je největší blábol na této stránce. Např s MPE65 se nehodí zaclonit víc jak 2 EV.
Rozumnějte, neříkám, že fotka na clonu 16 je nepoužitelná. Říkám jen, že pro porovnání rozdílu mezi D800 a D800E je fotka na clonu 11 nepoužitelná. Pro běžné použití naprosto v pohodě.
Ohledně málo světelných objektivů…podívejte se na Sigmu 8-16,jakékoliv přiclonění jí pomáhá v rozích, ale zabíjí rozlišení ve středu. To samé kompakty, jakékoliv přiclonění činí měknutí středu(teda pokud jejich objektiv není echt propadák).
A ano, říkám, že pokud cloníte na D800 clonou f/11, tak nedostanete maximum ze snímače(dokonce i v rozích už klesá rozlišení a to beru chování z testů na D3X!).
Ono není nic tak jednoznačné a kategorická tvrzení je nutné používat opatrně.
Jsou objektivy, které jsou nejostřejší na clonu 4, na 5,6 a 8 se zhorší, ale na 11 jsou již zase lepší a skoro se vyrovnají cloně 4 a od 16 nahoru jdou s ostrosí strmě dolů. To nelze přičíst pouze difrakci, to by se nám chovala mrška trochu nelogicky.
Kdyby p. Lindner udělat srovnávací fotografie na clonu 4, tak by jej spousta lidí napadla, že nemůže posuzovat okraje, protože jsou méně ostré, než na clonu 8 a 11. A že na clonu 4 se přece běžně architektura nefotí atd. atd. a měl by zde zcela opačnou diskusi. To by musel udělat snímky na všech clonách a pak by z toho byl spíše test objektivu než snímače.
I na cloně 11 jsou vidět rozdíly v ostrosti snímků a to znamená, že objektiv informaci na snímač dopravil. Protože se jedná o stejný objektiv na dvou fotoaparátech na stejném ohnisku i cloně, dá se předpokládat obdobný rozdíl i na ostatních běžných clonách – pouze budou oba o stupeň ostřejší či méně ostré – ale vždy oba. Jinak bychom museli říci, že s D800 se bude s každým objektivem fotit pouze na ideální clonu, jinak to nemá smysl – a to zřetelně není pravda, když jsou rozdíly vidět i na clonu 11. Až se fotoaparáty za pár měsíců dostanou do normálního prodeje, tak se testů jistě objeví více, ale nedomnívám se, že budou mít větší vypovídací hodnotu než tento test. Asi by bylo po diskusi, kdyby p. Lindner vzal třeba objektiv Nikkor 200/2,8 a nafotil zdálky nějakou budovu rovnoběžnou se snímačem na všech clonách. Lepší objektiv by asi nikdo nehledal a každý by si mohl udělat rozbor sám.
Podívejte se např. sem https://imaging.nikon.com/lineup/dslr/d800/features01.htm
Tam nemáte ani originály snímků, ani nevíte, jakým objektivem byl snímek pořízen. Na internetu jsem žádné solidní porovnání též nenašel. Z dosud publikovaných snímků či jejich výřezů je zřejmá jedna věc – D800E bude skutečně pouze pro fajnšmekry, kteří chtějí to nejlepší v ostrosti a detailech, mají ty nejkvalitnější objektivy a nehodlají kupovat středoformátové přístroje či fotit na diapozitivy 6×6 či 6×9.
Nevím, jak to vidí ostatní, ale u obrázků 13 (šaty) a 15 (taška) je moaré dost zřetelné a bohužel k nim nejsou fotky z D800
To moaré, které vidíte, vzniklo až po zmenšení zdrojového snímku. Na originálu byste jej nenašel. Tohle „dokáže“ skoro každý digitální fotoaparát.
Díky za reakci, možná jsem jen nepozorně četl a nebo jste to dopsal. Myslíl, že ty originály ba nebylo špatné přiložit, ať se každý přesvědčí sám :-)
Kdyby Nikon radši místo amatérskejch fotek a to ještě v upraveném TIFFu, zajistil dodávky těl do ČR.
Aleš: Dobrá poznámka!
2Aleš a AR: Napište mi na sebe maily, rád vám pošlu hromadu amatérských neupravených RAWů… ;-)
Dobrý den,
rozhoduji mezi D800 a D800E. Bohužel se mi nikde nepodařilo najít jak lze účině moire, pokud vznikne, v Capture NX 2 odstranit. Můžete prosím někam vystavit – když už se Vám moire nepodařilo „vytvořit“ – alespoň screanshoty (případně krátký postup) jak se moire odstraňuje v CNX2?
Z podobných postupů viz. níže mě totiž jímá hrůza
https://mansurovs.com/how-to-reduce-moire-in-lightroom-4
https://mansurovs.com/how-to-remove-moire-in-photoshop
https://jkwphoto.blogspot.com/2011/05/new-way-to-remove-moire.html
Dále mne zajímá jestli:
– je Capture NX 2 vybaveno funkcí „detekcí moire“ myslím tím jestli třeba samo vyhledává plochy kde by k moire mohlo dojít a nutí tyto uživatelem zkotrolovat.
– bude podpora odstranění moire implementována v Adobe LightRoomu (lépe než ukazuje první odkaz), případně do Apple Apeature. Zdánlivě to není otázka na vás (Nikon), ale předpokládám určitý stupeň interakce mezi SW firmami a Nikonem.
Pokud by se vám podařilo přeci jen moire vytvořit a vystavit NEF, aby si to mohl každý vyzkoušet než do toho půjde, myslím že by jednalo o záslužný čin! Každý by mohl zkusit jestli mu ta námaha za to stojí.
Děkuji moc!
Nejen zde, ale i v jiných diskuzích se v souvislosti s Nikonem D800/E zmiňuje „tlak na středoformátové přístroje“. Středoformát je 6×6 [cm], cca. 60 a více Mpx (Fuji Velvia, ne v systému Bayerovy masky ale ve vrstvách). D800 3.6 x 2.4 [cm] 36Mpx. Žádný tlak tam necítím. Můžete to prosím někdo objasnit? Děkuji.
Pošle-li mně někdo NEF s moaré, rád to „proženu“ Capture NX 2 a poreferuji. Mně se to moaré prostě nepodařilo vyrobit a D800E u sebe dlouhodobě nemám…
Podle mě, naprosto bezzubé srovnání.
800E dokáže ukázat co umí, pokud má adekvátní objektiv, né s tímto „průmerným“ zoomem.
Moaré velmi težko dokážete s takovým zoomem vytvořit. Tento zoom není schopný kontrastně pokrýt pixel vedle pixelu. Což je podmínka pro vznik moaré.
Difrakce u 800E začíná již cca u F11.
Nechápu tvrzení, že u fotky 1.5M – 2M nikdo nekouká z 20cm ….. Ale kouká pokud je něco vidět navíc.
Takový přístroj není určen pro foto A3 :-)
800E dokáže „vytáhnout“ ze scény „Se slušným objektivem“ neuvěřitelné detaily.
Jeho výhoda je primármě u „Krajiny“, kdy dokáže vytáhnout neuvěřitelné věci ve vzdálených částech i stovky metrů, kdy již dochazí k přirozenému poklesu kontrastu (atmosféra).
Ale opět musím upozornit, že ze slušnými objektivy a jako samozřemost stativ.